Hezký, ale narovnej se!
Johana Fundová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472651/bmid_hezky-ale-narovnej-se-r8x-472651.jpg
3
439
439
Aneta, Kryštof a Nela jsou třicátníci se zcela odlišnými životy. Když jim však v září 2020 přistane na Facebooku pozvánka na třídní sraz se základkou, vzpomínky na jejich společnou minulost jsou rázem zpět. Co se stalo s někdejšími spolužáky z páté třídy, kteří toužili po prvním mobilu, nadšeně sledovali seriály a těšili se na každé nové číslo časopisu Bravo? Vyplnily se jejich sny z přelomu milénia? To zjistí, když se po letech setkají tváří v tvář.... celý text
Přidat komentář
Velmi pěkná je dětská část. Druhé polovině schází optimismus. Hrdinové se zdají být unaveni životem, přitom jsou ve věku, kdy by měli sršet energií a rozvíjet plány do budoucna.
Moc ráda jsem si zavzpomínala na svá školská a dětská léta v první části knihy, ale v té druhé, odehrávající se v dospělosti hlavních protagonistů, mi příběh přišel dosti nedotažený. Postavy po letech, ani jejich problémy, nebo myšlení, mě zkrátka nebavilo. 3 hvězdičky dávám za první dětskou část, která byla perfektní.
Aneta, Kryštof, Nela - spolužáci, pátá třída. Střípky z jejich životů v tomto období, po prázdninách se v šestce už nesejdou. A pak střih a titíž se po dvaceti letech znovu setkají na třídním srazu. A opět střípky z jejich současných životů a ukázka toho, kam se za tu dobu v životě dostali.... a taky trochu společná zápletka. No tak generační román o dnešních třicátnících to opravdu není, ale jako letní oddychovka knížka zafungovala dobře. Obzvlášť po náročných McEwanových Hodinách...
Nostalgická knížka na život v devadesátkách a miléniu , všichni jsme tím co autorka popisuje žily (jen rodinné osudy byly asi trochu jiné ).Osudy tří dětí , dvou holek a jednoho kluka. Pro člověka boomera ( "husákovo dítě" z pozdější éry 79-89 , sama jsem ročník 85) s prominutím nostalgie jako prase.
Půjčeno z knihovny.
Je to taková hezká česká obyčejná kniha, která ve dvou hlavních rovinách sleduje útržek osudů tří dětí a později mladých lidí. Pro pražáka, který dlouho žije v Michli a Záběhlicích je to o to zajímavější, že popisovaná místa dobře znám. Jinak je ale chování postav trošku divné a závěr je doslova do ztracena. Takže trochu škoda.
Kniha o dětství v 90.letech, kniha působí, že se tam nic neděje, ale ono děje, někomu se rozejdou rodiče, a to má za následek spoustu nepěkných věcí, někomu se narodí postižený sourozenec a taky se život jeho rodiny změní... Líbí se mi střih do dospělosti, kdy tlustá Jitka již není tlustá třeba, kdy se hlavní hrdinové setkají, i když závěr je otevřený. Poslouchala jsem na Audiotéce, zpracování famózní, Václav Neužil, Marta Issová a Anna Kameníková, zvládli dětské hlasy a i dospělé, moje dcery tuto audioknihu poslouchají teď pořád, hrozně se jim líbí. Takže já tuto knihu začínám umět zpaměti.
Zavzpomínat si na časy dávno minulé. Z pohledu dítěte. Pogy, Bravíčko, Divoký Anděl. Nostalgický úsměv zaručen. Oddychová literatura, žádné filosofické dílo. :)
Čekala jsem asi větší zápletku - první část z dětství mě příliš nebavila, bylo to příliš zdlouhavé, ale některé pasáže mě pobavily a vrátily do mého dětství. U druhé části jsem čakala nějaké drama, které nepřišlo. Nicméně oddychové čtení - jako proložení mezi těžšími příběhy je to příjemné.
Za me kniha uplne o nicem. Bez deje, bez nejake vetsi zapletky. Kdybych vedela ze dve tretiny knihy budou pribehy 11ti letych deti, ani ji nectu.
Jako vždy se naše knihovnice přesně trefila, když mi doporučila tuto knížku. Chtěla jsem něco veselého a zábavného, což takhle knížka určitě je. Děj je svižný, rychle jsem se začetla a i se zasmála. Myslím si, že je to ideální příběh pro dnešní třicátniky.
Kdyby tak bylo ještě pokračování
Byla to příjemná nostalgie do dětství v devadesátkách a zajímavé nahlédnutí do života aktuálních pražských třicátníků.
Postavy uvěřitelné, skvěle charakterově dotažené, ladily spolu jak dětské, tak dospělé osobnosti. Vedlejší postavy taky perfektní, zajímavé, velmi reálné.
Posloucháno jako audiokniha a zpracování je třemi písmeny "top". Hlasy vybrány geniálně!
Příběh jednoduchý - ale nejsou nakonec zrovna takové ty nejlepší?
První část knihy s dětskými hrdiny mě hodně bavila. Ve druhé části sledujeme již hrdiny třicátníky, kteří se díky školnímu srazu opět setkávají. Ovšem na to, že je má dát dohromady samotný sraz, tu je o něm jen pár slov. Celkové provázání mezi současností a minulosti jsem nějak neodhalila a nepochopila.
Podle popisu jsem myslela, že hlavní dění bude kolem srazu, tak mě překvapil velký prostor pro školní minulost. Ale bylo to hezky popsané, přišlo mi to realistické a na rozdíl od holek (které mi dlouho splývaly a nepamatovala jsem si, která je která) jsem fandila Kryštofovi. Část v přítomnosti byla taky uvěřitelná, otevřený konec mi nevadil. Odpočinkové čtení.
Hezký, ale...
... Kniha se odehrává na zcela konkrétním místě, a to v Praze-Podolí a blízkém okolí. Pro mě to bylo známé prostředí. protože pocházím právě odtamtud, znám fontánu na Kačerově i místní sámošku, také jsem jezdila autobusem 124 a chodila Jeremenkovou ulicí. S chutí i nostalgií jsem si zavzpomínala na známá místa, ale myslím, že pro někoho to může být spíš rušivé.
... S místem děje souvisí i jazyk, jímž je kniha psaná. Celý text je v obecné češtině, mluví tak i dospělí a učitelé, což i mně jako Pražačce celkem vadilo a vím, že někomu se takový text nečte dobře.
... V první polovině knihy, která se odehrává v roce 2000, se vyskytuje plno odkazů na dobu přelomu století - telenovely, rubrika Láska, sex a něžnosti, školní bufety, oblíbené hry i oblečení; jestli toho ale není příliš a občas až na sílu. Může to zaujmout i ty, kteří vyrůstali jindy?
... V knize se střídají tři vypravěči - Aneta, Nela a Kryštof. Nejprve se s nimi setkáme v roce 2000, kdy jim je 11, a poté o dvacet let později. Podle mě byly nejzajímavější pasáže ty Kryštofovy z dětství.
... Kniha má otevřený konec. Někomu to vyhovuje, mě to ale fakt rozladilo.
NIcméně nelituji, že jsem si tuto knihu přečetla, to zas ne.
Nooo tak tady celkem vyjimecne musim poznamenat, ze kniha mela byt delsi. Zacatek je celkem fajn, hezka nostalgie, lidske pribehy a problemy a to same vlastne i druha cast knihy. Ale chybelo mi tam neco vic a hlavne ten konec...to ne toto, takhle nesmyslne to useknout a tim totalne odstranit pointu pribehu. To ne ne ne a ne.
Knížka se dobře čte, kdy první půlka retro ohlédnutí na vztahy na základní škole a s tim spojené oblíbené věci v té době, je navnazení na druhou polovinu knížky, jak to tedy bude pokračovat dál, když hlavní aktéři dospěli, ale tam to nějak začíná pokulhávat a najednou je konec. Diky tomu z knihy mám spíše vlažný dojem.
Bylo hezké zavzpomínat, ale to je tak vše. Příběh v podstatě o ničem a konec žádný.
Oceňuji retro pohled do doby blízké mému dětství. Četlo se to dobře. Ale to je tak vše. Příběh ve mně velkou stopu nezanechal.
Příjemná oddechovka. První část knihy mě nadchla, sice jsem o pár let mladší než autorka, takže jsme po škole koukaly s kamarádkami spíš na Čarodějky než na Divokého anděla, ale jinak nostalgie zafungovala perfektně. Ve druhé části knihy se ukázalo, že jakmile se smaže toto kouzlo, samotná zápletka vlastně tolik nezaujme. Ale možná to byl autorčin záměr - vzpomínky máme vždycky tendenci vidět růžověji (ačkoli třeba Kryštofův osud byl dost nešťastný...).
Štítky knihy
dospívání generace Y, mileniálové 90. léta 20. století mezilidské vztahy spolužáci přátelství z dětství české romány
Na knihu jsem se těšila, že mi připomene má dětská léta (v devadesátkách), ale bohužel mě nakonec vůbec neoslovila a nedostala jsem vůbec nic. Zřejmě jsem očekávala daleko víc. Možná zajímavější děj. Zhruba půlka knihy je z pohledu pěťáků a druhá půlka z pohledu již dospělých stejných protagonistů, kteří se potkají na třídním srazu základky. Jak jsem již napsala, mě kniha neoslovila a ani moc nebavila, spíše jsem ji jen "prolétla"...