Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky
Edgar Allan Poe
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540618/bmid_jama-a-kyvadlo-a-jine-fantasticke-povidky.jpg
4
887
887
V díle Jáma a kyvadlo Poe uchvacuje mnohotvárností a nápaditostí svého talentu, jehož se čas ani v nejmenším nedotkl. Často je dosti nevypočitatelný a nemilosrdný. Dovede nahnat strach a držet čtenáře v napětí jako málokdo, když vypráví o smrtonosné síle mořských proudů, o tajemstvích záhadné bedny nebo když v přestrojení za nervního, pološíleného vypravěče s chorobně citlivou obrazotvorností líčí hrůzostrašné historie o předčasných pohřbech. Husí kůži nahánějí příběhy rozpolcených postav, pronásledovaných svým svědomím a pocitem viny, nebo když s ďábelským úšklebkem píše baladicky laděné grotesky o lidské mstě. Výbor povídek mistra hororové a fantastické povídky. Sud vína amontilladského, Skokan, Démon zvrácenosti, Zrádné srdce, Morella, Eleonora, Berenice, Medailon, Maska červené smrti, Král mor, Ohnivý kůň, Zánik domu Usherů, Jáma a kyvadlo, Černý kocour.... celý text
Přidat komentář
Kniha zábavná a dobrá, hlavně pro ty co se vyžívají v temnotě. Nejlepší povídka samozřejmě Černý kocour. Od povídky Jáma a kyvadlo jsem čekal trochu víc, ale dobrý. Co se mi na knize nejvíce líbilo bylo souvětí, které jsem našel v povídce Eleonora: "Nazývali mne šílencem, ale není ještě rozřešená otázka, zda šílénství je či není nejvyšší inteligencí, zda mnohé z toho co je slavné, zda všechno, co je hluboké, nepochází z choroby myšlení, z útvaru mysli povznesené nad obecný rozum." Kniha rozhodně stojí za opakované přečtení, protože se z ní dá vytáhnout mnohem víc než jen par povídek.
Neviem. Ako poctivý lovecraftián som samozrejme dal šancu aj E.A. Poeovi, kedže som od neho dovtedy poznal len Havrana. Možno to bolo výberom prvej knihy, prekladom alebo niečím iným, no z tejto knihy som mal zmiešané pocity. Bola písaná štýlom, ktorý pri dnešných hororoch už asi len tak niekoho nevydesí (čo je vzhľadom k dobe vzniku knihy logické, vtedy človeka desili iné veci), niektoré poviedky teda vyzneli archaicky až úsmevne. Aj tak si myslím, že v dobrom prostredí a s dobrým soundtrackom (odporúčam Nox Arcanu, tá pri svojej tvorbe čerpala priamo aj z E.A. Poa) urobí knižka svoju prácu.
Skvělé a mrazivé povídky. Musela jsem číst povinně na seminář a jsem za to ráda. Moc jsem si čtení i detailní rozbory ve škole užila. Zánik domu Usherů určitě přečtěte.
Setkání s klasikem. Přiznám se, že jsem narazil na povídku, kterou jsem opravdu nedal - ne že bych jí nedočetl, ale nějak jsem se v ní ztratil a vůbec jí nerozuměl. Za to třeba "Jáma a kyvadlo" nebo "Zánik domu Usherů" to jsou úžasné kousky.
Kdo má rád horory, mrazivo... jistě někdy koketoval s tímto autorem. Za mne nejvíc zabodovala povídka Černý kocour, asi hlavně proto, že kočky v mém úhlu vnímání, mají v sobě cosi negativního.... Stačí jen šero a člověka vyděsí pouhý stín, zvuk... představivost si s námi hraje... brr brr :)
Soubor povídek, ze kterých sálá zvrácenost a šílenství. Nechci tady hodnotit povídky jednotlivě. Byly tam povídky velice dobré, a pak ty trošku méně zajímavé. Shrnul bych to tak, že mě knížka bavila a to mi ke štěstí opravdu stačilo.
Řekla bych klasika, občas se mi špatně četlo a asi dvakrát se mi zdálo, že na sebe slova nijak nenavazují. Taky mi přišlo, že se autor doslova vyžívá v zazdívání lidí.
Některé povídky super, některé opravdu nic moc. Celkově mě kniha bavila a zaujala tak půl na půl.
Černý kocour super krutá povídka za 4* Jáma a kyvadlo + Skokan ucházející povídkové počiny za 3* ...noo ale ten zbytek totální slovní patlanina, co se špatně četla a nic moc neřekla.
Na povídky já moc nejsem, ale tahle kniha mě fakt dostala. Zvlášť první a dvě poslední povídky. Ta zvrácenost se mi líbila.
Poe patří k mým oblíbencům, ačkoli ne všemi povídkami se mi zde trefil do vkusu. Ale nemůže být vždy každý spokojen a když takřka dvě třetiny povídek vyvolají tu správnou atmosféru, mrazení, donutí člověka přemýšlet nebo ho prostě jen vtáhnou, je to hodno obdivu. Za mě vítězí povídky Jáma a kyvadlo, Démon zvrácenosti, Maska červené smrti a Skokan.
Fanoušci tohoto autora jistě odpustí, ale mě titul nijak neuchvátil. Tak moc jsem se nutila do čtení, až mě z toho rozbolela hlava. Připadala jsem si jak dívčina z povídky Medailon, také jsem měla pocit, že ze mě dílo brzy vysaje život. Už jsem četla knížky, které se netajily svou morbidností, zvráceností a stříkající krví do všech svĕtových stran, takže nejsem žádné pimprlátko, ale tady jsem nebyla překvapena, ohromena, šokována, ani pohoršena, jen unavena a znuděna. Vadil mi styl psaní a kolikrát jsem se v textu ztrácela. To asi odpovídá zálibám, kterým autor holdoval (bez urážky). Knihu uschovám a do budoucna jí dám třeba ještě šanci.
Knížka to byla určitě super, ale Poe na mě píše moc složitě.. Možná se k tomu vrátím až budu starší
Za me urcite povidka Cerny kocour, Jama a kyvadlo, Maska cervene smrti a Skokan. Ostatni me tolik nenadchly ale i tak si myslim, ze je to tvorba, ktera predbehla svou dobu.
Těžko toto popsat. Některé povídky vážně zapůsobily, znechutily či vyvolaly jiné nepříjemné pocity, na druhou stranu tam byly i ty, které člověka nechávaly naprosto chladným.
Jedno se však musí nechat, autor umí navodit potřebnou atmosféru.
Nejvíce se mi líbí Jáma a kyvadlo a Černý kocour. Moc hezké a zajímavé básně. Vřele doporučuji.
Štítky knihy
Část díla
- Berenice 1835
- Černý kocour / Černá kočka 1843
- Démon zvrácenosti / Démon perversity 1845
- Eleonora / Eleanora 1841
- Jáma a kyvadlo / Studna a kyvadlo 1842
Autorovy další knížky
| 1978 |  Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) |
| 2011 | Povídky |
| 2009 | Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky |
| 2013 | Černý kocour a jiné hororové povídky |
| 1964 | Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky |
Z téhle knížky mám docela rozporuplné pocity. Nevím čím to je, Poeovi povídky mám ráda ale tahle sbírka na mě působila skličujícím dojmem. Povídky jako Král mor, Zánik domu Usherů, Černý kocour, Jáma a kyvadlo mě bavily. Přes zbytek jsem se prokousávala jen velmi těžko.