Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537156/bmid_az-uvidis-more-662a5b44149c6.png
5
1471
1471
Poutavé vyprávění o nelehkých osudech řeckých uprchlíků mezi námi v druhé polovině minulého století. Kniha vypovídá o historii Řecka, o občanské válce, která zemi rozdělila, a o minulosti řecké komunity u nás.V roce 1948 přijalo Československo tisíce uprchlíků, kteří za dramatických okolností opustili občanskou válkou rozdělené Řecko. S první vlnou emigrantů přichází i desetiletá Sotiria – neumí česky, o svých rodičích nemá zprávy a neví, co s ní bude. Roky plynou a na pozadí jejího osudu se odvíjí rodinná sága plná tajemství a stesku po rodné zemi. Uvidí někdy Sotiria řecké moře? Pokud se do své vlasti skutečně vydá, možná tam najde víc, než čekala...... celý text
Přidat komentář
Poutavý vhled do občanské války v Řecku, zajímavé osudy hlavních postav u nás, dobře napsané. Po delší době kniha, která stojí za zapamatování, díky.
Po dovolené v Řecku byla tahle kniha, kterou už jsem měla delší dobu v hledáčku, jasnou volbou. A volba to byla skvělá. Zajímavě vystavěný příběh několika vzájemně propletených postav a historické reálie, o které by mě jinak nenapadlo se zajímat. Prostě vše, co má správná kniha na toto téma mít.
Knihu jsem četla během pracovního pobytu v Řecku u moře. Poznatky ohledně turizmu jsou myslím velice autentické. Jen nevím, jestli to, jak autorka vykreslila Řeky , tak trochu nešustí letoviskem. Znám i pár českých Řeků a jsou to moc milí lidé. Sortiria a Koula jsou ale přítelkyně vskutku geniální . Krásný příběh zajímavý na každé stránce a přitom tak uvěřitelný. Ztráta domova a rozpolcenost , to je obrovské téma dnešní doby. S lidma prostě opravdu nejde šachovat jak s figurkama. S naprostou většinou lidí ne. A ten běh času brrr. A rozhodně musím vidět pohoří Grammos!
Velmi netradiční téma, navíc zajímavě odvyprávěné. Osobně jsem nikdy nepřemýšlela, kde se u nás objevili lidé s netradičními řeckými jmény - třeba sestry Elefteriadu. Teď už vím... Poválečná léta u nás zase z trochu jiného úhlu pohledu. Autorka popsala obě hlavní hrdinky nečernobíle - chvíli má čtenář blíž k Sotirii, chvíli ke Koule - ale v každé chvíli je chápete, dýcháte s nimi, prožíváte jejich malé prohry i výhry a nechcete se od nich odtrhnout. Rozhodně vysoce nadprůměrný debut, další knížku od autorky (Ty chladné oči) už mám v hledáčku :-)
Knizka kterou jsem mela v hlave dlouho po precteni. Vysvetluje historii reckych pristehovalcu v Ceskoslovensku / Cesku. Doporucuji vsem, kteri se chteji dozvedet neco o mene zname historii Ceska, Recka, nebo i Ostravy. Po docteni jsem mela chut odletet do Recka na mista, ktera jsou v pribehu zminena. Vzpomnela jsem si i na film Moje tlusta recka svatba, ktery taky hezky popisuje recky naturel :)
Moc krásně, poutavě na psaná kniha. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Patří mezi několik knih na které nezapomenu.
Na počátku této ságy, která obsáhla sedmdesát let, byly rozhovory, které s řeckými emigranty vedla novinářka Scarlett Wilková pro projekt Paměť národa (Post Bellum). Jejich osudy na ni zapůsobily tak, že se rozhodla ztvárnit je do své beletristické prvotiny.
Kniha je rozdělena do kapitol po deseti letech, a tak se čtenář neztrácí ani v čase ani v ději, i když je vyprávěn několika osobami. Autorka nezapře novinářku - její jazyk je stručný, bez emotivních kudrlinek, velmi čtivý. Přesto útočí na city čtenářů silou nevídanou.
Hrdinové příběhu jsou malí, obyčejní lidé, což však neubírá na historickém významu. Neměli tušení, jak lehce šlo s nimi v 50. letech manipulovat. Vždyť je zachránili politicky stejně smýšlející lidé! Tak jako mnozí Češi však nevěděli, co komunismus vlastně znamená a "dokáže". Velmi zajímavé jsou pasáže o řecké komunitě, o snaze setkávat se, dodržovat dávné zvyky, zpívat, tančit, z dostupných surovin připravovat řecké jídlo, ale také bránit smíšeným sňatkům a společně doufat, věřit v návrat.
PS: Chystám se na Ty chladné oči :o)
Vynikajícím a velmi čtivým způsobem přiblížen život Řeků v Československu, kteří k nám přijeli jako uprchlíci v roce 1948. O tom dějepis na školách mlčí.
Velice krásná kniha. Přečteno během pár dní na dovolené. Téměř nic jsem o tomto tématu nevěděla.
Kniha, která si zaslouží vysoké hodnocení, krásný příběh a mimo jiné jsem si rozšířila obzory v historii o přistěhovalcích z Řecka.
Skvěle odvyprávěný příběh o řeckých uprchlících, kteří zakotvili v tehdejším Československu. Skoro nic jsem o tomto tématu nevěděla a vždycky jsem ráda, když se v knize dozvím něco zajímavého, což mě následně přiměje si dohledávat další informace. Navíc se mi moc líbilo, jak plynul děj přes v podstatě celý život hlavních postav. A postavy jsou to různorodé, někdo si pořád jen stěžuje, někdo se snaží ze života získat co nejvíc, někdo je smířený... tak jak vidím lidi kolem sebe. Ten trochu strohý styl, co tu je zmiňován, mi sednul a asi i díky tomu mi to celé připadalo opravdovější.
13/23 Vím, že v ČR žije několik lidi s řeckými kořeny, říkala jsem si, panebože, co je sem mohlo táhnout? Už to vím Velmi zajímavý příběh, s citem napsaný. Moc se mi líbilo, že pro čtenáře nezůstaly žádné nezodpovězené otázky.
Musím rict, že tato knížka pro mě byla velmi poučná. Dozvěděla jsem se něco z řeckých dějin, z řecké kultury. A hlavně jsem se dozvěděla něco o řeckých přistěhovalcích u nás v ČR (Jeseníky), tedy o části naší historie, o které jsem nic nevěděla.
Knížku určitě doporučuji ke čtení.
Na základce jsem měla řeckou spolužačku. Byla tmavovlasá, tmavooká a byla jednou z nás. Jen její jméno a příjmení se od našich odlišovalo. Patřila do 1. generace Řeků narozených u nás, takže pro ni život v ČR už musel být mnohem přirozenější a jednodušší než např. pro její rodiče. Zapadla a já si na ni vzpomněla až po mnoha letech, když mi tato kniha poodkryla osudy řeckých emigrantů. Nenapadlo mě dřív se o ně nějak zajímat.
Na knize mně ze začátku hodně vadil jednoduchý vypravěčský styl i jazyk. Téma a precizně propracované postavy mi rychle nabídly možnost na toto zapomenout, náhle jsem nepotřebovala vytříbenou formu, neb jsem hltala stránku za stránkou, dohledávala na internetu a užívala si pasáží popisujících rozličný přístup obou národů k rodinnému životu, vztahům mezi mužem a ženou, ke stravování, oblékání, tradicím A kapitoly, které popisují návraty některých postav domů, do Řecka, byly tak autenticky vykreslené, že jsem chtěla taky společně s nimi stát po ramena v moři, sedět na terase obrostlé omamně vonícími květinami, krmit se olivami či fetou.
Prostě doporučuji.
Když jsem začínala tuto knihu číst, neměla jsem vysoká očekávání. Ve finále jsem byla velmi mile překvapena. Netušila jsem, že mě příběh Řeků, kteří utíkali před válkou a skončili v Československu natolik zaujme.
Příběh je napsán s citem a provádí nás po 70 let životem dvou dívek/žen, které se právě v Československu ocitly. Nečekejte nějaké dramatické zvraty, ale citlivý a poutavý příběh. Kniha se čte velmi příjemně a mohu rozhodně doporučit.
Krásný příběh. Také jsem nevěděla a momentech z řecké historie, které tu jsou zachyceny. K tomu ukázka života v socialistickém Československu a pak Řecko, hlavně Kefalonie. Moc jsem si užívala části, kdy se hrdinové znovu ocitli v této krásné zemi a charakteristika Řeků je pravdivá - taková, jak ji znám z pobytů v Řecku. I když zpočátku nedokáže hlavní hrdinka pochopit nedochvilnost Řeků a jejich přístup k životu nestresovat se, nakonec se sama také přizpůsobí a prostě přestane nosit hodinky. Navíc na vás dýchne vůně moře a řeckých jídel. Určitě sáhnu po další knížce této autorky.
To co se dělo v Řecku po druhé světové válce jsem vůbec netušila a že u nás v Československu bylo mnoho detských uprchlíků na komunistickou "převýchovu", to jsem vůbec nevěděla.
Příběhy Řeků mě zaujali a kniha se četla velice pěkně.
Možná k zamyšlení, že ona emigrace jakých koliv uprchlíků tu byla a určitě i do budoucna bude.
Štítky knihy
Řecko občanská válka Řekové přistěhovalci, imigranti ságy sirotci severní Morava podle skutečných událostí české rományAutorovy další knížky
| 2022 |  Až uvidíš moře |
| 2023 | Ty chladné oči |
| 2024 | Když přišli psi |
| 2023 |  Desetkrát a dost |
| 2024 | Srdcová desítka |
Kniha pro mě byla přínosem, protože jsem se poutavou formou dozvěděla opět něco z naší a řecké historie. Ačkoli mi trochu nesedl takový jakoby strohý vypravěčský styl, životní osudy nejen Řeků mě velmi bavily, postavy byly rozhodně zajímavé. Kdybych měla tenkrát povinný referát do školy právě o této knize, byla bych nadmíru spokojená.