1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29295/bmid_1984-Dza-29295.jpg
5
12013
12013
Jedno z najznámejších diel svetovej literatúry nášho storočia spája v sebe prvky spoločensko-politického a vedecko-fantastického románu. Je obžalobou komunistickej diktatúry, ktorá v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu sú osudy čestného, citlivého a uvažujúceho jedinca (Winstona Smitha), ktorý sa vzoprie systému, za čo platí krutú daň. Orwell touto knihou už v roku 1948 ponúkol svetu víziu, ktorá sa neskôr stala realitou. Podobne ako v ostatných krajinách nášho regiónu, ani u nás sa anglický spisovateľ George Orwell dlhé roky nesmel vydávať z ideologických dôvodov. Po novele Zvieracia farma má slovenský čitateľ konečne možnosť zoznámiť sa aj s Orwellovým vrcholným dielom, románom Tisíc deväťsto osemdesiatštyri. Komunistická diktatúra v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu, ako v celom diele tohto spisovateľa, sú osudy čestného jednotlivca (volá sa Winston Smith), ktorý sa spoločnosti vzoprie, za čo zaplatí krutú daň. Dielo je pochmúrnym, aj keď doslova vizionárskym obrazom odľudštenej spoločnosti, pod čo sa podpísal aj zdravotný stav autora, ktorý v čase, keď ho písal, umieral na tuberkulózu. Keďže slovenský čitateľ pozná z vlastnej skúsenosti spoločnosť, ktorú Orwell opisuje, bude jeho stretnutie s ňou nepochybne o to zaujímavejšie. George Orwell, vlastným menom Eric Arthur Blair (1903-1950) sa narodil v Indii a do Anglicka sa jeho rodina presťahovala, keď mal štyri roky. Prvé verše uverejnil v miestnej tlači už v roku 1914, knižne debutoval v roku 1933 dielom Bez peňazí a nádeje v Londýne a Paríži, v ktorom umelecky i dokumentárne opísal svoje zážitky zo života medzi nezamestnanými, žobrákmi, tulákmi a bezdomovcami. Aj keď vyšiel z prostredia, ktoré ho predurčovalo skôr k pravicovým ideám, hlásil sa k ľavici a pokladal sa za demokratického socialistu. Neskôr jeho doslova bytostný odpor k totalitným praktikám urobil z neho jedného z najväčších a najúdernejších kritikov komunistického režimu. Je autorom niekoľkých románov, početných zbierok esejí i reportáží. Za vrchol jeho umeleckej tvorby sa považuje novela Zvieracia farma (1945, v slovenčine v rámci edície MM v roku 1998) a najmä román Tisíc deväťsto osemdesiatštyri (1949).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Slovart (SK)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Když jsem se ke knížce dostal, tak trochu jsem očekával příběh o jedinci, který se postaví proti všemu, co považuje za morálně špatné (což vlastně v téhle knížce znamenalo celou společnost) a něčeho dost podobného jsem se i dočkal. Celou dobu šel z příběhu cítit takový jakoby náznak naděje, takže mě konec nasáklý porážkou, ze kterého vystupovala snad jen beznaděj docela vyděsil.
Je mnohem víc... znepokojivá, než působí v literárních rozborech. Další z mnoha důkazů, že klasiky je třeba poznat, ne o nich jen číst.
Velmi dlouho jsem otálel ani ne tak s hodnocením knihy, ani jsem neuvažoval o jiném, ale spíše o tom, co ke knize napsat. Orwellovo dílo mám rád, ač zcela nesouzním s jeho světonázorem, a tohle byla jeho první kniha, která se ke mně dostala. Po dočtení mi bylo jasné, že Orwella si prostě musím přečíst celého. Odkazy na 1984 jsem poté přidával do většiny svých středoškolských a vysokoškolských prací, protože odstrašující prvky Orwellovy knihy jsou stále velmi aktuální. S moderní informační společností možná více než kdy jindy.
Winston Smith... od doby prvního přečtení je pro mě ikonickou postavou antiutopických děl. Orwell neuvěřitelně popsal, jak se i silný charakter rozpadne pod nátlakem neutuchající propagandy a hlavně - fyzického mučení. Žít v tomto Londýně 1984 znamená nejen to, že je člověk pod neustálým dohledem, znamená také to, že děti udávají vlastní rodiče, že kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost a dějiny jsou tak jen nástrojem moci vládnoucí garnitury, že jakékoli myšlení na víc než na věci denní potřeby je nežádoucí, že permanentní válka je skálopevnou oporou totalitní moci a že člověk neznamená pro totalitní režim nic víc, než pracovní nebo bojovou jednotku.
Úděsné, přesto ne tak vzdálené od reality. Některé z prvků totalitního Angsocu byly společné totalitám dvacátého století, některé byly hnané až do extrému, kterým by se ale snadno mohly stát (udávání rodičů vlastními dětmi v KLDR, permanentní válka ve jménu nacionalismu v Rusku, zamýšlený stálý dohled kamer v Číně a další a další)... a když se zkombinují všechny v jednom státě, je konec. Postupné ukrajování liberální demokracie ústí právě ve zvrácený Orwellův totalitní stát.
Vztyčený varovný prst pro všechny, kdo si váží své svobody. Tleskám.
Skvělý popis totality, ale příliš zdlouhavé pasáže popisujíci to samé stále dokolečka.
Přelouskáno, chvílemi mě knížka nebavila, přestože myšlenka, jak by vypadal svět ovládnutý Velkým bratrem, je geniální. Psychologicky výborně propracované postavy, na druhé straně pro mě nudné dlouhé pasáže..
Nadšeně jsem si knihu donesla domů a začetla se... velké zklamání. Nevím, co se na tom komu líbí. Naprosto děsivá scéna mučení s krysami... knihu jsem dočetla obstranu jen z principu.
Kniha mě bavila asi tak do půlky a potom mě začala hrozně nudit. Námět je opravdu zajímavý, naprosté ovládnutí lidského života je děsivá představa, newspeak/doublethink mě překvapil, ale podle mého se jeho vysvětlení na konci dalo vynechat. Když už tu píšu o vynechání, pasáže z Knihy jsem přeskočila.
Autor se nám snaží představit Winstona jako člověka který přemýšlí jinak než všichni okolo (tak mi to alespoň přišlo), ale vzápětí nám popisuje jeho myšlenky na znásilnění Julie (vážně to tu nikdo nezmínil?) což jsem absolutně nepochopila. Kdyby byla kniha o polovinu kratší dokázala bych jí nejspíše ocenit víc.
Zpočátku se mi kniha velmi líbila a četla se sama. Avšak cca po dvou třetinách mi připadalo čtení trochu nezajímavé a až moc protkané politikou, což jsem vlastně od knihy očekávala od začátku. Rozhodně ale nelituji, že jsem knihu přečetla. Patří k těm čtivým a zajímavým klasickým dílům.
Ten pán, co napsal toto skvělé dílo, musel mít trochu myšlenkový problém. Zdá se mi v tom více patologického, než co lze dělat "jen jako" v zájmu sepsání působivého textu. Možná bych s ním nechtěl obývat jeden prostor. Neznám jeho životopis, nevím, co tak strašlivě zlého mu někdo udělal. Ale nešť, to tak s génii někdy bývá. A genialita byla při psaní přítomna.
V textu někdy temnost možná zakrývá to, co se děje. Jsou tam prostě části, které nejsou určené k akčnímu chápání a představě reality, nýbrž primárně k navození pocitu temnoty. A na tom se jistě i dnes lze učit, jak dobře to provedl.
Bylo napsáno mnohé, nebudu nosit dříví do lesa. Mě však teď zaujala jedna charakteristika z oficiální anotace. Přepisování textů z historie na ministerstvu pravdy. Již delší dobu mám totiž pocit, že jako civilizace nadměrně spoléháme na všudypřítomnost a všeobsáhlost Internetu a jeho informačních zdrojů, dohledatelnost. Je podsatně těžší přepsat historickou knihu na papíře, nebo časopis, který mám doma v polici (nebo náboženskou knihu skrytou v době protireformace v trámu chalupy), než "informační zdroj" na Internetu. Ne, dnes ještě nejde zaručit přepis všech zdrojů na celém Internetu vyjma likvidace těch nejunikátnějších. Rozšiřují se však ostrovy Internetu, odkud neni v dosahu celý Internet, protože je cenzurován, z důvodu zajištění linie toho kterého místního ministerstva pravdy. V těchto ostrovech taková likvidace určité informace zařídit jde (Čína neni jediná). A zamaskovat ve vyhledávači nepohodlný okruh informací nánosem dalších s podobnými klíčovými slovy, jde taky. Umí to zdá se mi vlády na východě, západě, církve ... :-) je to účinnější, než snaha o zákaz, nemáte -li moc zákaz zařídit.
Kniha mi prijde naprosto genialne napsana. Prostredi totality se ctenari vryje hluboko pod kuzi, takze je v tomto svete brzy jako doma, chape i slozita zakouti absurdniho systemu a jen hlta dalsi stranky a musi pokracovat, i kdyz tusi, ze to asi nedopadne zrovna ruzove. Obzvlast zaverecny "dialog" O'Briena s hlavni postavou mi prijde fascinujici a tak "za roh", ze jsem to precetla vyberove hned jeste jednou. Myslim, ze se to tezko popisuje, ale navzdory vsi hruze, leze z knihy i neco jako "krasa a uhrancivost zla" - pokud je spojeno s inteligenci a propracovanou peclivosti, ktera nic nenecha nahode. A v tom je mozna i to nejvetsi nebezpeci... Tohle zlo bylo vsudypritomne, naservirovane skvele uplnym hlupakum i tem, kteri premysli a bojuji za svobodu... a prakticky nad nim neslo zvitezit...
Jsem ráda, že jsem se konečně dostala i k této klasice, předčila očekávání.
Poslechnuto pouze jako rozhlasová dramatizace, ale i tak to stálo za to. Možná to tím bylo ještě realističtější. Hlavní hrdina se mi ale zdál dost naivní. Dalo se čekat, jak to dopadne. V takové společnosti se přeci nesmí věřit vůbec nikomu. Ač člověk pořád doufá...
Nejhorší na tom je, že mám pocit, že se tomu začínáme nenápadně, pozvolna, ale nějak moc přibližovat...
Je těžké hodnotit tuto knihu, z každé její strany na člověka dýchá deprese, úzkost a beznaděj. Román je jakousi psychologickou, sociologickou, politickou a filozofickou sondou do zcela totalitní společnosti. Skutečně donutí člověka přemýšlet o světě kolem sebe – o lidech a o moci, nějaká znepokojivá paralela se dá najít snad pro každou dobu, pro každou zemi. Není to jednoduché čtení a snad díky té tísnivé bezútěšnosti nejsem schopná hodnotit plným počtem hvězdiček, ačkoliv by si to kniha za své výrazně protitotalitní poselství jistě zasloužila.
Kdysi jsem četla, teď poslouchala jako audioknihu, vlastně dramatizaci. Orwell popsal totalitní stát dokonale. Jeho dílo je stále velmi aktuální. Vychází zejména z toho, jak vypadal SSSR za Stalina a nacistické Německo. Doba se změnila a dnešní Oceánie, Eurasie a Eastasie by asi vypadaly jinak. Ale jen v něčem. Asi by nebylo potřeba udržovat obyvatelstvo v bídě, otevřené války nutné nejsou, stačí když se najde nějaký nepřítel (třeba imigranti). A taková KLDR a dynastie Kimů místo Velkého bratra, to se světu popsanému v této knížce asi docela podobá.
Nejvíc na mě asi zapůsobilo, jak hluboce režim dokázal člověka zlomit. Dokázal jít mnohem dál než k "prostým vynuceným přiznáním."
Veľmi zvláštna kniha. Nie je mi jasné, prečo má také vysoké hodnotenie.
Desivé, strašné. Táto kniha aj po niekoľkých rokoch od jej prečítania rezonuje v mojej mysli. Jedna z kníh, ktorú by si mal prečítať každý.
Tak dávno napísaná a tak stále aktuálna.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Překvapivá kniha, ve které si myslíte, že víte, co bude zrovna následovat, ale nakonec to stejně dopadne úplně jinak, než jste čekali. Strhávám hvězdičku za místy nudné úryvky, které jsem musela přeskočit.