Atlas mraků
David Mitchell
Nevšední kniha anglického autora, který ve svém rozsáhlém románu stírá hranice mezi styly, žánry i časovými rovinami. Autor neváhá a prostřednictvím hlavních hrdinů se zamýšlí nad nebezpečím lidské touhy po moci i nad jejími ničivými důsledky. Hlavní hrdiny spojuje touha po spravedlnosti, po lepším a ideálnějším životě, po obyčejném lidském štěstí. První část knihy tvoří deník nedobrovolného cestovatele z konce devatenáctého století. Následuje vyprávění hudebního skladatele z první poloviny dvacátého století, který čelí nejednomu věřiteli, pro velkou karetní vášeň. V dalším příběhu poznáváme ambiciozní mladou ženu, jež je na stopě velkému odhalení, bohužel poleví ve své ostražitosti, což ji stojí život. Jednotlivé příběhy se prolínají, hrdinové se setkávají, aby v jejich příběhu mohl pokračovat někdo další v jiné době.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2006 , BB artOriginální název:
Cloud Atlas, 2004
více info...
Přidat komentář
Ač nerada musím uznat, že film se mi líbil daleko víc, než knížka! Což se mi snad ještě nikdy nestalo! ... možná jsem udělala chybu, že jsem během čtení této knihy viděla i film :/
Tichomořský deník Adama Ewinga je tam prostě navíc, přijde mi násilně přilepený. Nezaujal mě ani na začátku a lehce mi zkazil dojem z celé knihy na konci (původně jsem byla rozhodnutá dát 5 hvězdiček). Robertem Frobisherem začala ta správná jízda, pokračující přes Luisu Reyovou, Timothyho Cavendishe, Sonmi-451 a Zachryho. Všechny tyto příběhy jsem hltala jedním dechem, všechny hluboké myšlenky do sebe zapadaly (ani nemusely být explicitně vyjádřeny) a utvářely úžasný (a samozřejmě lehce děsivý) celek. Pak se na scéně opět objevil Ewing a jeho polopatistické vysvětlení "poselství knihy". Jupí. Nehledě na to, že celý jeho příběh je takový neslaný nemastný a člověk má nanejvýš chuť ho řádně proplesknout. Nejvydařenější byl pro mě příběh Sonmi-45, od toho jsem se nemohla odtrhnout a živě jsem si představovala její svět.
I když se mi kniha celkem líbila, nemohu se zbavit dojmu, že zrovna tohle je ta výjimka kdy filmová adaptace je lepší než originál. Film má mnohem lepší možnosti k prolínání dějů než kniha, a vůbec sem se nenudil. Zatímco u knihy občas, i tak je velmi dobrá a originální.
Fascinující, mistrně napsaná kniha, musíte být neskutečně pozorní aby jste si všimly těch miniaturních propojení. Jediné čeho lituju je, že jsem dřív viděla film než četla knihu, už to nebylo ono :)
Skvělý nápad, výborné provedení. Nicméně nezbavím se pocitu, že příběhové linie mohly být dotaženější. Jednotlivé propojení příběhů působí tak trochu... samoúčelně. Knihu jsem četl až po zhlédnutí filmu. Možná škoda, protože filmové zpracování jde dál, než samotná předloha. Takže přečtením knihy jsem nezískal nic navíc, vyjma brilantních dopisů Roberta Frobishera, které na filmovém plátně holt nelze tak dobře prodat. Jinak nezbývá než zatleskat scénáristům, jelikož filmový příběh se liší právě v těch pasážích, kde bylo třeba přitlačit na pilu.
I přes subjektivní pocit, že ve srovnání s filmovým zpracováním kniha mohla být v některých aspektech lepší, pořád jde o výborné a originální dílo. Dlouho jsem si tak dobře nepočetl.
Po tom, co jsem shlédla film a poté přečetla knihu musím konstatovat, že se kniha zdála ne tak dobrá, jako film. Snad poprvé v životě jsem měla tento pocit.
Nevím, možná jsem čekala něco víc, stejný napínák, jako ve filmu... Nevím...
Každopádně námět perfektní :)
Musím to napsat takto: Konečně dočteno. Jsem trochu na rozpacích. Čekal jsem od toho všeho něco více. Možná mi to vše zkazil film, který jsem viděl nejdříve, ale čekal jsem něco jiného. Jako celek ano, ale jednotlivé příběhy se mi někdy táhly a někdy utíkaly. Paradox na tom je, že příběhy, které se mi nelíbily ve filmu, se mi líbí s knize a naopak. Pravdou je, že jednotlivé příběhy do sebe zapadají, v určitém smyslu má kouzlo i jejich neobvyklé řazení, ale jednotlivé příběhy přišly fádní, nic nového. Myslím, že příběhy mají větší potenciál. Vím, že šlo o to, aby každý byl psán jinak, ale někde je to až moc jinak, až to ruší. Ale i tak mi hlavou zní Atlas mraků a jsem rád, že jsem mohl knihu číst. Možná, někdy při druhém čtení, to bude lepší.
Krásně a zajímavě zpracovaná knížka. Některé části se na můj vkus trošku táhnout, ale knížka vás tak vtáhne do děje, že prostě musíte zjistit jak to všechno dopadne :) S filmovým zpracováním se to nedá vůbec srovnat! Knížku můžu jenom doporučit :)
Dámy a pánové, pohodlně se usaďte, naše cestovní agentura Atlas mraků Vás vítá na palubě a přeje vám příjemný let. Během něho zavítáme do několika časových rovin, spatříme plavbu Věštkyně, která brázdila moře v 19. století a na jejíž palubě budeme svědky zákeřného a chladného jednání ze strany domnělých přátel, poté se přeneseme na usedlost Zedelghem, abychom nějaký čas pobyli po boku Roberta Frobishera a spatřili vznik hudebního díla, nesoucího stejné jméno jako naše společnost. Při naší zastávce ve druhé polovině 20. století si připomeneme, že energie, která by měla sloužit ku prospěchu lidstva, se může v rukou zkorumpovaných osob stát nástrojem zkázy a plamínky pravdy, které by snad chtěly poukázat na nekalé jednání, budou nemilosrdně udušeny. Během našeho cestování se též zastavíme v jednom domově pro seniory, připomínajícím spíše vězení, ze kterého není úniku a který střeží nemilosrdná sestra Noakesová. Náš zdejší průvodce nám ovšem ukáže, jak se s nepřízní osudu poprat i v případě, že vám již není dvacet a po malé mrtvičce si slintáte na bradu.
A následně už se přesuneme do vzdálenějších dob, jež jsou nám ještě dnes obestřeny mlhou budoucnosti, kde nám servantka Sonmi-451 přednese svědectví o svém krátkém životě v čase, kdy se lidstvo štěpí na čistokrevné a klony. Klony, které jsou nuceny otročit pro privilegovanější vrstvu na zemi, kde postupně ubývá prostor k žití.
Naším posledním průvodcem bude Zachry, žijící na jedné z posledních výsep civilizace. Sami nahlédněte do budoucnosti. To, co spatříte, se vám nejspíš nebude líbit.
Doufám, že si z naší výpravy odnesete silné zážitky, že naši průvodci skrz různé časové horizonty vám poskytnou ponaučení a že jen tak nezapomenete, čeho jste byli svědky.
Přejeme vám příjemný let.
Já jsem z knihy nadšená a nenechte si kazit dojem z knihy filmem, který bych naopak od knihy nazvala zmatený . . .
Různá forma jednotlivých příběhů byla zajímavá a i příběhy samotné nebyly špatné, ale jejich propojení na mě působilo tak nějak prvoplánově a ani po přečtení jsem nenašla nějakou hlubší pointu toho všeho. Navíc mi dělalo problém se do některých příběhů pořádně začíst (např. deníky Adama Ewinga nebo linka o Cavendishovi).
EDIT: Jeden z mála případů, kdy mě film zaujal víc než kniha. I díky tomu, že různé postavy hráli stejní herci a člověk si tak mohl lépe uvědomit propojení charakterů. Příběhy také nebyly řazeny tak striktně za sebou, jako v knize, což vedlo k efektivnějšímu vyznění hlavní myšlenky díla. Akorát ten konec byl na můj vkus zbytečně přeslazený.
Jak tady čtu,nejvíce si chválíte poslední dva příběhy tedy Sonmi a Zacharyho, za sebe musím říct, že právě tyhle dva příběhy mě absolutně nebavily a četla jsem je jen z povinnosti, abych se dopátrala návaznosti. Kniha je velmi zajímavá, ale první poloviny příběhů mě tolik nebavily, ale jejich druhá polovina byla super. Za mě je nejlepší Luisa Reyová.
Musím říct, že to bylo opravdu zajímavé čtení. Knihu mám doma v originále. Tentokrát jsem si vybrala poněkud těžší knihu na čtení v angličtině. Nemůžu ale říci, že bych tomu nerozuměla. Rozuměla, ale trvalo mi celkem dlouho, než jsem tuhle bichli přelouskala. Moc se mi líbila promyšlenost každého příběhu, a jak jsou vzájemně propojené. Nejvíc mě bavila část, kde se vyskytuje Timothy Cavendish a samozřejmě nezajímavější je pro mě Sonmi-451, její životní podmínky mě poněkud zaskočily. Filmová podoba je podle mého názoru stejně kvalitní jako kniha. Jsem ráda, že jsem na tuto knihu narazila. Určitě doporučuji.
Celkem zklamání. Chytly mě jen první dva příběhy, zbytek jsem dočetl spíš jen z povinnosti.
Přesně jak mnozí již napsali, celková pointa je slabší (na mě moc "levicově filozofická" ?! - ve sci-fi budoucnosti často omílané téma) Ale jednotlivé příběhy (hlavně ty sci-fi) psané různou formou jsou opravdu dobrý!! Některé se mi líbily více, jiné maličko méně, ale fakt dobrý.. Myslím, že je to hezká uspokojivá knížka pro široké spektrum čtenářů.
Jinak film je hezky zpracovaný, ale spoustu věcí mi tam chybí (jako vždy - knížka je prostě knížka :) )
Ke knize jsem se dostal přes trailer v kině - napadlo mě, že by nebylo špatné si knihu koupit a přečíst. Zatímco knihu jsem si tedy koupil a přečetl, film jsem doposud neviděl a je možné, že si na něj počkám až do televize.
Kniha určitě zpracovává zajímavý námět a je koncipována zajímavým způsobem. Udržovala mě celkem celou dobu v napětí, jak se to celé vyvine. Na druhou stranu bych jí však vytkl několik věcí:
1. Vzájemné ovlivňování se jednotlivých časových rovin příběhu je v některých případech příliš násilné a okrajové. V tomto bodě jsem čekal trošku víc.
2. Jednotlivé příběhy nejsou samy o sobě špatné, vize budoucnosti jsou zajímavé, chyběla mi ale nějaká hlubší pointa toho celého. Proč jsem knihu četl, proč byly vybrány zrovna tyto příběhy a proč ne jiné? Proč byla zvolena tato forma vyprávění, proč autor knihu nepojal jako sadu klasických povídek z různých dob? Možná, že to tam někde je a já to jenom neviděl, ale přišlo mi to takové samoúčelné a prvoplánově efektní.
3. Způsob vyprávění, kdy se nejprve všechny povídky v chronologickém pořadí dostanou zhruba do své poloviny a následně jsou dokončovány v chronologicky opačném pořadí, měl za následek to, že u starších povídek jsem mezitím pomalu zapomněl, kdo byl kdo a o co tam vlastně šlo, takže jsem si tyto informace musel osvěžovat listováním vpřed.
I přes tyto výhrady se mi kniha líbila, přečetl jsem si ji s chutí a nelituji, že jsem si ji koupil.
Hmmm.. Kniha se mi vcelku líbila. Poslední dva příběhy byly bomba (Sonmi, Zachary). Ale že by mě to uchvátilo? To asi ne. Je tam opravdu hodně myšlenek, které stojí za zapsání, ale samotná pointa mi nepřišla nějak úžasná.
Nejdříve jsem viděla film a ten mě od čtení odradil. Nakonec jsem se donutila knihu přečíst a jsem za to ráda. Je ale pravda, že bez filmu bych v některých pasážích tápala.
Je to kniha, ke které se jednou vrátím. Ale nejlepší, co jsem četla? To sotva...
Líbí se mi zpracování. Několik různých příběhů mezi sebou určitým způsobem propojených a navíc v knize přeházených. Přišlo mi to zajímavé :) Knihu jsem četla velmi brzy po tom, co jsem viděla film, což má na mé hodnocení asi taky trochu vliv. Filmové scény mi samy nabíhaly v paměti a prostoru pro vlastní představivost bylo pomálu. Nicméně i tak se mi kniha líbila. Některé příběhy zaujaly více (deník a dopisy), některé méně (zbytek :), ale v každém lze najít něco, co stojí za zamyšlení. Nalákalo mě to i na další autorovy počiny.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno anglická literatura budoucnost nové myšlení povídkové rományAutorovy další knížky
2012 | Atlas mraků |
2007 | Třináct měsíců |
2013 | Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta |
2017 | Hodiny z kostí |
2016 | Dům za zdí |
Jsem asi jediná na světě, komu se ta knížka prostě nelíbila. Nemohla jsem to dočíst, vůbec jsem se do knihy nedokázala ponořit. Nevím proč, ale ze všech příběhů mě bavily jen dva a přišlo mi že to byly ty nejkratší...