Božidara
Veronika Hájek Hurdová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541912/bmid_bozidara.png
4
411
411
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Mám ráda Veroniku Hurdovou. Líbí se mi Božidara, určitě si ji dám ještě jednou. Ale víc jak pro řemeslné zpracování knihy se mi líbí pro názory Veroniky Hurdové. Příběh je pěkný obal, který mne láká na cesty, na zlepšování sama sebe včetně vztahu s mým okolím, ale někdy mi přijde až prvoplánově seberozvojový a líbivý. Taky se mi zdá maličko neuvěřitelný. Co mne rozčilovalo od počátku, byl nízký věk Božidary (vím, že je to ale možné, jen já mám vše časově posunuté) a pro mne nevyjasněný způsob obživy. Důchodkyně ještě nemohla být, živnostnice taky ne. Tak jak to měla? A pak mne trochu rozčilovaly Božidařiny názory a poučky, které se zde podávají jako absolutní pravdy. Určitě se spoustou věcí souzním, jen jsem opatrná vše brát za pravdu. Ale jak píši, kniha mi sedla. Těšila jsem se na ni a právě pro názory VH se k ní určitě vrátím.:-)
Tohle byl můj vánoční dárek a jako takový byl dokonalý.
Poprvé v životě se mi dostala do rukou kniha, v níž mě autor oslovil ručně psaným dopisem – a že jsem už přečetla docela hodně knížek! Mimo jiné i první knihu o Agnes, takže jsem už autorku znala. Ale to mě rozhodně nepřipravilo na zážitek z téhle knihy – počínaje úžasně barevným obalem, přes „omalovánkové dvoustrany“ až po věk hlavní postavy. Shodou okolností – náhoda? - jsem nyní přesně ve věku Božidary; za pár měsíců budu mít na zádech šest křížků. Ovšem na rozdíl od ní je můj důchod v nedohlednu, a to zdaleka není jediná odlišnost mezi mnou a babi Boží.
I tak jsem mohla porovnávat se svými zkušenostmi, vracet se ve svém životě, promítat si své mateřství (naštěstí nemám dceru, pouze syny!) i svůj vztah k mámě. To byl pořádný ranec souběžných pocitů, prožitků a úvah – neznalá textu bych řekla „těžký kus“. Naštěstí anotace i komentáře ignoruju a vždy si knihu nejdřív přečtu. I u téhle se mi to vyplatilo a já jsem si ji užila doslova všemi smysly.
Určitě neodkývnu vše, co nám tady autorka předkládá, ale to považuju spíše za pozitivum. Řečeno slovy této knihy: „Bylo pro ni těžko pochopitelné, že když je někdo na vaší straně, nemusí to automaticky znamenat, že je proti straně druhé.“
Děkuju za ten skvělý nápad, za čtivý příběh a za spoustu postřehů, myšlenek a komentářů bez nároku na tu jedinou pravdu. Pro mě výborně napsaná kniha ze života, u které jsem se mračila i smála, souhlasně i záporně pokyvovala hlavou, navíc jsem zvládla i jakousi rekapitulaci své dosavadní existence. A jako bonus úvahy o četbě (s.365) nebo o dospělosti (s.481), paráda!
Poznámka na závěr: na tak rozsáhlou knihu a nerenomované nakladatelství je tu překvapivě málo tiskových chyb, velká poklona!
„Jediné, čeho se povinnou četbou u dětí docílí, je, že se jim znechutí čtení jako takové. Proč dospělí mohou číst cokoli chtějí, zatímco u dětí máme pocit, že si neumějí dobře vybrat a je potřeba je kontrolovat a řídit?“
„A co bys teda dal číst patnáctiletejm dětem?“
„Co bych jim dal číst?“ zamyslel, se, ale evidentně to bylo jen na oko, protože odpověď měl dobře rozmyšlenou. „Cokoli by chtěly. Prostě bych jim jen ukázal, kde je knihovna, sám bych hodně četl a ony by se třeba přidaly.“
„A když ne?“
„Tak ne. Nemusí být každý knihomol.“
Krásná kniha, kterou jsem prostě odmítala odložit. Rodina hladověla, ale já jejich nářky neslyšela, protože jsem se ponořila do příběhu. Spousta nádherných myšlenek, které mi jsou inspirací.
Ke knize jsem se dostala náhodou přes kamarádku. Už dlouho jsem nic tak krásného a poutavého nečetla. Stránky jsem si dávkovala postupně, vstřebávala moudra a laskavost, která čišela snad z každé stránky knížky. Určitě doporučuji!!
Kniha se mi moc líbila, i když jsem ovlivněná tím, že mám autorku a její životní styl ráda celkově :) U mě jsou na stupínku ještě výše obě knížky Ágnes, ale tato se mi taky zaryla pod kůži a donutila mě se zastavit a přemýšlet a jsem za to moc ráda :) Doporučuji
Má to paní Hurdová hezky promyšlené a je vidět, že myšlenky, které skrze Božidaru a Rosie sděluje, má i prožité, nejsou to jen prázdné kecy. Místy lehce toporné dialogy, což se ale dá pochopit, když co rozhovor, to sdělení nějakého "moudra" (teď to nemyslím pejorativně). Druhá půlka knihy, která byla o putování, ke mě promlouvala více.
I když se mi do čtení knihy nejdřív nechtělo (nenalákala mě ani anotací, ani tématem a už vůbec ne názvem a obalem), jsem moc ráda, že jsem se nakonec nechala přesvědčit a knihu číst začala (od první stránky bylo jasné, že ji dokončím velmi rychle). Veronika je opravdu spisovatelka. Umí čtenáře zaujmout a nalákat do další kapitoly. Kromě vytříbeného jazyka (překvapivě mě u této knihy nevadila ani sprostá slova) a způsobu vyjadřování oceňuji i příběh samotný, ve kterém jsem se mnohdy sama viděla. Ač mi kniha místy připadala nerealistická a některé momenty značně idealizované, dala mi přesně to, co jsem v danou chvíli potřebovala.
Doporučuji zvlášť čtenářkám, které nemají idylické rodinné vztahy s dalšími generacemi.
Užasná kniha, v pořadí třetí co jsem četla od Veroniky Hurdové a opět mě dostala. Tohle je sázka na jistotu.
Ma 3. kniha od Veroniky a nezklamala, naopak! Bylo to moc mile a prijemne cteni. Obcas jsem se smala, ale i par slz ukaplo a ke konci jsem si uz vypisovala moudra, ktera se mnou rezonuji. Moc me zajimal konec, ale pak jsem nechtela docist, protoze se mi bude styskat.
Bozidara je opravdu bozi a rozhodne se k ni znovu vratim.
Vsem knihu vrele doporucuji;)
Vtipná road movie o třech generacích žen, plná moudrosti o životě, výchově, svobodě i strachu. Nevzpomínám si, kdy naposledy se mi podařilo přečíst 500 stran za tři dny.
Jedna z těch mála knih, co ve vás něco probudí a změní. Doporučuji.
A 2.díl by se hodil!
Moc milá knížka, kt. mnohdy tnula do živého, ale co už, když je ze života;) Nabídla mi spoustu inspirací, jak se snažit být lepší matkou, teď jen to dokázat v praxi:D Zasmála sem se, podtrhala jsem si, pobrečela sem si... I přes to, že cca v půlce sem nějak ztratila flow...nebo jak to říct, někde to tam zadrhlo...sem knížku měla na tři příjemné večery. Přemýšlím, jestli je to i kniha pro muže, vlastně si úplně nedovedu představit toho, kt. by to s nadšením a naplněním četl, ale třeba se mýlím...(Jediné co mi na textu vadilo, bylo dost časté používaní slova "ostentativně"... to sem vždy točila očima.)
Každopádně nejlepší vánoční dárek, kt. v knihovně zůstane, ráda knihu doporučím ostatním a určitě si ji ještě párkrát přečtu a možná najdu odvahu i vymalovat krásné ilustrace. Děkuji p.Hurdové za pohlazení!A ano, klidně by mohl být druhý díl ;)
Hodně dlouho se mi nestalo, abych přečetla knihu během dvou dnů. I přesto, že jsem si myslela, že na čtení nemám čas, mi Božidara nedala spát a tak jsem musela číst dál a dál. Božidaru jsem si zamilovala. V knížce je jedno téma, které se v podstatě táhne celou knihou a to je téma mateřství, rodičovstí , vztahy dcera a matka. Tahle knížka ve mě dlouho zůstane a vím, že si ji ještě minimálně jednou budu chtít přečíst. Někdy mě knížka vzala za srdce, někdy rozbrečela a někdy rozesmála. Je poutavě napsaná a krásně se čte. Myslím, že každý v sobě můžeme najít kousek Božidary a jako pozitivum taky vidím to, pokud autorku trošku sledujete a znáte její životopis a humor, potkáte ji na stránkách Božidary několikrát. A pro mě to byla velmi milá setkání. Božidaru jsem dočetla a darovala dál a až si ji budu chtít přečíst znovu, koupím si další a pošlu zase dál. :D
Tereza
Knizka je krasna navenek i uvnitr. Babi Boží je boží, protoze ji je fakt jedno, co na to druzí. Pribeh netlaci na pilu, hezky si plyne a tusim, ze hodne lidem bude necim blizky (dospivani, vychova, rodicovstvi, cestovani, humor).
Ocenila bych taky delsi zaver, ale beru jak to je a je to skvele.
Autorce tleskam a jsem rada, ze tak otevreni lide pisou, motivuji, hladi po dusi a nakopavaji. Preji alespon cast z Božidary nam vsem!
Zajímavý příběh, ale kniha byla kouzelná hlavně životní filozofií dvou hlavních hrdinek, pohledem na svět a že vše má své řešení. Lze k řešení životních situací dojít, ale vše chce svůj čas.
Akorát jsem knihu dočetla a cítím se jednoduše blaženě :)! Děkuji, Veroniko, že jste Božidaru přenesla na papír, bylo ji tady potřeba :)!
Krásná knížka ke které se budu vracet, když se mi nebude dařit uchopit svůj vnitřní klid. Takové pohlazení po duši.
Kdo si počká..Nejlepší kniha,co jsem letos četla. Tolik věcí k zamyšlení..Jen ten konec bych víc natáhla. Kéž by byl druhý díl..
Tak nejdřív - no..., mno,... ehm... A pak to bylo lepší a ještě lepší a nakonec - ano, těšila jsem se, že přijdu z práce a zas pár stránek přečtu. Ano, mám k textu, tedy k příběhu, výhrady, ale zase se ptám, jako ostatně vždycky, zda já bych byla schopna něco napsat. (Nejsem kritik, ale recenze - koment, vlastně je kritika. Na své ospravedlnění tenhle komentář vnímám tko odpověď člověku, který by se mě zeptal na názor. Nelhala bych, a takhle bych vyjádřila své aktuální pocity.)
Knížka podněcuje k zamýšlení, to, myslím, je důležité. Aby čtenář nezůstal chladný, ale účastnil se, mín, či víc - hlavně nějak, příběhu. Byly pasážky, které mi nesedly, připadalo mi, že to jsou jakési citace přenesené ze zásobního notejsku (kde si píšu poznámky k dílu, které chci napsat) dobrých - vhodných - moudrých - vět.) Zařadit, škrtnout, jedeme dál.
I když tu takto kydám, dávám čtyři hvězdičky, protože to je knížka, která dodá energii a dobrý pocity a myslím, že takový ten správný vhled na svět bez posunutých a převrácených hodnot. A toho si moc cením a Veronice za její počin děkuji.
Štítky knihy
ženy humor cestování tajemství ze života poutníci kamarádky matky a dcery nový začátek české romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Agnes a Zakázaná hora |
| 2017 | Moje milá smrti |
| 2022 | Božidara |
| 2017 |  Krkavčí matka? |
| 2021 | Agnes a ostrov Stínů |
Božidara byla opravdu jízda, naprosto jsem se do téhle bláznivé babky zamilovala. Vnesla mi do života spoustu otázek, odpovědí a předala mi chuť do života. Byla jsem tak zvědavá jak to mezi Miladou a Rosie dopadne i na to, jak skončí Rosiino putování s Božidarou, že jsem knihu nedokázala odložit. Určitě se k ní ale vrátím a tentokrát se chystám si vychutnat všechna moudra, která Božidara trousí. Našla jsem si na mapě všechna místa v Portugalsku, na kterých se příběh odehrává a naplánovala jsem si cestu po Trilho Dos Pescdores...tak jsem zvědavá, kdy najdu odvahu a vyrazím :). Těším se na další román od Veroniky, který právě sepisuje a ponese název Bohumil.