Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6246
6246
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
Mornštajnová opět nezklamala. Poutavý příběh a dokonce dobrý konec. Za mě super :)
Mornštajnová je opravdu česká špička! Tohle je úplná rodinná sága 20. století se všemi jeho převratnými událostmi. Poklona!
Myslím, že se tu můžeme shodnout na tom, že knihy Aleny Mornštajnové jsou klenotem jak v našem českém rybníčku, tak zcela jistě i v jiných evropských zemích.
Přiblížit děj této kroniky je trochu obtížný - retrospektivně se vydáváme za třemi generacemi žen, jejichž křestní jméno začíná na A. Jejich osudy byly všechno jen ne lehké a mnohdy bylo třeba čtení odložit a chvíli vstřebávat. Opět tu nechybí 2. světová válka a dostaneme se až do 90. let. Propracovanost postav a preciznost je něco, co musím jako vždy vyzdvihnout, ovšem pokud se divíte, proč jsem dala o jednu ⭐️ méně, než obvykle u knih této české spisovatelky, je to čistě jen kvůli srovnání právě s dvěma ostatními knihami - Hana a Tiché roky.
U Slepé mapy jsem občas nemohla dýchat a tajil se mi dech, obzvlášť co se týče pasáží z výslechů a donášení na StB.
Nemohu se dočkat, s čím přijde autorka v nové knize Listopád.
Čtivá kniha o třech generacích českých žen a o třech generacích českých dějin. Velmi hezky popsáno, jak každá doba má své problémy a jaké jsou generační rozdíly.
Chvílemi jsem měla ale vypravěčské dilema a netušila z jakého pohledu je příběh vyprávěn (z pohledu Anežky? Alžběty? nebo nezúčastněného vypravěče?) a pravda je, že na jednu rodinu možná až příliš smůly. Díky velkému množství postav si také nyní, po týdnu od přečtení, už některé události už nevybavuji.
Krásně a poutavě napsaná kniha, na kterou jsem musela myslet i dlouho poté, co jsem ji přečetla.
Krásná kniha, líbí se mi, že autorka vykreslí postavy jako skutečné. Každý máme svůj nějaký hřích, který si schováváme sami pro sebe a nikomu se s ním nesvěříme.
Styl psaní autorky se mi moc líbí. Příběh sice smutný, ale napínavě a čtivě podaný.
Po mém velkém nadšení po dočtení Hany jsem sáhla po debutu autorky a opět musím říct, že mě nezklamala. Výborný a čtivý příběh nás provede dějinami celého pohnutého 20. století prostřednictvím 3 generací pozoruhodných hrdinek.
Mohu jen a jen doporučit k přečtení a znovu připomenout, že na některé události našich dějin bychom rozhodně neměli zapomínat.
Hana a Slepá mapa jsou pro mě TOP knihy od paní Mornštajnové. :) Skvěle napsaná knížka o generaci tří žen, o rodičovství a lásce, o nejdůležitějších historických událostech 20. století.
Knihy od paní Mornštajnové nikdy nezklamou. Tuto knihu jsem přečetla během jednoho dne, nemohla jsem se od ní odtrhnout, zajímavá už od prvních stránek. Příběhy lidí jsou zasazeny do třech období - první a druhá světová válka a komunismus. Jsou zde krásně popsány charaktery lidí, jejich utváření, co zapříčinilo takové chování v dané situaci. Postavy jsou vykresleny jak kladně, tak i záporně, hrůzy doby jen v náčrtcích, přitom ale pochopitelné. Určitě doporučuji, jako ostatní knížky od spisovatelky.
Čtivé, místy napínavé a určitě nenudící dílko, průřez 20. stoletím v popisu tří generací. Dějinné okamžiky popsané osudy obyčejných lidí. Kniha se mi líbila, přečetl jsem ji rychle, ale dechberoucí zážitek, který ve mě zanechala Hana se tady nekonalo.
Jako prvotina velmi dobré a čtivé, historické zasazení přimo volá po silných příbězích. Proto je škoda, že na Anežku mi příliš sympatií nezbylo a konec jsem si mohla odpustit.
Je to velmi dobrá kniha, líbit se Vám bude, ale já ji znovu číst nebudu.
Po přečtení třetí knihy (předtím Tiché roky a Hotýlek) od paní Mornštajnové musím žel konstatovat, že nejsem cílová skupina této populární autorky. Po technické stránce snad není co vytknout, jazyk je kultivovaný, projev učesaný, čistý... možná až moc... sterilní? Nic zneklidňujícího, nic živelného prostě. Autorka si předsevzala odvyprávět nějaký pro ni zajímavý příběh a tak učinila. Jenže s jakýmsi pro mne nepochopitelným odstupem... až úřednickým. Každý spisovatel ovšem nemá tu potřebu rozpitvávat myšlenkové pochody svých postav, uvrhnout je do maléru a pak zkoumat jejich reakce a emoce, jako leckterý čtenář se nerad zdržuje (zbytečnou) psychologií. Jistě. Řvu tady na špatným hrobě. Nicméně stačilo by alespoň si pohlídat, aby se v knihách neopakovaly stejné motivy. Proč musím pořád zakopávat o muže-bručouny, o zralé ženy zaučující panice, o divné dětí, které nepoznaly jednoho z rodičů, o nečekaná těhotenství, která překvapí hrdiny příběhu (mě nikoliv) v nejméně vhodnou dobu, o soudruhy z StB a jejich totožná pracoviště s uměle osvětlenými chodbami (inu, co naplat, když ono to tak kdysi vypadalo všude), nemluvě o pořád dokola omílaném komunistickém režimu a s ním ruku v ruce jdoucích zbabělostech a zradách (totalitní režimy jsou samo sebou konstruktivním námětem, z něhož lze čerpat příběhy do aleluja, tak proč to nenarvat do každé knihy). I některé postavy jsou si podobné jako vejce vejci (Anežka připomíná Bohdanu z Tichých roků, a pak všechny ty babičkovské babičky a laskaví dědečkové).
Takže je to řemeslně dobře odvedená práce, děj je poutavý, hezky plyne jako vždy, místy napínavý, avšak bez větších uměleckých ambicí. A to mě zase zamrzelo. Inu, ještě mě čeká Hana...
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Skrýt reklamy
Super.