Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6246
6246
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Přidat komentář
Zpočátku jsem měla pocit, že kniha není ani z poloviny tak dobrá jako Hana, kterou jsem četla dříve. Chvilkami jsem knihu odkládala a s nechutí jsem se k ní vracela. Pravděpodobně to bylo zapříčiněno tím, že se na začátku vyskytuje hned několik postav a čtenář může mít problém zorientovat se v nich. Po chvíli se však děj ustálil a začal plynout tak, jak má.
Nakonec musím přiznat, že jsem byla románem nadšená. Hana mě sice uchvátila o chlup více, ale i Slepá mapa má něco do sebe. Klobouk dolů před autorkou, ne každý spisovatel zvládne tak bravurně vylíčit osudy celé početné rodiny. Nicméně se mi zdálo, že je děj ke konci mírně osekaný a závěrečné pasáže působí dojmem, že se autorka snaží mít zbytek rychle za sebou.
Po přečtení Hany, která mě jako jednu z mála nenadchla a nedokázala jsem na ni psát oslavné ódy, jsem ke Slepé mapě přistupovala skepticky. Nakonec jsem ale spíše mile překvapená. Nebyla jsem unešená, ale nelituji přečtení.
Líbilo se mi jak jsou osudy hrdinek knihy ukázány z různých stran, velmi se mi líbilo vylíčení 70. a 80. let 20. století. Jen snad ten konec a vyřešení spisů...no posoudíte sami při četbě, zda je to reálné nebo ne, podle mě ne takhle jednoduše.
Když to shrnu a napíšu jadrně, tak na zadek jsem si nesedla, ale nelituji času s knihou. A jsem ráda, že vznikla kniha takto mapující 20. století. Dokonce si troufám říct, že je to snad poprvé, co někdo popisuje celou tu dobu tak nějak ze všech úhlů, lidsky, se všemi vzlety i pády, se všemi selháními. Jiné snažící se o totéž byly vždy nějak jednostranné (například Milostný dopis klínovým písmem), to Slepá mapa ne. To je na knize velmi cenné a paní Morštajnová si za to zaslouží obdiv.
Ještě k hodnocení: kdyby bylo možné dát půl hvězdičky, bude to za 3,5.
V tomto týdnu jsem byla na setkání s paní Mornštajnovou u nás v knihovně a můj obdiv k ní ještě vzrostl. Za každým řádkem jsou hodiny práce,ze kterých vychází takový výsledek,že my čtenáři jen hltáme a chceme víc a víc. Zatím jsem nenarazila na negativní kritiku jejích knih,což mi přijde jako malý zázrak. Kromě skvělých a propletených osudů nám nabízí i sondu do historie, připomíná bolestné okamžiky našich dějin a ukazuje,jak se s nimi vypořádali obyčejní lidé.
Velmi krásně napsaná kniha, zajímavě vyprávěné propojené osudy tří generací. Moje prvotina od autorky a rozhodně ne poslední. Zaslouženě 5 hvězd.
Moje druhá kniha přečtená od této autorky, první byla Hana. Styl psaní paní Mornštajnové se mi strašně líbí a její knížky bych určitě doporučila.
Příběh Anny, Alžběty a Anežky mi přišel zajímavý, i když musím přiznat že ten Annin mě bavil nejméně, ale i tak byl dobrý. Díky této rodině si projedeme taky i trochu dějiny 20. století, což jsou moje nejoblíbenější. :)
Slepá mapa se řadí mezi ty papírové zázraky, které vám dají odvahu. Ukážou, že na světě je hodně špatného, ale i dobrého. Že ne každý je takový, jaký se vám zdá. Že svět není černobílý a že se všechno může změnit. Navíc styl psaní paní Mornštajnové je skvělý, text se čte rychle, téměř sám a vy jen sedíte a pozorujete a nestačíte se divit, jak je to všechno dohromady pěkné.
Druhá kniha od paní Morštajnové, a opět úžasný čtenářský zážitek. Její knihy mně prostě baví, píše opravdu skvěle. Nemohla jsem se odrhnout, příběh tří generací byl naprosto dokonalý a jenom prosím paní Mornšajnovou aby psala, psala, psala....., je pro mně skvostem české literatury.
Moc krásný příběh. Bohužel jsem udělala možná stejnou chybu, co většina lidí. Četla jsem hned po Haně. Chce to možná trochu odstup, protože Hana by byla tak na osm hvězdiček. Přesto je Slepá mapa jednou z nejlepších knih, co může současná tvorba nabídnout. Skvělé. Nádherná čeština, smutné a zároveň tak pravdivé.
Za mě další skvělý počin této spisovatelky. Velmi čtivý příběh. Není co dodat. Doporučuji
Paní Mornštajnová mě opět nezklamala. V pořadí třetí knížka, kterou jsem měla problém odložit díky lehkosti, jakou ovládá náš krásný jazyk. Slepá mapa je velice poutavý příběh hned několika postav, jejichž životy jsou více či méně propletené, jedno však mají společné - téměř jistě by se vyvíjely jiným směrem nebýt druhé světové války nebo politické situace, která následovala po 1948. Slepá mapa je důkazem toho, jak moc předurčující je země, ve které se narodíme.
Kniha od této autorky opět nezklamala.Zajímavé čtení.Kdo se chce něco dozvědět o historii minulého století doporučuji.
Hodně zajímavé číst o časech co jsem nezažila až po roky, které si už pamatuju prostřednictvím tří generací.
Velice zajímavý příběh. Velice se mi líbilo, jak se autorka poprala s takovým obrovským množstvím postav a popisovala skrze ně osudy Anny, Alžběty a Anežky. Velice mě bavilo dozvídat se o životě všech postav okolo našich hrdinek, bylo zajímavé sledovat, jak jsou všechny postavy propojené a jak jedna maličkost může ovlivnit celý život někoho jiného.
Ačkoliv by takovou velkou hrdinkou měla být právě vypravěčka, Anežka, mně moc do noty nepadla. Svými činy mě neohromila a dobrý konec jsem jí opravdu nepřála. Trochu mě štvalo, že za své chyby nikdy nemusela platit, v tomto smyslu byl její život poněkud pohádkový. Což je trošku zklamání, protože osudy ostatních postav jsou mnohem reálnější a jsou uvěřitelnější. Co se týče vyprávění, autorčin styl vtáhne do příběhu již při čtení první stránky.
Alena Mornštajnová je živým důkazem toho, že česká literatura je kvalitní a má čtenářům co nabídnout. Slepá mapa je rodinnou ságou, osobně mi připomínala Špulku modré nitě, jen mnohem čtivější a zajímavější.
Osudy mnoha postav napříč stoletím. Ač mám raději knihy s akčním dějem kde se používá hodně přímé řeči, je tato kniha napsána pěkným vypravěčským stylem. Dobře popisuje jednotlivé úseky a vzájemné vztahy postav. Je to moje první kniha od této autorky.
Této knize se nedá takřka nic vytknout. Takřka :-) Přesto je tu jedna zásadní věc, která mě už v polovině knihy strašně iritovala. A to natolik, že jsem příběh skoro nedočetla. Příliš mnoho postav! Kniha je jimi přímo zahlcena. Přesycena. Vlastně je to ohromná škoda, ale vážně nechápu, a to i s odstupem času, proč byl vedlejším postavám ponechán takový prostor...? Vůbec mě nezajímalo, jak to dopadne s Alžbětinou sestrou a jejím mužem, tchyní, atd. Nepotřebuji se dozvědět každou podrobnost o naprosto každém. Raději bych se dozvěděla více o Anně, Alžbětě nebo Anežce. Mimochodem - právě poslední zmiňovaná hrdinka mi přišla dost nesympatická - svými činy i slovy.
Závěr:
Po celou dobu čtení mě provázel pocit deja vu - jako bych tenhle úsek už četla před padesáti stránky. Prostě se nemůžu zbavit dojmu, že tam bylo moc omáčky. Také vykreslení válečných let bylo letem světem. Mnohdy i jen v několika větách. Sotva jsem pochopila, že nastal protektorátní čas a začátek války, už tu máme rok 1942 a hrozbu nuceného pracovního nasazení. Zvláštní. Ale po stylistické stránce to bylo perfektní a sám příběh je zajímavý. Knihu bych doporučila, určitě si přečtu i další příběhy od paní spisovatelky.
Úžasně napsaný a velmi čtivý příběh tří generací před, během a po válce. Tuto knihu jsem četla až "po Haně", která je prostě TOP. Ale i příběhy v tomto románu mě zcela pohltily. Bude to asi znít divně, ale ačkoliv autorka píše o smutných až tragických životních osudech, je vám při otáčení stran knihy příjemně. A to se ještě musím přiznat, že jsem v minulosti nikdy neměla příběhy, odehrávající se ve válečných obdobích, nijak ráda. Až paní spisovatelka Mornštajnová u mě dokázala ten nezájem a nechuť překonat :-). Já rozhodně doporučuji Slepou mapu k přečtení!!!
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Skrýt reklamy
Tohle je moje druhá knížka od A. Mornštajnové a jsem moc ráda, že jsem tuhle autorku objevila. Její knížky se čtou moc hezky, navíc mám generační knížky moc ráda, a tahle mi připomněla knížku Marie a Magdalény.