1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29295/bmid_1984-Dza-29295.jpg
5
12021
12021
Jedno z najznámejších diel svetovej literatúry nášho storočia spája v sebe prvky spoločensko-politického a vedecko-fantastického románu. Je obžalobou komunistickej diktatúry, ktorá v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu sú osudy čestného, citlivého a uvažujúceho jedinca (Winstona Smitha), ktorý sa vzoprie systému, za čo platí krutú daň. Orwell touto knihou už v roku 1948 ponúkol svetu víziu, ktorá sa neskôr stala realitou. Podobne ako v ostatných krajinách nášho regiónu, ani u nás sa anglický spisovateľ George Orwell dlhé roky nesmel vydávať z ideologických dôvodov. Po novele Zvieracia farma má slovenský čitateľ konečne možnosť zoznámiť sa aj s Orwellovým vrcholným dielom, románom Tisíc deväťsto osemdesiatštyri. Komunistická diktatúra v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu, ako v celom diele tohto spisovateľa, sú osudy čestného jednotlivca (volá sa Winston Smith), ktorý sa spoločnosti vzoprie, za čo zaplatí krutú daň. Dielo je pochmúrnym, aj keď doslova vizionárskym obrazom odľudštenej spoločnosti, pod čo sa podpísal aj zdravotný stav autora, ktorý v čase, keď ho písal, umieral na tuberkulózu. Keďže slovenský čitateľ pozná z vlastnej skúsenosti spoločnosť, ktorú Orwell opisuje, bude jeho stretnutie s ňou nepochybne o to zaujímavejšie. George Orwell, vlastným menom Eric Arthur Blair (1903-1950) sa narodil v Indii a do Anglicka sa jeho rodina presťahovala, keď mal štyri roky. Prvé verše uverejnil v miestnej tlači už v roku 1914, knižne debutoval v roku 1933 dielom Bez peňazí a nádeje v Londýne a Paríži, v ktorom umelecky i dokumentárne opísal svoje zážitky zo života medzi nezamestnanými, žobrákmi, tulákmi a bezdomovcami. Aj keď vyšiel z prostredia, ktoré ho predurčovalo skôr k pravicovým ideám, hlásil sa k ľavici a pokladal sa za demokratického socialistu. Neskôr jeho doslova bytostný odpor k totalitným praktikám urobil z neho jedného z najväčších a najúdernejších kritikov komunistického režimu. Je autorom niekoľkých románov, početných zbierok esejí i reportáží. Za vrchol jeho umeleckej tvorby sa považuje novela Zvieracia farma (1945, v slovenčine v rámci edície MM v roku 1998) a najmä román Tisíc deväťsto osemdesiatštyri (1949).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Slovart (SK)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Knížka je skvělá. Ač je to fikce, dovedu si představit její reálnost. A myslím, že pro ty, kteří pamatují minulý režim, je tam jakási hodnota navíc... Ač je to v knížce psáno do extrému, dovedu si představit, že představitelé komunismu o něčem podobném snili...
Čte se to dobře a i vás to hodně dostane, ten silný motiv.
Ale mne mnohem více oslovila kniha s touto tématikou: Král Krysa.
Kniha na mne hodně zapůsobila a je skvěle napsaná, ale mezi mé oblíbence patřit nebude.
Děsivě nadčasový, strohý, nesentimentální, mrazivý a možný, úplně klidně možný..
Kdybych mohla, dam tehle knizce sest hvezd. Orwell byl neuveritelny autor a predevsim nadcasovy, coz potvrdil timto romanem. Dalsi z povinne cetby, kterou jsem zhltla jednim dechem, a zaroven jedna z nejlepsich knizek, co jsem kdy cetla.
1984 patří mezi mé oblíbené knížky. Nejde ani vyjádřit,jak je pro mě tahle kniha dokonalá! Nejde popsat slovy, musíte si ji jen přečíst, abyste pochopili o čem mluvím. Ale uznávám, 1984 mě dostalo do takového psychického rozpoložení na několik dnů jako málokterá kniha!
Knihu rozhodně doporučuji přečíst (nejen k maturitě), příběh je nadčasový a svět, ve kterém se odehrává, probouzí ve čtenáři nepříjemný pocit. Děs této knihy nespočívá v mučení zločinců, ale v samotném ovládání lidí režimem, který má pod palcem nejen jejich činy, ale i myšlenky.
Špička světové literatury. Děsivě blízká realitě. Krutě podrobné popisy, úplně se mi svíralo hrdlo. Ale určitě doporučuji přečíst, protože pokud si neuvědomíme, jak absurdní jsou totalitní režimy, budeme nuceni si to doopravdy zažít. Díky pane Orwelle.
Místy jsem měla husinu, z tohohle jsme utekli, jen jsme si toho lízli a stačilo mi to. Myslela jsem na KLDR, tam tomu jsou asi nejblíž.
Huxleyho Brave New World je pořád špičkou žánru, ale Orwell se mu osmdesátčtyřkou hodně přiblížil. Je to hodně tvrdé a temné, ale člověk na to potřebuje trošku víc intelektu a reálného povědomí o zákonitostech světa, které zážitek z knihy tísnivě násobí. Goldsteinova kniha patří k těm nejlepším kapitolám, co jsem kdy četl. Jde o obrovské, žel masami nepochopené varování pro dnešní dobu a mám pocit, že se Orwell sekl jen o čtyřicet let. Prolétům dneška stačí stáhnout si film, proklikat obsah a říct, že "to četli" (proto aby byli "in" v těch lepších kruzích) a demagogicky dodat verdikt o tom jaká je to nudná blbost (obvyklý trik nastartování neplodné diskuze sporem, z kteréžto vyjde prolét s dobrým pocitem toho, že zapadl bez práce mezi ty, kteří obětují desítky hodin poctivému studiu vážného problému). Kromě absolutního monopolu násilí, viděl Orwell správně jako jeden z hlavních a mnohem důležitějších prostředků k nastolení totality omezení výrazových prostředků jazyka a omezení výměny informací. V časech Orwella se pálením knih a potlačováním výměny informací intenzivně zabýval jeden slavný kníratý rakouský malíř a známá totalitární partička aktivistů neruského původu okolo spolku "žít sovětský svaz" ":D. Před nimi to byla skoro 1000 let katolická církev a dnes je to islám, který v evropských zemích dokáže natolik narušit vzdělávací proces, že lze hovořit o systémovému vychovávání zabedněných fanatiků. Co jiného lze říci o skutečnosti, kdy se muslimské děti za podpory svých neandrtálských rodičů odmítají učit, jelikož vše, co je potřeba znát k životu je přece v Koránu. Doktrína nastupujícího jediného nositele informace, Koránu, a její násilné šíření je jen analogií procesů, které se odehrávaly okolo umělých úprav někdejšího nositele informace, Bible ve středověku, což vyústilo v intelektuální refromační úprk za oceán a definici dnešního civilizovaného světa. Tehdejší hlavní dozorce, papež, ještě neměl technické prostředky, jak tomu celému exodu neposlušných oveček zabránit a riziko naprosté totality tím na několik století lokálně pominulo (jako demonstraci vlastní nezávislosti na tehdejším Goldsteinovi američané hrdě vyhodili do moře jeden ze základních kamenů Washingtonského obelisku, který byl poslán Vatikánem). Wahábistický Islám, jakožto nástroj a vypilovaná nástupnická doktrína totální kontroly populace má s dnešními technickými prostředky velmi dobře nakročeno dosáhnout starých cílů v novém kabátě, před čímž již tentokráte nebude úniku. Neziskovky usilující o dovoz nových voličů jsou jen zametačem cest. Islám není našemu tzv. křesťanskému světu organizačně zase tak vzdálený, jak si myslíme. Ekumenické hnutí, jehož je islám nedílnou součástí, je způsobem jeho legitimizace v zemích se vzdělaným obyvatelstvem, kde mohamedánský prozelytismus zatím selhává. Vzdělaný člověk totiž dokáže pochopit, jaké důsledky dominantní implementace islámu přináší. A ekumenismus je doublethink v té nejnázornější podobě (Papežovo poselství lásky vs. paralelní legitimizace rozkladu rodiny jakožto svazku muže a ženy s dětmi, svěcení kanónů atd.). -Určitě si knihu přečtěte, Orwell trefně popsal cílový stav a pro pochopení cesty k němu zkuste třeba Waltera Veitha.
Já nevím, mně to prostě přišlo jako blbost, a to mi v době čtení bylo patnáct. Kdyby bylo 1984 žánrově horror, mělo by to i potenciál jakožto víc psychologicky zaměřený Saw, ale Orwellova zoufalá potřeba udělat to všechno hrozně Hluboké a O Politice (diktatura je špatná, kdo by to býval řekl!) z knihy činí nudnou, těžkopádnou, "poučnou" a docela i nesmyslnou knihu. Kdyby se postava O'Briana pojala víc abstraktně a nebyl z něj udělanej blbej egoistickej záporák s divnou nedořčenou motivací a papírově tenkým pohledem na život a kdyby Winston nebyl absolutní kretén (buď ještě blbější nebo naopak mnohem použitelnější), mohlo by to dopadnout jinak. Kdyby byl autor šikovný, nadčasový či postmoderní, udělal by z toho schizofrenickou fantasmagořinu, která by byla alespoň ke čtení zábavná. Ten svět taky moc nefunguje, příliš realistických popisů, moc informací a detailů, prostě boi, Orwelle, to se ti fakt nepovedlo. Ne že by se ti něco někdy nějak extra povedlo, no.
Jednu hvězdičku za to, že jsem na 1984 četla docela dobrou erotickou fanfikci.
Skvělá kniha, která mě naprosto uchvátila.. doslova jsem jí zhltla během několika dní. Nachází se zde spoustu věcí, které člověka nutí k zamyšlení a taková má podle mě kniha být... kniha, ze které si člověk něco odnese.
Jedna z nejlepších věcí, kterou jsem kdy četl. Strhující příběh vyvolávající úzkost z pouhé myšlenky, že by se tato utopie mohla stát skutečností.
ájdeme tu toľko desivých námetov, že by nám na dlhé storočia mali byť varovaním, že vždy sa tu nájde niekto, komu by takýto systém vyhovoval. Vonkoncom o podobný systém sa pár ľudí aj pokúsilo. Napr. Nacistické Nemecko, Stalinov Sovietsky zväz a v súčasnosti Severná Kórea. Štát, ktorý chce mať totálnu kontrolu. Ktorý vidí všetko a vie všetko. Veľký brat ťa pozoruje. Systém, ktorý sa snaží eliminovať nielen súkromie človeka, ale aj súkromie jeho mysle. Systém, ktorý je neomylný a je jedinou realitou. Nie je alternatíva. Vojna je mier. Sloboda je otroctvo. Nevedomosť je sila. Nič iné ako tento systém neexistuje. Žiadna iná moc neexistuje. Preto môže byť dva a dva päť.
Minulosť rovnako ako podstata človeka sa dá meniť. Je tvarovateľná. A v rukách Štátu.
Dlouho, až moc dlouho jsem si knihu nechával nepřečtenou. A dobře jsem dělal. Neustále jsem si tak oddaloval to potěšení. A teď závidím všem, kteří si knihu stále nepřečetli a kteří se na ni chystají. Určitě to tu padlo několikrát, ale je strašidelné, že kniha vyšla vlastně krátce po válce...
Dokonalá kniha, Orwellův nadčasový genius je neskutečný. V knize je zobrazen perfektní a extrémně efektivní totalitní systém. Tedy má pouze jednu chybu... Byl vyprojektován člověkem, co byl proti totalitě. Kdyby takového ducha měl například Stalin, tak by Rusko hořelo v pekle mnohem více než dnes.
Na knize mne fascinuje nejen genialita toho systému, ale líbí se mi obecně filosofování. Toto všechno je ztělesněné v osobě O'Briena. Kdybych měl parafrázovat geniální citát, tak bych napsal „Ten, kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost, kde vlastně existuje minulost? Minulost je pouze ve vzpomínkách, nikde jinde. Ten, kdo ovládá vzpomínky, ovládá budoucnost. Ten, kdo ovládá lidskou mysl ovládá budoucnost, minulost i přítomnost. Kdyby Strana chtěla, tak by voda tekla nahoru.“
Dále je tu extrémně fascinující myšlenka toho, že člověk myslí ve slovech. Vzpomeňte si na jakoukoliv věc. Co se vám vybaví? Slova. Samozřejmě, nikdo nemyslí nad rámec slov, slova jsou mysl. Jak zabránit myšlení? Zničíte slovník. Eliminujete mnohoznačnost a rozmanitost slov, potažmo myšlení. Zprimitivizujete myšlení. Všechnu možnou inteligenci vyzabíjíte.
Kniha je hrozivá, ale uklidňující v tom, že už byla napsána a že je tu nějaká skupina lidí, která je připravena.
Čekala jsem asi od toho více... První část mě moc neuchvátila a spíše mě nudila, ale postupně od druhé části knihy jsem se začetla a šlo to samo.... Je neuvěřitelné jakou sílu může mít někdo k tomu aby ostatní ovládnul a změnil jejich názor.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance) vymývání mozkůAutorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
až z toho mrazí.. od začátku jsem čekala jiný konec, takže trochu překvapení, ale o to přidává na kvalitě..