Slova paprsků
Brandon Sanderson
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309484/bmid_slova-paprsku-Kk4-309484.jpg
5
420
420
Archiv Bouřné záře série
< 2. díl >
Slova Paprsků jsou druhým svazkem Archivu Bouřné záře, ambiciózního eposu v duchu klasických fantasy cyklů. Dveře Archivu otevřel první díl, Cesta králů. Přečtěte si ji a po ní svazek, který právě berete do rukou a krok za krokem budete s mrazením procházet úchvatným dobrodružstvím.
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2016
,
Talpress
Originální název:
Words of Radiance, 2014
více info...
Přidat komentář
Jj, 16 dní, bylo méně času než předchozí první díl Bouřné záře. Mám trochu obavu se pustit do další. Je to pořádná jízda a autor mě pěkně tahá za nos, kdykoliv si myslím, že vím, co bude následovat.
Brandon Sanderson mě zase dostal. Prvně se mu to podařilo u série Mistborn. Teď mě dostal znovu. Promyšlenost světa přesahuje můj svět chápání. Chci tam, potřebuji tam
Další skvělá jízda po Rošáru. Hrdinové mě oslovili a dějové linky mě baví čím dál víc. Jsem zvědavý, jak to bude dál.
(SPOILER)
SPOILER
Zrovna jsem dočetla knihu podruhé a bavila mě pořád stejně, možná i více. Nebudu nikomu vyvracet, že děj plyne pomalu. Každý totiž má rád trochu něco jiného a určitě to není žádná jednohubka. Jenže já jednohubky většinou nerada. Popravdě mi přišel závěr nezvykle rychlý a klidně bych ho protáhla. :D
Často jsou negativně kritizovaná i intermezza. Já se na ně vždy nesmírně těšila. A nevěřím tomu, že jsou zbytečná. Někdy intermezza přímo pasovaly do dějové linky, jako třeba ty s Ešonai. Jiná Intermezza, jako třeba Lift s jejím "Pustonošem" Motouzem nám (podle mě) poodkrývají důležité postavy následujících dílů.
Mezi nejlepší části knihy určitě patří sbližování Kaladina se Šalán v rokli a jako mou nejoblíbenější postavu vyhlašuju (obviously) Filutu. Na jednu stranu je mi líto, že v knize nevystupoval více. Na druhou stranu by to ale nejspíš kazilo dojem jeho tajemné stránky.
Na mém profilu je pro zájemce vložen odkaz na cca patnácti-stránkové "výcucy" z knih Archivu Bouřné záře pro osvěžení děje. :)
Dej opäť plynie relatívne pomaly, stále som čakala, že sa stane niečo veľké a ono nič. Ale nejak mi to nevadilo, Sanderson aj keby písal o tom, ako chodí na záchod, tak by to bolo skvelé.
V knihe sa rozvíjajú príbehy postáv z prvej časti. Bádateľka Šalán, ktorá sa snaží zistiť viac o svojich schopnostiach a zachrániť svet. Veľkoknieža Dalinar, ktorý sa snaží zjednotiť kráľovstvo, ale naráža na tvrdý odpor. Jeho syn Adolin, ktorý za otca bojuje. A Kaladin, Bouří požehnaný, ktorý sa snaží nájsť zmysel svojho života. A kopa ďalších, vedľajších, postáv.
Kniha sa mi čítala skvele (čo oceňujem je to, že má naozaj tenké strany), teda až na to, že je fakt hrubá a ťažká :D. Ale predsa len, čakala som trošičku svižnejší dej. Ale na druhú stranu, táto séria má mať desať častí, takže v podstate sa to stále iba rozbieha. Už sa neviem dočkať ďalších častí (aj keď zatiaľ sú len tri) a toho, ako si to potom prečítam všetko znova pekne naraz. Lebo hoci som prvú časť čítala relatívne nedávno, tak už mi nejaké veci unikali.
A ešte - tie kresby v knihe sú skvelé!
Jedním slovem Fantazie! Příběh má podstatně rychlejší spád než první díl. Lituju všechny, kteří nedočetli Cestu králů do konce, kdyby věděli.. Naprosto úžasné. Celá kniha. Vše na co čekáte od prvního dílu - osudová setkání, prozrazená tajemství. A když se nakonec zvednou armády, aby se setkali v smrtelném souboji a Paršendi zapějí bouřnou píseň.. Takřka nemáte šanci přerušit čtení.
Co říci na závěr? Snad jen "Život před smrtí"
"Síla před slabostí"
"Cesta před cílem!"
Přečetl jsem již spousty fantasy děl, ale málokteré jsem zhltal tímto stylem, 1200 stran za necelý týden tak moc jsem se do čtení ponořil a nemám slov. Tohle je naprosto epické a skvělé. Každý milovník fantasy by si toto měl přečíst. U prvního dílu ságy jsem si oblíbil jen některé linky a kniha mě uchvátila spíš až ke konci. Ovšem v případě Slov Paprsků to tak nebylo. Každá linka je skvěle napsaná a téměř u ničeho jsem se nenudil. Nedokážu si ani představit to čekání na třetí díl a co bude obsahovat.
Naprosto úchvatné. A ještě lepší je fakt, že autor je relativně mladý, takže se možná dožijeme i dalších dílů na rozdíl od někoho jiného (ehm... G.R.R.M). Jediné, co mi tam trošku chybí, je projevující se nesmrtelnost hlavních postav, upřímně doufám, že se brzy rozloučíme s Kaladinem, jinak to spadne téměř na "superhero" úroveň, což by byla velká škoda, když autor tak pečlivě propracoval tamní svět, ztratilo by se z toho veškeré napětí.
A ještě si neodpustím poznámku ohledně stále nepřeloženého/nepřekládaného 3. dílu série.
Nemám, co bych vytkl. Sanderson by zasloužil ještě bonusovou hvězdu za dobře napsané ženské postavy, které nejsou otravné, feministické, supergeniální, ani všem nenakopávají zadky. Naopak se je ani nesnaží nějak snížit pod úroveň mužských postav.
Nehorázná bomba a po hodně dlouhé době přírůstek do mého TOP 10 fantasy knih ! Kdybych sto let mikroskopem hledal, tak na tomhle veledílu, které má "pouze" bezmála 980 stran a neskutečně rychle uteče, nenajdu jedinou drobnou chybičku ! Všechno je dokonalé a nadčasové ! Jediné, co může některé čtenáře dráždit je pomalé tempo děje, ale ono vlastně vůbec ničemu nevadí a nepřekáží, naopak je důležité k neskutečnému prokreslení postav, s kterými se dokonale sžijete. Svět je vymyšlený do nejmenšího detailu, je to úplně něco nového, originálního a ještě k tomu to působí přirozeně a dokonale to funguje ! Interakce mezi postavami jsou neustále zajímavé, pořád se mezi nimi něco děje, odehrává, všechno je to neskutečně poutavé, hrozně lehce se to čte, spousta věcí v ději je zde připravena do dalších knih, některé jsou dokončeny z minulé knihy, vše do sebe geniálně zapadá... Já nevím, nemůžu chválit donekonečna, i když bych to jistě zvládl... Tohle je prostě ultimátní veledílo "adult fantasy" !
Johohooooo a rytíři paprsků jsou zpátky. No já se snad picnu. Pardon, momentálně jsem ještě v euforii, protože jsem právě přečetla 1200 stran za čtyři dni. Chtěla jsem se jít konečně pořádně vyspat, ale nejde to protože toho mam ještě plnou kebuli. Tak čau, du vstřebávat zážitek.
Předvídatelnější, vykonstruovanější a rozvláčnější než první díl. 1000 stran je vzhledem k ději moc. Kaladin je ve stínu vedlejších postav a ztratil kouzlo originálního charakteru. Vložená intermezza jsou ke své nudnosti zbytečně navíc. Grandiózní finále unaveného čtenáře uklidní, že se opravdu blíží konec knihy. Emocionální odezva nulová, postavy jsou nesmrtelné a vše už tu jednou bylo. Buď v prvním díle nebo v jiných příbězích. Začíná to být stejně naivní a plytké jako série s Eragonem. Začínám mít pochybnosti jestli má autor opravdu svět promyšlený na 10 dílů. Plusem je, že se to stále díky jednoduchému jazyku, malému počtu postav a krátkým kapitolám rychle čte. Zimní oddechovka ano, ale srovnání s Martinem, Eriksonnem nebo Sapkowskim je spíše úsměvný marketingový kalkul.
Nemuzu si pomoct a pisu to nerad, lec nadseni ala prvni dil se prekvapive nedostavilo. Nedokazi mozna presne popsat co se pokazilo, ale neco mi tu oproti takove GoT, Zaklinaci ci Prvnimu zakonu chybi. Jakoby snad Sanderson psal az prilis strojove, az prilis se nadrel a utapel se v popisech ne az tak zajimavych banalit, coz uz tak tlustou bichli nafukuje do tezko stravitelnych rozmeru. Nudna intermezza pak vylozene otravuji. Co ale mrzi nejvic, je absence nejake zivocisnejsi, opravdovejsi, spinavejsi emoce. Ta nazehlene dokonalosti je az prilis.
Druhý díl se mi líbil více než první. U prvního dílu jsem si říkala, že není možné, abych 700 stran četla takovou dobu a u druhého dílu jsem si po 1200 stranách říkala, to není možné, že už je konec. Úplně tedy nechápu význam těch intermezzo, zatím mě to ruší, ale třeba mi to ozřejmí další díly. Člověk je asi u tohoto spisovatele kritičtější než u jiných spisovatelé, což vlastně ani nechápu,protože je to génius. Ten příběh je úžasný, nově vytvořený svět, všechno do sebe krásně zapadá a těším se na další díly.
Líbilo se mi mnohem víc než první díl. Už bylo vše rozehrané a konečně to do sebe začalo zapadat (u Cesty králů jsem byla značnou část docela zmatená). Postavy jsou již více rozvinuty a dostávají se do zajímavějších situací, řeší více dilemat. A také se konečně potkávají :). Mám ráda Sandersonův humor, nenásilné filosofické vsuvky, skvělou psychologii postav. A opravdu žasnu nad tím, jak autor dokáže v každé své knize/sérii vytvořit tak podivuhodné, roztomilé a moudré bytosti jako spreny, kandry, seony,... Jejich dialogy s hlavními postavami podle mě spolu se scénami s K. a Š. v roklích představují nejlepší pasáže knihy.
Trochu mě překvapuje, kolik lidí tu vyzdvihuje závěr. Na mě už je to opravdu trochu moc heroické (místy až hraničící s komičností), ale už vím, že to u Sandersona musím čekat...a vzhledem k tomu, jak úžasná jinak tato kniha je, jsem ochotná nad tím přimhouřit oči.
Prvním dílem nasadil Sanderson laťku tak vysoko, že už jen přiblížení se k ní znamená naprosto skvělou knihu. Pokračování jsem si opět náramně užil, ale takové nadšení jako při čtení Cesty králů už se přeci jen nedostavilo. Intermezza se mi tentokrát zdála občas zbytečně dlouhá, a na můj vkus až moc prostoru zabralo vyprávění o Šalán, to Kaladina mohlo být klidně víc:o). Ale stále jde o výborné pokračování série, která by mohla klidně vycházet ještě rychleji. U Keleka! Co teď ale budu číst, aby mi to nepřišlo nezábavné, nepromyšlené, nezajímavé?!?
Kdo se zamiloval do Cesty králů, tomu bez veškerých pochyb učarují i Slova paprsků. A naopak, jestli vám první kniha připadala vláčná a roztahaná a pokud jste se do čtení museli nutit, pak v jejím pokračování spásu nehledejte.
Sanderson dokazuje, že se svým Rosharem strávil opravdu spoustu hodin tvrdé práce, a ta investice se mu vyplácí – troufám si tvrdit, že v současnosti není autora, který by disponoval do detailu promyšlenějším světem. Ale i tak, a třeba mě ukamenujte, celá série místy působí jakoby nalajnovaná až příliš, tak nějak lehce strojová, "vydřená", a to jak v popisných pasážích, tak v místech, kde by měly mít navrch syrové emoce. A především, nemůžu se zbavit pocitu, že by knize tuze prospěla redukce obsahu. Možná je to daň za ten obrovský, ale především jiný svět, který nám autor musí neustále a neustále popisovat, neboť jsme v něm naprostí cizinci.
Každopádně, bavil jsem se královsky a obdivuji se Sandersonově píli a fantazii. Vůbec mi není líto, že další kniha vychází už v listopadu.
Výborný druhý díl. Brilantně vyobrazen svět lidí, zvířat a přírody. Jen jsem trnul, ať hlavní hrdina Kaladin přežije a nedopadne to jak v Hrách o trůny, kdy oblíbený hlavní hrdina umírá. Uff. Přežil.
Těším se na další díl.
Štítky knihy
hrdinská fantasy kosmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
| 2012 |  Cesta králů |
| 2008 | Finální říše |
| 2006 | Elantris |
| 2019 | Meč Přísahy |
| 2010 | Vyjednavač |
Strašlivě dlouhé, když si člověk uvědomí, že jde teprve o druhý díl desetidílné ságy. Takže se pouze rozvíjejí osudy hrdinů, odhalují dílčí tajemství a maličko konkretizuje podstata zla, jež má Rošár postihnout. A to na téměř tisíci stranách. No neberte to.
Jak Brandona Sandersona uznávám coby originálního tvůrce, tentokrát na můj vkus příliš tlačí na pilu. Slova Paprsků se čtou sice náramně, jenže nějak se to celé začíná míjet s paměťovou kapacitou obyčejného čtenáře. Hlavní dějové linie jsou ještě bezproblémové a to říkám jako člověk, který naskočil po sedmileté pauze. Nic neříkající mezihry však pro mě byly opravdovým utrpením, protože zabírají často stovky stran a přitom jde vysloveně jen o scénické střípky z kdejakého konce světa.
Co však na sérii miluji, je práce s vývojem postav a tady autor opět perlí ve všech ohledech. Skvěle vygradované, emočně vypjaté a akčně nápadité. Ovšem při představě, jak dlouhá cesta je ještě před námi, se mi do otevření třetí knihy zatím moc nechce.