Ignis fatuus
Petra Klabouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541883/bmid_ignis-fatuus.jpg
4
808
808
V zakázaném území kolem šumavské řeky Křemelná se koncem sedmdesátých let začíná probouzet k životu dávná legenda. Pohraniční stráž zde stále častěji hlásí výskyt neznámých světelných jevů. Roste podezření na možné nepřátelské plány ze strany Západu. A krajem se opět šíří odvěké pověsti o bludičkách a beztělcích. Do míst, jež byla po desetiletí nepřístupná, je vyslána vědecká výprava, která má záhadná zjevení prozkoumat. Vědci věří, že najdou rozumné vysvětlení, ale možná právě oni uprostřed šumavských slatí o rozum přijdou. Je za vším jen únava a přírodní jevy, nebo si tu s nimi opravdu něco dávného hraje na kočku a myš? Každý z nich si v duši nese minulost svou i svých předků a zdejší kraj nezapomíná. Tentokrát se bude mstít sama Šumava.... celý text
Přidat komentář
Někteří šumavští autoři jsou pro mě naprostou zárukou dobrého příběhu, dobrého psaní a dobrého čtení. Nemusím to nijak zkoušet ani si ověřovat u kamarádů, jdou rovnou a najisto a to jsou rozhodně Martin Sichinger a Petra Klabouchová. Světýlka na blatech mají šťávu a vůbec všechno.
Bylo to zajímavé, docela napínavé jen škoda že ne úplně strašidelné.
Ale u tohohle mi to nevadilo, protože příběh mě opravdu vtáhl. Směsice paranormálna a paranoe.
Trochu jsem z toho mela pocity jako z Karikovy trhliny, která je jedna z mých srdcovek.
Za mě super. Navzdory jiným názorům, které mají rádi předchozí knížky autorky a už méně maji rádi horory, doufám že autorka ještě nějaký ten horůrek napíše. Tohle byla skvělá atmosférická záležitost, kterou jsem si opravdu užila. Včetně pár zvratů, které si užívám vždycky v každé knížce.
Mé první setkání s autorkou a nebylo to špatné, určitě zkusím i další knihu, byť to bude žánrově asi něco trochu jiného. Co je knize ku škodě je právě to občasné přílišné "tlačení na pilu", jak tu už zmínili někteří čtenáři přede mnou. Méně je někdy více a vzhledem k tomu, že paní Klabouchová evidentně umí psát velmi dobře, vystačila by i s menším "gulášem". Ještě mě trochu iritovalo to časté zmiňování Keltů, ale čert to vem. Jde přece o fikci a autorka se evidentně opírala o příběhy z ezopošucké literatury a tam je taky dost překeltováno. Na závěr musím uznat, že se autorce povedlo pár dějiných zvratů, které jsem nečekal. Suma sumárum, byla to vcelku vydařená hororová oddychovka - pro milovníky žánru na podzimní večery ideální záležitost.
Knížka je uváděna jako horor, ale úplně jsem se nebála :) - místy byly drastické scény, ale jinak to bylo spíše takové "společenské" bání se.
Co na knížce oceňuji, byly vyšetřovací spisy, které knížce dávaly reálné rozměry.
Příběh ze Šumavy, kde se zjevuje mlha, ve které mizí lidé.... Psychoenergetická laboratoř při VŠCHT, která se zaměřuje na paranormální jevy a která se zkouší vše objasnit. A do toho všeho reálné zkušenosti - pohraniční stráže, pokusy o útěky "za kopečky", včetně Pohádky s I. Roubalem.
Věřím, že kniha si svoje čtenáře najde, ale já se mezi nimi nenajdu, ačkoliv kniha splňuje všechno, co mám ráda...
Tři hvězdy za hezkou češtinu a za Šumavu. Kdyby to nebyla kniha PK, jejíž Prameny Vltavy a hlavně U severní zdi mne nadchly, tak by asi zůstala nedočtená. Už začíst se mi nešlo, pak mne to chviličku bavilo, ale těch bludiček, stěhujících se duší, kulových blesků a dalších podivností na mne prostě bylo moc. Přitom ten příběh o tajné vědecké expedici by mne bavil, ale 300 stran strašení a nadpřirozena bylo příliš. Své čtenáře určitě najde a já budu vyhlížet další knihu mé oblíbené šumavské spisovatelky.
Děsivá pohádka pro dospělé, spojení šumavských legend, paranormálních jevů a naší minulosti, převážně hrozné (válečné odsuny a zejména komunistické vysoce střežené pohraniční pásmo a komunistické způsoby likvidace nevhodných lidí a souvisejících důkazů). Nečetlo se to snadno, hororové, v různých časových rovinách, s nejistotou, oč vlastně v zásadě jde, co se zjistí...a kdo jak "přežije". Spousta paranormálních jevů, něco lze přičíst specifikům místních přírodních živlů, něco zřejmě vysvětlit zatím ani nelze (ale v živé kolektivní halucinace, zombie a jiné příšery přes časová období, převtělování apod. prostě nevěřím).
Autorka mi dává zabrat, Prameny Vltavy jsem hltala a oceňovala, Na plný koule jsem zhltla s chutí, obě knihy zdánlivě jako noc a den, ale ta deprese tam i za humorem v druhém případě prostě je. A pak přišlo U severní zdi, a to jsem už nezvládla, tolik deprese a hrůz bez špetky záblesku světla na konci tunelu, zůstane nedočteno. A Bludičky mne také vykolejily, neudělaly mi dobře, přitom oceňuji nápad, styl, jazyk a vůbec celé dílo. Jen je už nikdy do ruky nevezmu a netroufnu si ani nikomu citlivému doporučit k četbě.
V každém případě ale autorka každou svojí knihou otevírá oči nezkušenému čtenáři, neodkojenému Šumavou, neznalého podrobností likvidačních způsobů komunistického režimu, rockerského života apod.
Zde suma sumarum 75%.
Pozn.: v nových komentářích se vrší názory ohledně podobnosti s Karikovou Trhlinou - s prominutím, ale ani náhodou!
Tajemné, hororové, děsivé a má to spád.Kniha plná bludiček, pověstí, babských povídaček z oblasti řeky Křemelné. Ale i fakta z období předchozích režimů. Vyvolává pocity napětí, úzkosti a ojediněle i nutkání na zvracení . Tak šupejte číst...
Nakonec nedočteno... dala jsem knize šanci téměř do poloviny, ale stejně jsem té strašidelné Šumavě nevěřila. Přišlo mi to takové moc na sílu, neustálé popisy toho, jak je les ponurý a tajemný, jak kdyby to měl čtenář po dvou stranách zapomenout. Chápu, že bych měla obdivovat jazykové dovednosti autorky, ale příběh se mi v nich nějak ztrácel.
Takže nakonec i části, které měly být děsivé, mi přišly táhlé a nezajímavé. Vložené vyšetřovací spisy mě vyloženě štvaly.
Tentokrát mi kniha od mé jinak oblíbené autorky úplně nesedla. Asi jsem čekala nějaké racionálnější vysvětlení jevů nebo alespoň pokus o to. To mi tu chybělo.
Pro mě to bylo super čtení, knihu jsem si užila. Vyhledám si další knihy této autorky.
Ani třetí kniha, kterou jsem od autorky četla, mně nezklamala. I když jsou každá jiná, všechny jsou super. Tentokrát jde o horor. Sice jsem se nebála, ale některé scény, když jsem si je představila, byly opravdu hrůzostrašné. Nečekala jsem, že bude kniha tak moc hororová a překvapilo mně to. Do textu jsou vloženy Vyšetřovací spisy se skutečnými událostmi, které autorka čerpala ze starých zápisků farností a matrik, skvěle doplňují celý příběh. Když připočítám skvělý styl psaní, mohu jen doporučit.
Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se začetla. O čem to, do háje, čtu? Pak to ale začalo být zajímavé a napínavé a já se nemohla odtrhnout. V tu chvíli mě ale prozměnu autorka dokázala dokonale zhnusit krvavými scénami, to byl teda hnus! No jo, jenže ono to pak do sebe začalo nakonec všechno zapadat a ke svému překvapení jsem zjistila, že si říkám, že to vlastně nebylo vůbec špatný (i když vyvržený vnitřnosti budu mít před očima asi ještě dlouho).
Tenhle koktejl legend, babských povídaček, pověstí a reálných událostí se každopádně povedl a pokud se nebojíte, že po jejím přečtení už se na Šumavu nikdy nevydáte, pusťte se do ní.
Uvod knihy me moc nebral, nastesti se dej rozjel a pridal na ctivosti. Pribeh jsem si uzivala a mile me prekvapily necekane zvraty. Zaver jsem cekala asi jiny. Uplne me to nevystrelilo z kecek. Neco mi tam chybelo.
ještě bych přistoupil na parodii drsné americké detektivky, ale s démony a bludičkami (= překlad názvu) na mne nechoďte, čertů jsem se nebál, ani když chodili s Mikulášem, a pokoušet se vyvolávat hrůzu stěhováním duší, pradávnými kletbami, prokletými pohřebišti a vymítáním ďábla, to je jak z béčkového filmu osmdesátek
velkou hvězdu Klabouchové za výjimečný dar slova při synestetickém líčení šumavských lesů, od první stránky se mi po nich začalo stýskat, hned bych se sbalil a vypadl z městského betonu, asfaltu a smradu domů - a kde jsem doma, tam se neumím bát...
Neskutečné, co se dá vykouzlit z pověr, babských povídaček, pověstí a legend. K tomu reálná krajina, zasazení do reálné nedávné historie, parta reálných vědců a horor je na světě. Autorka příběh nazývá pohádkou pro dospělé, ale já doporučuji tomuto označení nevěřit. Většinu času jsem se klepala strachy a žádný princ se neukázal. Děsivá a záhadná atmosféra je vykreslena za pomoci pár cárů mlhu, tmy a šeptajících světel. Odpočinek od tajemných situací nacházíme při čtení vyšetřovacích spisů, jimž jsou časti děje odděleny. Ale ten konec! To nebylo od autorky vůbec pěkné! Znáte ten pocit, kdy jsou v příběhu všichni šťastní, ale do konce zbývá ještě 40 stran a vy se bojíte, protože se může ještě cokoliv pokazit? Jak říká v příběhu Laco:"Mal by si sa bať."
Tak tohle je fakt jízda, která vás protáhne historií Šumavy od Keltů, přes Slovany, německé osídlení, krvavý poválečný odsun, zakázanou zónu v době socialismu, kdy tu umírali ti, co se pokoušeli utéct za hranice, až do současnosti (Ivan Roubal!). Mísí se tu skutečné šumavské reálie (doktor jezdící za pacienty na koni, zvěrstva pohraničníků) i méně známé informace (existence Psychoenergetické laboratoře při VŠCHT, která se zaměřovala na paranormální jevy - PEL), to vše s pověrami, legendami, pověstmi a pohádkami. Nikdy mě nenapadlo, že je Šumava tak temný kraj s tak ponurou historií... Většina postav má k tomuto území nějaké vazby z minulosti, byť si je často ani neuvědomují, velkou roli hrají i okolnosti dané dobou. Líčení samotné expedice je dost drsné a děsivé, není nouze o brutální scény (Kristovy oči, lov koloucha), musela jsem si při čtení dávat i pauzy, jak autenticky to na mě působilo, naštěstí jsou tyto části prokládány dokumenty ze spisů, které dané jevy uvádějí do kontextu. Bavil mě jazyk, který se přizpůsoboval tomu, kdo v danou chvíli promlouval, pomáhalo to vytvářet atmosféru. Jak horory obecně moc nemusím, tak tohle mě zaujalo, asi proto, že se nejednalo jen o nechutné násilí, ale i umně propletený koncept, který měl na konci dokonce i částečně logické vysvětlení a nešel nikam do ztracena, což oceňuji. Měla jsem sice občast trochu problém se v postavách zorientovat (inu, dvoudušníci), ale dalo se to překonat.
Ideální kniha k večerům ke krbu nebo na opuštěnou chatu, nebo do stanu... Plíží se za Tebou, před Tebou se mihotá. Kvílí a chichotá, příslib mrazivé reálnosti, která Ti zaleze pod kůži.
Štítky knihy
Šumava pověsti česká literatura horory pohraničí mysteriózní, mystéria české pověsti české hororyAutorovy další knížky
| 2023 |  U severní zdi |
| 2021 | Prameny Vltavy |
| 2024 | Ignis fatuus |
| 2020 |  Anglická zahrada |
| 2019 | Podvod zlatého faraona |
Bohužel jsem se nemohla začíst a téma i jeho pojetí mi nesedlo. Po předchozích knihách autorky trochu zklamání.