1984
George Orwell (p)
Jedno z najznámejších diel svetovej literatúry nášho storočia spája v sebe prvky spoločensko-politického a vedecko-fantastického románu. Je obžalobou komunistickej diktatúry, ktorá v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu sú osudy čestného, citlivého a uvažujúceho jedinca (Winstona Smitha), ktorý sa vzoprie systému, za čo platí krutú daň. Orwell touto knihou už v roku 1948 ponúkol svetu víziu, ktorá sa neskôr stala realitou. Podobne ako v ostatných krajinách nášho regiónu, ani u nás sa anglický spisovateľ George Orwell dlhé roky nesmel vydávať z ideologických dôvodov. Po novele Zvieracia farma má slovenský čitateľ konečne možnosť zoznámiť sa aj s Orwellovým vrcholným dielom, románom Tisíc deväťsto osemdesiatštyri. Komunistická diktatúra v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu, ako v celom diele tohto spisovateľa, sú osudy čestného jednotlivca (volá sa Winston Smith), ktorý sa spoločnosti vzoprie, za čo zaplatí krutú daň. Dielo je pochmúrnym, aj keď doslova vizionárskym obrazom odľudštenej spoločnosti, pod čo sa podpísal aj zdravotný stav autora, ktorý v čase, keď ho písal, umieral na tuberkulózu. Keďže slovenský čitateľ pozná z vlastnej skúsenosti spoločnosť, ktorú Orwell opisuje, bude jeho stretnutie s ňou nepochybne o to zaujímavejšie. George Orwell, vlastným menom Eric Arthur Blair (1903-1950) sa narodil v Indii a do Anglicka sa jeho rodina presťahovala, keď mal štyri roky. Prvé verše uverejnil v miestnej tlači už v roku 1914, knižne debutoval v roku 1933 dielom Bez peňazí a nádeje v Londýne a Paríži, v ktorom umelecky i dokumentárne opísal svoje zážitky zo života medzi nezamestnanými, žobrákmi, tulákmi a bezdomovcami. Aj keď vyšiel z prostredia, ktoré ho predurčovalo skôr k pravicovým ideám, hlásil sa k ľavici a pokladal sa za demokratického socialistu. Neskôr jeho doslova bytostný odpor k totalitným praktikám urobil z neho jedného z najväčších a najúdernejších kritikov komunistického režimu. Je autorom niekoľkých románov, početných zbierok esejí i reportáží. Za vrchol jeho umeleckej tvorby sa považuje novela Zvieracia farma (1945, v slovenčine v rámci edície MM v roku 1998) a najmä román Tisíc deväťsto osemdesiatštyri (1949).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Slovart (SK)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Za většinu knihy bych dala pět hvězdiček, ani bych nemrkla. Bohužel, přišlo mi, že v poslední části to autor trochu přehnal. Přišlo mi to trochu moc na to, aby mě to mrazilo tolik, jako první dvě části, které mě doslova uchvátily. Ve třetí části jsem se přestala s Winstonem ztotožňovat, protože už to nebyl Winston, a právě proto pro mě nebyla tak silná.
Musím vyzdvihnout bravurní popisy, které navozují velmi realistickou atmosféru. I přes poslední část, jedna z mých nejoblíbenějších knih z kánonu.
Na této knize se mi nejvíce líbil útok na psychiku jedince. Popisovaná manipulace s davy byla také bravurní, ale zaměření knihy na jednoho člověka a popis destrukce jeho mysli bylo dokonalé. Neuvěřitelně mě naplnila štěstím, protože mě unesla pryč a utopila v sobě.
Je mi to líto, ale plný počet dát nemůžu. 1984 je knihou nadčasovou a bezesporu se jedná o jedno z nejvlivnějších děl dvacátého století, ale k bezvýhradnému nadšení mi jako stylovému fetišistovi přece jen chybí větší kumštýřská osobitost a mnohdy jsem se nemohl ubránit dojmu, že bych si toto téma dokázal v Orwellově podání daleko lépe vychutnat v podobě eseje. Mám velice rád autorovy deníky a vůbec nebeletristické věci a v 1984 se mi jen potvrdilo, že Eric vlastně moc nezvládal řemeslo. Některé pasáže - hlavně dialogy mezi Smithem a Julií - jsem vyloženě protrpěl a bylo mi z nich stydno. Někteří ten pocit určitě znají: sami se o něco pokoušíme, pak si to po sobě přečteme a pomyslíme si: tohle přece nemůžu nikomu ukázat. Tak přesně tohle jsem cítil nad dialogy v 1984, jednou z nej. knih 20. století! Škoda.
Rozumím však tomu, že pro spoustu především mladších a vnímavých lidí narozených cca po roce 1990 musí být zde odhalená technologie totalitní moci a její destruktivní působení na lidskou přirozenost naprostým šokem a je pochopitelně hlavně Orwellovou zásluhou, že dokázal téma podat uvěřitelně a jeho nezbytná literární hyperbolizace působí velice přirozeně. Už méně "šokantně" a vlastně i nudně ale kniha zapůsobí na člověka, který ji nečte v roce 1950-něco, ale v roce 2015 a který něco ví o mechanismech totalitní moci; vždyť on tu Orwell vlastně "jen" popisuje technologicky updatovaný stalinismus 2.0 ponechaný dalších 30 let sobě samému, což může být právě námětem k pochybám, neboť stalinismus ponechaný sobě samému by se do té doby dávno rozpadl zevnitř (jak jsme toho byli svědky v reálném světě). Jak totiž pravdivě zazní v knize: "nějak vám to selže, něco vás zdolá, život vás zdolá".
Nicméně kdoví a varování je možná daleko více potřebí poučeným starcům než naivním dětem a Orwell nepochybně svým literárně, politicky a filozoficky poněkud ''nedokonalým" dílem v mnoha věcech uhodil hřebíček na hlavičku s neobyčejnou silou a hlavně velmi sympatickou upřímností.
Věřím, že stalinovský režim se 1984 dost přiblížil. Udržování plebsu v bídě, likvidování stranických odpůrců i posílání lidí do pracovních táborů za skutečné či smyšlené politické zločiny. Naštěstí režim padl se Stalinem a československý socík byl jenom slabým čajíčkem skutečné diktatury. Orwell systém vylepšil tím, že nezávisí na vůdci, jedinec je sledován na každém kroku a správné myšlení je vyžadováno i ve spánku.
Co se týče příběhu, je 1984 pouhá studie "dokonalé" totality. Laboratoř, ze které je vyňat lidský faktor a ve které je možný perpetuum mobile. Nicméně hesla Velkého bratra stále platí, protože ovládat masy je žádoucí v každém režimu.
1. Válka je mír - proč asi USA válčí všude po světě a neválčí se na území Spojených států?
2. Svoboda je otroctví - my žijeme v iluzi svobody a rádi se ji vzdáváme třeba za účelem většího bezpečí. Absolutní svobodu stejně nikdo nechce, protože by nevěděl, co si s ní počít.
3. V nevědomosti je síla - na jednu stranu chodíme do škol, na druhou stranu sledujeme oblbující seriály a estrády, aby se nemuselo přemýšlet. Bereme jako pravdu to, co píšou v učebnicích a tisku, co říkají ve zprávách v TV. Občas se učíme lži, protože pravda nebyla ještě objevena. Jak snadné by bylo zaměnit vědecké poznatky za lži? Zlikvidovat historické kroniky a udělat si vlastní historii?
Jedno z nezabudnuteľných, silných diel. Páčil sa mi autorov štýl písania, aj myšlienka a záver tiež nesklamal.
Já vám nevím... dlouho sem se na tuto, často citovanou, klasiku chystal, ale mé výsledné dojmy jsou poněkud rozpačité. Možná je to tím, že už jsem se (hlavně ve filmech) s obrazy světů Orwellem inspirovanými několikrát setkal a proto na mě ten jeho popisovaný svět nezapůsobil tak intenzivně. Navíc příběh jako takový není kdovíjak strhující, takže si mě kniha nepřidržela tak, jak bych očekával.
Na druhou stranu musím velmi ocenit autorovy vize a povědomí o společnosti. Z některých opravdu mrazí.
Tuto knihu jsem si vybrala jako povinnou četbu k maturitě a úplně mě dostala! Ten pocit beznaděje, který se linul celým příběhem, ano, byly tam ostrůvky v podobě naděje a lásky, ale bohužel byly velice rychle uhašeny ministerstvy a Velkým bratrem.
Tak nějak mě asi ovlivnila více, než bych chtěla, jelikož se zamýšlím, zda-li nezačínám v dnešním okolním světě vidět paralely... některé vlády svou činností se krůček po krůčku začínají přibližovat a přiklánět ke sledování svých občanů, diktují jim, co mají jíst, pít, (ne)kouřit... aneb ve stylu "Tvé tělo patří státu". To mě na tom děsí.
Ještě dodám, že takto depresivní knihu jsem snad nečetla, ale o to víc ve mně zanechala svůj otisk. Po dvou letech od přečtení je to sakra co říct.
Baviť som sa pri čítaní nebavil, niektoré pasáže boli možno nad moje chápanie a prišlo mi to ukecané a príliš zamotané. Hlavne doublething! Ale pres to šecko určite vo mne knižka dlhú dobu ostane, aj ked nadčasová vcelku nieje, nájdu sa pasáže ktoré sa vryjú do pamäti. Film si určite rád pozriem.
Kniha je rozhodně velmi zajímavá, zvlášť když se vezme v potaz, kdy byla napsána. Rozhodně by si ji měl každý přečíst, zvlášť ti co si stále stěžují na dnešní život a politickou situaci :) Při čtení knihy jsem byla neskutečně vděčná v jaké době žijeme i když se nám občas něco nelíbí...
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla. Bohužel jsem se k ní dostala až před pár měsíci. Rozhodně patří mezi knihy, u kterých vím, že se k nim na 100 % vrátím.
Opět jedna z knížek, které jsem si vybral k maturitě.. Velmi zajímavé a napínavé čtení. Jen k té 3. části jsem se nějak nemohl prokousat, tak jsem kousek přeskočil. Ale rozhodně stojí za přečtení!!
Konečne som sa odhodlala prečítať si toto kedysi (z mne už teraz pochopiteľných príčin) ´zaznávané´, no dnes vychvaľované dielo. Vrele ho odporúčam každému človeku, a pokiaľ nie je zaradené v zozname povinnej literatúry stredných škôl, tak by sa to malo urýchlene napraviť a jeho posolstvu treba venovať niekoľko vyučovacích hodín. Je to silná, nervy drásajúca kniha, ktorá nenechá nikoho chladným a ktorú ja osobne beriem ako výstrahu... Možno nemáme ďaleko k takému spoločenskému usporiadaniu, ktovie? Hrôza čo i len pomyslieť.
Musím ostro kritizovať vydanie vydavateľstva Slovart z roku 2001. Nachádza sa v ňom neúmerné množstvo gramatických chýb, preklepov, čechizmov, kostrbatých viet s neslovenským slovosledom a zopár čudesných slov, napríklad ´koľkokoľvekkrát´(?). Kvalite knihy to našťastie neuberalo, aj keď mne ako milovníčke slovenského jazyka to občas dvíhalo tlak...
Každopádne, buď v strehu. Veľký Brat Ťa pozoruje...
Knihu jsem četla jedním dechem. A už dlouho mi nebylo při čtení tak úzko a skoro až fyzicky špatně jako při čtení závěru této knihy - o pobytu ve vězení na "ministerstvu lásky". Takhle musí vypadat peklo. I celková představa života v takovéto společnosti je strašná, protože úplně potlačuje jakoukoliv rozmanitost, city, krásu, přirozenost... - vše, co dělá život hezkým a pestrým. Opravdu děsivé. A manipulace s informacemi a s lidským vědomím, kdy už si člověk vlastně není jistý, co je a není pravda - to mi trochu připomíná i dnešní dobu.
Slyšela jsem jako mluvené slovo... Je to skvělé dílo! Určitě do toho půjdu znovu... často si na příběh vzpomenu a mám úplně chuť to slyšet/číst znovu.
Zatímco Orwellovu Farmu zvířat jsem přečetl již v roce 1988 či 1989 ještě jako ocyklostylovaný samizdat, k románu 1984 jsem se dostal až nyní. Celosvětově zlidovělý pojem „Velký bratr“ a rčení „Velký bratr tě sleduje“ mě přiměly k tomu, abych si konečně přečetl, jak to ten Orwell vlastně napsal.
Příběh mě mírně překvapil. Čekal jsem (asi pod vlivem výše uvedených pojmů) větší důraz na onoho Velkého bratra, ale v románu je spíš jedním z mnoha prostředků udržení moci, symbolem. Hlavní důraz Orwell klade na popis společnosti, která obestírá život každého jedince, režimu, ze kterého není úniku. Není nic, o čem by režim nevěděl nebo se nedozvěděl, není žádná úchylka, kterou by nechal nepotrestanou. Veškerá snaha o jeho změnu je marná a předem odsouzená k porážce. Závěrečná část mi důmyslností mučení evokuje Mechanický pomeranč (film, knihu jsem nečetl).
Je až zarážející, jaké vize Orwell tenkrát v roce 1949 měl a co dokázal domyslet. Dobrou zprávou je, že takto pojatá společnost zatím ani v roce 2015 plošně neexistuje. Ačkoliv jsem tam nikdy nebyl, celou dobu čtení knihy mi tanula na mysli Severní Korea, uměl bych si představit, že se tam žije hodně podobně. Je pravda, že některé Orwellovy vize v současné době docházejí naplnění, ačkoliv spíše ty technické. Je také pravda, že už mě několikrát napadlo, čemu že má dnešní člověk vlastně věřit, když papír snese vše a i pomocí techniky je možné vytvořit prakticky jakoukoliv iluzi. Zatím se zdá, že aspoň historie se nefalšuje tak okatě a ve velkém jako v knize. Zatím tam ještě nejsme. Ale bude záležet jenom na nás samotných, kam to všechno necháme dojít.
Naprosto geniální dílo, hlavně když si uvědomíte, že ho Orwell napsal v roce 1949. Dokonale popsal život pod totalitní nadvládou, život bez soukromí a svobody. I z hlediska techniky psal o věcech, které v jeho době nebyly možné. Orwell o pár desítek let předběhl dobu a svým způsobem byl vizionář. Ale dost chválení, dávam pět bodů a pozor - protože Velký bratr se dívá
Sice to prý napsal na popud Churchill a napodoboval ruského Zamjatina, ale nevidím v tom chybu. Protože je to nadčasová myšlenek plná vrcholná antiutopie a vrcholná díla se hold o něco opírají. Jen teda nechápu, kam jsem to chodil do školy, že kantor tuhle záležitost přeskočil :( To je skoro nějaká konspirace.
Knížku předcházela spousta ód, které vyvolávaly velká očekávání. A prvních 200 stran je téměř dokonale naplnilo - jenže pak přišel rozplizlý a utahaný konec, který se z povinnosti doplazil k poslední stránce a přinesl poněkud trpké rozčarování...
Genialna kniha, priam epicko-filozoficke dielo. Orwell popisal nepriestrelny system na zotrocovanie ludi. Do poslednej chvile som dufal, ze Smith ich nejako dobehne, ale nestalo sa a jeho zaverecne ponizenie je logickym vyustenim dokonale prepracovaného sposobu na "prevychovu". Bohuzial sa zda, ze podla tohto manualu neslape len komunizmus. Nuz, ako sa dozvieme od Orwella, kazda revolucia sluzi v podstate len na to, aby sa na vrchol dostali zbohatlíci, ktori zneuziju nizsie vrstvy. A tie, opite prislubmi radostnej buducnosti, vybojuju novej vrchnosti miesta pri korytách. V malom sa to deje pri kazdych volbach, vo vacsom u nas naposledy v roku 1989...
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
krásna knižka, mrazí na chrbte - že to nie je ani utópia akôr ako realita. neodporúčam melancholikom v čase depresie.