Ignis fatuus
Petra Klabouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541883/bmid_ignis-fatuus.jpg
4
807
807
V zakázaném území kolem šumavské řeky Křemelná se koncem sedmdesátých let začíná probouzet k životu dávná legenda. Pohraniční stráž zde stále častěji hlásí výskyt neznámých světelných jevů. Roste podezření na možné nepřátelské plány ze strany Západu. A krajem se opět šíří odvěké pověsti o bludičkách a beztělcích. Do míst, jež byla po desetiletí nepřístupná, je vyslána vědecká výprava, která má záhadná zjevení prozkoumat. Vědci věří, že najdou rozumné vysvětlení, ale možná právě oni uprostřed šumavských slatí o rozum přijdou. Je za vším jen únava a přírodní jevy, nebo si tu s nimi opravdu něco dávného hraje na kočku a myš? Každý z nich si v duši nese minulost svou i svých předků a zdejší kraj nezapomíná. Tentokrát se bude mstít sama Šumava.... celý text
Přidat komentář
Obrovské těšení a nezklamané očekávání.
Perfektní kniha. Strhující od začátku až cca do 4/5, kde se znovu vrátíme k okamžiku, kdy les vydal -XXX-. Samotný závěr mi přišel už maličko udýchaný a vyčerpaný, jako kdyby se celá kniha a děj vysílily během útěků a utrpení v šumavských lesích. Také mi není úplně jasné, jak nakonec dopadla jedna z hlavních postav (tuším, ale...). Ale nevadí to, vůbec ničemu to nevadí.
Když jsem začala číst, překvapilo mě, jak rychlý to má spád. Vlastně žádná z postav mi nebyla představena tak, abych se do ní výrazněji vžila nebo ji dokonce měla ráda. Což je za mě podmínka dobré knihy.
Ale jak tak čtu a dostanu se k prvnímu úmrtí, zjišťuju, že se ve mně všecko svírá a je mi postavy tak šíleně líto, že mi to hlava nebere. A to se už nezměnilo. Takže - tahle kniha je mistrovství plíživosti. Čtete, nepřijde vám to, ale pod povrchem to pracuje a celé to funguje naprosto perfektně. A stejně plíživej je i strach a nejistota, která z knihy plyne (za mě hlavně z její prostřední části). Byla jsem fakt ráda, že jsem si ji vzala na dovolenou do tepla a slunce, kde se ty nepříjemný pocity trochu rozplývaly. Vzít si ji s sebou na svý tradiční podzimnozimní samotářský toulání po lesích v mlhách a sychravinách, to bych se asi po.... . :)
Skvělá práce, pět hvězd, velkej dík, jde to na wishlist knih, co chci jako dárek, a přidám to do svý knihovničky mysteriózních děl, ze kterých bych jednou postavila svou mysteriózní teorii všeho, kdybych to uměla. :-D
Na tuto novinku od své oblíbené autorky jsem se nesmírně těšila. Její styl psaní je za mě jeden z nejlepších, co naše literární pole nabízí . A že výborných autorů máme. Knihu jsem částečně poslouchala jako audio, velmi příjemní interpreti, avšak ženské podání mi přišlo postupně až moc afektované, dočetla jsem tedy v klasické podobě.
Miluji různé pověry, rituály, osamocená místa, sílu mocné přírody, do přečtení této knihy i mlhu. A ano, já jsem snadno uvěřila tomu, jak byl příběh vyprávěn, právě pro nesmírný talent p. Klabouchové . Bála jsem se, živě si představovala ono popisované cosi. A tu mlhu. Kdo chce mít z knihy ten správný požitek, nepřemýšlejte o tom, jak moc to může být realita a možná si jako první přečtěte epilog. Já knihu rozhodně doporučím, ale není pro každého. Je pro lidi, co ocení především jedinečnost a autorčin styl a její odvahu psát o čemkoliv. Nesmírně kvalitně.
.... Za sedmero horami a za sedmero řekami leží lesní království pradávných kouzel, příběhů a tajemství ....
.... Zde právo člověčí neplatí a nikdy neplatilo, jen zákon hor ....
Opět idylický začátek románu z kouzelné oblasti Šumavy .... ale tím idyla končí ....
A otevírá se nám vyprávění o síle přírody, která má paměť a nic nezapomíná ....
Vyprávění o blatech, bludičkách, mlze - ale hlavně o lidském převtělení, protože zlo se vrací ....
V předdušičkovém období jsem se ráda dočítala o keltském svátku Samhain, období, kdy se stírá rozdíl mezi životem a smrtí a kdy se zemřelí mohou vrátit pomstít staré křivdy ..
Kniha je zpracována podle historických námětů a jak nám říká epilog - možná se nic z toho nestalo, možná ano, pravdu vědí jen šumavské kopce a divoké vody Křemelné ... a ty nezapomínají ....
Po předchozích dílech této autorky vím, že se nebojí pustit do vážných temat .
Ale přiznám se, že bych tu uvítala i pozitivní prvek - Šumava je krásná a má i pěkné příběhy ....
A moje vzpomínky na ni jsou pěkné - příroda, klid a ticho ...
Knihu doporučím.
Skupina lidí v lese, tak bych popsala reálnou scénu této knihy. Barvité líčení hrůzy a strachu založené na pověrách a pohanských rituálech. Po jiných knihách této autorky jsem tuto knihu nepochopila.
Knížku jsem poslouchala v audiotece a docela jsem s poslechem bojovala. Téma by mě asi bavilo, ale forma mi moc nevyhovovala, místy jsem poslouchala s napětím a pak zase byly úseky, kdy jsem byla mimo soustředění a ztrácela jsem se v ději. Nakonec jsem ráda, že mi to bylo předčítáno, sama bych to možná vzdala.
Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet... se nenachází rybníček, ale česká verze Blair Witch, variace na Kariku, moderní bestiář Šumavy a hrátky na found footage za socíku. Zní to zvláštně, ale díky suverénnímu stylu Klabouchové román drží kompaktně při sobě a dodá i uspokojivé finále. Což, přiznejme si, není v tomto žánru pravidlem.
Ač hype nemám rád, v tomhle případě je oprávněný. Ignis Fatuus je atmosférické, značně děsivé, mile gore a perfekcionisticky vypiplané dílko, za kterým musí být kvanta hodin rešeršní práce.
Jen se obávám, že při příští návštěvě kamarádky ze Sušice výlet do lesů nejspíš oželím.
IGNIS FATUUS přináší fascinující příběh, který čtenáře vtáhne do tajemné Šumavy. Ačkoliv se mi příběh velmi líbil, rušily mě tzv. vyšetřovací spisy, které do knihy autorka zahrnula. Bohužel mě jejich vložení do příběhu rušilo v napínavé atmosféře a já jsem si nedokázala příběh užít na 100 %.
Musím uznat, Petra umí udělat atmosféru. Ponurou, mrazivou, děsivou, ....ale to je asi tak všechno. Začátek byl vynikající a vážně jsem se těšil, jak bude příběh pokračovat, ale když jsem v polovině zjistil, že se jedná o kopii Trhliny na Tribeči, říznutou záhadou Blair witch , přestalo mě to v podstatě zajímat. Audio je namluvené naprosto fantasticky a trochu zachraňuje mé hodnocení. Začátek fantastický, prostředek nuda a konec se dá. Petro, dnes za 3 a 70%
Šumava je mi blízká a mám ráda "staré pověry a povídačky", takže mi to sedlo. Až bude mlha, určitě si na knihu vzpomenu.
Až příště budu spát na Šumavě budu se bát. Atmosféra , zamotané časové přeskoky. Je to něco jiného než U severní zdi, ale je to velmi dobré.
Bylo to zajímavé, napínavé jen škoda že ne úplně strašidelné. Ale u tohohle mi to nevadilo, protože příběh mě opravdu vtáhl. Směsice paranormálna a paranoe. Trochu jsem z toho měla pocity jako z Karikovy trhliny, která je jedna z mých srdcovek. Za mě super. Tohle byla skvělá atmosférická záležitost, kterou jsem si opravdu užila. Včetně pár zvratů, které si užívám vždycky v každé knížce.
Hluboké šumavské lesy. Hrozivě neprostupná mlha. Zakázané území kolem řeky Křemelná. Podivná zmizení v prostoru i čase. Magické světelné jevy, které má za úkol prozkoumat skupina vědců. Soudruzi, kteří je tam poslali, vědí, že se nejspíš nevrátí, ale to si samozřejmě nechají pro sebe. Hrůzy, které se jim uprostřed lesů a rašelinišť dějí, jsou reálné, výplodem pomatené mysli nebo to je pouze dobře sehrané divadlo ? V jaké časové rovině se zrovna nacházejí ? Kdo je živý a kdo mrtvý ? Hranice mezi těmito dvěma světy neexistuje.
Nová kniha Petry Klabouchové, která je založena na skutečných pověstech a mýtech staré Šumavy je dílo, které mi perfektně zamotalo hlavu. Musela jsem během čtení hodně přemýšlet a dohledávat informace na internetu. Dozvěděla jsem se spoustu nového z historie Šumavy a občas se i bála. Takto má vypadat plnohodnotný čtenářský zážitek, děkuji za něj.
,,Šumava nezapomíná. Ani neodpouští.''
Tohle bylo absolutně me gusta. Pokud máte rádi tvorbu Josefa Kariky tak tohle můžu jedině doporučit. Nejvíce podobné to je asi Trhlině akorát zde místo pohoří Tribeč na Slovensku navštívíme Šumavu v Česku. A víte vy co tohle je i lepší než Trhlina kterou já mám velice rád.Samotný příběh je velice dobře zapletený a na konci to do sebe zaklapne jak při souloži,+ je celá kniha doprovázena různými střípky ze šumavského prostředí formou místních pověr ale i věcí které se skutečně staly. Tato kniha je prostě masterpiece obdařený i velice barvitým stylem autorčina psaní takže na vás tajuplnost Šumavy dýchne až k vám do obejváku nebo kde budete knihu číst tohle prostě bez plného počtu hvězd odejít nemůže. Určitě od autorky chci i jiné knihy zkusit. Enjoy!
A mně se to líbilo hodně. Chytlo a nepustilo, na Mapách jsem hledala zmiňovaná místa... Nejen Tribeč má svá tajemství, takže bych nad případnou podobností s Karikou mávla rukou. Každá z knih má to svoje. Tady je to prošpikováno historií, šumavskými "babskými povídačkami", a tajemstvím. :-)
Moc jsem se tesila na dalsi knihu od autorky,protoze dve pred tim me nadchly,ale bohuzel hsem velice zklamana. Mozna je to moje vina,protoze nemam rada horory,ale prevladl pocit,ze prece autorka umi a tak si nenecham dalsi jeji knihu ujit. Za me to byl ale neskutecny blabol. Docetla jsem to jen silou vule a doufala,ze autorka nejak vysvetli co tim myslela. Ano melo to byt neco na zpusob,ze nas vzdycky hrichy dozenou. No budiz,ale v tom pripade by na Sumave asi moc lidi nezilo. Tak ted budu doufat,ze pristi knihu autorka pojme spis jako detektivku nez horor.
Hororový příběh z prostředí Šumavy, z okolí tajemné řeky Křemelná, kde jsou od nepaměti vídány bludičky.
Situace, které se odehrávají, jsou vyprávěny z pohledu více lidí, až jsem se občas ztrácela, protože nic není, jak se zdá. Ale i tak je kniha skvěle napsaná a velice čtivá, opět jsem se od čtení nemohla odtrhnout.
Líbí se mi, že jsou vloženy zmínky o historických i nadpřirozených místech a jevech Šumavy, jako jsou keltská opidda, kulové blesky, časové zlomy, vraždy a sebevraždy nebo jakou spojitost mají bludičky na Křemelné a konec Djatlovovy výpravy.
Předchozí autorčina kniha Prameny Vltavy, byla za mě lepší, protože téma bylo reálnější. Ale byl to jiný žánr. Horory a thrillery moc nečtu a tak mi Ignis fatuus chvílemi připomínal Trhlinu od Kariky.
Tohle šlo úplně mimo mě. Úvod zajímavý, prostředek neskutečně natahovaný a konec nepřesvědčivý. Ve výsledku kniha, která měla být hororem a byla nudou. Nebála jsem se ani na okamžik a napjatá jsem byla minimálně. Mnozí zde knihu srovnávají s Trhlinou nebo Strachem. V obou Karikových knihách se napětí dalo krájet a já se fakt bála. V Ignis fatuus se napětí nekonalo. Mrzí mě to, protože Šumava je nádherná a její historie zajímavá. Možná méně je někdy více. Knize by slušelo rapidní zkrácení.
Štítky knihy
Šumava pověsti česká literatura horory pohraničí mysteriózní, mystéria české pověsti české hororyAutorovy další knížky
| 2023 |  U severní zdi |
| 2021 | Prameny Vltavy |
| 2024 | Ignis fatuus |
| 2020 |  Anglická zahrada |
| 2019 | Podvod zlatého faraona |
Když je marketing silnější než výsledný produkt… To tady platí natřikrát, bohužel. Tím ale nezpochybňuji autorčin um, rozhodně ne. Ale pokud all day all night na všech platformách řve obálka knihy a lákání na nejhororovější příběh ze Šumavy a pak dostanete jakýsi pelmel psychedelična… Opět ale říkám, že kniha není špatná.
Kdo má rád Kariku, něco málo z něj v knize najde. Kdo má rád toulky Šumavou, nenajde tu skoro nic. Kdo rád nadává na komunisty a jejich praktiky, jste tu taky dobře.