Královna stínů
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542285/bmid_kralovna-stinu.jpg
5
2909
2909
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 4. díl >
Ztratila všechny, které milovala. Celaena Sardothien se vrací zpátky do říše a jediné, po čem touží, je pomsta. Brzy si ovšem uvědomí, že ve hře je mnohem víc – musí osvobodit prince Doriana, kterého pomocí magie ovládá král ze skleněného hradu. Musí zjistit příčinu královy moci! Ale hlavně nesmí zklamat svůj lid, který do ní vložil veškeré naděje.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
Queen of Shadows, 2015
více info...
Přidat komentář
Před chvilkou jsem dočetla tento díl ... a jsem ho plná. Je to, zatím, nejlepší díl celé série. Četla jsem si několik komentářů dole a pod mnoho se mohu i já podepsat. V této knize je už skvělá také Manon, Třináctka a jejich dějová linka. S Dorianem jsem doopravdy trpěla. Aelin je jako Královna dokonalá a bez Jeřába a jeho výcviku a blízkosti by nebyla tam, kde je. Proto je dobře, že se k ní vrátil.
Největším zklamáním je pro mě, pořád, po prvním díle a začátku druhého, Chaol. Nevím, zda je to chyba autorky nebo doopravdy Chaola, ale vždyť to měla být velká, osudová láska, jak se to mohlo tak pokazit? Scény Chaola s Aelin mě doopravdy ranily. Myslím si, že když se vrátila, nebyla ještě rozhodnutá, zda za láskou k Chaolovi udělá tlustou čáru, ale potom, co jí řekl, vyčetl a jak se k ní choval, bylo rozhodnuto.
Tento díl se mi zatím líbil asi nejvíc.
Seznámila jsem se zde s mnoha dalšími postavami, které jsem si ihned zamilovala. Taky se tady rozjely romantické linky, u kterých se nemůžu dočkat, jak budou pokračovat.
Aelin absolutně miluju. A Rowan/Jeřáb? Ten je prostě dokonalý. Hrozně se mi líbí, jak se to zatím vyvíjí.
Nejen v romantice je tato kniha super, ale hlavně ve fantasy, s množstvím intrik a odhalení, čarodějnic, víl, a podobně.
Přestože u tohohle dílu mé emoce nebyly zase tak silné, tak to nemůžu hodnotit záporně.
Celý nápad i jeho zpracování je skvělé.
Těším se, jak bude příběh pokračovat.
(SPOILER)
Tenhle díl byl asi zatím nejlepší ze všech. Nabitý akcí a emocemi. Vztahy mezi postavami se rozvíjejí, poznáváme i některé nové tváře. Lysandra je fajn a zajímavá postava. Oproti minulému dílu mě začal bavit i pohled Manon a hodně se těším co se svojí třináctkou předvedou v dalším díle.
Rowan je skvělá postava, kdy přesně splňuje to co po něm chcete a jeho vztah s Aelin se hezky neuspěchaně vyvíjí.
Líbí se mi jak se Aelin z velké části vypořádala s minulostí a že se ujala role královny.
Sympatičtí jsou mi všichni klaďasy až na Chaola. WTF se stalo s jeho postavou? Naprosto obrátil o 180 stupňů. Byl nesnesitelný…dle něj za vše může Aelin. Cokoliv udělala bylo špatně, cokoliv neudělala bylo taky špatně. Vše viděl jen bíle a černě. No doufala jsem v moment, kdy by mu Rowan nakopal zadek, protože nikdo by si to nezasloužil víc. Tenhle týpek nemohl opravdu být zamilovaný do Aelin. Na konci se sice trochu vzpamatoval ale i tak se mi zprotivil.
No a zápletka s králem? Ta mě dost překvapila.
Hned otevírám další díl ;)
Tak a je to tady ! Úplné ponoření do děje. Předchozí díly mi trosku déle trvaly a byl tam pomalejší rozjezd proto 4* ale tento díl je prostě WOOOW od začátku do konce. Stránky jen utíkají a knihu jsem přečetla za 14 dní. Díky moc Sarah za tento svět :)
(SPOILER)
Tento díl byl jízda do začátku až do samotného konce a moc jsem si ho užila. Příběh se posouvá dál a odhalil pár nečekaných překvapení, které jsem nečekala. Něco jsem i odhadla ač tak z půlky. Jedna příběhová linka se uzavřela a dotyčnému jsem to ze srdce přála.
Ve finále jsem se bála i o pár postav, zejména o jednu, s kterou to dopadlo dobře, i špatně ️
Co mě tu trochu štvalo bylo to, že si Chaol s Cel nedokázali normálně promluvit a chovali se k sobě, jak se chovali. Chaola mi to určitě nezprotivilo a chápala jsem ho, stejně jako Cel - ač ta její tvrdohlavost mě někdy vážně štve.
Dorian v tomto díle moc prostoru neměl z pochopitelného důvodu.
SPOILER: Jsem ráda, že se na konci vrátil a může to být ten Dorian, kterého známe. KONEC SPOILERU
Manon, skvělá linka a velmi mě bavila. Líbí se mi, kam se její příběh vyvíjí a byl tu jeden náznak, na který se těším. Ta část s Asterin, kde se Manon svěřila byla za mě velmi silná chvilka. Doufám, že Manon v této cestě bude pokračovat.
A Rowan. Nemohla jsem se dočkat, až se v příběhu objeví a užívala jsem si každou chvíli s nim.
Budu se opakovat, ale opět naprosto skvělý díl držící laťku kvality nastavenou velmi vysoko. V Adarlanu přituhuje a děj je zas o něco temnější, zejména linka, která se odehrává v Morathu, nabízí opravdu mrazivé scény. Závěrečný plot twist sice byl celkem předvídatelný, ale i tak bylo finále již tradičně epické.
Co musím zejména vyzdvihnout je úžasný vývoj postav - Aelin se proměnila z nesnesitelného spratka v prvním díle v komplexní charakter, ačkoliv část spratkovitosti si ponechala. To se dá ještě očekávat, byl na to čas v několika knihách. Ale jak to Mass dělá, že dokáže vytvořit v jedné knize několik propracovaných silných vedlejších postav (zejména tedy ženských)? Lysandra, Nesryn, Manon, Kaltain, Asterin a nová postava Elide (kterou jsem si opravdu zamilovala).
Neporovnatelné s jinými sériemi, kde se nezvládne udělat propracovaný charakter ani u hlavní postavy (ani nechci naznačovat, že mám na mysli jistou Makovou pannu, že).
Tyhle knížky jsou díl za dílem lepší a lepší prostě se od nich nedá odtrhnout. Tento díl se stal zatím mím nejoblíbenějším. To napěťí a romantika mezi hlavními hrdiny je NEJ.Tahle série se stala momentálně mojí drogou a ještě chvíli bude mít na svědomí můj spánkoví deficit.
Jak se říká, že většinou je první díl série nejlepší, a pak to jde z kopce... No o Maasove se to absolutně říkat nedá, ona je přesný opak!
Dost lidí v recenzích naráželo na to, že začátek byl nudný a pomalý, že je to začalo bavit až od 2. části. No, já si tento díl opravdu hodně užívala a na to, kolik měl stran, jsem ho přečetla skoro hned, až jsem se divila, že už jsem skoro u poslední stránky.
Jsem ráda, že konečně autorka zde představila Krále vrahů Arobynna a upřímně fakt lituji, že ho neudržela v knize ještě déle, jelikož mě tato dějová linie bavila asi ze všech nejvíce.
Opět Aelin se předvedla, jak ji známe z dřívějších dílu. Drsná, chladná, vtipná, sarkastická a prohnaná, jsem vážně ráda, že ji autorka opět vrátila její image, protože v předchozím dílu - dvou, byla opravdu hodně citlivka a moc mě nebavila.
Co se týče Chaola, tak mi zde prostě nesedl. Nevím, jestli to bylo tím, jak autorka kompletně o 180⁰ změnila jeho chování, ale prostě mě ta postava tolik nebrala.
Naopak čarodějnice Manon mi zde opravdu přišla hrozně zajímavá a upřímně mě někdy její dějová linie bavila více, než Aelinina.
Konec dílu byl úžasný a upřímně, lepší zakončení bych čekat ani nemohla. Strašně moc se těším na další díl a doufám, že bude zas ještě o něco lepší.
Páni,to byla tak neskutečná jízda, že ani nevím co k tomu napsat. Díl od dílu je série lepší a lepší. Od tohoto dílu jsem se už od začátku nemohla odtrhnout. Tenhle díl je plný akce a temná atmosféra a postupné odkrývání intrik a tajemství, jen podtrhuje jak je tato série epická.
Aelin Ashryver Galathynius mě pořád dokáže ohromit. Je to stále stejná hrdinka,kterou jsem si od prvního dílu zamilovala a přesto je jiná. Je pořád arogantní, tvrdohlavá, statečná a drzá,ale navíc k tomu všemu se stala mazanou,odhodlanou a divokou královnou. Je připravena získat vše,co jí bylo sebráno a dělá to stylově.
Manon jak já tu čarodějnici miluju.
Nejde už jí jen o disciplínu a bezhlavé poslouchání rozkazů. Je zlá,ale zároveň dokáže překvapit,kdy vykoná něco dobrého a sama sebe tím překvapí. A setkání Doriana s Manon, skoro jsem ani nadýchala, jak bylo úžasné.
Dorian mi zlomil srdce. Jeho agónie a bolest,kterou zažíval, mě zničila. Byl osamělý, ztracený ale i tak našel sílu a snažil se bránit a vymanit z pekla.
Chaol těžko se mi k němu hledají správná slova. Nemůžu říct, že bych ho nenáviděla. Přišel o všechno v co bezmezně věřil a byl tomu oddaný a vyrovnával se s tím po svém.
Aediona jsem si oblíbila. Je loajální, sarkastický a bezmezně oddaný královně. A jejich hašteření? U toho jsem se bavila.
Rowan je chytrý, oddaný a intenzivní vílí princ. Chvíle,kdy se nechal ovládnout emocemi a vlivem, který na něj Aelin má, mi přivodil nejeden úsměv a motýlky v břiše.
V knížka od Maas se mi hrozně líbí jak dokáže krásně popsat přátelství. Dorian a Chaol přátelé od dětství. Aedion a Rowan nové bratrství. Aelin a Manon,bylo trochu naznačeno a to bude dynamické duo. Aelin a Lysandra od nenávisti k přátelství. Aelin a Aedion jejich shledání a bezmezná láska,dokonalost.Dorian a Aelin, král a královna dvou království, kteří by se jeden pro druhého obětovali.
Jejich žertování, podpora a oddanost jsou vepsány do každého jednotlivého vztahu, který tomu všemu dává kouzlo, je to až magické a celý příběh tím dostává ještě něco navíc.
4,5*/5*
Tento díl Skleněného trůnu mě příjemně překvapil. Osobně se mi líbil o trošku více než Dědička ohně (minulý díl).
Klady:
Celý příběh je hodně dobrodružný a promyšlený, což je super. Co je ale ještě lepší (a co se ve fantasy často nevyskytuje) je romantická linka na pozadí. Většinou dostávám v knihách romantiky až příliš, ale tady to za mě bylo akorát. Moc se mi líbil charakterový vývoj Manon, což je moje nejoblíbenější postava - z kruté se stává rozumnou a ví, co jsou správná rozhodnutí. Na konci děj gradoval a akce a zvratů jsem dostala v poslední šestině dostatek. Samozřejmě nemůžu zapomenout na vyvážený styl psaní SJM - květnatý, ale poměrně čtivý.
Zápory:
Bohužel ale musím i něco vytknout. Začátek byl za mě strašně utahaný, Aelin se pořád litovala (i za věci, jež neměla šanci změnit, což mě naštvalo nejvíc), místo aby se naučila vypořádávat s realitou. V celé knize bylo několik natahovaných a hluchých míst. A Chaol mě štval svým chováním, kromě konce.
Shrnutí:
Jak už známe Maasovou, Královna stínů je zase další parádní dílo, kousek, který by si měli přečíst všichni, co aspoň trošku vyhledávají fantasy. Najdete zde akci, dobrodružství, tajemství a trošku romantiky. Jak už ale víme, že to Maasová umí, kniha je pořádná bichle a je občas natahovaná. Obsah ale stejně stojí za tu krátkou nudu.
Doporučuji všem čtenářům od cca 13 let.
Zatím nejlepší kniha série! Každou stránku hodnotím jako fantastickou, akční, plnou silných emocí. Ženské hrdinky série jsou neskutečné - nejen Aelin, ale i Manon, Lysandra, Kaltain.. Královna stínu jednoduše vtáhne a nepustí.
Obával jsem se počtu strana (640) a myslel si, že to bude trochu stagnovat, ale nakonec jsem se ani nenadál a bylo dočteno. Tohle je asi nejlepší kniha v sérii.
(SPOILER) 650 stran přečteno bez dechu! Tenhle díl byl prostě skvělý. V tomto díle jsem byla ráda, že autorka psala i z více pohledů. Asi jsem si zamilovala Manon a doufám, že budou spolu s Dorianem. Konečne se Rowen sblížil víc s naší královnou. Určitě doporučuji!
(SPOILER)
Vážně mi na tuto sérii začínají docházet slova. Prostě skvělé, i přes narůstající počet stran. Jsem ráda, že jsem si Krvavé ostří přečetla předtím, protože jsem několika věcem lépe porozuměla a pochytila jsem narážky.
Ale nebudu vám lhát, když jsem četla o tom, co se z Doriana stalo, fyzicky mě to bolelo. Zároveň mám pocit, že polovinu této knihy jsem málem brečela (ať už smutkem nebo štěstím) nebo se chechtala jako hyena, když jsem četla o špičkování Aelin doslova s kýmkoliv.
Všechny postavy byly úžasné: ať už ty staré známé nebo nově představené. Elide i Nesryn jsem si totálně zamilovala. Nebo taky Lysandru, kterou sice znám už z TAB ale až tady jsem si ji oblíbila. A její magické schopnosti? Jako pardon, kdo by to nebral? Čekám, co se vyklube z Lorcana a zbytku Jeřábovy tlupy. :D
Celaenina pomsta. Zvrat s králem a to, jak to dopadlo se skleněným hradem, byly nečekané zápletky. A autorka je odbyla dost rychle, hlavně rozhovor s dříve obávaným vladařem. Celaena při všech svých superschopnostech mezi pobitím přirozených i nadpřirozených nepřátel a převzetím království stíhá osobní život a schyluje se ke druhému milenci, protože je to víc chlap, ač ten první byl kapitán stráží u tyrana. Zlomený princ ovládaný démonem prostřednictvím vlastního otce si chudák vytrpěl zase snad nejvíc. Ale jak to bude pokračovat dál, když teď příběh tak nějak skončil? Asi se pustím do dalšího dílu, zvykla jsem si mít každý rozečtený měsíce a vytahovat ho z kabelky v těch nejdivnějších chvílích, a už pro ten fakt, že to čtu, si připadám nepatřičně, ta série je tak pro dvanáctileté holky…
jako vždy, první část knihy úžasný…ale druhá?! p a n e b o ž e! já jsem myšlenkami jen u Aelin a Jeřába. to prostě nejde! na to nemyslet. fakt je to skvělý. fakt jsem si myslela, že trojka (Dědička ohně) bude moje fav…a pak přišla čtyřka a řekla pozor pozooor, tak to asi jako nee. no takže asi jako určitě ne, protože jestli další díly nebudou ještě better, což bych absolutně nezvládala už, tak čtyřka vede na plné čáře!!! a samozřejmě, že nemyslím jen romantiku jo, trnula jsem za každého svého oblíbence. čekání koho Maasová zabije a koho ne je fakt strašný a bojím se a mám takovou blbou předtuchu…no snad se nevyplní.
Další super díl I když na začátku mě to moc nebavilo ale pak se to rozjelo a já se nedokázala odtrhnout. :)
(SPOILER)
Tato série je upřímně čím dále tím lepší. Třetí kniha se mi líbila hodně, ale tato kniha se mi zase líbila o něco víc.
Kniha je nabitá akci od začátku do konce. Celaena, která už vystupuje jako Aelin se vrací do Zlomuvalu, aby si zde vyřídila účty.
Samozřejmě se vydá za Arobynnem, který by ji mohl poskytnut odpovědi, které hledá a následně se setká s Chaolem, který měl s králem vrahů schůzku. Aelin se tváří, že si ho nevšimla a tváří v tvář se s ním střetne až později.
Od začátku je tedy zřejmé, že Arobynn a jeho plány budou pro celou knihu a možná i zbytek série důležité. Je mi líto, že Jeřáb zůstal ve Wendlynu a Aelinu tak musí všemu čelit sama. Rozhodne se ale také osvobodit Aediona, co jsme také všichni očekávali, že udělá, a tato scéna byla dle mého názoru skvěle popsaná.
Věc, ze které jsem ale nešťastná celou knihu je to, jak se Chaol k Aelin chová. Poslal ji do Wendlynu, aby byla v bezpečí, ale pak je na ní naštvaný, když se vrátí v podstatě s prázdnými rukami. Také je naštvaný kvůli tomu, že vládne silnou mocí, která by se mohla rovnat králově moci, ale Chaol je z toho nešťastný, protože si myslí, že by ji nikdo pak nedokázal kontrolovat. Co se mi také nelíbí je jak ji obviňuje ze všeho, co se událo a nazve ji zrůdou. Sám Chaol sloužil dlouhé roky králi, který si zotročil jiné národy a království a ani mu nenapadlo se proti němu obrátit. Pak opustil Doriana a dosáhl tak toho, že si král Doriana zotročil a že od jeho těla vložil temného prince valgů. Ale má drzost obviňovat Celaenu z věcí, za které ona absolutně nemůže, i když sám Chaol je neuvěřitelný zbabělec.
Další věc, která mě trochu zarazila je to, jak v první nebo druhé knize autorka zmínila, že Celaenu a Chaola pojila jistá "zlatá nit". Takto autorka v jiných knihách opisuje pouto mezi druhy. Je ale zřejmé, že Aelin a Chaol druhy nejsou a nebudou a tak nechápu, proč bylo toto pouto vůbec zmíněno.
Moc se mi ale líbila změna, která v rámci celé knihy nastala u čarodějnic, které se postupně začaly "polidšťovat". Také jsem byla ráda, když se ukázalo, že dcera Marion Elide je stále naživu a doufám, že její postava má v další knize také prostor.
Když se Jeřáb dostal do Zlomuvalu, vůbec mě to nepřekvapilo, protože jsem očekávala, že najde nějakou záminku, aby se vydal za Aelin, aby i jejich příběh mohl pokračovat.
Musím uznat, že plány na zabití Arobynna, svržení krále a osvobození magie byli skvělé, moc se mi líbilo jak to autorka promyslela a také jsem ráda, že Arobynna zabila Lysandra, která také dostála jisté odplaty.
Další z věcí, které ale nerozumím je to, proč se už od počátku nikdo nepokusil přijít s nápadem, aby Dorianův náhrdelník nějakým způsobem zničili nebo mu ho sundali? Nikde v knize nebylo zmíněno, že by se pokoušeli sejmout prsteny strážím a tyto by nešli dat dolů, tak by mě zajímalo, z čeho všechny postavy vyvodili, že náhrdelník je k jeho krku přivařený a prostě sundat nejde? Obzvlášť, když se na konci knihy ukázalo, že náhrdelník bylo možné zničit a sundat.
Musím uznat, že scény s Aelin a Jeřábem byli skvěle napsané a už se těším na další vývoj jejich vztahu, je to asi má oblíbená část série.
V neposlední řadě mě závěr knihy velice překvapil, kdy jsme se dozvěděli, že král vlastně není ta primární zrůda, ale je jí vévoda Perrington, který je vlastně králem valgů. Jsem ale ráda, že se Kaltain osvobodila z nadvlády jeho a valgů, a že se jí zároveň podařilo zničit třetinu táboru v Morathu.
Celkově se mi kniha moc líbila, víckrát jsem byla absolutně šokovaná (jako např. když Arobynn navlékl Aelin prsten, pomocí kterého by jí mohl ovládat) a musela jsem prostě číst dál. Celá série je čím dále tím lepší. Jsem velice zvědavá co se stane v dalších knihách a hned se do té další pustím.
Štítky knihy
pro dívky víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Priznam se,ja mam Chaola rada.Nemeli si s Celaeniu co vycitat.V prubehu trech knih oba pracovali pro krale,oba se ho bali a ani jeden proti nemu nebojoval.
To,ze ji umrela kamaradka je jiste zdrcujici,ale vzdyt ty holky si neustale lhaly,obe mely zavazna tajemstvi,ktere si umyslne nerekly a Calaena se ji vylozene vyhybala.Tomu se tedy rika pratelstvi.
Takze za me,pokus by nase kralovnicka nebyla chronicka lharka,treba by vse dopadlo jinak.
Ctvrty dil hodnotim kladne a s chuti se vrham na dasi .