Dědina
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415694/bmid_dedina-VtQ-415694.jpg
4
2635
2635
Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, příběh jedné současné vesnice vyprávěný očima jejích obyvatel. Josef se marně trápí, proč jeho syn Zbyňa odmítá převzít hospodářství, když je potřeba toho tolik napravit na polích zničených v družstvu. Vavirci počítají, kde by mohla ukápnout další koruna, dobrosrdečná prodavačka Maruna se snaží být s každým zadobře a řezník Láďa se dobývá pod cizí sukni. A malá Petruna? Ta chvilku neposedí. Přirozená fyzická blízkost hrdinů, jejich společná práce, jejich touha po lepším živobytí až vypočítavost jsou zdrojem věčných svárů i svázanosti a také marné snahy vyléčit minulé rány. Svižné vyprávění, které nikoho nesoudí a co je podstatné — nenudí.... celý text
Přidat komentář
Krásná oddychovka. Skvěle zachycen život obyčejných lidí na vesnici i s nářečím, které k tomu patří. Poslouchal jsem jako audioknihu a oceňuji i načtení a celkové zpracování. Hezky jsem si při poslechu odpočinul. Určitě si najdu čas i na další autorčina díla.
Již druhá knížka od této naší spisovatelky, která se mi opět líbila i proto, že jsem sám vyrůstal a mládí strávil na podobné malé české vesnici. Autorce si myslím, že se velmi dobře podařilo ztvárnit poměry a život jednotlivých vesničanů a jejich rodin ať už to byl soukromý sedlák, řezník nebo prodavačka v místním obchůdku s potravinami. Líbilo se mi jak autorka knihy ztvárnila popis charakterů jednotlivých postav a jejich vlastností především negativních jako je závist, sobectví ale i pozitivních, lásky k půdě a k vlastní rodině, pracovitost a úcta k tradici.
Použité nářečí mě vůbec nevadilo a záhy jsem si na něj zvykl. Knihu hodnotím velmi dobře a určitě si přečtu ještě nějakou další od této autorky.
Začetla jsem se rychle..věrohodnost prostředí, postavy a postavičky jako
u nás, na dědině. Známé situace, nářečí tomu ještě přidalo.
Zo začiatku ma to zaujalo, neskôr ma to však prestavalo baviť. Ale nárečie v ktorom bola kniha písaná mi nevadilo. Oproti dvom kniham ktoré som od autorky čítala bola táto mierne sklamanie. Aj keď je kniha napísaná realisticky.
Kniha se mi líbila a vůbec mi nevadilo nářečí postav na které autorka upozorňuje v úvodu. Byla to zajímavá sonda do života a vztahu na vsi. Myslím, že mnohé se už změnilo. Obzvlášť se mi líbil pohled staré generace na život, na mladé, na minulost. Chvílemi bylo až líto, jak prožívají stáří a přemýšlela jsem nad tím, jak to jednou budu mít já.
Na začátku jsem trochu koukal. Prarodiče mají starosti s nezvedenou vnučkou. Běžný průběh vesnické zabíjačky. To je jako celé? Žádná zápletka? Pak se to přeci jen trochu rozjelo a nakonec jsem vcelku spokojený. Dědina předkládá život na venkově bez příkras. Sousedské vztahy, vztahy v rodině, závist, pomluvy, drby, chtíč, vychytralost... No ale nebylo to jen o negativních vlastnostech, to určitě ne. Dopředu jsem se obával toho použitého nářečí, ale bylo to bez problémů. Pokud to mám shrnout. Dědina je naturalistické, věrohodné, čtivé a také velmi úsměvné čtení.
Citace: Uplně sem zapomněla, že je tady před poutem zábava. A to vo tym ženský dopoledne na prodejně mluvily. To zas bude neco, co ty mladí tady po dědině nadělají za bordel. Nablito bude zas všude. A randál na celou dědinu.
Trošku zklamání ve srovnání s ostatními knihami autorky - povídky bez začátku a konce . Děj ubíhal rychle a něco zajímavého tam bylo, hlavně ta realističnost. Nicméně mně vadilo přespříliš vulgarismů.
Skvěle propracovaný příběh lidí z jedné vesnice. Myšlenky se prolínají z chalupy do chalupy, každý každého zná. Když to čtete, úplně se vcítíte do života v malé zapadlé vesnici. Tak to tam prostě chodí.
Próza všedního dne. Kaleidoskop zdánlivě obyčejných epizod, z nějž ale prosakuje řada individuálních determinant, chamtivost, neláska, a dokonce i domácí násilí, v kontrastu s ideály, jež svým potomkům vštěpovaly předchozí generace. Sedláci versus chalupníci versus přivandrovalci z města jako odvěký svár, jenž Petra Dvořáková líčí úsporným, záměrně neexhibujícím jazykem. Nástupkyně Šlejhara i bratří Mrštíků, pohodová souputnice Hajíčkova.
Příběhy o životě, o problémech, starostech a strastech obyčejných lidí na jedné malé dědině. Příběhy o vztazích v rodině, v partnerství, mezi sousedy. Autorku jsem si oblíbila a určitě sáhnu po dalších dílech.
Tohle bylo tak přesné! Skvěle vykreslené postavy, uzpůsobená mluva a dobře podané všechny problémy dědiny, až člověk měl pocit, že tam sedí u stolu taky.
Kniha skvěle vystihuje typický život lidí na českém venkově, ale nejen na něm. Nechybí pomluvy, závist, majetkové spory v rodině, nepřejicnost, ... Líbil se mi styl psaní, použití nespisovné češtiny a nářečí, pro venkovský život typický.
Dokonalá paní Dvořáková.Audiokniha Dědina,skvostně natočená,je klid i bouře v jednom.První kniha autorky,která se mnou půjde dílem dál a já se těším.Děkuji.
Geniální. A chce se mi napsat, kdo nezažil, asi nebude mít tak barvité dojmy. Stroj času. Já jsem tu knihu i cítila! No, možná toto není výhra:-) Kniha je sice humorná, ale příběhy jsou hodně osobní a a v hloubce je tam cítit bolavé srdíčko pod ušmudlanou košilí.
Velice čtivá sonda do venkovského života, Petra Dvořáková skutečně umí poutavě psát lehce uvěřitelné příběhy ze života. A ještě že jsem Dědinu nečetla před jedenácti lety kdy jsem se nadšeně stěhovala z Prahy na vesnici...
Knížku jsem četla po besedě s autorkou a díky ní jsem odhalila skrytou mapu na obalu knihy. Miluju! Díky ní jsem se lépe orientovala v divokých vztazích vesnice. Autorka se inspirovala vesnicí, ve které vyrůstala, kniha je dokonce psána nářečím, což mě neskutečně bavilo. Malé i velké starosti, postavičky, které najdete i v té vaší dědině. Klepy, nevěry, závist, majetky, staré křivdy, zloději, staří sedláci. Budete se fakt bavit!!!
Naprosto geniální. Sice pocházím z jižní Moravy, ale během celého čtení jsem měla pocit, že autorka píše o lidech kolem mě. O jejich myšlenkových pochodech, vzorcích chování, předsudcích a bludného kruhu vzniklého v dávné minulosti, ze kterého je těžké se vymanit a v rámci rebelie se vzepřít. Je až fascinující, jak se bravurně podařilo autorce vykreslit mentalitu a atmosféru rodinnými klany protkané české vesnice, její hořkosladkou příchuť a unylou atmosféru. Ano, takoví jsme my...
Četlo se to dobře, povahy a myšlenkové pochody obyvatel dědiny byly věrohodně popsány..ale úplně to není můj šálek kávy..
Pěkně napsané. Kniha přesně kopíruje chování českého národa, kdy si nedej Bože soused pořídí třeba nové auto. Závist, pomluvy, strkání nosu do cizích záležitostí.
Kniha zajímavá tím, že je psaná nářečím. Nicméně mě to takto číst nešlo (v hlavě jsem si "překládala"), takže si myslím, že (alespoň pro mě) audiokniha bude lepší.
Co se týká příběhu, úplně mě nezaujal. Klidně jsem knihu na týden odložila.