Hana
Alena Mornštajnová
Třetí román úspěšné české autorky. Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu? Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…... celý text
Přidat komentář
Došly mi slova.. Kniha mě dojala a to není častý jev. Pohltila mě a já jí ráda obětovala pár večerů a noc. Nosím ji v hlavě, i když už je pár dní mezi přečtenými knihami. Malý syn mi dal do kapsy od bundy kůrku chleba.. Nahmátnu a zase je tu Hana.. Chtěla bych říct, že ten příběh byl nádherný, ale jak použít takový přívlastek, když je tu zlo koncenračního tábora a všeho, co s tím souvisí? Autorce děkuju, moc.
Velmi silná kniha.
Dnešní mládež ani netuší, čím vším si museli lidé kdysi projít.
Od teď pokaždé, když si budu dávat zákusek, připomene se mi tento děj, Hana, Mira a vše, co potom následovalo.
Další slova jsou zbytečná.
Doporučuji.
Tato kniha ve mě vyvolala neskutečné pocity a dojmy, poprvé u této knihy jsem zažila ten silný pocit, který vás provází všude - během čtení (,,hmm, co se asi tak bude dít"), když nemůžete číst ( ,,potřebuju vědět, co se stane dál !!! ") a i po dočtení (,,jak je to možné? Proč? To snad ne!,,) .. lítost, smutek, ale i strach - emoce které mě při čtení provázely. Autorka brilantně zvládla toto téma, vše je jasně vysvětleno, vymyšleno tak, aby to do sebe pasovalo a styl jakým autorka píše je velmi návykový a další a další stránky se otáčejí tak rychle, že se nedá přestat, dokud není definitivní konec (i tak ale chcete otáčet stránky dál a dál - tak to tedy vypadalo u mě :D ). Dávám 5* , protože prostě bezkonkurenční :).
Obal sladký tak moc, jak kniha byla hořká. Taková kniha, která mě rozstřílela na milion malých kousků a zaryla se mi hluboko, tam, kde na ni nikdy nezapomenu. Kniha, která mě zbavila mojí skepse vůči české literatuře. Kniha, která mě nepustila ani když jsem měla ruce plné věcí z čistírny, tašky z lidlu, kabelky, věcí z lékárny a přesto jsem našla dva volné prsty k držení knihy, jejíž děj mě natolik pohltil, že jsem četla dál, i když slova, která se pod houpáním mé chůze třepala a rozmazávala. Běžím na autobus, ale oči od ní neodtrhnu. Autobus mi ujíždí, ale to nevadí, protože si alespoň sednu a čekáním na další, čtu.
Téhle paní Haně se hluboce klaním. Pláču. A zapomínám na všední starosti nás lidí v roce 2017.
Skvělá kniha, kterou budu mít dlouho v hlavě. Nebo spíše už ji tam budu mít pořád. Silný příběh plný smutku, utrpení, lidskosti, ale i skutečnosti. A to je na tom asi to nejsmutnější. Knížka, kterou by si měl přečíst snad každý, aby si uvědomil jak dobře se nám teď a tady žije. Za mě Top kniha. Nečetla jsem knihu, která by mě víc dostala.
Nádherně napsaný příběh i když bohužel tak smutný, ale bohužel taková byla doba. Doufám, že už se to nikdy nebude opakovat. Měl by si přečíst každý a uvědomit si jaký žijeme skvělý život.
Alena Mornštajnová: vynikající česká spisovatelka. Byť jsem od ní četla jen Hanu, nebojím se ji tak oslovovat. A rozhodně přečtu i další autorčina díla.
Hana: román, který mě chytil za srdce. To nejde vyjádřit slovy, to je potřeba přečíst.
Já...jsem úplně nadšená...a zároveň mě hrozně bolí srdce. Pořád opakuju, že se hluboce skláním před lidmi, kteří tohle všechno přežili a dokázali ze sebe vykřesat ještě sílu jít po tom všem dál....zkrátka, příběh mě zase rozbrečel a zanechal ve mě velmi hluboký dojem a pro autorku vzkaz: "klobouk dolů, výborné"
knihu jsem si přečetla na doporučení a kladné recenze čtenářů. Je to má první kniha od této autorky a určitě si od ní přečtu ještě něco jiného. Kniha Hana se četla jedním dechem. Je to příběh, na který jen tak nezapomenete.
Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četla!!! Podobně na mě zapůsobila Světla, která nevidíme a Zlodějka knih. Velice silný lidský příběh, který je neuvěřitelně smutný a já knihu rozdýchávala několik hodin. Měla by být v povinné četbě, hrůzy holokaustu by neměly být zapomenuty. Jsem nadšená a pořídím si další knihy od paní autorky.
Krásná knížka, dobře napsaná, poutavý příběh... Ale určitě nemůžu říct, že by to byla nejlepší knížka, kterou jsem kdy četla... Pokud někdo něco takového napsal, pak si o něm myslím, že o druhé světové válce toho moc nepřečetl. Mě daleko víc zasáhly knížky od lidí, kteří např. Osvětim nebo jiné koncentrační tábory přežili
Velice silný příběh nad kterým musíte ještě dlouho po dočtení přemýšlet. líbilo se mi rozdělení knihy. Určitě bych doporučila všem aby si ji přečetli.
Kniha na mně opravdu velmi zapůsobila. Nedokážu přesně popsat pocity při čtení - každý řádek mně vtahoval do událostí, těšila jsem se na každé otočení stránky, ale zároveň jsem nechtěla, aby už byl konec... Slzy v očích byly často, hlavně u závěrečné části. Koncepce knihy se třemi pohledy na události byla propracovaná poctivě, vše do sebe průběžně skvěle zapadalo. Je dobře, že se téma holocaustu připomíná a doufám, že se nikdy podobná doba kastující a odsuzující lidi podle náboženství nevrátí! Knihu bych doporučovala jako povinnou četbu na středních školách a líbilo by se mi ocenění Magnesií Literou !! Autorka je pro mně osobně letošní objev a už se těším na dnes koupenou Slepou mapu a Hotýlek.
Občas si říkám, že téma druhé světové války a holokaustu je snad už skoro vyčerpané- netušila jsem, že mě tahle knížka tako moc dostane. Hana mezi zasvítila žlutou hvězdou a zhasla... Zůstaly smíšené pocity, zmaru a naděje. Knížka, která vám dokáže, jak strašná doba to byla.. U mě má hrdé místo v knihovně. *****
Na doporučení Rodaw z Knihánkova jsem jsi koupila knihu a nelituji.Silný příběh,který se odehrává před 2 světovou válkou,vní a v 50 letech.Hlavní hrdinky teta Hana a její neteř Mira s nimi prožijete jejich osudy a dějiny české.Od paní spisovatelky je to první kniha a ráda jsi přečtu ostatní.
V porovnání s událostmi popsanými v knize vám najednou přijdou vaše každodenní starosti naprosto malicherné... Jelikož jsem v Osvětimi byla přesně před rokem, mám v živé paměti atmosféru toho místa a o to mocnější byl pro mě dojem z této knihy. Nelze jinak než doporučit všemi deseti. V tomto případě bohužel jen pěti, ale ráda bych knize dala více hvězdiček, protože tak brilantně napsaný román jsem už dlouho nečetla.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české romány
Autorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2017 | Slepá mapa |
2023 | Les v domě |
Přečteno jedním dechem! Skvělé!!!! Jen tak dál Paní spisovatelko!!