Proměna
Franz Kafka
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30545/bmid_promena-if7-30545.png
4
4343
4343
Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima. Takto začíná jedna z nejslavnějších povídek literatury 20. století. Klíčové dílo literární tvorby Proměna vypráví velice živý příběh, v němž se ukazuje síla Franze Kafky, a právem patří mezi nejlepší povídkové texty na světě. Ilustrace významného argentinského umělce Luise Scafatiho obdivuhodně vystihují zvláštnosti prostředí a osobnosti této povídky a zvou čtenáře k pozoruhodnému dobrodružství.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2007 , B4U PublishingOriginální název:
Die Verwandlung, 1915
více info...
Přidat komentář
Povinná četba - z vlastního zájmu bych po tom nesáhla. Chápu, že to má vyjadřovat úplně něco jiného, ale mě to prostě nezaujalo.
Kafkovo mistrovství se zde nejspíš ukázalo v plné parádě, ale na mě kniha působila tak stísněným dojmem, že mi nedovolila si ji užít. Z rodiny, která se zachovávala takto sobecky a nevěděla, jak jednat, jsem pociťovala až zoufalství s vědomím, že by se podobně chovali i při ne tak razantní proměně jejich Řehoře. Znamenalo to pro mě tedy jakousi alegorii jejich pokrytectví. Autorovi se skutečně podařilo vyvolat pocity, které asi zamýšlel navodit, a na mě to byla silná káva.
Pesimistický příběh? Pro většinu lidí ano. Ale ti, kdož mají rádi absurdity a kteří jsou tak trochu stejné krve jako Kafka, ti si zajisté povšimnou, že příběh sice pesimistický svým způsobem je, ale pro ně vyzní spíše groteskně. Těm ostatním doporučuji, aby si Kafkovou proměnu poslechli, bez toho, aniž by text kontrolovali očima. Jen poslouchejte. Najednou vše vypadá jako animovaný film. Pak k textu nesedí ani Scafatiho ilustrace. Stačí se jen podívat jiným úhlem "pohledu". Kafka psal o sobě pro sebe a už vůbec nechtěl, aby jeho díla někdo četl. Byly vydány přes jeho zákaz. Kafka byl génius a napsal povídku, kde je jasně vidět, jak se cití člen rodiny, když je všem jen na obtíž a když ho už ani za člena rodiny nepovažují. Rodina se k proměněnému Samsovi chová hrozně a o to hůř se k němu zachovají na konci. Lítost vás nemine a vztek na jeho rodinu také ne. Rozdíl pohledu na tuto knihu je ale velký a rozhodně neplatí, že by se Kafka špatně četl.
Četla jsem od něj tři knihy a načetla ještě víc o něm. Chápu tedy, proč tak psal. Chápu jeho vykořeněnost, osamělost, pocit odcizení, hořkost vůči otci. Vše se v jeho knihách odráží. Jsem ale jiná, jsem ráda, že ho mám za sebou. Stejně se mi ale často vrací jeho povídka Před zákonem, vložená do Procesu. ˇPřemýšlím si o ní.
Co jiného čekat od Kafky než pesimisticky laděné příběhy s velikou hloubkou a morálním ponaučením. Lidi se tváří jako hrozně soucitné bytosti, pokud se jim ono přítěží nestane u nich doma.. A vůbec co na to řeknou ostatní?..
Kafka dobře věděl, o čem píše..
A přesně takhle, jak vím, by bylo snadné zapomenout na mě. Tuhle povídku jsem si prostě musela zamilovat. Ke Kafkovi se zcela určitě ještě vrátím.
Začátek povídky je podle mě moc rozvleklý a konec zas urychlený. Celkově se mi příběh líbil a krásně poukazuje na sobeckost a povrchnost lidí.
Tato krátká novela jistě zanechá nějaké to echo. Pocit syrové, až brutální neodvratnosti, která ji žene do takového extrému a vyvolává v ní paradoxní úsměv. Aplikoval zde prostou zkušenost ? Snad opravdu vyciťoval že je konec když je něčemu odzvoněno,že zdolat veškerou překážku může jen fantasta, vždy se něco vymkne.
Knihu hodnotím s odstupem času, avšak Řehořova rodina ve mě vyvolávala jakýsi morální odpor. Zprvu to bylo takové "zábavné sci-fi" později až k breku a nemohla jsem se donutit číst dál, takže jsem to odkládala a odkládala.
Povídka ve mně vyvolala smíšené pocity - Řehoře mi bylo líto, ale zároveň mi přišel odpudivý...až když jsem si přečetla více o této povídce, jsem plně pochopila, co tím chtěl autor říct.
Cekala jsem, ze se mi Kafka, ktery je vseobecne oznacovan za tezce stravitelneho autora, nebude libit. Nakonec me Promena ale mile prekvapila. Sice jsem do posledni chvile doufala, ze se hlavni hrdina na dalsi strance probudi ve sve drivejsi lidske podobe, ale i tak sem nebyla zklamana zaverem. Myslim, ze v tom je skryto mnoho chytrych postrehu ohledne mezilidskych vztahu. Plus je to tak divny, az je to silne originalni a zajimavy, s podivnou atmosferou. Pritom mi to ale nepripadalo tragicke nebo smutne a nezbyva nez se jen podivovat, jak to autor dokazal, kdyz zaroven udelal ze sveho hlavniho hrdiny nejvetsiho chudaka. Asi je to tim, ze nejsem schopna litovat brouka...
Povinná četba, přečtená za necelou hodinu. Příběh mě dojal avšak zároveň pobavil. Nejspíše si přečtu něco dalšího od pana Kafky :)
Doporučuji těm, co stále váhají.
Přečetla jsem si tento příběh na základě doporučení na těchto stránkách. Nic jiného jsem předtím od Franze Kafky nečetla a teď si říkám, jaká je to škoda a snažím se to dohnat.
Za posledních pár dní jsem od něj přečetla řadu kratších povídek. Jsou tak zvláštní.. Člověk si po přečtení řekne, že to asi nepochopil , protože povídka samotná, když ji čtete, nemá zdánlivě žádnou pointu.. často je to jen popis něčeho.. Ale ta pointa tam je, jen je ukryta hlouběji a musíte pozorně číst mezi řádky.. Nutí Vás k přemýšlení.. A ve finále Vám to dá hrozně moc.. Aspoň mně tedy ano.
Proměna byla jedna z těch snadněji pochopitelných příběhů. Byla jsem docela v šoku, jak se k Řehořovi rodina zachovala a bylo mi ho moc líto.. Ale takoví lidé často jsou.. Nestydí se využívat ostatní, nejsou schopni sami něco dělat, ale až jim začne téct do bot, chtě nechtě musí začít. A hle, ono to jde. A oni třeba časem zpyšní a zapomenou na toho, kdo jim pomáhal, staral se o ně.., když už toho dál není schopen.. Ale oni se o něj nepostarají.. je jim najednou na obtíž.. Smutné, ale taková je často realita..
Před autorem hluboce smekám. Pro jedinečnost jeho příběhů, pro schopnost donutit lidi, zamyslet se nad sebou samými, nad vztahy okolí, povahami lidí.. Styl jeho tvorby je zajímavý a obdivuhodný.
Po knize jsem sáhla jen z jednoho důvodu, a to, že se jedná o povinnou četbu. Musím ale říct, že i když jsem neočekávala nic velkolepého, tak mě to zklamalo. Přišlo mi to jako velký nesmysl a moc se povídka nelíbila a ničím mě neoslovila. Ano, jistě, Řehoř je chudák, ale to je možná tak všechno. Bohužel mě to nijak neoslovilo a byla jsem ráda, že jsem to konečně dočetla. Hodnotím jako horší průměr.
Po celou dobu čtení jsem sdílela s Řehořem pocity i přes autorovo úřednické podání. Tahle symbolovost až nadpřirozenost je něco, co většinou knihám neuškodí. Této ale vyloženě prospěla.
Strhující, neotřelé, ke konci opravdu hodně smutné. Bylo mi chudáka Řehoře nekonečně líto. A Kafky taky... Výborné dílo.
Štítky knihy
hmyz bibliofilie, bibliofilství, knihomilství proměna, přeměna světová literatura
Část díla
- Proměna / Premena 1915
Proměna
Kniha se četla poměrně rychle, neboť byla velmi krátká, ale také docela čtivá. Z počátku mě to moc nebavilo, neustále jako by se omílalo to samé pořád dokola, ale zhruba v polovině to vneslo nějaké napětí nebo zajímavost. Přiznávám, že jsem od knihy čekala trochu víc, jelikož mi bylo řečeno, jak se budu štítit Řehořova těla a jak je všechno do detailů popsáno. Ano, do detailů všechno popsáno je, čtenář si může dokonale tu "věc" představit, ale nijak mě to nelekalo, neděsilo... Takže trochu zklamání. No a posledních deset stran mě dost překvapilo, neboť jsem myslela, že rodina bude alespoň trochu tesknit a ono to bylo spíše naopak. Kniha na mě udělala dobrý dojem, ale už bych si ji podruhé asi nepřečetla :)