Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6121
6121
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
Dle mě zatím nejlepší kniha autorky. Obecně se mi líbí její všímavý, hravý a zároveň pohodový styl psaní. Z první poloviny knihy jsem byla nadšená, pak jednoduše spokojená. :) Doporučuji všem věkovým kategoriím jako fajn knihu o životě a ze života.
Po Haně, která očekávaně zklamala a téměř vůbec nechytla za srdce, jsem neměla žádná očekávání....
Od prvních řádků jsem žasla nad barvitostí fantazie autorky ohledně spletitosti životních osudů, které mnoha svým postavám nachystala....
Občas to bylo jemně za hranou či příliš účelové, ale zároveň je to vše co mohu tentokrát vytknout.
AM mě vždy nakonec přitáhne a udrží u příběhu vnímavostí pro intimní lidské vztahy a sociální souvislosti, bravurní znalostí lidských povah a dokonalým vykreslením toho jak každý malý skutek či myšlenka může mít velký dopad na životní styl budoucích dnů jednoho každého až celé společnosti.
Nejvíc si asi cením toho, kolik je zde nadšených komentářů, protože v dnešní zpovykané, rozmazlené a pohodlné době - nahlíženo minulostí o které Mornštajnová píše - je moc potřeba alespoň číst o tom, že nic z toho není samozřejmostí a během pár let naší sociální a politické nepozornosti se vše může změnit jakoby ve vteřině či lusknutím prstů. Bohužel.
Tento dojem ve mně příběh nejvíc zanechal a toho si moc cením.
Navíc mi vyhovuje i odtažitý styl psaní, který se nesnaží ze čtenářů ždímat emoce a slzy. To je asi druhý důvod proč nakonec její knihu přece jen otevřu. Tuto jsem poslouchala a Veronika Gajerová je nad míru zdařilou interpretkou!
Dokázala svým hlasem, který chvilkami až tahá za uši, vykreslit spletitosti příběhu v každém záhybu a nuanci. Hodně dobrá práce.
Ve Slepé mapě si mě získala a byla blízká, střízlivá, racionálně přizpůsobivá, nesentimentální a obětavá povaha Alžběty.
Zároveň mi nezbývalo než soucítit s Anežkou, jako svým způsobem obětí obou totalit jež se prohnaly Evropou.
Trochu holčičí, ale na to už jsem si malinko zvykla :o)
No musím říci, že před přečtením této knihy jsem měla takovou fázi, kdy jsem se nemohla do ničeho tak nějak začíst. A tato kniha? Naprosto ideální na něco takového, úplně mi to prolomila, začetla jsem se během prvních 10 vět. Kéž bych měla vždy tu čest a natrefila na takovej čtecí skvost, kterej mě rozečte jedna báseň :) Jinak díky této autorce si v poslední době dost oblibuji ty několikagenerační ságy, opravdu zajímavé kouknout na osudy jedné rodiny. A to, že to bylo zasazeno od 1. světové války, přes druhou, až po komunisty a revoluci, tak to je opravdu taková třešeň na dortu. Opravdu jsem si užívala každou větu, četlo se to fakt parádně, krásná čeština. Nevím teda, jestli to nechá ve mě nějak extra hluboký dojem delší dobu, ale to mi vůbec nevadí, beru to opravdu jako oddechovku a aspoň si ji v dohledný době budu moci zase přečíst :)
Opět povedený příběh...Kniha mě ani tentokrát nezklamala.Bylo to odpočinkové čtení.
Přečteno na doporučení ženské části naší rodiny, z jejich strany chvála, za mě docela zklamání. Postavy mi připadaly méně uvěřitelné, bez výrazných emocí, děj téměř bez překvapení a se závěrem jako by si autorka nevěděla rady, tak ho ukončí dost nevěrohodným happy endem. Možná dobrá četba pro ženy, ale za mne slabší průměr.
Ten osud byl tak hutnej, že mě to samotnou dost ubíjelo. Ale na druhou stranu mě fascinovaly ty protipóly, které se vlastně skvěle doplňovaly. Konec mi přišel takový vleklý a modlila se, aby byl konec. Naštěstí to byl happyend, tak jsem mohla v klidu usnout.
Četlo se to perfektně, nemám tomu, co vytknout, ale nějak mě to téma dusilo a nemohu si lusknout prsty a říct: "To byl vodvaz".
Paní Mornštajnová je opravdu paní spisovatelka. Texty jejich knih se čtou tak lehce, přirozeně a přitom jsou promyšlené do posledního slova. Slepá mapa mě nadchla, moc se mi líbilo prolnutí osudů 3 generací a životy hlavních postav v nelehkých dobách. Člověk opravdu nemá právo soudit jiné, pakliže není v jejich kůži. Co se mi na knihách paní Mornštajnové velmi líbí je, že příběh každé důležité postavy z knihy je dotažen do konce.
Spisovatelčiny knihy mám ráda, protože mě obohacují. Krásný styl psaní je jen třešinka na dortu. Nejvíc si z knih odnáším poznání o dobách, které znám jen z vyprávění. Běhá mi z toho často mráz po zádech. Je třeba si vážit a udržovat mírovou a svobodnou dobu, ve které žijeme a nastěžovat si stále na blbosti, i když dokud nás trápí jen ty blbosti, tak nám je vlastně fajn :)
Knihy bych zařadila do povinné literatury do škol, protože tohle obohatí žáky/studenty více než leckterý výklad či učebnice dějepisu.
Úžasná knížka, příběhy se krásně prolínají a člověku se nepletou.. Skvělé dílo, neuvěřitelně čtivá. Za cca 14 hodin jsem ji měla přečtenou. Doporučuju!
Poutavé vtahující čtení, které se těžko odkládá. Nádherná čeština, vysoce čtivé.
Nemůžu dát jinak než 5*. Tahle knížka od AM se mi líbila hodně moc (i když vlastně všechny ostatní taky:)). Myslím, že vše podstatné, co bych chtěla napsat, už je tady v komentářích. Osud si zahrál s každou postavou po svém a i když žádná neměla jednoduchý život, přece na mě kniha působila nakonec optimisticky.
Nedávno jsem viděla rozhovor s paní Alenou, zmiňovala, jakým způsobem kriticky píše a věnuje se kvalitě každé kapitoly, každého odstavce... až to nakonec vypadá, že je vše tak lehce napsané... a je to na každé knize znát, čte se tak lehce, vše běží tak přirozeně! Slepá mapa mě naprosto dostala.... jak dokázalo 20. století zamávat s osudem jedné rodiny žijící v Sudetech, ať si vybrala postava jakkoliv, vždy to bylo špatně, nebyla to lehká doba pro nikoho! Obě světové války, vyhnání Čechů, Němců, konfiskace majetku, okupace, normalizace, téma dobra a zla, viny a trestu ... Sice jde převážně o ženské hrdinky, ale i přesto doporučuji k přečtení všem a nemohu jinak než 5*! (červenec 684 str.)
Nerada to přiznávám, ale bylo to čtivé :-( asi díky tomu, že to bylo psané takovým prostým selským stylem. Hrdinové se v ničem hluboce nebabrali, prostě s tím co je potkalo si poradili a žili dál. Žádné přehnané emoční výbuchy. Jen je škoda, že má ta kniha tak hnusný obal, to mě odrazuje si ji pořídit v hmotné podobě (ostatně autorka by potřebovala knihového stylistu, protože všechny její knihy mají fakt příšerné přebaly).
Tenhle styl knih miluju! Mám ráda knihy, které popisují celý osud hrdinů a ne jen jednu část života. Tato kniha popisuje osudy lidí tří generací a jejich vyrovnávání se se změnami režimů a nových pořádků. Kniha na mne působila dost pochmurně, ale dalo se to čekat vzhledem k naší smutné historii. Proto jsem ráda za relativně šťastný konec. Paní Mornštajnová knihu napsala velmi čtivě a úplně mne pohltila. Nedokázala jsem se od ní odtrhnout a druhou půlku knihy jsem četla v podstatě pořád. Pokud někdo miluje knihy jako já, zasazené do naší historie, které popisují jak se dříve žilo a jaký ten život byl vlastně jiný, tak určitě doporučuji!
Myslím, že o této knize již bylo napsáno vše, takže se jen přidám k těm, kteří ji rozhodně doporučují k přečtení.
Opět fantasticky zvládnuté vyprávění životních osudů tří generací žen během nelehkých událostí dvacátého století. První jsem četl Hanu, následovaly Tiché roky a teď i Slepou mapu. Styl psaní paní Mornštajnové je stále stejný, úsporný, ale s nekutečným citem nevynechat jediný detail a dokonale popsat charaktery všech postav a to i těch vedlejších.
Jak ona sama řekla, tak jak píše, bude psát, její styl se nezmění a je to dobře, protože ať už v budoucnu napíše cokoliv bude stále čtivé, i kdyby to měl být nákupní seznam.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Další zajímavá kniha od paní Mornštajnové.
Příběh se čte sám, osudy tří žen a jejich rodin a přátel. Některé osudy končili nečekaně, ovšem je to krásné i když smutné ohlédnutí do minulosti. Kniha určitě stojí za přečtení, obdivuji styl jakým Mornštajnová své knihy píše. Myslím, že do nich se musí začíst každý :-)