Ignis fatuus
Petra Klabouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541883/bmid_ignis-fatuus.jpg
4
807
807
V zakázaném území kolem šumavské řeky Křemelná se koncem sedmdesátých let začíná probouzet k životu dávná legenda. Pohraniční stráž zde stále častěji hlásí výskyt neznámých světelných jevů. Roste podezření na možné nepřátelské plány ze strany Západu. A krajem se opět šíří odvěké pověsti o bludičkách a beztělcích. Do míst, jež byla po desetiletí nepřístupná, je vyslána vědecká výprava, která má záhadná zjevení prozkoumat. Vědci věří, že najdou rozumné vysvětlení, ale možná právě oni uprostřed šumavských slatí o rozum přijdou. Je za vším jen únava a přírodní jevy, nebo si tu s nimi opravdu něco dávného hraje na kočku a myš? Každý z nich si v duši nese minulost svou i svých předků a zdejší kraj nezapomíná. Tentokrát se bude mstít sama Šumava.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Autorka umí vykreslit děsivou atmosféru... Kolikrát jsem měla pocit, že se mi před očima rýsuje film a slyšela jsem i křik a řev.
Jediné co bylo matoucí bylo, že si vlastně kladu otázku, jak to tedy bylo? Co bylo způsobeno podáním substance a co byla realita?
Tak jo, jdu proti proudu, protože mě se kniha vůbec nelíbila. Četla jsem ji skoro měsíc a doslova jsem se musela do čtení nutit. Absolutně jsem se v ní ztrácela. Hrozně jsem se na knihu těšila, ale bohužel, velké zklamání.
Zajímavá kniha . Dobrý začátek, trochu nepřehledný prostředek knihy a opět dobrý závěr. Čekal jsem spíše něco ve stylu Pramenů Vltavy. Námět dobrý, začátek pátrání taky dobré, ale potom se mi to zdálo už moc překombinované. Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Poslouchal jsem jako audioknihu, možná pro větší pochopení si to poslechnu ještě jednou.
Podarená kniha, ktorá zaujme svojou snovou, zamlženou atmosférou. Bohužiaľ je niekedy až príliš nejasná a tlačí na pílu. Spočiatku buduje napätie postupne, potom sa hrdinom knihy stáva veľmi rýchlo všetko naraz, je tažké sa orientovať, kto kde je a čo sa mu stalo. Rovnako prestrihy do "spisov" by boli dobré, keby tam tiež nebolo všetko možné posplietané dohromady. Keď sa začala spomínať Ďatlovova expedícia na Urale, tak som si hovoril, že to je už trocha veľa. Trocha to pripomínalo Trhlinu, trocha Žítkovské bohyne. Zo všetkého najviac ma kniha navnadila ísť sa pozrieť na Šumavu osobne. Je mi však jasné, že nájdem príjemnú krajinu a nie český Blair Witch, ako by sa mohlo zdať na základe tejto knihy.
Originální a skvěle odvyprávěný příběh prokládaný zprávami o “reálných nadpřirozených jevech a událostech. Přiznám se, že zhruba v půlce jsem trochu ztratila zájem, už se to trochu opakovalo, pak ale kniha zas chytila dech. Čtení jsem si užila, byť mě o trochu víc než osudy komunistických vědců vyslaných prozkoumat podivné jevy na Šumavě bavily právě ty popisné pasáže. Autorka si pozornost jistojistě zaslouží. 3,8/5
Tak toto bych chtěla vidět jako film nebo seriál. Ve čtení knihy bych se asi ztrácela, audio verze je fantasticky namluvená a napínavá. Nádherný jazyk. Autorka si ke psaní jistě musela nastudovat hory literatury, nejen z dějin, ale i fyzikálních jevů a podobně, což oceňuji stejně jako její bezbřehou fantazii. Ideální ke krbu na sychravý večer.
"Žádný člověk nedokáže chytit koně, na kterém by utekl sám sobě."
Od této knihy jsem asi očekával něco víc…
Člověk se na děj musel pořád hodně soustředit,aby se nestratil.
Tak konečně dočteno, trápila jsem se, přestože je mi jak historie, tak Šumava blízká. Oceňuji zasazení do skutečných lokalit a vytěžení archivních pramenů, ale číst se mi některé pasáže až nechtělo. Jako hororový příběh bych to neoznačila, spíš jako slušné psycho...váhám stále kolik hvězd...za mě asi nakonec tak tři a půl.
Nezačetla jsem se a nebavilo mě to. Tahle knížka nebude pro všechny. Doba, postavy, ty samé věci furt dokola... Nedočetla jsem. Doporučuji radši půjčit v knihovně, nekupovat. Ať nelitujete.
(SPOILER) Líbí se mi, že autorka využívá folklóru z místa svého narození. Ideální čtení do podzimního sychrava, když mlha kolem houstne... Jediné za co strhávám hvězdu, je zmatečnost vyprávění. Co se stalo pod vlivem léků a co "doopravdy"? A jaký je přesně princip přenosu duše do jiného těla? Proč se starý Šinágl nevtělil do někoho z vojáků? A jak to bylo dál s matkou Gamy? Proč za svůj čin zaplatila až o tolik let později? Proč musela Květa zůstat na Šumavě, když byla v jiném těle? Zůstává hodně nezodpovězených otázek na které se nedozvíme odpověď.
Kniha vyšla zrovna v roční době, ve které se "příběh" odehrává. Takže si užíváte reálií, atmosféry, historična, skutečných příběhů v pozadí, jazyka..a do toho všeho máte pocit, že Vám ta všudypřítomná mlha za oknem nepozorovaně vklouzla škvírkou v okně do pokoje a snad i pod peřinu..brr!
Za mého mládí hrůzu Šumavy naháněl max. Král Šumavy. To teď změnila tato autorka. Upřímně řečeno, samotný příběh je tam minimální, hrdinové jsou (spolu se čtenářem) vhozeni do situace a poraďte si jak chcete. Živí ale asi z toho nevyjdete. Základem je atmosféra zmaru a beznaděje. To dělá z knihy ten požitek. Prostě po Surmanové a Karikovi další "náš" autor, co umí vyděsit a přitáhnout ke knize. Doporučuji a chystám se na další její díla.
Napínavá , tajemná kniha... Autorka umí zaujmout. Anglickou zahradou u mě počínaje,
U severní zdi končeje. Plný počet *si zaslouží.
Dobře napsané: konzistentní příběh, krásné užití češtiny, čtivé, s přesahem. Věřím, že pro některé čtenáře skutečně strašidelné.
A jen taková osobní poznámka: jsem ten nejpřízemnější člověk na světě, ale jestli jsem se kdy setkala s "nadpřirozenou" událostí, kterou si dodnes neumím vysvětlit, tak to bylo na podzim roku 1990 v dušičkové mlze Českého Krumlova
"Bojíte se smrti?"
"Bojíte se, když usínáte?"
Já už ano.
A vy si asi podobné otázky položíte mnohokrát při i po dočtení novinky Petry Klabouchové s názvem Ignis Fatuus.
Tvorbu Petry Klabouchové jsem objevila díky knize U severní zdi. Ta byla drsná, dechberoucí a prostě perfektní.
Autorčina novinka Ignis Fatuus je žárově trošku jiná, jedná se o atmosférický horor. Kdo mě zná, ten ví, že horory prakticky nečtu a ani je nijak aktivně nevyhledávám, ale u této autorky jsem prostě musela udělat výjimku.
Co má tato kniha společného s předchozí autorčinou knihou je určitě takový řekněme drsný styl psaní, bez příkras a celá řada naturalistických scén.
Legendy ožívají... A vám bude z příběhu běhat mráz po zádech. Sama jsem četla pouze za světla.
Horory budou i po této knize žánrem, který vyhledávat aktivně nebudu, ale rozhodně nelituju, že jsem si jej přečetla. Ráda jsem vystoupila ze své čtenářské komfortní zóny.
Neubráním se přirovnání... Ignis Fatuus bych mohla přirovnat k mysteriózním thrillerům Jozefa Kariky, které jsou stejně jako tato kniha povedené, ale v hlavě od autora mám stejně hlavně román Na smrt - a v tomto případě samozřejmě knihu U severní zdi.
Na závěr bych už jen dodala "Mrtvé už NIC nezabije."
Tak tohle byl pro mne mazec. Četla jsem na podzim, na Šumavě, ve staré chalupě a chodila ven do přírody....... Napsané zajímavým stylem, trochu hororu, záhad....... No užila jsem si to.
Vůbec jsem netušil, do čeho se pouštím a jakou smlouvu s autorem podepisuju, a pak už jsem se nedokázal odtrhnout.
Je to výtečně napsané, skvělý jazyk, balanc mezi scifi a reálným světem je brilantní a nikdy nespadne do trapnosti. Nikdy jsem nebyl fanouškem urban legends a paměti místa, ale tady mě to naopak neskutečně bavilo.
Takové Stranger Things ze Šumavy.
Možná ten zážitek umocnilo to, že jsem knížku mimo jiné i o zlověstné neprostupné všudypřítomné mlze četl v den, kdy byla mlha že ani Rákosníček s Bohdalkou by ji nedokázali rozkrájet.
Veliká spokojenost, jak ostatně u paní Klabouchové vždycky. Její vytříbený jazyk, perfektní popisy míst, postav, psychologie povah...parádní.
Horory mám ráda obecně, ale většinou ve filmové podobě. Ovšem tato kniha mě dostala. Propracovaný příběh v několika časových rovinách doplněný o "oficiální zprávy" výzkumných pracovníků mě od návštěvy Šumavy nadlouho odradil.
Mělo to nápad, mělo to spád, závěr excelentní.
Díky P.Klabouchové jsem opět jednou nakrmil svou duši fascinací.A navíc jako by chtěla říci,že karma nás vždy doběhne.Bylo mně potěšěním.
Štítky knihy
Šumava pověsti česká literatura horory pohraničí mysteriózní, mystéria české pověsti české hororyAutorovy další knížky
| 2023 |  U severní zdi |
| 2021 | Prameny Vltavy |
| 2024 | Ignis fatuus |
| 2020 |  Anglická zahrada |
| 2019 | Podvod zlatého faraona |
Na knihu jsem slyšela povětšinou pozitivní recenze a tak bylo jasné, že mě tahle novinka nesměla minout.
Začátek, byl pro mě krušný. Nemohla jsem se začíst, postavy se mi pletly, měla jsem z příběhu hrozně blbý pocit. Čekala jsem od počátku strašidelnou pecku a najednou jsem si byla jistá, že mi Ignis vytvoří čtecí krizi. Děkuji své povaze za to, že to s knihami nevzdávám, protože pak to bylo skvělé.
Autorčin styl na mě působil hrubě, surově a to je přesně to, co mám ráda, ale chvilku mi trvá než se na něj naladím.
Středobodem příběhu pro mě byla Květa. Právě díky její scéně s dcerou Pavlínou a Dédou jsem se pořádně začetla.
Dozvíme se o životních osudech jednotlivých členů výpravy. Máme tak možnost je poznat po všech stránkách - kladných i záporných.
Jako bývalá lesačka jsem si užívala latinské názvosloví rostlin a dřevin zmíněné v příběhu.
Musím uznat, že autorka dokáže navodit nepříjemnou (v dobrém slova smyslu), hrůzu nahánějící atmosféru. Husí kůži jsem měla pak až do konce.
Jsem milovnicí příběhů o místech obestřená tajemstvím, která existují a hlavně je možné je navštívit. Taktéž se mi líbily části Vyšetřovacího spisu. Jakmile je děj nějak oddělen po vizuální stránce, má to pro mě o trošku větší atraktivitu.
Nechci autorku přirovnávat k jinému autorovi, ale neodpustím si zde to, že Ignis má vibe Trhliny. Za mě je to super.
Ignis fatuus útočí na čtenářovu fantazii, cit pro záhady a pověry. To nejděsivější je většinou to, co je nám dobře známé. A to se mi nejvíc líbí na této knize.
Celkově hodnotím kladně. Děj čtenáři nabídne strach, napínavé zvraty, šokující zjištění, ale i uvědomění. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a po čase si ji přečtu znovu.
Děkuji Nakladatelství Host za poskytnutí výtisku v rámci spolupráce.