Královna stínů
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542285/bmid_kralovna-stinu.jpg
5
2909
2909
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 4. díl >
Ztratila všechny, které milovala. Celaena Sardothien se vrací zpátky do říše a jediné, po čem touží, je pomsta. Brzy si ovšem uvědomí, že ve hře je mnohem víc – musí osvobodit prince Doriana, kterého pomocí magie ovládá král ze skleněného hradu. Musí zjistit příčinu královy moci! Ale hlavně nesmí zklamat svůj lid, který do ní vložil veškeré naděje.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
Queen of Shadows, 2015
více info...
Přidat komentář
Čtvrtý díl Skleněného trůnu pokořen a byl to zatím nejlepší díl série!
Celaena se vrací zpátky do Zlomuvalu, aby se postavila nejen stínům své minulosti a rovnou dvoum králům. Zároveň musí vymyslet, jak zachrání Doriana a jakse při všem tom dobrodružství nenechat zabít.
Čtvrtý díl je rozhodně nejlepším dílem série. Nejen, že Celaena má pěkně napilno, ale hodně mě bavila i linka s Manon a Třináctkou! Tohle je navíc pěkně zamotaný díl a všechna spiknutí postupně vyplouvají na povrch.
Chaol mě stále nezajímá, Doriana pořád miluju ze všech nejvíc, a přemýšlím, kdo je víc badass - jestli Celaena nebo Manon!
A posledních 20% knížky mi tedy připravovalo jeden infarkt za druhým! Tohle je jasně za plný počet a hurá na pátý díl!
Tato kniha se mi vážně líbila, jako celá tahle série. Zbožňuji jak je děj napínavý a vše do sebe tak skvěle zapadá! Tato kniha je pro mě 11/10 a když jsem ji četla, nikdy jsem se nenudila. Kniha je dobrodružná, fantazi i romantická se skvělým dějem! Určitě moc doporučuji!
Já už ani nevím, co sem psát, abych se pořád neopakovala. Protože ty moje recenze na tuhle sérii jsou pořad samý "je to boží" a "miluju to" a už mi přijde trapný to tady psát pořád dokola. Ale jak jinak vám mám říct, že to je úžasný? A že kromě světa začínám milovat i všechny romantický linky? Že si od tý série musím dát chvíli pauzu, jinak chytím pořádnou kocovinu? Tak moc dobrý to je.
Musím říct že je to skvělé .... Naprosto!!!! osobně mitrošku vadilo vyprávění z mnoha pohledů . Ale zase musím přiznat že nemotá děje ...a vše nakonec dává smysl .
(SPOILER)
S tímto dílem jsem naprosto spokojená!! Aelin se dostala z té kravské fáze fňukání a stala se velice soběstačnou vychytralou hrdinkou, co je teda až moc na vše připravená. Teď se to zase otočilo a je až moc moc moc dokonalá. Ale tahle její verze se mi líbí!! :)
Přeskočila bych všechny postavy u kterých jen dělám hmm a krčím rameny (ano i Jeřáb)... až k Manon. Miluju Manon, její chování, přemýšlení, její posun. Její zacházení s Elide. Manon je mou nejoblíbenější postavou. :)
A Lyssandra je v jejím závěsu.
Nakonec bych jen napsala, že mi v předešlém díle chyběla Kaltain... Tušila jsem, že se v ní skrývá něco více. A měla jsem pravdu, ale bylo to bolestné číst její úseky. Ani Dorian mě tak nezasáhl.
Nechci se opakovat, ale tohle je proste boží! Skvělý vývoj postav, napínavý děj, kdybych nemusela do práce, tak čtu nonstop! Sarah prostě umí <3
Díky tobě se mi chce žít, Jeřábe. Ne přežívat, ne být, ale žít."
Královna stinů patří mezi mé nejoblíbenější díly z celé série. Ať už se jedná o děj, vývoj postav nebo překvapivé zvraty. Stále se opakuji, ale autorka je neskutečná s tím, co dokázala vymyslet.
Miluju fantasy a Královna stínů mi připomíná, proč tomu tak je.
Série roste díl od dílu, napětí stoupá a zkrátka se nemůžete odtrhnout. Vývoj Celaeny je v podání Maasové něco neuvěřitelného. A nejde jen o Celaenu. Dorian, Manon, Chaol a další přináší velikou roli a já upřímně zbožňuji, že můžeme nahlédnout do hlavy i jim.
Upřímně nemám nic, co bych vytknula. Užila jsem si to. Zamilovala jsem se do Manon, brečela jsem pro Doriana, měla nervy kvůli Chaolovi a zadržovala jsem dech pro Celaenu s Jeřábem. Nikdy mi žádné postavy nepřirostly k srdci tolik jako z téhle série. Ať už jde o výše jmenované, Aediona, Třináctku, Elide, Lyssandu či Lorcana. Až mě zamrzelo, že když jsem knihu dočetla a zvedla oči, nikdo z nich vedle mě nebyl. Nikdo nebyl skutečný.
Královna stinů si jednoznačně zaslouží pět hvězdiček. Opravdu nemám nic, co bych zkritizovala.
(SPOILER) Před touto knihou jsem četla Krvavé ostří, takže některé části mi byly blízké. A na jiné jsem pro změnu musela vzpomínat a připomínat si, kdo jsou jednotlivé postavy. Třeba na Gavriela jsem si vzpomenout nemohla. Zhruba do půlky mi připadalo, že se děj táhne, pak se ale objevil Rowan a vše se rozběhlo na plné obrátky a já se nemohla odtrhnout. Teď mě čeká Říše bouří a Věž úsvitu, které dle anglického návodu zkusím číst na tabletu... Jedná se o 1300 stran textu... tak jsem na sebe zvědavá. 4,9*. První díl za mě zatím stále vede.
Napínavé dobrodružství od začátku do konce a Aelin mi začíná být čím dál víc sympatická. Není to prostě obvyklá královnička, bojuje od začátku až do konce. Nové postavy mne zaujaly a celkově jsem si příběh užívala i více než předchozí knihy. Tak jsem zvědavá na pokračování :)
4.díl ze série Skleněný trůn mě zatím bavil ze všech nejvíce. Je to nabité akcí a je to neskutečně čtivé měla jsem přečteno asi za tři dny a to je u mě fakt výkon vzhledem k tomu, kolik má kniha stránek :) tento díl je plný zvratů a intrik, a já smekám před autorkou jak to vždy dokáže tak pěkně vymyslet
Oproti předchozímu dílu mě tu začali hodně bavit kapitoly s Manon a třináctkou, velmi mě baví jak se její postava vyvýjí. A jsem velmi zvědavá co nám ještě přinese nová postava Elide :)
Jak už to u Massove bývá, tak za mě opět velké doporučení :)
Tato série je díl od dílu lepší
Pěkně se to rozjelo. Napínavé od začátku do konce. Už i čarodějnice začínají být sympatičtější, takže už mne baví všechny dějové linky. Závidím autorce její fantazii! Nemám problém si to všechno představit, ale vymyslet to, to teda klobouk dolů.
Tak tohle je Maasová tak, jak ji známe. Už žádné chození kolem horké kaše, v tomhle díle se příběh rozjel úplně neskutečně! Bavily mě všechny dějové linky a líbilo se mi, jak se to postupně začalo všechno propojovat. Jediné, co bych knížce vytkla, byl zdlouhavý začátek, kterým jsem se musela chvilku prokousávat, ale pak už to naštěstí jelo.
Znovu jsem se utvrdila v tom, že Chaol je ta nejotravnější a nejufňukanější postava ze všech. Ale ostatní postavy jsou čím dál zajímavější. Celaena / Aelin mě baví od samého začátku, Manon je láska, Jeřába jsem si taky oblíbila, ale nejvíc jsem zvědavá, jak to dopadne s Dorianem. Doufám, že v dalších dílech dostane ještě více prostoru.
(SPOILER)
Tohle je podle mě zatím nejlepší kniha, kterou jsem od autorky četla. Rozhodně je zatím nejvíce akční ze všech. I tady si vyskytlo pár neakčních míst, jako u této autorky vždy, ale podle mě tady bylo mnohem více akce než jen v posledních 100 stranách. Miluju tuto sérii. Za mě nejlepší od Maasové. Přála bych si, aby autorka v budoucnu napsala něco podobného s méně romantikou a více high fantasy. Zde je vidět, že na to rozhodně má. Tím ale neříkám, že se mi její romantika nelíbí, jen je fajn, když to projednou není to hlavní téma knihy. Osobně se moc těším na vývoj vztahu Doriana a Manon (aka mých dvou oblíbených postav) a taky na další páry, o kterých už z fanartů vím, že vzniknou.
U Maasové musím hodně ocenit, jak tady dokázala pracovat s více POV. Moc se mi líbili kapitoly z pohledu Doriana, když byl posedlý. Dodávalo to příběhu grády. Taky mě hodně bavilo vše, co se dělo v táboře čarodějnic. Kaltain je líto. Zaujala mě i nová postava Elide. Jsem zvědavá, kdy se setká s Aelin. Taky mě překvapil plot twist s králem, který jsem, ani přes všechny spoilery, co vím, nečekala.
Každopádně každému doporučuju vyhýbat se spoilerům o této sérii, ačkoli to může být těžké. Mně mrzí, že jsem si tak hodně věcí prozradila. I když aspoň pořád méně než o Dvorech.
Tohle už je závislost. Nedokážu myslet na nic jiného, myslím jen na ten příběh. A úplně se bojím, že už mi těch knih moc nezbývá. Musím hned otevřít další knihu.
Tenhle díl byl zatím nejlepší.Kniha je čtivý super ,ale překlad je teda hrozný jsou tam chyby to mě teda naštvalo ale jinak super
(SPOILER)
Nejsem si jistá jak hodnotit. Na jednu stranu, zlepšení oproti minulým dílům je obrovské. Ovšem pořád jsem si všímala věcí, které se mi nezdají.
Co mi vadilo, byl nekvalitní překlad a korektura vydání z 2016 - překlepy, nesmysly, narychlo. Chování postav mi taky připadalo přitažené za vlasy a nekonzistentní - snad až na Manon, Lysandru a Arobbyna...a pár dalších. Ostatní měly momenty, které jsem urychleně zapomínala, abych si to nekazila. Na co se ovšem zapomenout nedá, je chování Chaola a Aelin - pokrytectví, zbytečné problémy, nekonzistentnost, neuvěřitelnost. Vůbec jsem to nebrala. V reálu jsou někteří lidi samozřejmě různí, ale tohle byl moc velký kolotoč...
Jako pozitivum vnímám, že obsahu bylo opravdu hodně, nekončila jsem hladová a neutěšená - vše se vyjasnilo, každá postava byla uzavřena, každá záhada, která se měla odkrýt, byla odkryta. Maas to měla propojené a promyšlené, ale často dost vykonstruované a neuvěřitelné. Čtenáři zatajené plánování mi vyhovovalo a trochu mi to připomínalo linku Šesti vran a hlavně Prohnilého města, ovšem tohle nemělo takové kvality... ale vyloženě špatné to nebylo. Až na pár (čti: více) momentů. Například Aelinina provokace čarodějek byla úplně zbytečná a téměř osudná. Vzhledem k tomu, jak se o všechny bála, jak si dávala pozor...tenhle krok smysl nedával. Stejně tak jsem asi někde minula pádnější důvod, proč osvobodit magii až budou před králem - to načasování nemohlo nikdy být úplně přesné a ten risk byl neskutečný a opět dost zbytečný.
S návratem magie jsem ale spokojená, chyběla mi a jsem zvědavá, co to přinese. Zakončení fajn, zvrat s králem, Morathem, Dorianem a Chaolem tu poměrně dlouhou jednotvárnost oživil.
Štítky knihy
pro dívky víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Příběh je velmi poutavý především množstvím záhad a spletitých intrik. Moc se mi líbí propracovanost celé ságy (po přečtení tohoto dílu).
Spoiler.
Bohužel mě dost během čtení ruší některé věci a situace, které se zdají nedomyšlené. Daleko víc tyhle momenty vystupují z celku, když všechny ostatní zápletky jsou zdůvodněné, nebo jinak vysvětlené. Ale co ten moment, kdy Aedion dostal od krále prsten, ale král nějak už nezkontroloval, jestli si ho nasadil? Pak mi také dost nesedí celá situace ve Zlomuvalu, kdy se cca 400 stránek autorka zmiňuje, že město opouští čím dál víc lidí: množstvím poprav, odvážením vězňů do Morathu, odvážením vězňů do Endovieru a postupným únikem uprchlíků. Zní to, jako by se během měsíce vylidnilo město a zůstalo tam jen tak 10 % obyvatel. I přes to je v pohodě, když se hlavní hrdinové, po kterých všichni pátrají, objevují v kápích přes den na ulicích i na trzích.
Ale jinak je ten příběh opravdu poutavý :)