O dívce Grace
Anthony Doerr
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/358805/bmid_o-divce-grace-V8u-358805.jpg
4
520
520
David Winkler, tichý chlapec okouzlený nestálostí počasí a posedlý sněhem, žije na Aljašce ve městě Anchorage. Někdy vidí události ještě předtím, než se stanou ? muže s krabicí na klobouky srazí autobus, sám David se v supermarketu zamiluje do krásné ženy. Sen o tom, že se mu nepodaří zachránit svou malou dceru při záplavách, ho naprosto zdrtí. Odjede tisíce mil daleko, opustí svou rodinu, domov i budoucnost, aby vyplnění tohoto snu zabránil. Na ostrově v Karibiku, kde skončí sám a bez peněz, navíc netuší, jestli jeho dcera přežila a jestli mu manželka útěk kdy odpustí, mu poskytne přístřeší rodina s mladou dcerou. A právě ta ho nakonec probudí zpět k životu a přiměje ho hledat všechny, jež opustil. Doerrovy postavy jsou plné smutku a nenaplněných tužeb, ale také laskavosti. Jeho pochopení pro lidskou slabost je až neuvěřitelně jímavé.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno:
2017
,
MOBA (Moravská bastei)
Originální název:
About Grace, 2004
více info...
Přidat komentář
Hezká kniha,krásně popisovaná příroda.Těžký život hlavního hrdiny,který se vzdá všeho, lásky svého života pro záchranu dcery.Žije a neví jestli jeho čin pomohl,jeho hledání a nacházení všech Grace Winklerových,úplně mně to pohltilo..
Zpočátku je příběh rozvláčný, ale takový je i život hlavního hrdiny. Podivín, který svůj život žije, jak umí. Kniha nabírá spád asi od poloviny a konec je docela napínavý.
Jedním slovem - Úžas!!! Žasnu nad příběhem, nad jeho hloubkou a barvou. Musím se ale přiznat, že jsem zpočátku několikrát uvažovala, že knihu odložím, protože jsem nechápala, co chce autor čtenářům vlastně sdělit. Ale neudělala jsem to hlavně ze zvědavosti, jak vlastně příběh dopadne a jak se jeho název knihy promítne do děje a také kvůli krásné téměř zvukomalebné češtině. Takže velká chvála překladu paní Jany Jašové. Knihu určitě doporučuji, jen vydžet a nebát se :-).
Vím, že Jsou světla, která nevidíme, jsou asi lepším a zralejším románem. Mně se ale stejně víc líbil tenhle. Velký příběh o jednom outsiderovi, který se potlouká světem. Ano, jsou tam nelogické kroky, "boží" zásahy a někdy byste hrdinovi dali facku. Ale stejně je to čtivé a hluboké a popisy aljašské přírody, sněhu a moře jsou tak fascinující...
Nedočteno, vzdávám se. Nudí mě to, musím se do čtení nutit. Knihu jsem odložila, že se k ní vrátím, ale nevrátím. Mám tak dlouhý seznam jistě báječných knih, že odmítám trávit svůj volný čas čtením knihy, která mě neba! Tak!
Takhle to dopadá, když člověk kupuje knihu podle obalu. Knihu nemůžu hodnotit, protože je pro mě nadlidský úkon ji dočíst. Po cca sto stránkách odkládám. Za mě opravdu nezáživné a rozvleklé. Pro osoby s poruchou usínání však velmi vhodné. Čtení před spaním působí lépe než hypnogen a teplé mlíko. :)
Kniha, která jede na krásu. Ať už se odehrává část příběhu v tropech nebo na mrznoucí Aljašce, autor vytvořil vždy atmosféru krásy skrz vodu pohledem hydrologa. Kvůli tomu byl z mého pohledu rozvleklý příběh odsunut až na druhou kolej. Za mne zvláštní, ale pěkná knížka.
Nemohu hodnotit hvězdičkami, protože jsem jí nedočetla, ale asi to není můj šálek kávy. Tahle knížka mě vůbec nechytla. Snažila jsem se, ale nebavilo mě to... škoda. Každopádně každý máme jiný vkus, tak nechci odrazovat potencionální čtenáře!
Řekla bych, že vše tady již bylo napsáno. Patřím k těm, kterým se kniha líbila. Doer má zvláštní styl psaní. Děj je pozvolný, a přesto svým způsobem napínavý. Příběh je plný citu a emocí, stejně jako Světla. Já osobně oceňuji i biologickou a hydrologickou část příběhu.
A děkuji JaKa1974 za krásné video :-)
Nudné, bez spádu, bez napětí, rozvleklé. Musela jsem přeskakovat stránky, nic se nedělo. Jak tu někdo níže psal, že na něj kniha fungovala jako oxazepam, tak jsem na tom byla stejně :))
Kniha se mi líbila, nutila mě číst stále dále. Avšak za pomalejší rozjezd strhávám knize jednu hvězdičku.
Bohužel patřím k té skupině čtenářů, které kniha vůbec neoslovila.
Dostala jsem se stěží ke stopadesáté straně ve velkém očekávání, že téměř v půli knihy už se to prostě musí rozjet. Ale nestalo se.
Z knihy jsem zklamaná - vůbec mě neoslovila, velmi rozvleklé, místy zvláštní.
Možná jen nyní nemám na tento styl náladu, možná jsem ji nevzala do ruky ve správné době, možná.....
Řekla jsem si, že ji ještě jednou po nějaké době zkusím a uvidím.
Kniha mě vůbec nebavila,už se mi dlouho nestalo,abych přeskakovala odstavce jen proto ať to mám co nejdřív za sebou.Námět není asi úplně marný,ale vůbec mě to nechytlo.Nemělo to spád a bylo to hrozně utahané,některé pasáže mi přišly i naprosto zbytečné.Někdo to možná může vidět jinak,ale tohle prostě nebyl můj šálek kávy.
Je těžké se vyjádřit po přečtení této knihy. V člověku víří moc emocí a špatně se pojmenovávají. Já jsem se na Grace moc těšila, kdo by si také po Světlech nechtěl přečíst další Doerrovu knihu... Ale byla jsem asi trochu zklamaná po většinu knihy. Příběh je zajímavý, chvilkami jsem si ale říkala, že je David tupec a že mu to trvalo, než přišel na to, že může osud změnit. Od půlky knihy mi přišlo líčení přírody a pocitů už rozvleklé a v podstatě se opakující. Ale pak se to na konci všechno spojilo a ejhle, zůstal zase ten pocit dokonalosti. Doerr je bezesporu mistr vyprávění. Na chlapa se až neuvěřitelně zabývá pocity a dokáže kouzelně vylíčit emoce, prchavé myšlenky a přemítání. Takže moje výsledné hodnocení výborné, ale lehká kniha to není...
Kniha mě zaujala - v podstatě v ní Grace jako reálná osoba skoro nefiguruje - spíše žije v myšlenkách hlavního hrdiny. Kniha je plná přírody, posunutého vnímání člověka, je hutná, naplněná pocity. Jaké to je, když člověk v noci spatří zlé věci, které se mohou v jeho životě odehrát, a je nucen opustit vše, co nejvíce miluje? Má na to právo? A má právo se po mnoho letech opět vrátit? V knize je spousta otázek, nad kterými čtenář přemýšlí... a do toho ty tvary sněhových vloček, krystaly, pozorování hmyzu a svět, který my pro naše subjektivní pojetí života nevnímáme...poutavá kniha...
Román u mě zabodoval. Ještě dlouho o něm budu přemýšlet. Určitě není pro rychločtenáře, kteří hledají napětí, zásadní zvraty nebo složitě větvený příběh. Knihu bych doporučila všem, kteří si umí vychutnat detaily. Mají rádi vytříbený literární styl, který umí pošimrat čtenářovu představivost. Hlavní dějová linka popisuje život muže, který má prorocké sny, přičemž jeden tragický sen bude mít dopad i na na jeho vlastní rodinu. Moc krásné čtení.
Celý příběh mě velmi zaujal, nemohla jsem se odtrhnout od čtení. Řekla bych, že kniha je náročné čtení - prolínání rovin - životní cesta nejen hlavního hrdiny, ale i jeho blízkých, svět vody i svět hmyzu zároveň. Po dočtení knihy jsem se zamýšlela nad tím, která z těchto tří rovin měla být hlavní linií a předat čtenářovi zamyšlení nad životem, určité poselství.
Jsem ráda, že jsem se nenechala od přečtení knížky odradit negativními hodnoceními.
Celej ten příběh je o životě Davida Winklera. Příběh není vůbec špatnej, ale přijde mi, že autor děj zbytečně problužoval. Ze začátku mi knžka prišla zajímavá, líbilo se mi jak se snažil zachránit dceru. Ale potom mě to začalo trochu nudit. Ale konec to zachránil. Konec se mi líbil. Líbilo se mi jak to všechno nakonec dopadlo. Od knížky jsem asi očekávala příliš. Moje očekávání nesplnila. Knížka byla hezká, zajímavá ale něco mi tam prostě chybělo.
Upřímně, knížku už bych znova nečetla, ale určitě dám autorovy šanci v jiné knize.
Štítky knihy
Aljaška americká literatura hledání smyslu života rodinné vztahy rodičovství sníh, vločky společenské rományAutorovy další knížky
| 2015 |  Jsou světla, která nevidíme |
| 2017 |  O dívce Grace |
| 2016 | Zeď vzpomínek |
| 2016 | Sběratel mušlí |
| 2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Kniha je krásně napsaná, má zajímavý nápad, ale mě teda nechytla za srdce. Docela těžká kniha. Pořád jsem četla a čekala kdy to přijde a nepřišlo... světla jsou skvělá! Vím že si je přečtu ještě několikrát, ale Grace bohužel asi ne... nebo je to ta kniha, která chce více přečtení aby ji člověk pochopil? Nevím, možná to ještě někdy zkusím...