Královna stínů

24.03.2019

Super!

08.03.2019

Trochu zdlouhave, ale dobre, v druhe pulce knihy se dej rozjede a konecne se zacne neco dit. Rekla bych, ze je kniha zbytecne tlusta a dlouha. A na to jak malo se odkazuji k bozstvu, se az moc casto opakuje ''o bohove'', ke konci knihy me to zacalo vylozene iritovat.

01.02.2019

Každý díl je vždy lepší, než předchozí. Dokonce i když jste si jistí, že už to lepší být nemůže.

28.01.2019

Je obdivuhodné, že autorka dovede udržet tempo a nepolevuje v něm. Ač už 4. díl, stále to má náboj. V jednu chvíli to vypadá, že ta či oná postava bude záporák/klaďas, ale ono se to potom "zvrtne" a všechno je jinak. Třeba taková postava Manon, ta se mi prostě líbí :-) Rozhodně knihu doporučuji a těším se na další díl z této série :-)

20.01.2019

Samotnou knihu jsem přečetla za tři dny, neboť byla opravdu čtivá. Jak to ale pro mě v knihách od Massové bývá, něco tam chybělo. Nějaká jiskra, která by mě donutila se k ní někdy vrátit. Děj byl sám o sobě trochu zdlouhavý a s odstupem času se mi u zdá, že se tam nic závratného nestalo. Chaol mě zklamal. Iritovala mě jeho nerudnost. Aelin byla taková jako vždy, ale připadá mi, že její charakter ztratil něco ze svého lesku, s kterým tuto sérii začínal. Lysandra byla příjemným spestřením, ale doufám že nebude tak dokonalá, jako byla doteď. Jeřáb mě zklamal, protože na to, jak se v trojce zdál, byl nějak moc vášnivý a náknnost projevující. Přece jenom je mu několik stovek let, nemusel by okamžitě převrátit své chování v momentě, kdy Aelin taky vyjádří svou náklonost. Dějová linka Manon byla odfláklá a jemi líto, že jsem se nedozvěděla víc. Je to moje nejoblíbenější postava a nerada bychm, aby její vlastní příběh závisel, na tom Aelinim.

18.01.2019

Konečně mě to chytlo. První dva díly mě moc nebraly, ve třetím se konečně začal objevovat potenciál a s tímhle dílem jsem vážně spokojená (akorát mě dost rozčilovaly překlepy v textu). Rozjezd byl sice pomalý, prvních tak sto stránek jsem si říkala, že to s touhle sérií snad už vzdám, ale pak se děj rozjel a mně tam skoro nic nechybělo. I závěrečný souboj byl dobrý, i když mi chvílemi přišel až moc plný klišé a všichni tam pořád vykřikovali nějaké květnaté věty a třásli hvězdami a tak podobně, autorka má někdy tendenci trochu přehánět a pořád některé věci dokola opakovat (například jo, už všichni chápeme, jak Rowan voní). Jinak je ale kniha dobře napsaná, napínavá a postavy skvělé. Vážně jsem zvědavá na další díl.

07.01.2019

Páni. Tak tohle jsem nečekala. Tolik nových důležitých informací v jednom díle.

01.01.2019

Autorka příběh zbytečně protahuje, některé pasáže jsou zdlouhavé a musím se přiznat že jsem jich spoustu přeskočila.
Vztahy mezi postavami zase naopak až moc zrychluje... Vedlejší postavy nesmyslně rychle páruje a nedává jim tolik prostoru kolik by potřebovali...
Nevyplněné místa v příběhu zaplňuje zbytečnými proslovy hlavní postavy a jejím nesmyslný vylíváním srdce a přitom by dokonale stačilo aby autorka odebrala tyto nesmyslné části a trochu si prohrála se vztahy mezi postavami...
Příjde mi až směšné, jak mě první díl nadchl a tenhle díl mě naprosto zklamal.

23.12.2018

Ale jo,bylo to dobré a napínavé,kniha si podržela úroveň předchozího dílu,bohužel plný počet hvězdiček si stále nezaslouží..jediné a o to větší zklamání je,že to stále nebyl poslední díl,jak jsem se mylně domnívala,takže se s Calaenou ještě setkám,přestože bych se už snad radši rozloučila :)

21.12.2018

Celá série je pecka. Všechny knihy od této autorky co jsem zatím četla zbožňuji. Čarodějky nakonec nejsou v jádru tak zlé jak jsme si měli z počátku myslet.

28.11.2018

I když jsem se obávala, že mě kniha zklame tak se stal pravý opak. Po Dědičce ohně fantastický díl. Ale i přes to, že jsem si knihu užila ráda bych vzkázala autorce aby nepsala zbytečné situace. Na začátku jsem přeskakovala celé odstavce. Knihu doporučuji, ale měli byste si přečíst Krvavé ostří, protože se autorka často odvolává na události z té knihy

26.11.2018

Další díl pokračuje v tempu, které bylo nastaveno v předchozím díle. Jen se opět ocitáme v Adarlanu, kam se vrací Celaena Sardothien neboli Aelin Ashryver Galathynius.
Hned na začátku se mi tak trochu zprotivil Chaol a mohlo za to především jeho chování a tak dále. Možná to byl od Maasové záměr, abychom se více těšili na Jeřába. Na kterého jsem čekala s každou otočnou stránkou. A pak se objevil a moje dušička měla klid. Protože špičkování a provokování mezi ním a Aelin mě hodně bavil. Působilo to jako velmi mile spestření v tom všem, co se tam dělo.
Dějová linka s Manon se začala více rozvíjet. A bylo to jen dobře. Nejspíš tomu napomohlo i objevení nové postavy, a to Elide.
Velmi se mi líbilo propojení všech dějových linek našich postav do jedné. Jako hodně zajímavý.
Možná se budu opakovat, ale klobouk dolů před Sarah J. Maas. Já ty její knížky a příběhy miluju. "Tvoje vlasy! Všechny sis ostříhal!... Když se teď proměníš, bude tvá jestřábí podoba oškubaná?"

09.11.2018

Ovšem toto byla jízda! Ano, hlavní hrdinka je často osina v zadku, ano, je to namyšlenej spratek, ano, nějak podezřele jim všem všechno vychází.. Ovšem ta jízda! Všechno se to odehrálo tak rychle! Užívala jsem si části s Manon, který vždycky prořízly tu Aelininu jednotvárnost a narušily pozlátko, jinak ale kniha byla super. Jedeme dál =)

22.10.2018

Knihu jsem si musela přečíst, kvůli dojmu z ostatních knih autorky. Rozhodně jsem nelitovala. Pokud láska překročí hranice obětování, je to ta pravá? Nejen že se spisovatelka naučila skloubit romanci a drama dohromady. Dokonce dokázala vytvořit nové švěty, meze a hranice, které se pod její rukou obrací v prah.

15.10.2018

Dojem celé knížky kazí překlepy v textu. Jinak mezi nejlepší u mě zatím pořád patří jednička, ale tato je přesto na vrcholu s těmi lepšími. Občas mi přišlo, že jim plno věcí vyšlo až moc jednoduše. Co mě mrzelo bylo celkem dost kapitol ke konci, kdy už to vypadalo, že každá kapitola ukončuje knížku a pořád tam byly další a další... co byla trochu škoda.

09.10.2018

Bohužel až u páté přečtené knihy jsem si uvědomil, že kniha je z větší části adresovaná hlavně dospívajícím dívkám. No co naplat. Ze začátku vezmeme Celeanu Sardothien a hodíme ji do koše a místo ní je tu něco jako královna, která ovšem štve i toho největšího sympatizanta za otravné, majetnické a vyloženě příjemné dívky. Knize hodně prospěli občasné pohledy do Dorianovi mysli a rozdělení na 2 dějové linky. Jsem za ně fakt rád, upřímně. Nejsem sice fanda zbytečného násilí, ale tyhle čarodějnice mají prostě něco do sebe. Hodně věcí dojde svému zdárnému konci a tyhle události posouvají Aelin zase o pořádný kus dál. Nutno také dodat, že je tu pár hodně promyšlených zápletek a mid-blowing plot-twistů. Inu, co dodat, kniha prostě baví a až na těch prvních asi 260 stran opravdu povedená.

30.09.2018

Tedy, nečekala jsem, že tu bichli zhltnu tak rychle. Naprosto skvěle napsáno, jen škoda těch častých překlepů. Prostě úžasná fantasy, kterou vřele doporučuji!

25.09.2018

Nevýhodou zpětného hodnocení, když přečtete všechny vydané knihy v sérii naráz je, že vám jednotlivé díly dost splývají. Takže já mohu s čistým svědomím konstatovat, že jsem rozhodně byla spokojená. Knihu jsem přečetla velmi rychle, štval me Chaol a občas to bylo trochu únavné, ale stále musím obdivovat, jak to má autorka vše promyšlené a že umí psát i lehce a s vtipem. Těšila jsem se na pětku, co vám budu povídat...

16.08.2018

Tato série mě opět nenechala v noci spát, protože jsem ji musela co nejrychleji dočíst. Přiznávám, že mě Aelin štvala se svým povětšinou nabubřelým postojem víc než Celaena, ale ani tu jsem předtím moc nemusela, takže jsem se vždycky - když se tedy zrovna nic moc důležitého nedělo a nebo tam nevystupoval její bratranec - těšila na další pohled, hlavně ten Dorianův. U něj jsem v několika okamžicích trnula strachy, zvlášť když se setkal s Aelin.
Mou další oblíbenou postavou je Manon, takže jsem s radostí odkrývala i její otrávenost a záhadu s prsteny, zatímco napomáhala Elide. A hlavně mě zarazil nositel toho prstenu, protože do sebe alespoň zapadly okolnosti známé už z prvního dílu.
Z překvapivých scén vybírám třeba to, co udělala Lysandra, protože podle povídky jsem ji měla zařazenou někde úplně jinde, vtipných bylo nepočítaně, takže alespoň že to popichování oživovalo mnohdy vleklé scény - i když jsem vážně nechápala, proč se Aelin naštvala tak hrozivě na Aediona, když s ním zase za krátkou dobu byla v pohodě? Jasně, v životě se to stává, ale tady to bylo důležité tak k tomu, že jsem posmutněla nad tím, že tam není víc popsáno to vulgární gesto, abych ho mohla na někoho ukázat. A za trochu nelogickou bych označila tu ke konci s Manon, když se tak zapsala do paměti. Ale tohle mi ani tak nevadí, protože ráda uvítám Doriana alespoň trochu při smyslech.
Na další díl se samozřejmě těším, protože mi to alespoň déle vydrží než ostatní knížky a jelikož je to autorčin styl psaní, bude se mi to dobře číst a všechno tedy bude postupovat rychle. A navíc jsem zvědavá, jestli už třeba konečně vypukne nějaká velká bitva nebo tak něco.