Muž menom Ove
Fredrik Backman
Ove dovŕšil päťdesiatdeväť rokov. Je to muž pevných zásad, neochvejných princípov a nemenných pravidiel – a večne nevrlý, zatrpknutý frfloš, v ktorom len ťažko odhalíte dobré srdce. Milovaná žena mu umrela, stal sa z neho samotár a pomaly stráca zmysel života. Kedysi býval predsedom spoločenstva vlastníkov domov, ale vystriedali ho už pred niekoľkými rokmi – čo on sám považuje za obyčajný puč. Rozhodne mu to však nezabránilo vykonávať funkciu strážcu poriadku. Samozvaného. Keď sa do domu naproti prisťahujú mladí hluční susedia a namiesto pozdravu sa im len tak mimochodom podarí nacúvať do Oveho poštovej schránky, a ešte k tomu japonským autom, spustí sa kolotoč nečakaných udalostí. Začína sa príbeh o prekvapujúcom priateľstve, túlavom kocúrovi a najmä o tom, ako sa ľuďom, ktorí sa s Ovem stretnú, zmení život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Chtěla jsem v předvánoční čas oddechovku. A opravdu jsem si přečetla oddechovku. Jako bonus k tomu, jsem dostala příležitost se zamyslet. Kniha je psána velmi čtivou formou. Hned od začátku mi bylo jasné, že mrzouta Oveho budu zbožňovat a po scénce, kdy Ove při cestě do obchoďáku vyškolí frajera v luxusním autě, se stal mým No. 1! Nepamatuji si, kdy jsem se nad knihou naposledy tak smála. Zábavné, milé, lehké, bez sáhodlouhého trápení čtenáře nepřekonatelnými obtížemi postav... A ve výsledku vše vlastně i "dobře" dopadne. Doporučuji.
Čím víc jsem četla, tím víc jsem měla toho věčně nabroušeného chlápka Oveho ráda. A jak říkávala jeho Sonja - "Všichni lidé chtějí žít hodnotný život, ale hodnoty má každý člověk jiné."
"Opravím ti to, kocour zůstane." Jo, o tomhle to je.
Skvelá kniha. Aj keď ma Ove poriadne vytáčal, nemusím negatívnych frflošov.... Ale to len na začiatku. Postupne ako sa začalo odhaľovať jeho detstvo a začal sa zbližovať so susedmi, tak sa aj môj postoj nemu menil. Skvelo som sa bavila a samozrejme boli aj slzy....
V papírové podobě jsem ji odložila, můj šálek kávy jsou akčnější knihy. Ovšem, dala jsem jí po roce šanci v audioverzi při pečení cukroví a to jsem se nasmála:-) Autor má skutečně vybroušený humor. Poslech byl velice příjemný.
Pěkný a zároveň smutný příběh muže jménem Ove. Mrzutý soused,ktery ztratil chuť žít a všem kolem sebe znepříjemňuje život. Jak to tak bývá, do života mu vstoupí někdo, kdo mu pomůže najít smysl žití a to vše je okořeněné špetkou humoru..
Snažím se lidi nesoudit. Nikdy nevím, čím prošli, nebo prochází. Kdybych soudil, Oveho bych poslal do hajzlu i s jeho Saabem hned na začátku knížky :D
Nakonec se ze starýho páprdy vyklubal docela vnímavej týpek. Sice mrzoutskej, ale na pivo bych s ním zašel.
Ač to není prvoplánová řachanda, jsou tam místa, kdy jsem se s chutí zasmál. Dá se to považovat za hořkovtipnou knížku s návodem, že ne každej mrzout je takovej protiva i ve svým nitru.
Divný chlap, tenhle Ove. Ale člověk ho časem začne i tak trochu chápat. A kniha se čte dobře.
Za mě krásná knížka. Kdo má rád "humor" Dr. House a jemu podobných, s úsměvem zdolal Stoletého staříka a přitom netouží po akcemi nabytém ději, pak se jistě rád začte i do Oveho. Jediné co mi na knížce nesedělo byl Oveho věk, v mých představách je mu prostě tak o dvě dekády víc :)
Hořkosladký příběh muže, který ve svých 59 letech ztratil smysl života a chce spáchat sebevraždu. Navenek působí jako starý mrzout, ale čtenáři se odkrývá jeho těžký osud. Spíše než "humorný" příběh, bych jej označila jako "skrytě smutný". Kniha mi byla doporučována jako něco výjimečného, avšak výjimečná mi nepřišla. Přesto to byl zajímavý příběh, který stojí za přečtení a přiznám, že i mně na konci slza ukápla.
91 % - 2937 hodnocení, tak jsem si knihu koupila a chybu udělala. Tak jak byla napsaná se mi nelíbila. Snaha spisovatele o humor potlačila veškerou vážnost tak složité povahy hlavního hrdiny, že většina na Oveho pohlížela jako na mrzouta. Ten mrzout měl problémy sám se sebou a byl tolik závislý na své ženě , že její smrt ho zahnala do sebevražedného maratonu. Dle mého názoru byla kniha napsaná tak, že pro někoho je úžasná a pro někoho trapná a nudná a tak to prostě u knih bývá a je to v naprostém pořádku.
Smutná knížka. Moc dobře se četla. A i když je Ove nesnesitelný, člověk si ho zamiluje.
Super knížka. Prostě mne bavila od začátku do konce. Autorův styl i humor je prostě zábavný. Příbeh je o starém, zásadovém bručounovi, který vás přesto donutí ukápnout i slzu....
Humor? Na úvod pár žertíků povedených i méně povedených, ale po několika stránkách už se rozjíždí typické drama made in Backman. Šablona, kterou zde použil poprvé, úspěšně ji používá už skoro deset let a kterou mě zatím vždy dostal. Do kolen a ještě k tomu na lopatky. A vyrazil mi dech. Dojemný životní příběh outsidera a jeho nekonečných střetnutí s úřednickou byrokracií, okořeněný ubíjející nespravedlností, pohádkově kladnou postavou imigrantky, mezigeneračním střetnutím a velkou hemingwayovskou láskou. Ove je postava, se kterou jsem se občas zcela ztotožnil, ale často mi lezla na nervy. Asi autorova záměrná provokace. Účinná, přidávám ho do oblíbených.
90 % (aktuálně 2923 hodnocení s průměrem 91 %).
…
Sonja jednou řekla, že jestli chce někdo porozumět chlapům jako Ove a Rune, musí si v prvé řadě uvědomit, že jsou to chlapi narození do špatné doby. Chlapi, co k životu potřebují jen pár základních věcí. Střechu nad hlavou, tichou ulici a značku auta a ženu, kterým by mohli být věrní. Práci, kde zastanou funkci. Dům, v němž se pravidelně ledasco pokazí, takže je pořád co opravovat.
„Všichni lidé chtějí žít hodnotný život, ale hodnoty má každý člověk jiné,“ říkávala Sonja. Pro chlapy jako Ove a Rune byl hodnotou stručně a výstižně pocit, že když se už odmala o sebe museli postarat sami, bylo jejich základním právem nezáviset na ostatních ani v dospělosti. Mít kontrolu znamenalo mít hrdost. Mít pravdu. Vědět, kterou cestou se dát a jak správně přišroubovat šroubek. Chlapi jako Ove a Rune byli z generace, kde se makalo a nebylo potřeba o tom mluvit. To říkávala Sonja.
P.S.
Viděl Backman Gran Torino?
https://www.csfd.cz/film/240479-gran-torino/komentare/
Úžasný příběh, Backman prostě umí psát, opět se mi to potvrdilo. Byl to příběh o morousovi, který přišel o manželku, jeho pokusy se zabít jsou fakt komické a vlastně zjistí, že může před smrtí ještě poznat fajn lidi. Skvělý humor, trefný sarkasmus. Určitě stojí za přečtení.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Srovnání se Stoletým staříkem mi moc nesedí. Stařík je od začátku do konce fikce, která chce rozesmát (a to se daří). Ove je velmi uvěřitelný příběh a obsahuje některá vážná poselství. Knihu přesně vystihuje citát z obálky: Povzbudivý příběh, který vás rozpláče i rozesměje.
V mládí jsem byl prakticky Oveho opakem. Postupem času se mu ale čím dál víc podobám a naprosto chápu jeho zvyky a postoje. Kniha se výborně četla.
SPOILER: Jen konec mne mrzel. Mám raději, když ve mně kniha zanechá radost a Oveho smrt mne rozesmutněla.
Kniha se nemusí líbit každému, já jsem se však úžasně bavil a mohu ji doporučit.
Nanejvýš uspokojivé.