Les v domě
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509372/bmid_les-v-dome-6479c873c40b8.jpg
4
4597
4597
Nečekaně mrazivý román od autorky bestsellerů Hana, Tiché roky, Listopád. Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu a děvčátko zůstalo viset na krku nevraživé babičce, která obhospodařuje zahradnictví a je přesvědčená o tom, že všechno špatné lze v životě vyhubit jako žravé plzáky. Nebo o tom prostě nemluvit. Jenže všude kolem je les, ve kterém se skrývá cosi hrozivého, a cácora jednoho dne mluvit začne. Alena Mornštajnová napsala silný a dramatický příběh o tom, že nic v životě není takové, jak to na první pohled vypadá, a že žádné tajemství není nikdy pohřbeno tak hluboko, aby se nedalo vykopat. Budete se bát, ale nepřestanete číst, dokud se neobjeví na povrchu.... celý text
Přidat komentář
Opravdu mrazivý román, paní spisovatelka opět nezklamala. Kniha se četla velice dobře, obsah je hrůzný a k velkému zamyšlení.
Moc pěkně napsaná kniha, silný příběh, který nás donutí přemýšlet nad tím, kolika dětí se tato zvěrstva reálně denně týkají. Knihy od AM mám moc ráda a tato opět nezklamala.
Zase jedna z knih, které jsem četla, abych se dozvěděla, jak příběh dopadne. Zhruba půlce jsem se rozhodla, že musím dočíst, abych knize nevěnovala více času. Nesedlo mi to, ale to neznamená, že kniha neměla silné momenty.
Vlastně dost bída, špatně napsané. Minimálně do poloviny knihy nuda, neustále se opakujícím "klap, klap, klap" rozhodně žádnou tísnivou atmosféru vyvolat nelze. Jednoduchý jazyk Mornštajnové mě v prvních knihách nevadil, teď už ano. A když se snaží "dělat umění", výsledek je spíše směšný. Vět jako: "Knihy v policích si zklamaně povzdechly a vrátily se ke svým vlastním příběhům" je v knize mnoho. Kdybych neměl pocit, že bych si měl knihu Mornštajnové přečíst, nedočetl bych to. Velice průměrný spisovatel těžko napíše výjimečné knihy....
Napsat, že se mi příběh líbil, příliš nejde. Důvodem je to množství zla a bezmoci, kterým si "cácora" musela projít. Ale zpracování tématu/vystavění příběhu to je jiná a odpovídá spisovatelskému umu paní Mornštajnové. Skvěle napsané, za chvilku jsem byla na konci. Ty 4 věty úvodní a 3 věty závěrečné mi v hlavě stále zní. Rozhodně je nad čím přemýšlet.
Vlastní děti nemám. Ale s dětmi pracuji. A po přečtení knížky mi už dlouho nebylo tak do pláče. Cítila jsem tu hroznou nespravedlnost a bezmoc něco udělat. Tato knížka ve mně zachová hodně pocitů.
Knížky paní Mornštajnové mám moc ráda, na tuhle jsem byla obzvlášť zvědavá, když je kolem ní takový humbuk. Často čtu neveselou četbu, takže jsem nečekala nic, co neznám. Ale tohle bylo..nedokážu to ani popsat, mám z toho po přečtení úplně husí kůži, hlavně ten konec mě dostal.
Přesto, že nemám moc času na čtení, jsem knihu přelouskala za chvíli. Děj ubíhá, objeví se pár zvratů a propojení lesa a lesa mě zaujalo už po pár stranách.
Některé zvraty a zápletky jsem už předem očekávala, ale i tak byly doladěny do zajímavých, nečekaných detailů.
Osobně mě kniha příliš nebrala, ale je to nejvíce asi tím, že si nepotrpím na jednoduchý styl vyprávění. Celkově jsem zde postrádala větší literární hodnotu (v každé kapitole stále se opakující "les klap klap klap" ve mně dramatično skutečně nevyvolá). Bohužel jsem z toho necítila ani velké napětí, gradaci, žádné dramatické vyústění. Nejdřív se kniha hodně táhla, podle mě zde bylo dost nepodstatných informací, druhá polovina zas byla naopak velmi úsečná a mělo to až příliš rychlý spád. Chyběla mi zde psychologičnost postav, dějový zvrat a poodhalování událostí, které se ve skutečnosti staly. Spousta otázek zůstala nezodpovězena a ta nedořečenost mi na tom dost vadila. Možná mi celý dojem zkazila ta současná kauza kolem knihy a že jsem od začátku věděla, o co přesně půjde.
Kniha mě zaujala svým mediálním znetvořením, říkám si toto si musíš přečíst, a uvidíme. Pefektně popsán příběh malé "cácory", ani nevříte, že se toto může s ledovým klidem odehrávat.
Další z mrazivých knih,kdy člověk nevěří,že se vůbec toto může dít .Příběh v sobě skrývá velkou dávku deprese a beznaděje.Autorce se opravdu skvěle povedlo nám přiblížit příběh dívky a jejího temného tajemství.
Komentář k teto knize již píši podruhé ten první jsem si před časem omylem smazala.
Wauuu, totálně mě děj knihy pohltil. Perfektně napsaná kniha, která vás baví od začátku do konce. Zpracování skvělé, naprosto úžasně sepsané, ačkoliv mě z konce knihy bude po těle mrazit ještě hodně dlouho. Považuji za top knihu této autorky. Doporučuji.
Silné sousto, které bude doznívat ještě dlouho po dočtení. I když jsme díky "velké" kauze všichni dozvěděli o čem kniha má být, moc se jsem se na ni těšila. Paní Mornštajnovou obdivuji a každou její knihu hltám slovo po slově. Fandím jejímu dílu a těším se na další knihu.
Musim ubrat hvezdu za prvni pulku knihy, kterou jsem precetla rychle jenom proto, abych se dostala co nejdriv k nejakemu rozproudeni deje. Pak uz to opravdu nabralo spad a neslo se odtrhnout diky napinavemu vypraveni. Konec bych asi take vice rozvedla, i kdyz byl zase uderny s wow efektem. Pribeh je to opravdu smutny, jak uz jsme u autorky vlastne zvykli. (Velmi me tady pobavil komentar o tom, ze autorka nepise nic veseleho, coz jako neni dobre.) Celkove zase kvalitni dilko a budu se tesit na dalsi.
Rada se take vyjadrim ke kauze. Jsem na strane AM, protoze u pani "umelkyne", o ktere jsem nikdy neslysela, citim spise touhu po pozornosti, priziveni se na slavne autorce a mozna chce i vytriskat nejake penizky. Nedovedu si totiz predstavit, ze ta "dila", ktera jsem od ni (bohuzel) videla, by vydelavala majlant. Ale ja vytvarnemu umeni nerozumim, takze co ja vlastne vim, ze jo. A jeste bych dodala poznamku k mistnim ctenarum a ctenarkam. Kvuli vam uz nikdy nezabrousim na komentare, nez nejakou knihu prectu. Je tady vazne dost tupcu, co nejsou schopni pridat slovicko SPOILER a zkazi pak pomalu celou knihu. Hanba vam!
3,5* Zážitek s četby mi bohužel pokazila probíhající kauzu, protože všude vyskakovaly spoilery a já tak nedobrovolně věděla, co se v knize dozvím :-( Každopádně i tak na mě kniha od začátku působila velmi odpudivě a pesimisticky (= vyvolávala ten pocit), což mě na druhou stranu fascinovalo, protože i když jsem s četbou teprve začínala, už mi žádná postava v knize nebyla sympatická :-) Hlavní postava a vypravěčka je cácora, jen a prostě cácora, zcela chápu proč ji autorka nedala konkrétní jméno, ale zároveň mi to nedovolovalo si k ní vypěstoval rádoby vztah. A k žádné další postavě také ne, protože všechny jsou položeny do negativna a celou dobu mi bylo vlastně nepříjemné knížku číst, což je na jednu stranu dechberoucí, co paní autorka dokáže vytvořit pomocí slov, na ten pocit z knihy určitě nezapomenu při vyslovení jména knihy, ale zároveň to pro mě bylo až tak nepříjemné, že se mi knížka nečetla dobře, byla opravdu velmi depresivní a musím konstatovat, že mě neoslovila toliko jako předchozí autorčiny knihy, ba naopak, bohužel. Nemůžu tady na závěr tedy ani doporučit, ani nedoporučit, prostě nevím.
Kniha splnila má očekávání. Přikovala mě k sobě a nepustila. A nejde v závěru ani tak o ten obsah, ale o to, jak je to vše podáno. Může být milion příběhů, které budou na vlas stejné, ale když se zvolí špatná slova ve špatnou chvíli, je z toho jen kniha, ze které se vám zvedne žaludek. Ne nadarmo se říká, když dva dělají totéž, není to totéž. Paní autorka umí pracovat s naší krásnou češtinou, ale to nakonec dokazuje v každém svém díle. Já si ráda každou její další knížku přečtu a vím, že mě to zase něčím obohatí, než nějaký romantický přeslazený brak. Tato kniha je smutná, smutná, tak moc smutná. A jsem šťastná a hrdá na to, že moje dcera tohle nikdy v životě nebude muset řešit.
Čtení knihy mě doslova "vcuclo". Tolik nešťastných postav. Až mě děsí, kolik podobných rodinných hrůz může probíhat kolem nás a nikdo o nich neví. Kromě cácory mě nejvíc zasáhl příběh Jakuba. Škoda, že mu nebyl věnován větší prostor.