1984
George Orwell (p)
Jedno z najznámejších diel svetovej literatúry nášho storočia spája v sebe prvky spoločensko-politického a vedecko-fantastického románu. Je obžalobou komunistickej diktatúry, ktorá v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu sú osudy čestného, citlivého a uvažujúceho jedinca (Winstona Smitha), ktorý sa vzoprie systému, za čo platí krutú daň. Orwell touto knihou už v roku 1948 ponúkol svetu víziu, ktorá sa neskôr stala realitou. Podobne ako v ostatných krajinách nášho regiónu, ani u nás sa anglický spisovateľ George Orwell dlhé roky nesmel vydávať z ideologických dôvodov. Po novele Zvieracia farma má slovenský čitateľ konečne možnosť zoznámiť sa aj s Orwellovým vrcholným dielom, románom Tisíc deväťsto osemdesiatštyri. Komunistická diktatúra v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu, ako v celom diele tohto spisovateľa, sú osudy čestného jednotlivca (volá sa Winston Smith), ktorý sa spoločnosti vzoprie, za čo zaplatí krutú daň. Dielo je pochmúrnym, aj keď doslova vizionárskym obrazom odľudštenej spoločnosti, pod čo sa podpísal aj zdravotný stav autora, ktorý v čase, keď ho písal, umieral na tuberkulózu. Keďže slovenský čitateľ pozná z vlastnej skúsenosti spoločnosť, ktorú Orwell opisuje, bude jeho stretnutie s ňou nepochybne o to zaujímavejšie. George Orwell, vlastným menom Eric Arthur Blair (1903-1950) sa narodil v Indii a do Anglicka sa jeho rodina presťahovala, keď mal štyri roky. Prvé verše uverejnil v miestnej tlači už v roku 1914, knižne debutoval v roku 1933 dielom Bez peňazí a nádeje v Londýne a Paríži, v ktorom umelecky i dokumentárne opísal svoje zážitky zo života medzi nezamestnanými, žobrákmi, tulákmi a bezdomovcami. Aj keď vyšiel z prostredia, ktoré ho predurčovalo skôr k pravicovým ideám, hlásil sa k ľavici a pokladal sa za demokratického socialistu. Neskôr jeho doslova bytostný odpor k totalitným praktikám urobil z neho jedného z najväčších a najúdernejších kritikov komunistického režimu. Je autorom niekoľkých románov, početných zbierok esejí i reportáží. Za vrchol jeho umeleckej tvorby sa považuje novela Zvieracia farma (1945, v slovenčine v rámci edície MM v roku 1998) a najmä román Tisíc deväťsto osemdesiatštyri (1949).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Slovart (SK)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Z málokteré knihy je člověku fyzicky zle - panu Orwellovi se však podařilo toho docílit. Velmi znepokojivé...
Jelikož jsem knihu dostala za úkol přečíst a napsat o ní seminární práci, kvůli učitelce, mě opravdu nebavilo. Ale sotva jsem začala, chytlo mě to. Zajímavé dílo o naší současnosti napsané v minulosti.
Běžně jsem zvyklá se trochu rozepisovat, ale u tohoto díla nějak nemám slov. Člověk má po dočtení tolik pocitů, představ, které ho doprovázely při čtení, a které ještě nepominuli,...
Mějte představivost, buďte trpěliví s tím, než si zvyknete na tempo příběhu a myslím, že tohle dílo si vás získá.
Pro mne to není kniha, ale učebnice minulosti, reportáž ze současnosti a hlavně věštění budoucnosti. Tenhle svět nám "inženýři lidských duší" připravují dnes a denně. Bohužel se obávám, že popis našeho budoucího světa, je až příliš realistický a to včetně ústředních hesel:
"VÁLKA JE MÍR - SVOBODA JE OTROCTVÍ - NEVĚDOMOST JE SÍLA "
Na začátku knihy nám Orwell před očima vybuduje skvělý obrázek post-apokalyptického totalitního státu do kterého nedokáže zasadit dobrý příběh. Kniha je napsána za jediným účelem a to předat myšlenku (neexistujícího?) teroristy a kontrarevolucionáře Goldsteina. Kniha nese název "Teorie a praxe oligarchického kolektivismu" která vystihuje moderní totality včerejška, dneška i zítřka.
TEORIE A PRAXE OLIGARCHICKÉHO KOLEKTIVISMU
Emanuel Goldstein
VÁLKA JE MÍR
SVOBODA JE OTROCTVÍ
NEVĚDOMOST JE SÍLA
Díky čtenářské výzvě jsem si konečně přečetla tento román, který jsem již dlouho měla na pomyslném seznamu knih, které bych chtěla v životě přečíst.
Samozřejmě, že si toto nadčasové dílo zaslouží plné hodnocení.
Já tu jednu hvězdu sundávám za tu depresi, co ve mě čtení vyvolalo. Takže čistě z osobních důvodů .
Je s podivem, jak tento román "žije mino čas" - až mne zamrazilo ( nejednou), jak aktuální věty čtu.
Praktiky totalitního režimu, kdy jedině strana má pravdu, jakkoli je nesmyslná a zvrácená mi připomněly, že paměť národa bývá někdy tak krátká !
Manipulací, mučením, stálým dohledem, znemožněním komunikace a znevážením všech hodnot, které formují člověka, dochází k jeho deformaci.
Nezbývá než věřit, že si vezmeme k srdci citát G. Santayana: "Kdo zapomíná na své dějiny, je odsouzen je opakovat"
Dlouho jsem se tím prokousával, protože mi to přišlo trochu suché, ale jinak výborná knížka.
Jednoduše geniální - ta kniha má všechno. Napětí, romantiku, filosofii i poselství budoucím generacím. A nejhorší na tom je, že lidi se stejně nepoučí, ať na ně to poselství řve ze všech stran nebo ne. Protože jak řekl pan Hrabal: "lidstvo je potomstvo zlé, blbé a zločinné". Nemohla jsem zkrátka od knihy odtrhnout oči!!!
Motívy totalitnej spoločnosti, strachu a smrti sú cítiť v celom diele. Rozbor spoločnosti a jej zvráteného fungovania je popretkávaný príbehom Winstona Smitha, ktorý sa považuje za jediného, kto nestratil pamäť a vie ako sa veci skutočne majú, aká je ľudská hodnota a čo je pravda.
Rozhodně kniha, která vede k zamyšlení. Musím říct, že mi bylo velmi sympatické, že hlavní postavou není žádný "hrdina", ale prostě normální člověk. Ohromně to (alespoň na mě) zvýšilo dopad. A i když upřednostňuji happyendy, tak tady se hodil ten konec, který George Orwell vymyslel, neskutečně lépe.
Na rozdíl od spousty komentujících přede mnou mě bavily i (nebo především?) pasáže z Goldsteinovy knihy.
Nejvíc mě dostalo to, jak pokřivené a zvrácené měli hodnoty. Všichni jsou jako stádo nemyslících, bezcitných, deprimovaných bytostí. Všichni proti všem, děti proti rodičům, manžel proti manželce… Bez lásky. Když se najdou lidi, kteří vidí, že něco není v pořádku a snaží se o „normální“ vztah, život, cokoliv, tak neví, jak na to, zoufale se chytají jeden druhého s tím, že už jsou stejně mrví a když se zdá, že se jim povedlo milovat, tak se to zhroutí jako domeček z karet v momentu strachu. Který člověk když se bojí, když mu hrozí něco hrozného, by řekl, že by byl raději, kdyby se to stalo tomu koho miluje?
((A tady to vidím : Člověk, který nepřijal, nemůže dát. Člověk, který nebyl milován, nemůže(nebo může ale jen těžko) milovat. Člověk, který nepoznal lásku není schopen oběti pro druhého člověka. Na druhé straně člověk, který byl milován, miluje a rozumí tomu, co je láska je ochoten riskovat a obětovat cokoliv jen pro to aby zachránil bytost, na které mu záleží. Nemám pravdu?))
Působivý a odstrašující nástin absolutní totality. Kniha však místy příliš zabředává do filozofických úvah, které nejsou moc čtivé a opakují se.
Dokázal velice dobře odhadnout budoucnost. Nadčasové. Realistické. Akorát je nutné na toto dílo mít náladu, přeci jen je to velice depresivní dílo a nelze jen tak dostat z hlavy.
Dobrá kniha popisující neskutečná zvěrstva. Deprimující je, že takové věci se opravdu děly a není tomu tak dávno. Jsem ráda, že se ke mně tato knížka dostala.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Námět je perfektní, dílo jistě nadčasové, ale...
Zdá se mi jako by nebyl plně využit potenciál myšlenky, něco mi tam chybělo a občas trochu otrava ty pasáže z Goldsteinovy knihy.
Konec se dal očekávat, přesto mě zklamal.