Audience
Václav Havel
Do této hry zahrnul Václav Havel své vlastní zkušenosti z doby, kdy pracoval jako dělník v trutnovském pivovaru. Hrdinou hry je zakázaný spisovatel Vaněk, který pracuje v pivovaru jako „přikulovač sudů“. Jeho nadřízený Sládek ho pozve do své kanceláře k rozhovoru. Jedná s ním přátelsky, spisovatel se však cítí nesvůj. Je vytržen ze svého prostředí, dělnickým zvykům /pití piva/ přivyká jen s obtížemi, kromě toho neví, jestli na něj jeho nadřízený nechystá nějaký podraz. Sládek mu dá zvláštní návrh - přesvědčuje ho, aby sám na sebe psal hlášení tajné policii. Vaněk odmítne, přesto že mu Sládek za to nabízí „ teplé místo ve skladu“. Ve hře jde mimo jiné o kritiku pokrytectví.... celý text
Přidat komentář
Přečteno během chvilky a líbilo se mi to. Opakované dialogy a jistá Vaňkova pasivita by se zřejmě čtenáři na větším prostoru omrzela, ale v kratičké jednoaktovce to má smysl a funguje, alespoň na mě to fungovalo dokonale.
Někde jsem slyšela, že Audienci v domácím divadle "hrál" Havel s Landovským. Úplně je vidím.
edit: Kdo tu dobu zažil, pochopí hru snáz. Je to absurdní drama, ale přitom popisuje realitu.
Ve vší úctě k Havlovi mě tato hra příliš nezaujala. Nemůžu se zbavit pocitu, že mlčící Ferdinand přeci jen zamlžuje určité pohrdání absurditou situace a nepřizná to, ani když je tázán. Já tedy chápu, že určitě bylo lepší nic moc neříkat, ale pak už bych o tom nepsala hru.
Možná se na mě budete zlobit, ale tato (naštěstí tak krátká divadelní hra) se mi opravdu nelíbila. Možná nechápu absurdní drama, ale neustále se opakující dialogy mě jenom rozčilovaly, jakoby autor nevěděl, co jiného má napsat. Význam tohoto díla je dle mého názoru čistě politický, ale bohužel ne literární. Dost mě tedy mrzí, že je Audience na seznamu povinné četby s takovými velikány dramatu jakými byli Shakespeare nebo Čapek. Možná jsem příliš mladá a nezkušená, abych toto dílo dokázala pochopit. Třeba si k němu dokážu najít cestu za pár let, ale dost o tom pochybuji.
Číst divadelní texty mě nebavilo nikdy, nakonec je to hra a vynikne nebo zanikne až na jevišti podle toho co předvedou herci. Hru jsem viděla dvakrát na začátku 90.tých let, líbila se mi, tahle je ještě dá se říct veselá. Vycházela z absurdity doby, která jsem myslela je pryč, teď doufám, že nenastane jiná absurdní doba.
No musím uznat, že vtipné to je, hlavně tedy v divadelním zpracování s Abrahámem a Landovským. Nejsem nějaký obdivovatel politické činnosti Václava Havla, filosofické poselství hry sice vnímám, ale nepřijde mi nijak fascinující či objevné. Mně se hra líbí jako gradující pivní dialog opilého sládka s disidentem, který nabývá stále větší absurdnosti, a obsahuje řadu vtipných hlášek. Určitě jsem se pobavil.
Omlouvám se, ale na můj vkus je toto absurdní drama až moc absurdní, naprosto mi uniká pointa. Jediné plus je délka dramatu, mít o pár stránek víc, už bych pokračování v četbě nejspíš vzdala. Jednu hvězdičku dávám za výše zmíněný rozsah děje, druhou kvůli tomu, aby se neřeklo, že jsem cynik.
Než začnete číst Audienci, musíte vědět, do čeho jdete. Někomu postačí vědět, že ho čeká absurdní drama. Já doporučuji projít si i společensko-historické pozadí a hlavní záměr díla. Pak vás četba bude bavit o kus více.
Geniální! Věřím, že pouhopouhý text je nuda, u které je těžké najít nějaký smysl.. Proč to ten Vašek vlastně psal? Ale když se podíváte na záznam hry, kde se (ještě ne tak) starý Landovský opíjí na jevišti a hledá text poschovávaný ve všech skříňkách a výklencích, má to prostě šmrnc, vtip a hlavně z toho běhá mráz po zádech. Můžu ti řikat Ferdinande?
Po zjištění, že se jedná o absurdní drama jsem alespoň částečně pochopil, proč je Audience taková, jaká je. Nicméně do nekonečna se opakující části dialogů mi velmi vadily. Nakonec oceňuji alespoň ukázku praktik tehdejší doby v podobě donášení a fakt, že je kniha tak krátká.
Jediné, co se mi na této hře líbilo bylo to, že je tak krátká. Přečteno za čtvrt hodiny. Ničím jiným mě nezaujala.
Místy mě ta absurdita pobavila, jinak to byla klasická povinná četba. Štěstí, že tak krátká díky čemuž se mi ve výsledku líbila. Vidět tohle drama na živo by bylo určitě o ničem jiném.
Na přečtení moc dobré, na shlédnutí výborné absurdní drama. Absurdita na vás sálá již z titulu až po konec knihy. Krásně stručně shrnuta lidská mentalita a atmosféra doby, což je zajímavé a naučné pro ty, kteří ji zažili, a všeříkající pro ty, co v téhle době žili.
to WEIL - neprožívám zrovna veselé období, denně se dívám, jak příbuzný vedle mne umírá na rakovinu ....ale, věř, že dneska jsem se po dlouhé době hodně zasmál....tvůj příspěvek ke knize Audince...poslední věta to je prostě perla perel, kterou jsem si vytiskl a pověsím si ji vedle dalších raritek ..............
Zkuste si stáhnout verzi, kde hrají Josef Abrahám a Pavel Landovský. Vyniká tam řada vtipů, kterých byste si nemuseli při čtení všimnout.
Jak sám Havel řekl, divadelní hra je celá až ve chvíli kdy se hraje.
Výborné absurdní drama o absurdní situaci v absurdní době
Výborná! Téměř bez hluchých momentů, krátké, stručné a výstižné. Moc se mi líbil kontrast obou postav, sládka i Vaňka. Nelze se divit tomu proč byla Audience napsána a ani tomu, proč byla zakázána a přesto populární. Velmi elegantně upozorňuje na paradoxy socialismu - můžeš se bavit s kým chceš, ale ten Kohout...Přesto hra působí odlehčeně a vtipně, není patrná zahořklost, která by mohla výsledný dojem zkazit, přesto je cítit opovržení režimem. Tleskám!
Absurdní jednoaktovka nedávno zesnulého bývalého prezidenta Václava Havla. Ne každého toto dílo zaujme, za přečtení rozhodně stojí. Nadčasová záležitost. A silná.
Hra zjevně čerpá ze zážitků, které Havel zažil v pivovaře, kde konečně musel i pracovat, neb jinak by šel za mříže pro příživnictví, což už je dneska neznámý pojem, ale za socialismu musel každý pracovat, mít špempl v občance. To se Havlovi nelíbilo, a tak si našel nějakou práci, která by mu vyhovovala. A pivovar, tam se mu líbilo, tiše tam popíjel, nepatřil mezi ty, co by chlastali naplno a veřejně.
Štítky knihy
satira humor divadelní hry morálka absurdní drama Václav Havel, 1936–2011 prezidenti komunistický režim pivovary, pivovarnictvíAutorovy další knížky
| 1975 |  Audience |
| 2010 | Zahradní slavnost |
| 1989 |  Moc bezmocných |
| 1990 | Dálkový výslech |
| 2003 | Pižďuchové |
S audiencí jsem se již potýkala vícekrát, stejně se mi stále nejvíc líbí audiozpracování v podání autora a pana Landovského