Lolita

Klasika...
Vzhledem k událostem, které se Humbertovi přihodily v mladém věku, je jeho jednání pochopitelné

20.11.2019

Zajímavá klasika na kterou by se nemělo zapomínat.

15.11.2019

Uplne jsem se nadchnula pro autoruv styl. Krasa. Celou dobu jsem sice bojovala s popisem dvanactilete holcicky jako sexualniho objektu, coz mi nebylo po chuti, ale zaroven to o to vic burcovalo pozornost. Poslouchala jsem navic jako audioknihu s neuveritelne poutavou interpretaci, az by clovek zapomnel, ze pribeh nevypravi sam autor.

10.11.2019

Lolitu jsem četla poprvé někdy kolem svého čtrnáctého roku, tehdy jsem na ni nahlížela jako na trochu pokřivený úlet neb při představě vlastního vztahu s o několik dekád starším mužem mi bylo lehce nevolno. Nyní jsem téměř dvakrát starší a konečně v knize vidím, to, co bych tam asi vidět měla. Tragikomickou zpověď stárnoucího muže uvězněného do tenat zakázané lásky. Jelikož předpokládám, že Lolitu téměř každý zná, zaměřím se více na audioknižní zpracování. O naraci se postaral famózní Miloslav Mejzlík. Zpočátku mi trochu trvalo, než jsem si na jeho „bručivý“ hlas zvykla. Obvykle poslouchám audioknihy rychlostí 1,5, tentokrát jsem ale musela zvolit jen zrychlení 1,25, potom už bylo herci hůře rozumět. Jeho přednes je intonačně mistrovský, hudební předěly umocňují atmosféru tam, kde je to zrovna třeba a dětský smích, jenž tu a tam protne děj, je až děsivý. Lolita vyhrála prestižní ocenění audiokniha roku 2016 za nejlepší přednes, jednohlasou četbu i absolutního vítěze a já myslím, že právem. Určitě ji mohu doporučit i těm díla znalým.

24.10.2019

Nabokova jsem měl vždy rád, ale Lolitu jsem si tak nějak vždycky odkládal až "na potom".

Co bych lhal: Lolitu jsem dočítal & znovu pročítal některé pasáže poslední tři večery: Obrovský literární zážitek snad pro každého serioznějšího čtenáře těžších narativních textů, který Lolitu nikdy předtím ještě nečetl, ale třeba jenom viděl některé z těch dvou filmových zpracování: kniha je podle mě ve srovnání stále naprosto jiné umělecké dílo. Je to prostě originál. Ale to se snad rozumí samosebou. Zároveň také asi nejpřístupnější Nabokovův román i pro širší čtenářskou základnu (i když ruku do ohně bych za tento výrok jistě nevložil, kdybych býval nebyl Nabokova před Lolitou již neznal).

NB: Je to pravé blaho také a asi zejména pro naratology a literární vědce z oboru teorie vyprávění a teorie fikčních světů. Jisté metody vyprávění v Lolitě Nabokov tu a tam okořenil v takové míře sebe-autorského hlídání se, aby nepřesolil ve smyslu vypravěčského umění, že vyprávění samo se vklíní do celé kompozice tak rozvážně, že Lolita jako celek jednoho literární textu se blíží oné pomyslné hranici dokonalosti umění románu (umění románu ve smyslu, který byl prosloven v druhé polovině 20. století francouzskými naratology atd.).

22.09.2019

Prosím, naučte mě psát alespoň z poloviny tak dobře jako Nabokov. Zapomeňte na Lolitu a její charakter, zapomeňte na to, co vám říkala češtinářka. Nabokov je hráč.... a vyhrál.

11.09.2019

Mrzí mě to, ale tahle kniha byla strašná! Četla jsem ji kvůli maturitě a bylo to pro mě utrpení. Myšlenka dobrá ale zpracování stojí za houby. Podle mě by se celá kniha v klidu vešla na 200 stran. Jsou tam zbytečně dlouhé pasáže které už jsem musela přeskakovat, protože mi přišlo že ta kniha snad nikdy neskončí. Raději doporučuji se podívat na film.

09.09.2019

Knihu jsem četla hodně dlouho, po částech, prokládala jsem ji jinými, které mě bavily mnohem víc. Tohle jsem spíš přetrpěla, zvláště jakmile se příběh přehoupl do druhé části.

08.09.2019

Hlavní hrdina Humbert touží po malých holčičkách, pro něž vynalezl vlastní pojmenování „nymfičky“. Humbert se domnívá, že jeho posedlost způsobila předčasná smrt jeho dětské lásky Annabel. Po neúspěšném manželství se stěhuje do Ramsdale, aby mohl napsat svou literárně teoretickou práci. Pronajme si pokoj v domě ovdovělé Charlotty Hazeové, kde se během prohlídky domu seznámí s dvanáctiletou dcerou paní domácí, Dolores, do níž se ihned zamiluje.


Lolita, světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše. El-ó-el-í-té-á: špička jazyka se vydává na třístupňovou procházku a na „tři!“ ťuká o zuby. Lo. Li. Ta.

Tenhle úvod, který je viditelný už na obálce se mi vryl do paměti od té chvíle, co jsem knihu četla poprvé. Bylo mi asi 13–14 let? No, šlo prostě o období, kdy jsem si knihy na čtení začala vybírat sama. Ani nevím, jak jsem se přesně k Nabokovi dostala a netuším, co bych dělala bez něj. Tahle kniha mi otevřela bránu literatury. Nic jsem od toho neočekávala a naoplátku jsem toho tolik dostala.

Téma je kontroverzní a přitom je to napsané tak slušně, je to podané až nevinně. Nejedná se o knihu plné zvrhlostí či perverzností. Je to náročnější a složitější čtení. Kniha je psána krásným květnatým jazykem, vyskytují se zde často francouzské výrazy a odkazy či narážky na básníky jako byl Poe a Rimbaud. Mně osobně se Nabokovův styl psaní líbil, dokázal skvěle a podrobně popsat hrdinovy niterné pocity, jako by byl autor sám Humbertem.

Lolita se skládá ze dvou částí a 69 kapitol. První polovina knihy je dějově nabitější, rychlejší, děje se tam více věcí...Druhá polovina se tím pádem může zdát zdlouhavější kvůli méně záživným a delším popisům cest; za to se v ní ale plně projevuje prázdnota a bída celého příběhu. Zajímavostí je, že se v knize nevyskytují kladné postavy. Každý je něčím determinován a podle toho se vyvíjí jeho myšlenky, pocity, chování a činy.

Příběh budete buď milovat či nenávidět, nebo milovat a nenávidět současně. Pro mě je Lolita srdeční záležitostí – doprovází mě od začátku puberty až dodnes (a bude ještě dál). Každým přečtením působí trošku jinak. Jinak ji vnímáte ve 13, jinak ve 20 a určitě ji budete vnímat odlišně třeba ve 40.

31.08.2019

Po několika v podstatě klasických námětech knih, co jsem četl, jsem dostal chuť na něco jiného, a třeba i něco kontroverzního, na něco, co se podle názvu této knihy dalo čekat v tomto titulu. Než jsem začal knihu číst, říkal jsem si, že něco takového bych měl číst spíše nějak potajmu - přece jen ten námět je, no, na hraně... Nakonec to po této stránce vlastně bylo dost umírněné, jak i v úvodu bylo zmiňováno.
Titul byl do té doby, než Humbert s Lolitou zůstali sami, krásně čtivý. Cizí výrazy v knize až tak nevadily, naopak, okořeňovaly příběh, který plynul pěkně svižně. Sarkasmus a černý humor byl také parádní.
Jenže ouha - poté, co spolu oba dva začali putovat se děj naprosto zadrhl, stával se nudnějším a nudnějším a musím se přiznat, že jsem nakonec měl problém vůbec knihu dočíst:(. Příběh nevalný, dlouhé pasáže o ničem, ty cizí výrazy teď už jen znepříjemňovaly a zdržovaly čtení. Z tohoto důvodu je celkem logické mé konečné hodnocení - a sice průměr. 1. část tak 4-5, potom tak max. 1 hvězda. A přitom tento netradiční kontroverzní námět je něco, co se jen tak v knihách nevidí, takže ten potenciál tu rozhodně byl:(. Ach jo, celkově musím přiznat, že jsem byl tímto dílem zklamán.

28.08.2019

Nevěděla jsem, do čeho jdu. Před čtením jsem měla před očima jen zneužití malé holky starším mužem. Ne! Až po přečtení chápu, o co celé tady jde. Nepochopená láska, líčení opravdových citů. Četla jsem ji dost pomalu, ani ne kvůli francouzským výrazům, ale kvůli těm narážkám na spisovatele a básníky. (Poe, Rimbaud) Tím to bylo celé nějak bohatší, myslím, že měl autor obrovský rozhled, jak už v literatuře, tak v americké kultuře. Hodně mě bavil popis událostí do útěku s Lolitou, napínání, jestli zabije její matku, nebo co se vlastně stane. Vyprávění o jejich cestování bylo méně záživné, zato konec to vylepšil. V happy end asi nedoufal nikdo, ale ve finále mi Humberta bylo možná i líto. Mám přečtenou další ze světových klasik a vím tedy, o co jde, možná je to kniha jednou a dost, ale kdo ví...?

28.08.2019

Musím říct, že z ní mám dost rozporuplné pocity.
Na jednu stranu strhující příběh, kdy prostě musíte číst dál, na druhou stanu místy zdlouhavé a nudné popisy - mimochodem poprvé jsem měla dvě záložky v jedné knize, fakt mě nebavilo neustále listovat na poznámky.
Na jednu stranu příběh plný lásky, touhy, mistrně zpracované, kdy víte co se děje a přitom je to napsané tak nějak "slušně", ale na druhou stranu hrůza z toho vědomí, že tahle "láska" byla jen jednostranná, zakázaná a vlastně odporná

28.08.2019

Ač tuhle knihu spousty lidí neuznává a nebere, musí se nechat, že je to zajímavě napsané. Téma je kontroverzní a vyvolává obsáhlou diskuzi, představivost se rozjíždí naplné obrátky. Ale je to prostě ze života a tohle se opravdu někdy děje. Právě proto, jak všechno Nabokov popsal, i nitení pocity, je Humbert trnem v oku mnoha lidem. To pro mě značí, že je to dobře napsané, když ho tolik lidí nesnáší :)

27.08.2019

Bohužel je tohle jedna z mála knih, které se mi opravdu hnusí. Přečetla jsem ji i přes svuj odpor až do konce. Ale už nikdy víc. Chápu, že je to zajímavé téma, to nepochybně. Ale není to ani zdaleka, jak se říká, "můj šálek kávy". Přesto musím uznat že autorův styl psaní je skvělý.

24.08.2019

Bylo to zajímavé. Strašné, ale zajímavé. Na knize především oceňuji, že se věnuje tématu, který má jedna kniha z miliardy. První polovina knihy je dějově nabitější, přesto se mi ale zdá, že druhá polovina je lepší, protože se zde plně ukazuje ta mizérie a prázdnota celého Humbertova putování. Tento protagonista mi byl ze začátku odporný, ale postupně mi ho začínalo být především líto a jeho poslední setkání s Lolitou považuji za nejsilnější moment celé knihy. Kniha je taktéž zvláštní v tom, že se v ní za celou dobu nevyskytla sympatická či kladná postava. To ale vůbec nevadí, protože síla tohoto díla tkví především v detailním popisu psychyckého rozpoložení protagonisty (Humberta), kdy u něho přesně víme co chce a co je pro to ochotný udělat. Každý jeho krok tak díky tomu máme detailně odůvodněný. Celá kniha je tak skvělým pohledem do mysli chorého pedofila. I když znám spoustu lepších knih, tak právě nevšední téma je důvod proč si myslím, že tato kniha stojí za přečtení. Na závěr bych ještě napsal, že kdo chce tuto knihu kvůli erotice, tak by se měl raději porozhlédnout někde jinde, protože erotických scén je v knize poskrovnu.

21.08.2019

Ani jedna z postav mně nebyla sympatická, Humbert ukázkové hovado, hlavně stran psychického týrání Lolity. Klobouk dolů před Nabokovem, který dokázal tak uvěřitelně a podrobně popsat Humbertovy niterné pocity a pohnutky. Hnusnější postavu aby člověk pohledal. Sexuální rozměr jejich vztahu nebyl dle mého to největší peklo. Ke knize se už nikdy nevrátím.

17.08.2019

Ačkoli je hlavní téma knihy dost atypické a jistě proti srsti asi většiny čtenářů, je kniha napsaná tak krásným jazykem a plná květnatých, dlouhých souvětí, že určitě leckoho zaujme. Nabokovův styl psaní se mi moc líbil, a přestože postava jak Huberta, tak Lolity, mi nebyla příliš sympatická, dokázala jsem se do knihy tak začít, že jsem napnutě očekávala, jak to skončí. A dokonce mi nejen Lolity, ale možná i Humberta Humbuga v některých chvílích bylo trochu líto.
Určitě si přečtu ještě nějakou autorovu knihu, jelikož mě jeho tvorba vět okouzlila tak, jako málokterá jiná kniha.

25.07.2019

Přestože mě v některých pasážích nevýslovně štve chování Lolity, kniha bude asi navždy jednou z mých srdcových záležitostí.

24.07.2019

Musela som nájsť naozaj silnú vôľu dočítať to do konca. Monotónne opisy, ktoré miestami s ničím nesúviseli (vyhodený papierik od žuvačky z okna kamionistu, ktorý preletel Humbertovi na jeho okno auta na takmer stranu v čítačke). Dielo je príliš lyrické, obe hlavné postavy mi boli nesympatické a kvetnaté vyjadrovanie plné francúzštiny mi prišlo miestami vložené nasilu za každú cenu (aj keď bolo pár miest, kde sa hodilo), aby Humbert nevyzeral len ako chorý človek. Páčil sa mi psychologický aspekt knihy, nemám s tým typom ľudí skúsenosti a bežne nieje možnosť sledovať takto podrobne ich myšlienky a pohnútky. Zaujímavý bol popis vzniknutého toxického vzťahu a rovanko ako aj vývoj samotnej Lolity.