Dlouhá trať

Dlouhá trať
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447916/bmid_dlouha-trat-s9l-447916.jpg 4 1041 1041

Sbírka povídek s tématem sebevraždy. Život se někdy zastaví. Ať už je to vědomí smrti, osobní selhání, ztracené iluze, nebo prostý strach, nevyhnutelně s nimi přicházejí také úzkosti, pochyby a otázky. Jsou to okamžiky, které nutí promýšlet vlastní bytí v jasném světle, jehož svit často nepřeje společenským konvencím a tomu „být jako ostatní“. A to, čemu přeje, se zdá být tak děsivé, uhrančivé a lákavé zároveň… Prozaička Viktorie Hanišová po třech románech ohledává subtilnější a sevřenější prostor povídky. Tematicky propojené svižné texty jsou jako dobře míněné facky: zabolí, ale proberou. Stejně jako protagonisté povídek z Dlouhé tratě se i čtenář musí nejednou zastavit a sám sebe se ptát: Jaký má tohle všechno smysl? Možná to není příjemné pomyšlení, ale kdo jednou začne, už nemůže zpět. A to samé se dá říct i o Dlouhé trati. Možná to není nic líbivého — ale číst přestat nelze.... celý text

Přidat komentář

Anna 13
09.04.2021 5 z 5

Povídky se nestávají moc často nezapomenutelnými...
Ale jsem si téměř jistá, že Běžkyně na dlouhou trať odstartovala tuto smršť příběhů tak okázale, že je nejen nezapomenutelná, ale dává tušit, že tato kniha bude přes svou útlost zcela ohromující.

Dlouhá trať je mým prvním setkáním s Viktorií Hanišovou. Jsem zasažená. Cítím, že mám dost, ale zároveň bych četla dál, kdyby měla kniha další stránky.
Nelze nesouhlasit s tvrzením v anotaci: "Možná to není nic líbivého - ale číst přestat nelze." Nejvíce jsem tohle pociťovala v povídce Zbytečný člověk.

Vycucla (nebo spíš vcucla?) mě Díra.
Rozbolela mě povídka Vrátíš se?, ke které mám vážnou chuť se vrátit, stejně jako už tu beznadějnost nikdy nepocítit.

Velmi silné, opojné a důležité.
Šílené i racionální.
Živé. Navzdory tématu.

Bolesti se při čtení vyhnout nelze.

Marlu84
28.03.2021 5 z 5

Brilantní. Vcucne a zůstane ve vás. Nutí vracet se a přemýšlet. Každá jiná a jedna lepší než druhá. Jako bonus dokonalá čeština a originální vyjádření, která lehce a čtivě vystihnou to, co mají. "Všechna slova byla přesně tam, kde měla být, ani jedno nechybělo ani nepřebývalo." (str.180) Klobouk dolů, paní Hanišová.


Jiparis
28.03.2021 5 z 5

I když téma povídek mi v současné době náladu nezvedlo, dalo mi příležitost uvědomit si, že mnoho lidí prožívá silnější tragédie. Co je proti tomu dočasné omezení pohybu a zakrytá ústa. A knihy jsou tu pořád.

lenkaabooks
28.03.2021 4 z 5

Tohle není čtení na jeden zátah, tyhle povídky jsem si musela dávkovat. Velmi depresivní čtení, tak jako všechny autorčiny knihy. Přesto až vyjde další, sáhnu po ní, protože psát prostě umí.

MíšaS.
26.03.2021 5 z 5

Myslím, že je zbytečné zde opět rozepisovat to, co je již napsáno pode mnou. Takže pouze smekám před autorkou.

Katte192
24.03.2021 5 z 5

"Vrátíš se?" Uf... Hodně silné povídky a smekám že někdo dokáže na tak krátkém úseku vytvořit tak těžkou atmosféru. Paní spisovatelka má můj obdiv - kor pokud tohle všechno má v hlavě...

Ophelie
20.03.2021 5 z 5

Ačkoli se nejedná o lehké a oddychové čtení, autorka zvládla literární žánr povídky zcela bravurně. Každá z povídek pojednává o tématu sebevraždy z jiného úhlu, každá donutí k zamyšlení a nechá ve čtenáři jistý otisk. Mně se nejvíc dotkly povídky Vrátíš se? a Manažerka. Obdivuji autorčin počin napsat knihu povídek na tak složité a citlivé téma.

hannina
20.03.2021 5 z 5

Povídky, jejichž společným tématem je sebevražda. Není to zrovna čtení, které v současné divnodobě potěší duši a povzbudí, ale je to ze života, žádné vykonstruované psycho.....

PetK
19.03.2021 5 z 5

No, takže je to celé o smrti. Konkrétně o sebevraždě z různých úhlů pohledu. Takže je otázka, jestli by to měli číst lidé na toto téma citliví nebo kteří nemají zpracovanou smrt blízkých... možná to na někoho může působit i jako terapie, i když těžko říct.
Protože jsem tušila, do čeho jdu (aspoň co se týče tématu), jednoduše jsem se rozhodla, že to na sebe nenechám hluboce působit a jaksi se odosobnila. Přesto se mě dva tři příběhy dotkly poměrně hodně.
I když povídky nejsou mým oblíbeným útvarem, myslím, že těmto příběhům sluší. Hanišová píše lehce, čte se to jako když proudí voda a co do rozsahu se jedná o poměrně subtilní dílo. Vzhledem k tématu je to, myslím, dobře. Úplně stačí "babrat" se v tom tři večery. Což nemyslím zle, jen vzhledem k tíži, kterou může téma vyvolat.
A taky oceňuju, že na rozdíl od předchozích románů Hanišové tyhle povídky mají všechny konec. :-)
Stvořit knihu na podobné téma muselo chtít odvahu jak autorky, tak vydavatele. Přece jen je sebevražda v naší společnosti do značné míry pořád tabu. I proto dávám pět hvězd.

martineden
17.03.2021 5 z 5

Kam na to autorka chodí? Zatím všechny knihy její skvělé, ta směsice běžných životů bez příkras, pohled na ty a jejich blízké, kteří si v loterii nevytáhli vítězný losy... Bravo! A ještě k tomu zde forma povídek, které si myslím, že jsou k napsání těžší než romány. Odpoštím i hrubku na str.120 - léčebná je kúra, ne kůra!

allebra
16.03.2021 5 z 5

Tyto povídky byly velmi čtivé a více než nadprůměrné. Měla jsem obavy, že na mě budou působit příliš depresivně, což se naštěstí díky velké čtivosti nestalo. Určitě to ale není žádné odpočinkové čtení a donutí k zamyšlení. Nejvíce mě dojala povídka Vrátíš se? Viktorie Hanišová umí citlivě pracovat s textem, její styl psaní mě zaujal a těším se na ostatní knížky. Další česká autorka, která má dar psát.

martousek
16.03.2021 2 z 5

Teď mám trochu pocit, že jsem Dlouhou trať snad nepochopila? Hanišovou řadím mezi své oblíbené autorky, přečtené mám všechny její romány, ale kniha Dlouhá trať pro mě byla takovou nenásilnou vsuvkou, která ve mně nic nezanechala. Že by jsem nějakou povídku dokonce vyzvedla nad ostatními? Asi to mám jinak. Aspoň se prodávají všechny knížky.

Bauriska
15.03.2021 5 z 5

Pět hvězd a tichá poklona! Možná to není nic líbivého - ale číst přestat nelze.

Vyzdvihla bych povídky Díra a Vrátíš se? Famózní čtení..

Evina74
13.03.2021 4 z 5

Přečteno téměř bez přestávky, od povídek se nedalo odtrhnout, a upřímně jsem ráda, že to mám za sebou. Témata zoufalství, beznaděje, psychických problémů a sebevražd nejen v této době nejsou úplně šálkem mé kávy. Nicméně perfektně napsáno, zřejmě odžito či odposloucháno, rozhodně k zamyšlení. Kniha určitě zůstane vryta do paměti, ale přece jen si teď raději přečtu něco veselejšího.

Alethea_k
13.03.2021 4 z 5

Po první povídce jsem knihu zavřela, bála jsem se že budou všechny příšerné. Takto jsem si první setkání s autorkou nepředstavovala. Všichni opěvovali, jak je úžasná a to nadšení se po prvních slovech nedostavilo. Nicméně jsem to nevydržela a pokračovala ve čtení.
Druhá povídka byla úžasná, pocity, které ve mě vyvolala, děsivé. Tato povídka mi v mysli uvízne na hodně dlouho. Dotkla se mě určitě nejvíce. Přišlo mi, jako by to psal úplně jiný člověk. Dokázala jsem se vžít do pocitů mladých dívek. Paradox v chování dospělé hrdinky byl uvěřitelný, jako bych se s touto situací setkávala denně a mohla sebejistě potvrdit, že to jinak dopadnout ani nemohlo.
Třetí povídka nakonec také úžasná, zbytek lehčí nadprůměr oproti těmto dvěma. Rozhodně nelituji, že jsem si knihu přečetla a nevzdala. Nejspíš se ke sbírce už nikdy nevrátím, ale bez pochyb má co předat. Musí na ni být ale správná nálada.

juliesze
10.03.2021 5 z 5

Ta ponurost a deprese je přímo hmatatelná. Velice zajímavě zvolené postavy. Za mě tedy nejzajímavější byla povídka o neútěšné touze udržet při životě nemocné dítě, které vlastně ani žít nechce - ten hněv vůči matce, která ho pro svoji lásku podrobuje tolika operacím, že se vlastně tak trochu vyvrací harmonie přirozeného života. Tato tématika mě zasáhla strašně moc, a to hlavně s ohledem na vývoj zdravotní péče, která umožňuje prodloužit životy - ale za jakou cenu? A chtějí to vůbec? Brilantní konec této povídky ukazuje, že i špatný život je dar. Opravdu mě při čtení mrazilo. Další povídky byly také výborné. Vlastně se mi jejich krátké verze velice líbily, protože při dlelším románu se mohou takové osudy trochu okoukat a jste jimi přesycení. Vynikající, smekám.

petrarka72
09.03.2021 5 z 5

Mistrovské. Depresivní. S katarzí. Povídky o životě a ne-životě, k nimž je dobré se vracet. Největší zásah je asi pro každého z těch sedmi jinde; pro mne v Díře. Děkuji.

Maky78
07.03.2021 5 z 5

Všechna slova byla přesně tam, kde měla být, ani jedno nechybělo ani nepřebývalo.
Luxusní ...

Denisa232623
06.03.2021 5 z 5

Moje první setkání s autorkou, byť mám její knihy na seznamu, který se chystám číst. Krásné a zároveň smutné příběhy. Člověk musí po každém jednom z nich na chvíli přestat číst, protože se musíte zamyslet. Všechny byly krásné, ale pro mne velice emotivní druhá povídka: Vrátíš se?..

Lenka27
25.02.2021 5 z 5

Z některých knih mám respekt. Co napsat, aby to nebyla slátanina... Nicméně dojem je tak silný, že se pokusím napsat pár svých postřehů. Knihu jsem si dávkovala po povídkách a ty nejoblíbenější jsem si znovu pročítala. Pokusila se zamyslet, proč, kam ten člověk došel ve svých úvahách až ke konci. Paní Hanišová to vystihla mistrně. Obzvlášť chtěla vyzdvihnout povídku "Zbytečný člověk", tady jsem tu naději prostě nenašla a povídka se pro mě stala jakýmsi mementem mori, vedoucí k etickým otázkám udržení života dítěte za každou cen. Možná překvapím tím, že po přečtení knihy jsem si uvědomila, jak miluji život. A že je dobré si to připomenout.

Autorovy další knížky

2018  88%Houbařka
2015  83%Anežka
2019  76%Rekonstrukce
2020  83%Dlouhá trať
2022  85%Neděle odpoledne