Šepot z lesa
Kateřina Surmanová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542858/bmid_sepot-z-lesa.jpg
4
1232
1232
Před dvaceti lety v hlubokých lesích Orlických hor beze stopy zmizel jeho nejlepší kamarád. Teď se investigativní novinář Petr vrací do rodné vesnice, aby se vyrovnal s rozvodem a dal dohromady dům, který zdědil po matce. Z hlubin minulosti se vynořují nejen staří známí, ale i děsivé vzpomínky. Navíc zjistí, že kamarád nebyl ani zdaleka jediným, kdo se v okolí ztratil. Začne na vlastní pěst pátrat po tom, kdo - nebo co - za zmizeními stojí. A stopy, jež nachází, ho pomalu vedou do míst, jaká si nedokázal představit ani v nejhorších nočních můrách...... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem četla poměrně dlouho, protože pro mě byla jako hořká čokoláda. Dám si moc ráda, je výborná, ale nedokážu sníst celou tabulku. Líbily se mi strašidelné scény. Zápletka s mizejícími dětmi byla smutná, ale velmi zajímavá v kombinaci s mytologií. O to větší zklamání pro mě byl konec. Byl trochu moc rychlý, Petr lítal sem a tam a nakonec to nějak dopadlo. Vlastně si myslím, že hledání náhončího mohlo být věnováno více prostoru. Kromě toho mě strašně štvala "policejní práce". Jak brali jen to, co se jim hodilo k jejich scénáři. Určitě se ale těším na čtení dalších knih autorky.
Tak tato knížka pro mě byla opravdu překvapením. Napínavá, strašidelná, záhadná a do poslední chvíle jsem netušila, jak se zápletka nakonec vyvrbí. Místy mi sice přišla až trochu moc natahovaná, za to ubírám půl hvězdičku, ale jinak je pro mne vítaným objevem nové české autorky. Určitě si přečtu i nějakou další její knihu. Kdo má rád Jozefa Kariku, tak tady se myslím najde.
Tak to byla naprostá bomba! České autory moc nečtu, ale paní Surmanová je ode dneška moje nejoblíbenější. Už se těším na další její kousky. Šepot z lesa mi dal všechno, co mám ráda - lehké mrazení, trochu duchařiny, folklór, mysteriózno, skvěle zpracovaný detektivní příběh i úžasné budování atmosféry, které mě nutilo číst, dokud nebyl konec. Knihu jsem slupla za necelé 4 dny. Prosím víc takových podobných
Teda, tak tohle byla paráda. Knihu jsem zhltla za dva dny, vtáhlo mě to jak hlas píšťaly do řopíku. Pro mě další plus, že se příběh odehrává v českém prostředi, to mě baví. Katko, to se Vám vážně povedlo, jdu na další knihy.
(SPOILER)
Horory či duchařské příběhy nikdy nebudou mojí srdcovkou. Tato kniha mi byla doporučena, navíc se k ní váže pro mě osobní příběh. Otevřela jsem ji... a po dočtení se mi stýská po Petru Valešovi, rázovité vesnici i rozmarném lokálním bůžkovi.
Petr je novinář z Prahy, který se rozhodne pro návrat do rodné vsi v Orlických horách. Přeje si životní změnu, ale také by rád objasnil záhadu zmizení svého nejlepšího kamaráda v dětství. Se zarputilostí dobrého novináře se do problému zakousne a začnou se dít věci.
Nejsem čtenářka Kinga, takže strašidelné pasáže mě opravdu děsily. Budování atmosféry bylo důkladné, zpočátku sem tam nějaká příhoda, za mě vede útok duchů v koupelně, na konci už jsem napětím nedýchala. Do současnosti vstupují šikovné prostřihy událostí z dětství. Abstraktní a značně ezoterické zlo z lesů bylo postupně doplňováno hrůzou z lidských povah. Závěrečné odvrácení téměř všech vesničanů od Petra ve snaze uhnat oslabený kus bez ohledu na pravdu a spravedlnost mi přišlo naprosto strašlivé (a realistické).
Co všechno se mi líbilo? Všechno. Začnu postavami, protože Petr by utáhl i podstatně hůře propracovaný příběh. V jeho případě oceňuju, že jako novinář musel pracovat, nestačilo mu odevzdat jeden sloupek týdně, ono to spíš vypadalo na nejméně čtyřicet hodin intenzivní práce. Ostatní obyvatelé vesnice i doplňkové figurky žily a dýchaly, měly osobitost. Helena byla povrchní a lehkomyslná, Květa grandiózní (ve všech významech slova), Hanka psychopatická. V té souvislosti mě zaráží, jak Petra odsoudili, protože ho přece neznají, zato Haniččin pokřivený charakter jim zůstal i po těch desetiletích utajen.
Děj. Zápletka je sice lehce absurdní, ovšem kolem ní autorka vystavěla tak uvěřitelný a logický příběh, že to jako jedno balení nadšeně beru. Naštěstí mělo škodolibé božstvo akční rádius menší než okresní formát, jinak by bylo asi podstatně hůř. Ovšem v té souvislosti vysoce hodnotím konec hned ze dvou důvodů. Osobu nadháněče jsem tipovala špatně, překvapení oceňuju. Způsob, jakým Petr celou záležitost vyřešil, byl excelentní a naprosto mě uspokojil. A druhá věc – jo, autorka skončila v nejlepším, překvapivě, zároveň však uzavřeně. Jasně, samotnou by mě zajímaly ksichty vesnických balíků, když se dozvěděli pravdu. Ale víte co, radši si to představuju a domýšlím.
Nemůžu opominout časté trefné hlášky, Petrovu ironii a sem tam vtípek, který celou hrůzu příjemně odlehčil. A pak ten jazyk! Labužila jsem si jako gurmán nad lanýžem. Co věta, to skvost, trefná, úderná přirovnání, poetické popisy či metafory, moudré myšlenky tak akorát rozseté v textu, aby pozvedly ducha, ale neotrávily didaktičností.
Taky se mi líbilo, že se příběh odehrává v drsných, krásných, nezkrocených Orlických horách.
Prostě samá plus. Za pět a vřele doporučuji.
Horory mám rád, přečetl jsem jich tuny a na Šepot z lesa jsem se pod vlivem recenzí a komentářů těšil jako malej kluk na autodráhu (nebo na Playstation 5 PRO, ať se posunu do aktuálního tisíciletí). A začalo to nadějně, prvních přibližně padesát až sto stran jsem dost hltal a hororové prvky se objevovaly přesně v té formě a frekvenci, jak to mám rád. Sem tam náznak, budování atmosféry, z poměrně čtivě popsané běžné reality sem tam zahrozí stín paranormálna, znepokojí či dokonce vyděsí a zase se stáhne, aby se čtenář mohl opět nechat ukolébat normálními osudy v normálním světě a pak dostal další mrazivou ránu.
Jenže tohle budování atmosféry prostě zhruba ve čtvrtině knihy přestalo fungovat a čím více se strach z neznáma měnil a začaly se objevovat konkrétní obrysy zla, tím méně se mi chtělo číst dál. Je mi jedno, že je z toho cítit inspirace Kingem (TO) nebo Karikou, to by mohl být dokonce bonus, kdyby celé dílo neklouzalo k čím dál větší rozvláčnosti. Ezoterické statě a rozsáhlé krasomluvné výlevy mi vyloženě kroutily palce u nohou. Navíc nemám rád (ano, je to subjektivní), když se ubližuje malým dětem, a protože jsem cíťa, nerad se týrám smutně upuštěným plyšovým medvídkem drobečka spěchajícího obětovat se pro svou maminku.
Konec je, jak je tu mnohokrát zmíněno, uspěchaný a tak nějak ukončený a neukončený zároveň. V každém případě - první čtvrtinu knihy jsem nadšeně hltal, dalších 200 stran jsem s nadějí a zíváním vyhlížel další gradaci a poslední čtvrtinu jsem si vyloženě protrpěl.
Autorku nepohřbívám (zrovna jsem rozečetl Zvedá se vítr), možná, kdybych k Šepotu z lesa přistupoval bez přehnaného očekávání, byl bych méně zklamán. Jenže já se těšil na To křížené s Trhlinou, zasazené do realit českého venkova, což se (aspoň pro mě) poněkud nenaplnilo. Tak snad někdy jindy.
Tohle je dokonalý.
Příběh graduje do nekonečných možností. Nejsem moc ezo člověk, ale tohle vás pohltí.
Tak aby mé hodnocení nevyznělo příliš kriticky... Kniha se mi líbila, zkraje možná víc, než v poslední třetině, kde už bylo toho mystična vrchovatě. Dojmy mám přesto trochu rozpačité. Kinga nečtu, Kariku mám ráda, ale tohle mi přišlo jiné - syrovější, děsivější. Musím říct, že když jsem knihu kupovala, něměla ještě označení horor, ale jen thriller.
SPOILER: Nejvíce mi vadila ošklivá smrt dítěte, ke kterému mě autorka donutila vytvořit si vztah. No jo - jsem "měkoň". KONEC SPOILERU.
Měla jsem trochu problémy s koncem, přišel mi takový náhlý, useknutý - ještě něco mi tam scházelo. Možná bych uvítala nějaký epilog po roce, nebo něco podobného, ale u hororu to asi není zvykem.
Ať jen nekritizuji, ani já nebudu výjimkou a musím pochválit autorčin krásný a bohatý jazyk a povedené vykreslení prostředí. Ráda bych si ještě něco přečetla, ale musím si dát odstup. Thrilery miluju, ale horor nebude úplně můj šálek kávy.
OOO jak já se bála :D ale jsem taky trochu strašpytel, to se musí zmínit. Kniha krásně a dokonale napsaná, ta se četla skoro na jeden zátah a nechtěla mě pustit. Sympatické postavy, příběh napínavý a odstupňovaný, bez hluchých míst. Někdo dole zmiňuje, že mu popisy míst apod. přišly zbytečné a zdlouhavé, mě naopak, jelikož se v Orlických horách poměrně často vyskytuji, to dodalo na autentičnosti, představivosti a o to víc na strachu :D Na konci bych uvítala epilog, ten tam vážně chyběl, představovat si může člověk co chce, ale jestli proběhlo nějaké zadostiučinění, to si rád přečte. Tudíž půl hvězdy za epilog dolů, jinak doporučuji všemi 20. :)
Opět jsem se odhodlala k českému autorovi. Začátek mě chytil , říkala jsem si , že to je celkem dobrý . Kdyby se to obešlo bez duchařinek , dokážu si představit solidní detektivku. Ale co mě opravdu nebavilo bylo to, že dílo je poměrně a zbytečně zdlouhavé , kazilo mi to děj . Popisy něčeho apod. Nyní přemýšlím, zda zkusím ještě Tři sekery, nebo ne.
Veľmi milé prekvapenie. Mix Kariku a Kinga (avízovaný aj na obale knihy) sa slušne vydaril. Folk horor s parádne vyšrubovanou atmosférou , kde s každou kapitolou sa uťahuje "šroub" až na hranicu strhnutia závitov. Autorka dosť presne opísala chlapskú dušu a jej mentálnu skorodeštrukciu v narastajúcom tlaku okolia v poslednej tretine knihy. Bohatý syntax a krásne štylizované vety ukazujú na bohatosť jazyka, a dodávajú jej staronový vyšší level, ktorý je tak charakteristický u klasikov, ale tu znie moderne. Trefne to dopĺňajú aj neumelé dialógy, ktoré vyzerajú ako živé prepisy rozhovorov blízkych osôb. Paráda!
Tak tohle byla opravdu pecka! Ke knize jsem se dostala náhodně, bez doporučení a jakéhokoliv infa. A jsem moc mile překvapená! Byla jsem napjatá od začátku do konce, místy jsem se opravdu bála a kniha se mi moc těžko odkládala. Chvilkami až zavání Kingem z jeho starších díl.
Je to skvěle napsané, postupně to graduje a zapadá do sebe jako puzzle. Postavy uvěřitelné až moc, stejně jako prostředí a situace.
Skvělá práce!
Příběh začíná pozvolna návratem Petra z Prahy do své rodné vesnice, tam se mu ale začnou vynořovat vzpomínky a nejen to. Chvílemi je to pěkná duchařina a můžeme se obstojně bát. Postupně příběh graduje, Petr odhaluje jedno tajemství za druhým, aby se dostal k příčině mizení dětí. Čte se dobře, vše máme vysvětleno, až na ten konec. Ale jinak výborně vystavěný hororový příběh.
Zdálo se to být jako každá druhá kniha. On se rozejde, opustí byt, nastěhuje se do starého domu po mamince... Ale takhle vystavěný a vyprávěný příběh s hádankou na kterou jsem musel přijít je za mě super. Vrátilo mě to do dětství (teda ty dobré momenty v knize - smažené koblihy, nedělní ječivý zpěv cirkulárky, míchání mléka...) Textově mi to sedlo jak prdel na hrnec. Příběh jsem tak nějak odhadl už při první zmínce šifry, ale to nemění nic na tom, že jsem si rozkrývání užíval. Teda až na moc ufňukanýho hlavního hrdinu. Naštěstí to vyvažuje ta temnota, bezmoc a mytologie se kterou nás autorka zavede do příběhu a přeběhne vám pěkný mráz po zádech. Střídání časových linií taky povedené. Takže můžu hodnotit pozitivně, doporučit a rozhodně sáhnu po další knize od autorky.
Za mě velké překvapení. Horory mám ráda ve filmovém zpracování, knižní moc nečtu. Ale kniha od Kateřiny Surmanové se mi líbila. Na prvním místě oceňuji jazyk, překrásný lahodný, autorka umí. Děj byl strašidelný, napínavý, smutný. Popis míst byl dokonalý. Nečekala jsem moc, ale byla jsem příjemně překvapená.
(SPOILER)
Začnu tím dobrým: moc sympatický postavy, hezký atmosférický popisy krajiny.
Jenomže pak přišly ty hororový prvky a to tedy prosím ne... už když někdy na začátku došlo na dítě, které říká divné mrazivé věci, tak jsem zpozorněla. A pak už to jelo... kniha by mohla mít tak o půlku míň stran, protože se tam jelo furt to samý dokola. Spousta nelogičností (fakt nikomu nepřišlo divný, že se ta děcka ztrácí???, proč se nedozvíme, proč ona osoba byla "nahaněčem"??? atd.).
A ten konec to úplně zabil, já obecně nemám ráda, když se okolo něčeho buduje drama na 400 stran a pak je během zbývajících třiceti hotovo...
Ale čtivý to bylo, to zas jo.
Knihu jsem pořizoval hlavně kvůli tomu, že děj zasazen do mého okolí. Sice názvy většiny vesnic je změněna, ale i tak to moc nemění pohled na podhůří Orlických hor.
Popis jako mysteriózní thriller a horror mě lákal taky. Tu atmosféru to má obzvláště, když hlavní hrdinu kontaktuje jeho dávný kamarád, který zmizel, když oba byli ještě kluci, a nikdy se nenašel. Po odhalíme, že nebyl jediné co od konce třicátých let zmizelo a tudíž náš hrdina začne pátrat. Díky místním lidem se dostává k různým stopám, které ho dovedou k zajímavému vyvrcholení celé knihy.
Užíval jsem si to jen pravda to místy bylo hodně zdlouhavé, ale teď zpětně to beru tak, že to k ději a vykreslení patří. Jistě pár věcí tam bylo takových buď překombinovaných a nebo zvláštních, ale to se dá i odpustit.
Určitě nelituji přečtení a asi i jinak budu občas koukat na okolní lesy u nás v podhůří.
Moje první knížka od této autorky a byla jsem nadšená, krimi příběh s tajuplnými jevy a ději, u kterého jsem se chvíli dost bála.
Nakladatel to opatřil popiskem mysteriózní thriller navzdory tomu, že to sama autorka označila v doslovu za horor. Blíž to má k tomu druhému.
Je to jak když sedíte v čekárně u zubaře a listujete pohozenými časopisy typu Záhady a mystéria popřípadě Junior. Zaujme vás krátká zmínka o pohanském božstvu a nadchnete se: O tomto napíšu knihu. Abyste ale vycucali 470 stránek ze zmínky na dva odstavce, musíte být setsakra dobrý spisovatel/spisovatelka. Jinak budete muset použít slovní vatu. Hodně vaty. Jste-li milovníkem či milovnicí vaty, v Šepotu z lesa jí najdete dostatek. V úhrnu tak 450 stran, ten zbytek je vlastní jádro sdělení.
Při čtení jsem tak měl pocit, že jsem se zacyklil - pořád stejné výjevy, pořád stejné rozhovory, motalo se to jako dřevo pod splavem, popřípadě jako korejský duchařský horor, kde vás mrtvá sinavě bledá holčička či chlapeček otravují tak dlouho, dokud je nevysvobodíte. Takže jestli jsem si něco užil, byly to hlavně etudy z kuchyně paní Urbánkové, která hlavního hrdinu krmila takovými tradičními dobrotami, že jsem jen tiše záviděl. Možná mohla být na konci knížky i vložka s recepty?
Štítky knihy
tajemství horory mysteriózní, mystéria Orlické hory české horory slovanská mytologie zmizení dětíAutorovy další knížky
| 2022 |  Šepot z lesa |
| 2023 |  Zvedá se vítr |
| 2024 | Tři Sekery |
| 2024 | Osiřelo dítě |
| 2025 |  Slepé cesty |
Zaradovala jsem se, když jsem v regále knihovny objevila českou autorku mysteriózního hororu. Velmi pěkně vystižené vesnické prostředí, bohatá slovní zásoba a podezřelá tradice se sněhulákem, kterému se přinášejí oběti. Všecko by bylo fajn nebýt čím dál větší rozvláčnosti a košacení textu. Mé počáteční nadšení velmi brzy vystřídala únava z přemíry zbytečností, které román zahlcují a ubírají mu na napínavosti. Jakmile se musím do čtení nutit místo abych byla zvědavá na vývoj situace, je to špatně. Na místě Petra i jeho přátel, sousedů bych já konala jinak a hlavně bych být autorkou z románu vyškrtala tu hromadu vaty, o které už přede mnou jiný zklamaný čtenář napsal. Přiznávám se bez uzardění, že ve 2/3 knihy končím.