Norské dřevo
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545468/bmid_norske-drevo.jpg
4
4615
4615
V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh. Čtenář však „neunikne“ směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu. Podle stejnojmenné knihy vydané nakladatelstvím Odeon v roce 2002.
Literatura světová Romány
Vydáno:
2013
,
OneHotBook
Originální název:
ノルウェイの森 (Noruwei no mori), 1987
Interpreti: Klára Issová , Jana Stryková , Filip Čapka
více info...
Přidat komentář
Príbeh je smutný a krásny zároveň. Už dlho na mňa nejaká kniha nezapôsobila tak veľmi ako práve táto. Po jej prečítaní sa cítim veľmi pokojne a uvoľnene. Jednoducho, estetický zážitok. Odporúčam každému. :)
Krásné čtení. Je sice pravda, že mi bylo při čtení neskutečně smutno a smutek ještě přetrvává, ale přesto to je nádherný příběh. Doporučuji.
Styl psaní a vyprávění mi hodně sedí, četla se mi parádně, jedním dechem. Má zajímavou myšlenku, ale podává ji s lehkostí s důrazem na příběh, vztahy, osobnosti. Asi proto, že jsem četla nejdříve IQ84, čekala jsem celou dobu, kdy přijde nějaké překvapení, nějaký fantazijní, snový přesah a dočkala jsem se jen jednoho malého. Za mě vede IQ84, i když to nebylo vůbec špatné, top to nebude.
Moje první seznámeni s tvorbou Murakamiho. Nebylo lehké se začíst, příběh plyne pomalu, přemýšlivě. Vypravěč Tóru má dar naslouchat a přitahuje do svého života celou řadu různých postav, včetně jejich trablů, pro leckteré z nich fatálních. Jedná se o mladé lidi, takže explicitní erotické scény jsou tu na místě. Ačkoliv je zde hodně smutku, konec dává naději. Doporučuji !
Kniha je dobře napsaná, Murakamiho styl se mi líbí. Snad jsem pochopila i hlavní myšlenku knihy. Neoslovily mě ale hlavní postavy - asi povahově nebo já nevím ... asi rozdíl mezi evropskou a asijskou mentalitou ???
Knihu jsem si přečetla na doporučení našeho profesora literatury. Doporučoval ji se slovy - dej pozor, po přečtení jsem upadl do lehké deprese. No, myslím, že tenkrát trochu přeháněl. Nepochopila jsem, co mu na té knize přišlo tak depresivní. Co ale můžu říct je to, že Murakamiho jazyk a styl psaní je něco úžasného. Přečetla jsem to všechno jedním dechem a utvrdilo mě to, v tom, že tohle není zdaleka poslední kniha, kterou si od autora chci přečíst. Všechno to popisované ve mně zanechávalo takový zvláštní dojem, že to ani nelze popsat slovy. Vztah mezi Tóruem a Naoko je prostě něco neskutečného a zároveň smutného, že to nejednoho člověka určitě rozesmutní.
Moje druhá a opravdu poslední kniha od Murakamiho. Tenhle autor mi svým stylem psaní absolutně nesedl.
Kniha mi přišla příliš dlouhá, nudná, nevyvolala ve mě žádné emoce a spíš jsem musela držet oči, abych u ní neusnula. Postavy mi byly nesympatické, příběh jakoby neměl hlau ani patu , často jsem se v textu ztratila, stejně tak mezi postavami.
Za mě prostě ne, bohužel.
Moje druhá kniha od Murakamiho. Zase tak snově smutné, velmi něžné. Spíš než milostným románem (jak říkala jedna z recenzí) bych příběh zařadila mezi ty, kde hlavní postavy hledají samy sebe. Velmi doporučuji!
Je to trochu cestopisný,trochu více psychologický a erotické scény by se Otíkovi asi nelíbili(když víme,že mu stačí rohlík).9 000 000 prodaných knih,to je super počin.Osobně jsem Murakamiho letos díky Výzvě objevil(Norské dřevo je druhá přečtená)a jeho knihy jsou trochu zvláštní,ale čtivé.Kafka na pobřeží se mi však líbila více.60%.
Přečteno 25%, víc nedám. To se vážně nedá. Zdá se mi, jako bych četla jen něčí deník, možná dobře technicky napsaný a zvládnutý, ale neskutečně nudný. Zatím jsem se ještě nic nedozvěděla, ani se nic nestalo. Je to jen sled myšlenek, bez hlavy a paty... Odkládám, nedočtu ani kvůli Výzvě, fakt mě to nebaví... Nechápu, jak to, že při tolika čtenářích má kniha tak vysoké hodnocení...
Budu se opakovat - Murakamiho knihy nesnáším. Nechápu, jak ho někdo může navrhnout na Nobelu ceny. Jeho postavy jsou ve všech knihách stejné.
Norské dřevo má patřit k jeho lepším dílům - to nechci vidět ty horší díla
Četla jsem podruhé a opět mě kniha nenadchla. Na mě příliš depresivní čtení. Zvláštní, divné, popisy ... Vím jistě, že od tohoto autora vyhledávat knihy nebudu.
Vlastně úplně nevím, co si mám o téhle knížce myslet. Místy mě zcela zaujala, místy zase docela nudila. Nebýt těch poměrně pikantních scén, neumím si moc dobře představit, čím ohromila mladou generaci natolik, že je téměř povinnost mít ji přečtenou. Na samém konci jsem ale zjistila, že se mi asi bude stýskat. Zbyl mi po ní na jazyku sladký pocit, s kterým si ji asi v hlavě zařadím mezi příběhy, na které budu vlastně ráda a dlouho vzpomínat.
Knihu jsem si vybrala díky čtenářské výzvě a také proto, že autora všichni tak chválí a tohle měl být jeho nejlepší román. Nicméně mě knížka vůbec nezaujala, děj, tedy pokud se tomu tak dá říkat, mě vůbec nezaujal. Musela jsem se hodně přemoct abych knihu dočetla. Ale opravdu nechápu, co na tom ty lidi vidí.
Haruki Murakami asi nebude zrovna můj styl. Kniha mě vůbec nezaujala a moc mě nebavila. Sáhla jsem po ní díky čtenářské výzvě a nejspíš proto jsem ji také dočetla. Chvílemi jsem se musela přemáhat abych ji neodložila a dočetla.
Od asijského autora jsem nikdy nic nečetla. Kniha na mě byla taková depresivní, určitě to nebylo relaxační čtení. Asi po takové už nesáhnu.
I když jsem si přečetla o čem kniha je na jejím přebalu, příběh mne překvapil. Jednoduše jsem něco takového nečekala. A ta atmosféra! Vystupovala z knihy tak dokonale, že jsem během čtení měla pocit, jako bych byla součástí Tóruova světa. Líbí se mi Murakamiho retrospektivní styl, kdy něco nakousne, anebo rovnou prozradí co se vlastně stalo, a následně dovypráví jak k tomu došlo. Knihu doporučuju těm, co nevadí trochu depresivní atmosféra s řadou erotických scén a jednou bizardní japonkou jménem Midori :)
Prvni kniha od tohoto autora. Velice me to prekvapilo. Fyylozoficke, depresivni, nemohla jsem se od toho odtrhnout.
Štítky knihy
sex sebevražda Japonsko zfilmováno psychiatrické léčebny japonská literatura pornografie poruchy osobnosti romantika poruchy příjmu potravy mezilidské vztahy vysoká škola
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Dlouho jsem četbu Murakamiho odkládal. Měl jsem zafixováno, že půjde o hluboce filozofické dílo, které bude přetékat prázdnými frázemi o nesmrtelnosti brouka. A prvních cca deset stran tak opravdu vypadá. Pak se ale kniha přepne do klasického vypravěčského stylu a výborné čtení je na světě.
Z Norského dřeva jsem si odnesl hlavně pocit jakési uvěřitelnosti. Situace opravdu většinou vypadaly tak, že by se mohly stát nám všem. Je zde vidět život takový, jaký ve stejném věku má spousta dalších studentů. Prázdná díra, která se něčím musí vyplnit. Nutkání najít smysl život, naplánovat budoucnost. A jak, to už je na každém z nás.
Erotické scény mi nevadily do doby, než jich začal být přehršel. Mám pocit, že ke konci se už autor potřeboval vypsat ze všech svých úchylek. Škoda, bez nich by to pro mě byla kniha na plný počet bodů.