Muž menom Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/277237/bmid_muz-menom-ove-OQ6-277237.jpg
5
4589
4589
Ove dovŕšil päťdesiatdeväť rokov. Je to muž pevných zásad, neochvejných princípov a nemenných pravidiel – a večne nevrlý, zatrpknutý frfloš, v ktorom len ťažko odhalíte dobré srdce. Milovaná žena mu umrela, stal sa z neho samotár a pomaly stráca zmysel života. Kedysi býval predsedom spoločenstva vlastníkov domov, ale vystriedali ho už pred niekoľkými rokmi – čo on sám považuje za obyčajný puč. Rozhodne mu to však nezabránilo vykonávať funkciu strážcu poriadku. Samozvaného. Keď sa do domu naproti prisťahujú mladí hluční susedia a namiesto pozdravu sa im len tak mimochodom podarí nacúvať do Oveho poštovej schránky, a ešte k tomu japonským autom, spustí sa kolotoč nečakaných udalostí. Začína sa príbeh o prekvapujúcom priateľstve, túlavom kocúrovi a najmä o tom, ako sa ľuďom, ktorí sa s Ovem stretnú, zmení život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Na začátku jsem si říkala, že je to fajn, ale vlastně taková průměrná knížka a cca od poloviny jsem jí úplně propadla - a posledních pár desítek stran probrečela. (Nutno dodat, že na trajektu; těch cca 100 lidí kolem si asi myslelo něco neuctivého o mém duševním zdraví.) Je to krásná, citlivá knížka. A Oveho nesnesitelnost si skoro nejde nezamilovat :)
Úžasná kniha o tom, že bychom neměli soudit od prvního okamžiku a hlavně nejezdit autem v obytné zóně!
Tohle je tak...lidské!
Ove vás dojme, pobaví, ale také možná i rozbrečí. Oveho prostě nejde nemilovat!
Doporučuji všem!
Začátek velmi velmi pomaly, otravny. Uz jsem to vzdavala, cetla na nekolikrat a pak najednou jednim dechem. Bude mi chybet
Úžasná a nádherná kniha.
Zdaleka to není komedie, ale často vyloudí člověku úsměv na rtech. A často člověka dojme... Budu na Oveho dlouho vzpomínat a možná se k němu někdy zase ráda vrátím.
Knížka mě naprosto dostala! Starý nerudný dědek? Možná. A proč se jím stal? Prostě si to přečtěte , nahlédněte mu do nitra a udělejte si vlastní názor. Celou knížkou (až na určité epizody) jsem se prosmála a závěr jsem obrečela. V poslední době jedna z nejpříjemnějších knih, co jsem přečetla.
Nechápu hodnocení 2-0 hvězdiček, ale třeba se zrovna někomu Ove netrefil do nálady.. A to že je přirovnáván k filmu Grand Torino? Jistě, námět je podobný, možná hodně podobný, ale vyznívá naprosto jinak. Ove je optimistický, bez násilí a beze zbraní, je prostě jiný. Viděla jsem oba filmy, přečetla Oveho a mou srdcovou záležitostí se stal Švéd!
Příjemná oddechová četba, dobře odpozorovaný týpek z řadovky. V naší chatové osadě byl přesně takový. Lezl na nervy tím, jak se furt staral a od všeho “měl klíče”. Jenže když najednou nebyl, zrezivěla brána do osady a upadla klika, zarostla cesta mezi chatami a na parkovišťátku nastal chaos. Chybí moc. Jsou solí země, tihle nerudní Oveové.
Protivný,pedantský morous Ove si mě naprosto získal a je důkazem toho,že pod tvrdou slupkou se může skrývat měkké jádro. U tohoto příběhu jsem se nejméně čtyřikrát rozbrečela a vím,že knihu jsem nedržela v rukou naposledy.
Knihu budu hodnotit pouze do strany 72. protože jsem neměl vůbec chut v tomhle pokračovat,podle recenzí jsem čekal nějakou vtipnou knihu ale žádnej humor prostě nepřišel,vtipný by bylo jenom kdyby přišel na straně 73. HAHA
Kdyz jsem si knihu precetl, byl jsem dojaty. Kdyz jsem se podival na autoruv medailonek, byl jsem v soku.
Jak to delate pane Backmane, ze dokazete v jednatriceti napsat tak hluboky pribeh o cloveku temer dvakrat tak starem, jako jste vy? Jak se dokazete vyhnout obvyklym stereotypum mladych lidi a byt tak fantasticky lidsky a opravdovy? Hluboce pred Vami smekam...
Krásná knížka, krásný příběh, zase jsem si zabulela jako želva, ale prvně se mi stalo, že jsem se i zasmála :).
V této knize se jednoznačně ukazuje, že není vhodné soudit lidi, v jejichž botách jsme neušli ani krok, resp. povrchně přistupovat k posuzování druhých. Vyšší úroveň je pak snažit se tyto lidi povzbudit a pomoci jim z jejich "zatrpklosti" získané životními zkušenostmi (Ove to skutečně neměl jednoduché), což udělala Paravenah. Toto poselství je mi již známo, ale někomu mladšímu či neznalému, by mohl takovýto text změnit život (k lepšímu).
Co mi vadilo, byla neustálá touha Oveho vzít si život, ačkoliv chápu velikost lásky k Sonji. Některé věty měly hlubší podtext (dalo by se říct až moudro), což oceňuji, protože mi i něco nového daly. Každopádně od autora u mne zatím vede jednoznačně "Medvědín", což ale neznamená, že se netěším na četbu dalších autorových knih. Těším. A moc!
Trpný úděl Oveho odlehčuje humoristické líčení jeho pachtění.
Poznat se v něm může kdekdo. Takovej pan »domácí pravidlo«. Permanentně podebranej, setrvalej na svejch hodnotách, jenže dobrák od kosti. Přivadrovalce by tutově z duše nesnášel, akorát se o tom »korektně« mlčí, ať si každej domyslí.
Jedinej, kdo mi pil krev, byl kocour. Tyhle zvířecí spratky mi kdysi znechutila Frýbová. 24/18
Autor je muž co používá svou inteligenci velmi dobře, kniha je krásná, vtipná, smutná, ze života, nadčasová, za mne velký obdiv k Ovemu.
Mně se to moc líbilo. Nejen proto, že je to milá, vtipná a zároveň i příšerně smutná a dojemná kniha. Jsem totiž taky trochu "Ove". Sice jsem žena, o dost mladší, namísto starého Saaba mám staré Volvo a řídím prachmizerně, ale tu zapšklost a zatvrzelou věrnost, tu mám v sobě taky. Jo.
Neuvěřitelně skvělé a zábavné oddychové čtení. Ove je jednoduchý a přímý a jeho řeč je také taková. Kniha Vás pobaví, dojme, rozesmutní a zase rozesměje. Doporučuji si všem přečíst.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Tato kniha se mi velice líbila. Byla čtivá, milá a člověk si nemohl nezamilovat hlavní postavy včetně kocoura, který míval kolikrát více rozumu, než všichni tam dohromady. Obdivuji lidi, kteří mají hluboký základ morálky a cti takže přestože byl Owe starý morous, já mu rozuměla a velice často naprosto chápala, proč se chová tak, jak se chová. Upřímně, věřím tomu, že on je chování, které by měla spousta z nás, kdybychom se nebáli říkat, co si opravdu myslíme. Proto možná ve mě tato kniha zůstala a asi i dlouho zůstane. A jsem velice ráda, že nás autor nezahltil jmény, které často nejsem schopná ani přečíst natož pak vyslovit a označoval lidi spíše jejich hlavními charakteristikami. Není to úplně nový nápad, ale zde nebyl v tak přehnané formě a velmi se mi líbil. Knihu jsem původně pořídila jako dárek a velmi často se mi takové knihy později dostanou opět do ruky na zapůjčení. Jsem velmi ráda, že jsem tuto knihu vybrala :).