Hypnotizér
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 1. díl >
ADK uvádí: Psychiatr Erik Maria Bark je uznávaný odborník na léčbu traumat pomocí hypnózy. Jedné prosincové noci ho probudí zvonění telefonu. Volá mu detektivní inspektor Joona Linna z nemocnice ve Stockholmu a prosí ho, aby okamžitě přijel k případu malého chlapce, který je v bezvědomí, ve velmi kritickém stavu. Erik je jedinou nadějí, jak může policie chlapce vyslechnout a zjistit, kdo brutálně zavraždil jeho rodiče a mladší sestru. Doufají, že vraha vystopují a zachrání jeho starší sestru dřív, než bude pozdě.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2013 , OneHotBookOriginální název:
Hypnotisören, 2009
více info...
Přidat komentář
Výborná detektivka s neotřelou zápletkou, díky níž asi přijdu na chuť severským autorům. Skvěle vypracovaná psychologie postav a jednotlivých částí příběhu, kdy v závěru do sebe vše zapadne. Až budu mít náladu na dobrou krimi, určitě sáhnu po tomto autorovi.
Uff.. kniha je opravdu hoodně špatná. Ani nevím, co jí mam vytknout dříve - mátožnost postav?rozvleklý děj? úplně zbytečné dějové odbočky? nelogičnosti? chyby? nevysvětlení řady věcí? klišé? Já nejenom, že jsem zklamán, já jsem naprosto otráven. Četl jsem od "keplerů" předtím Svědkyni ohně a to se mi docela líbilo? Ale tohle...
Původně jsem si myslel, že můj zcela negativní pocit je vyvolán i tím, že jsem toto dílo poslouchal jako audioknihu, takže jsem ty různé rozvleklé pasáže a jiné hrůzy musel přetrpět (i když na konci jsem to nevydržel a tu "akční scénu" jsem musel přetočit) a nešlo je přeskočit "rychločtením", ale jelikož jsem stejným způsobem (rozuměj ušima) "přečetl" i jiné knihy (a to i detektivky) a vesměs se mi líbily, tak si myslím, že to tím není dáno jen formou a že můj dojem je způsoben zkrátka tím, že je to skutečně velmi špatná kniha. Odpad.
P.S. Už jsem nad tím několikrát přemýšlel a nyní jsem definitivně dospěl k názoru, že akční scény (zejména ty dopodrobna popsané) jsou v knize jen pro zlost - při vnímání očima (rozuměj ve filmu atp.) mohou být efektní, ale v knize je popisování ran, skoků, kopů, honiček a přestřelek neskutečná nuda. Zatím jsem snad nenarazil na výjimku.
Prvních několik desítek stran mě trvalo než jsem si zvykl(ani pak jsem si úplně nezvykl) na to, že nečtu scénář k filmu, ale knihu. Některé úseky se číst nedaly, bylo třeba nasadit tzv. rychločtení. Celkově velmi dlouhé, málo napínavé. Na to, jak se kolem toho nadělala reklama, mě kniha dost zklamala. Až to rozchodím, zkusím ještě jednu. Ale pokud toto je vzorek "severské krimi" tak nechci dlouho žádnou vidět.
Váhala jsem, jeslti se po poslechu Paganiniho smlouvy pustit do jiného díla od těchto autrů, ale jsem ráda že jsem jim dala šanci. Hypnotizér mě dostal, takže s těmito autory ještě nekončím.
Čtenářská výzva 2016: Kniha od autora píšícího pod pseudonymem.
Začátek byl slibný. Následně jsem měl pocit, že je tam příliš velká snaha vymyslet "novou" extrémní a trýznivou situaci. Asi jsem už přesycen severskými mordovačkami. Střední pasáž věnována na mnoha stránkách vzpomínkám na skupinovou hypnoterapii jsem protrpěl. Příliš zdlouhavé a žádný spád děje. Následný návrat do děje byl vysvobození a mělo to zas spád.
Nicméně již při čtení jsem si kladl otázku ohledně uvěřitelnosti schopností dětí. Dítě ve věku 15 let, se značnými zraněními je schopno řídit auto a to i s prostřelenou pneumatikou ujede policistům. Následná schopnost schovávat se a zabíjet dospěláky nemluvě o samozotavení ze závažných zranění byla pro mne těžko uvěřitelná. Jiné dítě je schopno nastartovat a rozjet autobus po té co delší dobu trpělo fyzicky i hladem a několik hodin mrzlo v mrazu a bez bot. Následně je stále schopno naboso utíkat po ledu. Schopnosti severských dětí se vyrovnají nebo možná i předčí schopnosti "standardních" akčních dospěláků, .
Tato kniha byla moje druhá ze série.. Musím říct, ze pisecny muž se mi líbil víc. Tento díl špatný nebyl, ale na me ří působilo trochu rozvláčně a utahane. Určitě by to chtělo knížku zkrátit a vytvořit více dynamiky.. Proto 3 body..
Nevím, proč jsem v knihovně tak dlouho odolávala Hypnotizerovi? Teď už však vím, že jsem skutečně o nic podstatného nepřišla, a byla jsem dokonce ráda, když jsem knihu konečně dočetla. Rodina hypnotizera Barka mně byla naprosto nesympatická, jeho skok do minulosti bylo jen zbytečné protahování příběhu a pokémoni, tak ti to tak akorát dorazili. Celý děj byl pro mě dost těžko uvěřitelný, místy chaotický a překombinovaný.
Pro mě je to jedna ze slabších severských detektivek a v žádném případě Lars Kepler není rovnocenný následovník Stiega Larssona.
Ze začátku jsem to četla nějak pomalu, ale od půlky už to mělo spád. Vztah Erika a Simony jsem moc nechápala, přišlo mi, že jsou oba mimo asi zdrogovaní. Některé myšlenkové pochody a reakce jako by jim na tom severu zamrzly.
Dobře se to četlo. Napínavé. Inspektor Joona vyšetřuje dva různé případy, které nakonec spolu souvisí. Ale o trochu více se mi líbil Písečný muž. Kdo má rád napětí tomu můžu tuto knihu doporučit a i já si přečtu další knihy této spisovatelské dvojice.
Na některých místech vyloženě přitažené za vlasy, ale v celku byl příběh fajn a hezky se to četlo. Ač to bude asi znít drsně, na konci mělo být více mrtvol, i na "správné" straně, sedělo by to tomu víc!
Styl psaní , má v sobě osudovou životní reálnost, která dává příběhu punc opravdovosti , i když je drsná, je čtivá.
Od Keplera mám skandinávskou krimi asi úplně nejradši. Čte se to samo a je to napínavé a s nečekanými zvraty. Zároveň to není tak těžké čtivo jako Nesbo, kde je brutality na mě už až moc :)
Bavilo me to tak ve vlnach...Myslim ze severskych detektivek mam nactenych pomerne dost a tato nepatrila rozhodne mezi ty nejlepsi. Asi jsem take cekala vic po vsech tech oslavnych recenzich...Dam sanci jeste druhemu dilu serie a uvidime :) prozatim za me 3,5*
I když detektivky moc nečtu, tak tahle byla celkem chytlavá a k tomu s originálním dějem - alespoň podle mého skromného rozhledu v detektivní literatuře. I když detektivka... Mně to přišlo spíš už jako thriller s dost zamotanými dvěma dějovými liniemi. A těch mám načteno poměrně dost, abych tohle byl schopen posoudit.
Dávám tedy 4/5 a to v podstatě jen za to, že mi navzdory kvalitě celého příběhu moc neseděl spisovatelský styl této knihy. To, že je to celé psané jakoby v přítomnosti a pak má čtenář pocit, že to co čte, se děje právě v tu chvíli, kdy to čte, tak to bych pochopil. Ale když se v přítomnosti popisovaném ději zatoulá sloveso v budoucím tvaru, tak tomu asi nerozumím. No asi by to šlo uchopit po této stránce lépe. Možná to byl záměr autorů, možná chyba překladatelky. Přijde mi, že to působí v samontém textu spíše rušivě a čtenáře to akorát mate. Potkal jsem už hodně jazykových stylů ale tenhle mi zatím seděl nejméně. Jinak i tak je to velice kvalitní kniha.
Kombinace detektivního příběhu a románu o vztazích v rozháraném manželství stále nadopovaného psychiatra a jeho nevyrovnané sebestředné manželky. Trochu mi přišlo, že všechny osoby – a to i ty s kladným znaménkem - jednají v jakémsi pro mě nepochopitelném rauši. Zápletka, vlastně obě zápletky, trochu ujeté. Moc šílenců, málo logiky.
A souhlas s uživatelkou Terie. Ano, přítomný čas mi dost vadil.
Na základě vesměs nadšených ohlasů jsem čekala mnohem víc. Asi si od severských detektivek na čas odpočinu…
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno švédská literatura hypnóza severská krimi švédské detektivky
Skrýt reklamy
Jednu hvězdu dávám vůbec poprvé. Ano jedna hvězda je hodně málo a asi si to zaslouží aspoň dvě, jenže u Keplera/ú jsem byl zvyklý na určitou úroveň a tak jsem při výběru vánočních dárků neváhal a koupil jsem knihu mámě, která je zvyklá na Rosamundu Pilčer a Jackie Collins a chtěl jsem ji koupit dobrou detektivku na cesty. Když jsem si ji přečetl sám nestačil jsem se divit jak špatnou úroveň to má, teda hlavně druhá část. Doufám že to máti ještě nestačila otevřít a budu mít čas si s výběrem dát větší práci protože tohle jsem odbyl na úkor předešlých Keplerovek které jsem četl. 82% to fakt né...