Pán much
William Golding
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541133/bmid_pan-much.jpg
4
2918
2918
rvotina britského nositele Nobelovy ceny Williama Goldinga z roku 1954 je dodnes živou alegorií tyranie, fanatismu a vrozeného sklonu lidské povahy ke zlu. Během nespecifikované světové války se zřítí evakuační letadlo na malý neobydlený ostrov. Zachrání se jen skupinka chlapců ve školním věku. Zpočátku se chlapci těší, jaká dobrodružství je čekají, vzájemně spolupracují, podporují se. Hra na Robinsony se však brzy změní v boj všech proti všem, v němž je hlavní předností síla, autorita a schopnost šířit strach. Kniha se obrací ke stále aktuální otázce: Je civilizace v našem chování opravdu tak silně zakořeněna, jak si namlouváme? Nebo jsme stále jen příslušníky smečky? Za určitých podmínek v kombinaci s naším psychickým ustrojením se můžeme dopouštět zvěrstev, na která bychom nikdy dříve nepomysleli.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2023
,
Tympanum
Originální název:
Lord of the Flies, 1954
Interpreti: Michal Zelenka
více info...
Přidat komentář
Bez okovů civilizace se klidně můžeme vrátit k přirozenosti. Tato kniha přesně vystihuje případ, kdy se skupina lidí octne osamocena v extrémní situaci a zvolí si základní přirozená pravidla. Totiž právo silnějšího prosazované silou klidně již od dětského věku. Lidé takoví vždy byli, jsou a budou. Právo kyje a tesáku vládlo vždy a vlastně vládne i teď. Jen zbraně jsou jiné. Za silný a zásadní námět knihy musím dát plný počet...
Mimořádný čtenářský zážitek. (Líbila se mi i filmová verze z roku 1963 - kdo snad, jako já, zažil někdy promítání s živým překladem :-) v bývalém Filmovém klubu v Klimentské ulici možná taky jen tak nezapomene).
Po katastrofě, kdy chlapci, bez jediného dospělého, zůstanou sami na ostrově, se pokus o soužití za zachování "pravidel civilizace" poměrně rychle zhroutí. Skupina kolem Jacka postupně klesá až na úroveň divošství a terorizuje ostatní. A dochází i k úmrtím.
Jen dvě citace:
----------------------
„Ale doufám, že zabit nebyl nikdo, co? Mrtvoly veškeré žádné?"
„Jenom dva. A ti jsou pryč."
Důstojník se sklonil a podíval se na Ralpha zblízka. „Cože? Dva zabití?"
Ralph znovu přikývl. Za jeho zády se celý ostrov otřásal v plamenech. Důstojník
zpravidla poznal, kdy lidé mluví pravdu. Tiše hvízdl.
------------------------
„Viděli jsme váš kouř. A vy vážně nevíte, kolik vás tu je?" „Ne, pane."
„Člověk by myslel," řekl důstojník a představil si, co všechno se asi ještě dozví,
„člověk by si myslel, že smečka britských chlapců - a vy jste přece všichni Britové, že
ano? - se ukáže z lepší stránky - víte –“
„Ze začátku to tak bylo," řekl Ralph, „ale pak se všechno – "
Zarazil se.
„To jsme ještě táhli za jeden provaz ...
----------------------------------
Každý knihu hodnotí pochopitelně podle svého. Nicméně, pokud někdo v tomto případě udělí "odpad", vypovídá to zcela evidentně mnohem více o čtenáři samotném, než o knize :-)
Očekávala jsem něco jako Pět neděl v balónu, nebo z novějších Labyrint - Maze Runner, ale nijak mě to nenadchlo. Ano, když nad příběhem člověk začne víc přemýšlet, najde v něm spoustu zajímavých poznatků a protikladů, ale že bych knihu četla bez dechu, to by muselo být jinčí kafíčko. Nejsem na tento druh "těžké" literatury, čtení beru jako oddech, proto jsem se k této knížce dostala až v rámci Čtenářské výzvy. Přečteno, odfajfknuto, ohodnoceno, ale vracet se k ní asi nebudu.
No teda, čekala jsem od té knihy ledacos, ale takové zvraty opravdu ne. Knížka je velice čtivá, napínavá, plná nečekaných událostí, určitě doporučuji k přečtení. Ale pár věcí mi tam nesedlo, takže za 4*
Obsahuje spoiler! Velmi silný příběh pro mě, hlavně smrt Simona a Čuňase, a vůbec lov na prase. Naprostá chladnokrevnost, touha po ničem jiném než po lovu a po moci v podání Jacka. Oproti tomu Ralph a Čuňas jakožto představitelé rozumnosti, kteří dbají hlavně na to, aby se zachránili, aby udržovali signální oheň. Příběh střetu dobra a zla, rozumnosti a zábavy. Kdo by se přidal k lovcům a kdo k těm, co se snaží urdžet oheň?
Čtenářská výzva 2016: Kniha autora oceněného Nobelovou cenou.
Lituju, že jsem knihu četla až teď a nedostala se k ní dřív. Kniha mě dostala svou opravdovostí.
Námět asi dobrý ,ale strašně to postrádalo čtivost a švih.Zřejmě nejsem na takovou náročnou literaturu.
Návrat do dětských let, kdy mi přišlo divné, proč všichni ti chlapci na opuštěných ostrovech tak jednoduše přežijí. Golding mi konečně nabídl odpověď, po které jsem toužil.
Děj vás vtáhne na ostrov a nebudete se ani moc odtrhnout, udělat si pití, nebo si odskočit na wc, protože na ostrově se pořád něco děje, krize vrcholí a chlapci se pomalu mění...
A teď trochu kritiky: Dávám slabších pět hvězd, našel jsem na příběhu pár much, ale na čtyři hvězdy to u mě nebylo.
Velmi pěkně napsané. Líbí se mi jak autor přemýšlel nad psychologií postav, vše na mě působí velmi reálně.
Po ztroskotání chlapců na ostrově, by se mohlo mylně zdát, že vše bude probíhat v poklidném duchu objevování ostrova a hledání potravy ala Robinson Crusoe. Z tohoto omylu vás ovšem brzy "chlapci" vyvedou.
Kniha je čtivá, po půlce jsem jí doslova zhltnul, rád ji doporučím k přečtení, ale...
Můj problém je, že mi vadí hlavní dětští hrdinové v příběhu, kam se hodí více dospělí. Nějak si nedovedu představit v téhle situaci 6-12 leté kluky.Takže stejně jako u raného Harryho Pottera či Pána Prstenů nemohu dát pět hvězdiček.
Právě jsem dočetla a jsem plná dojmů. Zpočátku se to jeví jako dobrodružný příběh pro děti, ale pak.... Tato kniha za přečtení opravdu stojí.
Zásadní kniha. Podobenství o sociálním zvířeti jménem člověk. Podobenství o tom, jaký vliv má na nás kultura, společnost, její pravidla, vzdělávací systémy. Vypadá to zpočátku jako Verneho Dva roky prázdnin, tajný sen mnohých z nás, když nám bylo 12 let, ale brzy zjistíme, že romantika se snadno změní v barbarství. Jak si uchovat lidskost a zdravý rozum tam, kde vládne strach? A jak odolat tlakům skupiny - tlupy? Důležité otázky, důležitá kniha.
Tahle kniha je dobrá v tom, že ukazuje, jak málo stačí k tomu, aby se jakékoliv společenství lidí, které je vystaveno extrémní situaci (zde ztroskotání na pustém ostrově), začalo chovat jinak, než velí (jakási) norma. Je úplně jedno, zda je to skupina malých chlapců či obyvatelstvo státu. Zkuste si třeba zjistit něco o Stanfordském vězeňském experimentu. Když máte dánu nějakou roli (nebo se v ní v extrémní situaci ocitnete), zvítězí to zvíře v nás. Prostě i tohle se může stát.
Příběh je velmi čtivý a nutí vás číst "furt pryč".
Autentičnost postav bych neřešil, příběh je sestaven skvěle a závěrečný hon je opravdu strhující. Kniha pana Goldinga, rozhodně stojí za přečtení.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno trosečníci anglická literatura napětí psychologické romány dětský hrdina rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2003 |  Pán much |
| 2010 |  Věž |
| 1996 | Dědicové |
| 2005 | Ztroskotání Christophera Martina |
| 1997 | Dvojí jazyk |
Já nevím, mně to prostě přišlo jen jako vyprávění o partě kluků, kteří nad sebou nemají dohled a tak zkouší, kam až mohou ve své "hře" zajít. Chlapci od šesti let (to jsou prostě prcci) do dvanácti .... mě tam asi právě vzhledem k věku chlapců to podobenství o tom, kam až může člověk zajít, když ztratí okovy civilizace, nějak nevyplulo. Protože takovéhle války se vedou i na mezi za vsí, jen nemívají tak hrozné konce (i když si pamatuju z dětství, jak jeden kluk zasáhl při bitvě dvou partiček kamenem do hlavy jiného a dotyčný skončil v nemocnici). Knížečka je útlá, přečetla jsem během pár hodin bez problémů. Popis ostrova a okolí se mi naopak líbil. Je to klasika, ale asi jsem nebyla naladěna na správnou vlnu.