Muž menom Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/277237/bmid_muz-menom-ove-OQ6-277237.jpg
5
4646
4646
Ove dovŕšil päťdesiatdeväť rokov. Je to muž pevných zásad, neochvejných princípov a nemenných pravidiel – a večne nevrlý, zatrpknutý frfloš, v ktorom len ťažko odhalíte dobré srdce. Milovaná žena mu umrela, stal sa z neho samotár a pomaly stráca zmysel života. Kedysi býval predsedom spoločenstva vlastníkov domov, ale vystriedali ho už pred niekoľkými rokmi – čo on sám považuje za obyčajný puč. Rozhodne mu to však nezabránilo vykonávať funkciu strážcu poriadku. Samozvaného. Keď sa do domu naproti prisťahujú mladí hluční susedia a namiesto pozdravu sa im len tak mimochodom podarí nacúvať do Oveho poštovej schránky, a ešte k tomu japonským autom, spustí sa kolotoč nečakaných udalostí. Začína sa príbeh o prekvapujúcom priateľstve, túlavom kocúrovi a najmä o tom, ako sa ľuďom, ktorí sa s Ovem stretnú, zmení život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Velmi dojemný příběh, co mě chytil za srdce. Hlavní postava dokáže rozčílit a zároveň potěšit. Ukázka toho, že dobrého člověka dělají dobré skutky.
Muž jménem Ove, nerudný bučoun a zároveň "muž s příliš velkým srdcem". Mohla bych knížku odsoudit slovy: "prvoplánový doják". Ale neudělám to. Doják to je. Prvoplánový možná taky. Ale zároveň silný, uzasně podaný lidský příběh, který mě dokázal rozesmát i rozplakat. Plný backmanovských postaviček. Moje teprve druhá kniha od autora (kvůli mediálnímu humbuku jsem se mu donedávna vyhýbala) , který má svůj velmi osobitý rukopis, takže je asi lepší si jeho knihy dávkovat s odstupem. Jako takový hořkosladký bonbónek.
Člověk se směje, brečí. A pořád dokola. To je Muž jménem Ove. Backman tím svým ležérním stylem zase boduje.
Tak tahle kniha mě opravdu bavila, četla se s lehkostí, příběh je v podstatě velmi jednoduchý a i tak dokáže zaujmout a dojmout. Moc pěkné čtení, doporučuji.
Ke knížce jsem přistupovala jako k humoristické, což možná byla chyba - poprvé jsem se zasmála až na straně 80 (Volvo vs. Saab) a zapochybovala o svém výběru. Dalši pobavení pak přišlo už o něco dříve, kolem strany 200 následovalo dojetí a pak už se ve mně tyto dva pocity prolínavě střídali až do konce. Odkládala jsem knihu s úsměvem a slzou v oku...dokonalá kombinace.
Oveho příběh je dojemný. Ačkoliv je to bručoun, chytne vás za srdce a musíte si ho prostě zamilovat. Krásně napsáno, vtipné a leckdy až absurdní scény vás přimějí se smát.
Naprosto skvělá kniha plná humoru, lidskosti, laskavosti, absurdity a všeho, co chcete číst. Tímto se řadí mezi mé nejoblíbenější knihy vůbec a jsem ráda, že to byla první, kterouu jsem od autora četla.
Právě docteno, byla to moje druhá knížka od autora a opět se mi moc líbila... Místy jsem se fakt zasmála a konec mě dojal... Doporučuji k přečtení
Zo začiatku ma Ove nijako nezaujal; vlastne mi prišiel pomerne otravný. Neskôr som zistil, že sa v niektorých oblastiach pozerám na svet rovnako ako on (a to mám o nejakú tú desiatku rokov menej ako Ove) a začal som sa na ňom zabávať a smútiť zároveň s ním. No a na konci...ďakujem, Ove!
Fredrik Backman je velmi populární švédský autor, od kterého jsem asi před půl rokem četla kratičký román Životní terno. Ten mě zaujal především tím, že autor na pouhých 80 stranách dokázal naťuknout spoustu důležitých myšlenek. Proto jsem chtěla zkusit i jeho delší romány, které jste mi po přečtení Životního terna hodně doporučovali.
Jako první jsem sáhla po knize Muž jménem Ove. Přiznám se, že jsem se jí dost bála, protože je přirovnávána ke knize Stoletý stařík od Jonase Jonassona, který mě tak nebavil, že jsem nebyla schopná ho dočíst ani doposlouchat ve formě audioknihy. Teď ale můžu říct, že ačkoliv mezi oběma romány skutečně existuje určitá podobnost, Muž jménem Ove mě zaujal daleko více.
Co od knihy dostaneme? Starého nevrlého chlapa, kapku černého humoru a především krásné poselství. Přestože mi některé části knihy přišly dost repetitivní, scény, které měly být vtipné, mi zas tak vtipné nepřipadaly, a zápletka byla hodně předvídatelná, nakonec to bylo celkem fajn čtení. Jen mě mrzelo, že mě příběh nezasáhl tolik jako jiné čtenáře. Některé pasáže byly sice smutné, ale nemůžu říct, že by na mě autor všechny ty emoce nějakým způsobem přenesl. Je dost možné, že mi zkrátka styl psaní těchto severských autorů sedí spíše v žánru thrillerů. I přesto ale hodlám s knihami Fredrika Backmana pokračovat a třeba jednoho dne objevím to kouzlo, které se v jeho tvorbě skrývá.
Nádherný příběh, ze začátku jsem se nemohla začíst, ale postupně to bylo čím dál lepší a konec mě dojal. Doporučuji k přečtení.
Audiokniha :
Nejdřív jsem si říkala, do čeho jsem to zase pustila. Nakonec to byl příjemný poslech. Hezký, emotivní příběh.
Obhajoba nevrlého důchodce vykresleného v závěru jako úžasný muž. Velice povrchní dej retrospektivně odhalující osobní život hlavního hrdiny, jeho prožité strasti a jméno napsané 2-4x téměř v každém odstavci.
Neměla jsem moc velké očekávání a nakonec naprostá paráda. Byly tam vtipné pasáže, při kterých jsem se usmívala jako měsíček na hnoji a zároveň jsem si zvládla pobrečet. Krásný, emotivní příběh, který se čte uplně sám!
Člověk by neměl mít přehnané očekávání, pak je lehce zklamán.
Třeba tato kniha.
Těšila jsem se na humorný příběh, u kterého se budu za břicho popadat, a nic takového se nekonalo.
U první kapitoly jsem se usmívala, protože mi to přišlo stejné, jako občas u nás v práci.
U druhé jsem se opravdu smála. Vzpomínala jsem na svou první, a zároveň poslední, účast na schůzi panelakoveho výboru. Předseda mne hned při vstupu pokáral, ze jsem si určitě důkladně nepřečetla stanovy spolubydlení v panelovém domě. Nějak automaticky předpokládal, ze asi neumím číst. Zatímco on musí vše pravidelně kontrolovat…No cely Ove. Vida, jak se takový Pecháček z vedlejšího vchodu dostane až do švédské literatury!
Pak už mi dej tak humorný nepřipadal.
Knížka je nejvíc o lidské samotě, životním neštěstí a pocitu opuštění. To je někdy horší než nemoc.
Po přečtení mám takový hořkosladký pocit. Oceňuji skvělý překlad.
Všechno, co potřebujete vědět, najdete na krásně zpracované obálce. Ove je devětapadesátiletý Misantrop, lidi kolem sebe moc nemusí, zvlášť ty, kteří porušují předpisy, nezvládají základní domácí práce, neumí pořádně řídit a ba co hůř, pokud mají v garáži něco jiného než švédského saaba. A v neposlední řadě se chce zabít.
Backman rozehrál od prvních stránek se čtenářem úžasnou hru. Na začátku nevíte, jestli Oveho milovat nebo nenávidět. Na jednu stranu z něj sálá sarkasmus, kterému se chtíc nechtíc musíte chechtat, pak je tu ale jeho arogance, kterou nešetří a terorizuje jí okolí.
Jenže postupně odkrýváte Oveho příběh a zjišťujete, proč vlastně zkouší veškeré možné způsoby, jak se sprovodit ze světa. Protože mu to ale nevychází a pořád ho od jeho záměru někdo vyrušuje, máte dost času tohohle morouse dokonale poznat. Vyprávění současnosti se pravidelně střídá s výlety do minulosti. V jedné kapitole se dusíte smíchem, ale v té další zatlačujete slzy dojetí. Tak jako v životě.
Muž jménem Ove je skvěle napsanou knížečkou, která vám nabídne pestrou paletu emocí. Pro nás se rázem stala srdcovkou, která nesmí v naší knihovně chybět.
Typicky skandinávský styl psaní, typicky skandinávské zápletky. To mi vlastně vůbec nevadí, ale celá knížka je tak strašně předvídatelná, že jsem si Oveho vlastně ani nezamilovala, protože mi bylo jasné, jak bude jednat a jak to dopadne. A to není zrovna něco, co bych si přála.
Sečteno, podtrženo, je to milá kniha, ale četla jsem z tohoto ranku i lepší.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Nikdo mě nedokáže tak rozesmát a rozplakat jako Fredrik Backman...