Kroniky prachu
Lin Rina
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493688/bmid_kroniky-prachu-8PG-493688.jpg
4
2121
2121
Kroniky prachu série
1. díl >
Police v knihovnách jsou plné prachu, ale i úžasných příběhů, které stojí za to číst. Jako třeba tento… Šaty, plesy, plané řeči a na konci toho všeho… ideální manžel. Tak si představuje Animantina matka nejbližší budoucnost své dcery. Jenže Animant je tento svět pozlátka na hony vzdálený. Ona se nejraději pohybuje na mnohem zajímavějším místě – ve světě knih a příběhů. Ačkoliv se s pomocí vtipu a sarkasmu snaží odehnat realitu od sebe co nejdál, stejně ji doběhne. Nabídce pracovat jeden měsíc v univerzitní knihovně se nedá odolat, a tak plna očekávání opouští nudné provinční městečko a odjíždí do Londýna. V obklopení tolika knihami se jen těžko dokáže soustředit na své pracovní povinnosti. Její už tak rozptýlenou pozornost narušuje i vrchní knihovník – nejprotivnější muž na světě, se kterým není lehké vyjít. Přesto v ní začne probouzet city, které předtím neznala. A ani ta nejučenější kniha jí neporadí, jak se s nimi vypořádat.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Historické romány
Vydáno: 2022 , Fragment (ČR)Originální název:
Animant Crumbs Staubchronik , 2017
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha přišla ve správný čas, kdy jsem měla trochu čtecí krizi. A ona mě z toho dostala. Za mě skvělý příběh, sympatické postavy a dokonalé prostředí. Hned bych šla pracovat do univerzitní knihovny taky.:) Mám ráda tyhle odpočinkovky ve stylu Jane Austen, takže jsem fakt spokojená.:)
Obvykle romantické příběhy nečtu, ale tady jsem ráda, že jsem udělala vyjímku. Četlo se to samo a člověk skoro sám cítil všechny ty pocity jako hlavní hrdinka. Všechno navíc tak hezky zapadalo do prostředí novověkého Londýna. Opravdu příjemné překvapení.
Tahle kniha vybočuje z mých obvyklých žánrů a nebyla jsem si teda jistá, co od ní čekat, protože to byl můj nejspíš první historický román, ale určitě ne poslední.
To prostředí bylo skvěle vylíčeno, univerzitní knihovna i starý Londýn měly svoje kouzlo.
Animant jsem si oblíbila hned a bylo lehké se s ní sžít. Někdy mi připadalo, jako by byla moje druhá verze v jiné době, protože jsem si často říkala: přesně to samé bych si pomyslela nebo udělala já.
Pan Reed byl ze začátku trochu nepříjemný, ale věděla jsem, že se to postupně změní, což se pak taky stalo.
A co se týče romantické linky, ta mi připadala fakt dobrá. Já mám sice nejradši hate to love, a tady byla slow burn, ale rozhodně jedna z nejpovedenějších, které jsem kdy četla.
Myslím, že tahle kniha je naprosto přesnou a ukázkovou definicí pro “slow burn”, že by mohla jít příkladem ostatním knihám v téhle oblasti romantiky.
Začátek byl sice pomalejší a konec zase trochu uspěchaný, ale jinak opravdu skvělý.
Takže jestli hledáte oddechovou knihu s povedenou slow burn a navíc v prostředí knihovny, pak vám tohle rozhodně můžu doporučit.
(SPOILER)
Tahle knížka na mě už nějakou dobu vyskakovala úplně odevšud, tak jsem se podvolila... a stálo to za to. Pravda, zdá se, že nejsem zdaleka tak nadšená jako ostatní. (Omlouvám se, chtěla jsem psát s minimem spoilerů, ale zdá se, že toho u téhle knihy nejsem schopná. Aspoň se snažím být co nejvágnější.) Ani nevím proč, asi je to hlavně tím koncem, kvůli kterému mi to připadá celé trochu nedotažené. Protože dostáváme jen jeden pohled a to je Animant v první osobě, tak přesně nevíme odkud ten problém přišel, dlouho nic, rychle se to vyřeší, konec knihy. Já vlastně nemám ráda knihy, co končí těsně po tom, co se něco vyřeší, protože pak to působí, jako by řešení problémů bylo vlastně jednoduché, jednorázové a bez důsledků. A ještě ke všemu je celá usmiřovací scéna veřejná, což taky nesnáším. Na druhou stranu, pokud pominu posledních padesát stránek, tak to vlastně byla dost bomba. Nezaháčkovalo si mě to tolik jak jsem čekala (ale to je řekla bych tím, že je to příliš YA), ale nemohla jsem ji odložit a četla jsem celou noc. Můj režim mě oficiálně nesnáší...
"Byla jsem v životě už na spoustě plesů a jen na málokterém jsem tancovala, protože jsem si ty hodiny radši odseděla někde za závěsem ponořená v knížce."
Animant je samozřejmě pro knihomola hrdinkou ideální a Thomas Reed... Co my ženy vidíme na protivných a neslušných mužích? Mám teda různé mini-výtky, ale jsou tak mikroskopické, že by bylo příliš náročné je formulovat. Přirovnání k Pýše a předsudku by mě samotnou nenapadlo, ale jistě máte pravdu, to schéma tam je. To ale není důvod k výtce, řekla bych. Je totiž v každé třetí romanci, ale málokdy je udělané takhle dobře - že ho ani nevidíte.
"Dosud jsem byla zamilovaná jen do knížek a trochu také do mandlových sušenek svojí pratety, ale ještě nikdy do žádného muže."
Autorka se také snaží do příběhu vnést řadu různých témat - společenské rozdíly, náboženskou nesnášenlivost, feministická témata... A rozhodně palec nahoru za to, je to samozřejmě jen velmi povrchní, ale řekla bych, že úplně dostačující. Co mi přišlo trochu únavné byly neustálé stížnosti na korzety, které jsou dnes synonymem antifeminismu, což je úplný nesmysl. Ano, jsou činnosti, které v korzetu dělat nelze (třeba jako pohodlně se vyspat a vylézt na Mt. Everest), ale má to i své benefity - lepší držení těla, důsledkem čehož je, že člověka nebolí tak snadno záda a může nosit těžší břemena. To je jedno, nejsem expert, ale faktem je, že těsné šněrování nebylo tak populární, jak se nás tahle kniha snaží přesvědčit.
"Lidé prostě dělají hrozné věci, ale nemá to nic společného s jejich náboženským zaměřením, ale pouze s tím, že jsou to prostě lidé."
Překlad by mohl být lepší... není špatný, ale věty jsou někdy trochu strojené. (Edit: V tomto případě se ale zdá, že problém vznikl už v originále a překladatelka už jenom dělala to nejlepší s tím, co dostala od autorky.) Ale celkově jsem si to moc užila a knížku jsem nemohla odložit. Právě proto mě ale o to víc mrzí těch pár drobností, ale třeba se můj názor trochu vylepší, až si přečtu tu knížku doplňků.
O této knize jsem četla tolik, že jsem se trochu bála do ní pustit.
Historické romány mám ráda, ale trochu jiného druhu, takže na můj vkus to bylo příliš nevinné, ale čím déle jsem četla tím více jsem to prožívala.
A na závěr musím říct jen... páni, to bylo úžasné.
Tak strašně jsem doufala, že se Animant neplete, až mě z toho napětí rozbolela hlava.
Jsem asi větší romantik než jsem si myslela.
Jako "kulturní referent" naší rodiny se snažím mé milované ženušce vybírat ke čtení a sledování podobně chutné a kvalitní věci, jako mi ona vaří k obědu (večeři už rok vynecháváme). Nemusím vám snad, milé dámy, líčit, jakými močály se přitom občas musím brodit. Mám pocit, že mnoho autorů a tím spíše autorek čtenářkami jenom pohrdá, a že jim s pomocí marketingu úspěšně vnucují plytké škváry, a upírají jim tak hodnotnější literaturu do té míry, že když ji dostanou do ruky, pokládají ji za škvár.
Jenže díky tomuto deprimujícímu brodění někdy narazím na skutečné poklady, ke kterým bych se jinak nedostal, a jedním z nich je tato lahůdka. Přesně takhle si - byť uznávám, že jsem pouhý bídný muž - s vaším uctivým dovolením představuji ROMANTICKÝ ROMÁN PRO ŽENY. Za tím si stojím, a dokázal bych o tom napsat seminární práci. Možná je trochu intelektuálský a přecitlivělý, ale to mi zcela vyhovuje, protože sám jako romantik tyhle věci cítím až překvapivě podobně. Je obdivuhodné, jak to ta autorka & romantička v jedné osobě dokázala popsat! To zjitřené vnímání, připomínající Stříbrný vítr, se podle mě nedá zfalšovat. To se musí procítit, a ona to dokázala tak skvěle, že se jí v oboru vyrovná jenom málo spisovatelů. Je to prostě vyšší dívčí emocí, a pro mnohé citově ořezanější čtenářky jistě bude překvapením, co se dá v různých situacích prožívat. Jestli tomuto mistrovskému romantickému dílu dávají některé čtenářky jednu hvězdičku, tak to možná něco smutného a snad i ošklivého vypovídá zejména o nich. Chápu, život byl tehdy daleko pomalejší, a tak je kniha dost popisná. Ale právě o to v ní jde. Za mě jasných 100%.
Pokud si někdo zaslouží titul "Jane Austenová počátku 21. století", tak bych ho klidně po přečtení této jediné knihy přiřkl této autorce. Nejsem v tom zas tak kovaný jako mnohé z vás, a chápu, že je to poučená literatura, psaná moderním, avšak přesto adekvátním stylem, která "stojí na ramenou obrů". Zároveň se však paní Rina dokáže vcítit do zeitgeistu, ducha doby, a velice slušně jej dokáže popsat, což mi u většiny podobných děl bolestně chybí, neboť autor(ka) odflákl(a) své domácí úkoly, nebo se na ně zcela vybodl(a). Pokročilejší čtenářky jistě znají spoustu příkladů. (Všechny hrdinky v jakékoli historické době se chovají a mluví jako emancipované Američanky 21. století, všichni mimozemšťané vypadají a chovají se jako lidé, starověké národy používají metrický systém i v přímé řeči a chovají se a mluví jako moderní lidé, a astronauti zásadně jednají tak debilně, jako by nikdy nevyrostli z adolescentní demence... A to jim jako máme sežrat?! Chápu, že si autoři nějak musejí ulehčit práci, ale co je moc, to je moc. Á propos, prožitek z četby je společným dílem autora a čtenáře, a to, že někdo dá pět hvězdiček vůbec neznamená, že autor a čtenář jsou borci.)
Myslím, že paní Rina musela strávit rešeršemi dlouhé měsíce, a je to vidět, a výsledek je adekvátní a vyvážený; snad jenom dobové pánské klobouky mohly být více zmíněny. A ten přesný a konstantní (což je opravdu umění!) čtenářský pocit jako v románech Austenové (která sama zdaleka tak dobře psát neuměla, což je v té době pochopitelné, ale měla skvělé nápady) je podle mého názoru obdivuhodný, a věřím, že moderní dívky a ženy se do něho dokáží vcítit, a tuto nádhernou, inteligentní a výjimečnou knihu docenit. Zjevná inspirace úžasným filmem Pýcha a předsudek mi vůbec nevadí, protože přenést tak noblesní a báječnou atmosféru do nové, útěšně tlusté bichle je od autorky uměním a pro čtenářky čirým potěšením. Vydavatelství Fragment věnovalo knize odpovídající péči, překladatelkou počínaje a lepším názvem konče. Na obálku jsem se zasněně díval častěji, než bývá mým zvykem...
Prostě čtení této knihy byl krásný zážitek, jaký se mi už bohužel často nenaskytne. Volám bravo, a vřele doporučuji dívkám a ženám od "young adults" (jimž si dovolím poskytnout malou radu: méně je někdy více, a kvalita vždycky nakonec zvítězí nad kvantitou) přes hektický střední věk až po smířlivé, uvolněné a chápavé 50+. Vidím, že jsem se docela rozohnil... Jsem moc zvědavý, co na to všechno řekne moje ženuška. P.S.: Kniha se jí líbila, a považuje ji za červenou knihovnu, sic! To jsem tedy opravdu netušil, že červená knihovna má až takovou úroveň... Zase jednou jsem doma za úplného pitomce.
Kniha je opravdu krásně napsaná. Pro lidi co milují prostory knihoven a historicky laděné děje je tato kniha jak stvořená! Je v ní krásně vykreslená společnost minulého století a všechny její pozitiva, negativa i jak to jednotlivci, kteří převyšovali, v ní měli těžké (tedy i myšlenka uplatnění se ženy ve světě mužů). Samozřejmě už od začátku víme jak kniha skončí, ale to mi zrovna zde vůbec nevadilo. Zajímavé povahy hlavních postav ještě podtrhovali pocit, že se od knihy prostě nemůžete odtrhnout.
Úžasná kniha, děj je absolutně dechberoucí a závěr nemá chybu. Určitě jsem nečetla naposled ️
Už dlouho jsem neměla po přečtení knihy pocit, že svět kolem mě přestal existovat. Několikrát jsem si musela znovu přečíst své oblíbené pasáže, protože jsem se od knihy nemohla jen tak oprostit. Tato kniha má všechno co od historického románu očekávám. Překrásný romantický příběh s humorem a hlavními hrdiny co si nejde nezamilovat. Kniha dělaná pro knihomoly s romantickou duší.
Rozhodně si tuto knihu přečtu někdy znovu.
Velmi obsáhlá kniha o klasickém milostném románku, kde na 544 stranách padne JEDEN polibek. Kniha se hezky čte, ale děj se dá shrnout do tří vět. Neurazí, potěší, ale příliš nezaujme.
(SPOILER) Je to den od dočtení a ještě se mi neutřídily myšlenky. V některých pasážích jsem si ani neuvědomila, že nedýchám, až když jsem po přečtení kapitoly nabrala vzduch do plic. Příběh se mi dostal pod kůži, o panu Reedovi ani nemluvě.. Jsem knihou naprostou okouzlena. Autorka dokázala tak skvěle popsat napětí mezi protagonisty. A ty momenty, kdy byli úplně o samotě..chytilo mě to za srdce. Ke konci jsem si nemohla pomoct a bulela jak želva. To jak Ani dospívala a viděla svět i z jiného úhlu, z ní udělalo skvělou hrdinku, a potvrzovalo to jen její povahu, že je otevřená novým myšlenkám. Pan Reed, co k němu dodat. Přibyl na seznam mých fiktivních manželů :D Vážně jsem jednu chvíli čekala, že se na konci knihy objeví, přímo na té společenské akci, ale to by tomu vůbec nesedělo. Takže to, jak se zjevil, bylo dechberoucí.
Kniha se mi líbila. Byla opravdu skvěle napsaná, ale občas mi přišlo jako by se charakter hlavních i vedlejších postav měnil ze stránky na stránku. Vypadalo to tak, že ji napsala zhruba 15 holka. To ale čtenáři vůbec nebrání začíst se do děje.
Původně jsem si myslela, že knihu budu číst určitě déle než obvykle, kvůli její tloušťce. Ale zhltala jsem ji během dvou dnů, kdy jsem nechtěla dělat nic jiného než číst příběh z prostředí knihovny.
Hlavní postava Animant mi byla sympatická, i když se našli některé momenty, kdy mi lezla na nervy. Ale právě to, že nebyla dokonalá, ale svoje charakterové chyby (které má každý) si dokázala přiznat a často zápasila se svými rozpolcenými pocity o sobě samé, se mi na ní líbilo.
Romantická linka se vyvíjela pomalu, ale o to více mě nutila číst, protože jsem chtěla nějaké rozuzlení.
Postavě protivy/knihovníka pana Reeda jsem fandila, jelikož právě pasáže s ním byli nejzajímavější.
Na to jak je kniha tlustá a děj se odehrává velmi pomalým tempem, mi trochu vadilo, že se konec nacpal do cca 20 posledních stránek. Ale ještě je menší pokračování s bonusovými kapitolami, tak snad se tam příběh Animant uzavře s větší grácií, co se její romantické linky týče :)
Ty jo, to bylo tak nádherné. Knihu jsem četla na doporučení mé kolegyně, která byla z knihy nadšená a stejný nazor na knihu mám i já.
Když jsem se do příběhu pustila, tak jsem byla mile překvapená, jak rychle se čte. Příběh jsem si zamilovala hned na začátku a musela jsem se nutit knihu odložit, abych ji neprečetla rychle. Nechtěla jsem se s příběhem tak rychle rozloučit.
Miluju to, autorka nádherně popsala prostředí knihovny a krásně vykreslila postavy a pocity. Klobouk dolů.
Už se těším na doplňkovou knihu.
Přehlédla jsem, že je to knížka pro děti a mládež. Škoda, že jsem ji nečetla tak před 25 lety, to by tak odpovídala věku. Nyní musím konstatovat, že se sice četla hezky, ale bohužel byla naprosto o ničem.
Když je láska ke knihám přemožena láskou k muži…
Kroniky prachu jsou útulným domovem pro romantické duše…
Pro cyniky však budou jen bohapustým kýčem…
Patřím do té první skupiny, a to znamená jediné: tuhle kouzelnou "pohádku" jsem si prostě zamilovala. Čím hlouběji a hlouběji jsem byla, čím více stránek mi odšustilo pod prsty, tím těžší bylo se od příběhu odpoutat. Nechávala jsem si ten příběh doznívat pod víčky, když jsem musela knihu zavřít kvůli spánku.
Knihovník Thomas Reed byl dechberoucí muž. Milovala jsem ty chvíle - a že jich moc nebylo, kdy jsem se spolu s Animant dostala pod pevně udržovanou slupku jeho osobnosti. Když jeho oči vzbuzovaly důvěru a jeho srdce obklopila laskavost.
Kniha by se mohla zdát monotónní, ale díky živosti postav a velkolepé knihovně se každý moment, který jsem nestrávila v příběhu, zdál neutěšitelně dlouhý.
Zamilovala jsem si rutinu této knihy. A vím, že mi bude nehorázně chybět.
Dokonce jsem uvítala i velice zdráhavé budování vzájemných citů Animant a pana Reeda. Všechny ty prvotní okamžiky jsem toužila oddalovat co nejdéle a autorka mi v tomhle vycházela vstříc. :)
Na první laskavé slovo, náznak úsměvu či nepatrný dotyk mezi hlavními hrdiny si čtenář počká opravdu hodně dlouho.
Je to jako sen. Jako kouzlo.
Kroniky prachu se mi nesmazatelně vepsaly do duše a já vím, že se mi o nich ještě nějakou dobu bude zdát.
Lině Rin děkuji za román, který rozbouřil mé emoce na maximum. Má láska k četbě a příběhům silně plápolala.
Nezapomenu na krb, dva šálky čaje a dva páry očí, kteří schovávají své city za hřbety knih.
Až se budu chtít opět zamilovat, otevřu tě znovu - kniho překrásná...
Od února! A dnes dočteno. Uff! Teda řeknu vám, byl to trošku mor, ta sečtělá Animant. Na začátku mě lákalo prostředí knihovny a staré Anglie. A to taky byl jediný důvod, proč jsem to dočetla. A jako samo trochu i Thomas Reed, přeci jen jsem holka, že joAle hlavní hrdinka Animant? Bóže! Bez jejích povzdechů nad osudem, ódama na Reeda a nerozhodných řečí, by ta kniha byla tak o půlku kratší. A to by jí teda rozhodně prospěloProtože takovej boj s dočtením jsem dlouho nesváděla.
@knihodura
Co bych knize vytkla, a za co taky ubírám jednu hvězdičku, je pomalý začátek a občasná hluchá místa v knize. Ale prostředí rozvíjejícího se Londýna, sarkastická hlavní hrdinka, nevrlý tajemný knihovník a pomalá hatelove romantika Vám to jistě vynahradí.
Štítky knihy
Londýn německá literatura tajemství pro dívky romantika knihovny knihovníci, knihovnice knihy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kroniky prachu |
| 2020 | Pár stránek navíc |
| 2021 |  Limea |
| 2022 | Kufr z nebe |
| 2024 | Ztracené vzpomínky |
Vzala jsem si ji s sebou na dovolenou ve čtečce, protože mě tak nějak odrazovala její tloušťka v reálu. I přesto, že jsem si myslela, že tomu čtení moc nedám, tak jsem ji doslova "zhltla" za 2 dny. Skvělá knížka a nádherný příběh. Autorka mě doslova vcucla do té staré doby a moc jsem si to užila. Za mě určitě doporučuji!