Ignis fatuus
Petra Klabouchová
V zakázaném území kolem šumavské řeky Křemelná se koncem sedmdesátých let začíná probouzet k životu dávná legenda. Pohraniční stráž zde stále častěji hlásí výskyt neznámých světelných jevů. Roste podezření na možné nepřátelské plány ze strany Západu. A krajem se opět šíří odvěké pověsti o bludičkách a beztělcích. Do míst, jež byla po desetiletí nepřístupná, je vyslána vědecká výprava, která má záhadná zjevení prozkoumat. Vědci věří, že najdou rozumné vysvětlení, ale možná právě oni uprostřed šumavských slatí o rozum přijdou. Je za vším jen únava a přírodní jevy, nebo si tu s nimi opravdu něco dávného hraje na kočku a myš? Každý z nich si v duši nese minulost svou i svých předků a zdejší kraj nezapomíná. Tentokrát se bude mstít sama Šumava.... celý text
Přidat komentář
Myslím si, že se autorka s tématem poprala velmi dobře. Jsem opět ráda, že jsem si knihu přečetla.
"Tady neplatilo nic z našich fyzikálních zákonů. Každého boha prý jednou zabije čas , jenže tady se čas zastavil a zabil všechny bohy najednou.,,
Příběh chytne a nepustí. Na Šumavě jsem nebyla a nevím jestli se tam vydat ,co kdybych tam přeci jen narazila na nějaká světýlka.
Nevím, co napsat. Mám takové rozporuplné pocity. Možná až je vstřebám to bude lepší. Od autorky jsem četla U severní zdi a to mě tenkrát dostalo.
Protože jsem na Šumavě několikrát byla a něco o ní četla, tak jsem některá místa, osoby nebo příběhy znala. Jsem ráda, že byl příběh ke konci dovysvětlen prostřednictvím zápisů.
(SPOILER)
Já mám pocit, že jsem asi četla jinou knihu, než ostatní. Autorka píše skvěle, výborně vtáhne člověka do děje. A ze začátku jsem byla nadšená. Ale někde zhruba kolem poloviny jsem začala mít pocit, že už je to pořád to samé dokola - začaly se opakovat pořád ty stejné motivy proložené nějakým zvratem.
Osobně se mi zdá, že obzvlášť poslední třetina knihy je hrozně překombinovaná. Mrzí mě to, protože kniha je napsaná opravdu dobře, ale děj mi zkrátka přijde strašně splácaný. Jako kdyby měla autorka snahu za každou cenu co nejvíc čtenáře vystrašit a šokovat. Což se, za mě, ale nepovedlo.
Autorka mě baví čím dál víc. Anglická zahrada, Severní zeď a IF jsou trojlístek nepřekonatelných žánrovek - ovšem žánrovek s nadstavbou. Jsem vyděšená, že padám z postele při zapraskání parkety pod nohou... proboha, koho, když nikdo není doma? a kdo rozsvítil dvě baterky za oknem? a co šeptá ta mlha, co se plazí ze tmy...? - Je to náhoda, ale z dětství vím, že nejtemnější noci jsou skutečně na Šumavě...
Světýlka, která ještě nikdo nechytil, ale objevují se na Šumavě stále od věku věků, vyprávějí se o nich legendy a tak je pojeďme zkoumat. Vybereme pár lidí, pošleme je na Šumavu do vojenského prostoru, kam nikdo nesmí a teď si tady s tím poraďte. Nemohla jsem se odtrhnout. Autorka dokáže napsat tak moc čtivé knížky. Šumavu neznám, ale jednou bych se do těch všech míst z knížek chtěla podívat. Jen nepotkat světýlka....
Těch pár dní s touhle knihou byl nezapomenutelný zážitek. Úžasně napsané, už teď se nemůžu dočkat, až se zase s autorkou v nějakém dalším příběhu na Šumavu vrátím.
,,Všechno jednou zmizí. Jen ty šumavské kopce kolem ne. Trochu se změní, a přece stále stejné. A budou si pamatovat. Ještě dlouho po nás. Bez našich jmen a tváří, bez všeho toho pachtění, budou si pamatovat. Mne i tebe. Všechny ty, co za pár stříbrných Šumavu zradili, zjizvili, rvali na kusy. Každého hajzla i dobrou duši. Prošli jsme tudy a tady zůstaneme. Na věky věků."
Na tuto knihu jsem se těšila a .... jedním slovem, páni! Výborné to bylo!
Skvěle napsané, napínavé a plné zvratů.
Autorka píše zkušenou rukou a umí v každé poloze. A jak!
Ať napíše paní autorka cokoliv, vždy si to ráda přečtu.
Fuha, příběh chytne a nepustí, je plný zvratů, jedinou vadou na kráse jsou ty 2-3 chybky, které v textu utekly korektuře. Některý děj vám bude možná povědomý, ostatně na konci je to i přiznáno, ale vůbec to není na škodu, jde spíš o méně známé události.
Předchozí knížka autorky byla taky čtivá a zajímavá, takže minimálně u mě se tímto zařadila mezi Hanišovou, Soukupovou, Tučkovou a spol., jejichž jména jsou synonymy skvělého čtenářského zážitku.
Skvělá knížka. Marně přemýšlím, kdo ze současných českých autorů je podobně komplexní, aby takovýmhle způsobem dokázal pracovat s jazykem, budoval napětí a zároveň si povodil čtenáře jedním wtf zvratem za druhým. Knížka, kterou si chcete přečíst a u který se budete občas smát a většinu času bát (minimálně pokud jste poseroutci jako já).
Štítky knihy
Šumava pověsti česká literatura horory pohraničí mysteriózní, mystéria české horory
Autorovy další knížky
2023 | U severní zdi |
2021 | Prameny Vltavy |
2024 | Ignis fatuus |
2020 | Anglická zahrada |
2019 | Podvod zlatého faraona |
Nejsem čtenář a obdivovatel hororů, ale jsem čtenář a obdivovatel Petry Klabouchové. Baví mě autorky jazyk a pro mě příjemná čeština. Stále u mě vede od spisovatelky kniha U severní zdi, která pro mě byla knihou roku 2023.
Ale tajemnost Šumavy vybízí k podobným dílům. Je dobře, že všechny pověsti a povídání, která se po generacích předávají jsou zpracována v jednom díle.