Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6121
6121
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Přidat komentář
S romány Aleny Mornštajnové to je těžké . Okamžik , kdy otevřete její knihu , lze přirovnat k okamžiku , kdy v zimě vstoupíte na vrcholku stráně na klouzačku zasypanou sněhem . Děj vás vcucne , nepustí a vy musíte číst a číst a číst ... Nelze přestat , nelze odbočit , tu jízdu si musíte vychutnat až do konce . Alena Mornštajnová je Paní Spisovatelka !
Úžasná kniha, která vypráví o osudu tří generací žen a jejich rodin, o tom jak se každá dokázala poprat se životními problémy po svém. Knihu by měli přečíst především mladí, aby si dovedli představit jak se za komunistů žilo, starší generace, aby nezapomněla.
Nemůžu napsat "nádherná kniha, pěkné čtení, nadchlo mě to, skvělý příběh...", prostě to nejde.
Kniha mě oslovila, dotkla se mě. Tolik smutného, čím si všechny tři ženy prošly, strach, zoufalství, ale také chuť to nevzdat, žít a něco dokázat... Smekám! A v žádném případě nikoho nesoudím! Nemůžu totiž říct, že já bych nikdy nic takového neudělala. Ono se to lehko soudí, když žijeme v úplně jiné době a máme se krásně a nic nám nechybí.
Velice čtivá kniha, jejíž obsah mohu stručně vyjádřit slovy: "Historie Československa prostřednictvím osudu tří žen". Je to druhá autorčina kniha, kterou jsem přečetla a občas jsem měla pocit, že zná historii naší rodiny (česko-německá manželství). Svět zkrátka není černobílý a snad každý máme ve skříni svého kostlivce.
Slepou mapu jsem přečetla jedním dechem. Rozuměla jsem - nebo jsem se alespoň snažila pochopit - jednání osob a nedělalo mi problémy orientovat se ve velkém množství postav, které knihou procházejí. Některé sice do děje vstupovaly tak jaksi schematicky a než jsem si je "osahala", tak mi frnkli, ale jinak vše do sebe hezky zapadalo. Také v této knize (četla jsem po Haně) jsem si všimla autorčina lehkého, osobitého smyslu pro humor, který se mi líbí. I přes pár odlehčených vět se ale kniha nese v pochmurné náladě, nic na tom nemění ani snaha o naději na lepší zítřky.
Slepá mapa je druhou knížkou,kterou jsem přečetla od pí.Mornštajnové a jsem mile překvapena.I tato knížka mě okamžitě vtáhla do děje - mistrovsky vykreslená doba války,poválečného období,komunismu a osudy lidí.Tato autorka píše neskutečně poutavě a já pokaždé s blížícím se koncem knihy lituji,že kniha nemá alespoň 600 stran...Ještě mě čeká Hotýlek a budu doufat,že paní spisovatelka co nevidět napíše další knihu,na kterou se již moc těším.
Paní spisovatelka opět mistrovsky popsala několik generací jedné rodiny... ale ze všech tří knih na mě tahle působila nejdepresivněji. Alžběta často působila jako by snad ani neměla city a negativní Anežka mi vůbec nesedla, ale nic to nemění na tom, že příběh byl velmi čtivý a děj plynule odsýpal :) Všechny tři knihy mám přečtené a nezbývá než čekat na další...
Opět vynikající, úžasné prolnutí osudů tří žen. Konec vynikající, ani jsem ho nečekala. V dnešní době doporučuji k přečtení a ať se nezapomene na to špatné co bylo.
Úžasné čtení, opět skvěle napsáno, i když Hana byla o fousek lepší. Za mě super čtení, naprosto vše uvěřitelné. Těším se na Hotýlek.
Autorku jsem objevila díky recenzi v rozhlase. Knihu doporučuji, jednoduchý úsporný vypravěčský styl bez přímé řeči, spousty osudů a postav. Každá z hlavních hrdinek jiná, každá se snaží prožít svůj život co nejlépe umí. I méně kladné postavy (nacista Werner) vlastně pochopíme a porozumíme jejich jednání, které ovlivnilo jejich povahy a nejednoduché dějinné události.
Poutavý příběh tří generací v jedné rodině na pozadí světových válek a komunismu. Zpočátku trochu chaos v postavách, ale pak už to jelo. Každopádně román Hana je ještě o něco lepší.
Kniha měla čtivý příběh. Velmi jsem oceňovala to, že se jednalo o více generační, mnohovrstevnatý a strhující román. Je zde vykreslena doby za 1. a 2. světové války, ale i za doby komunistů až po převrat v roce 1989.
Jen mě dost štvalo, že Anežka byla velmi pesimistická a negativní a chvílemi mi tím lezla šíleně na nervy. Za to jsem si velmi oblíbila doktora Šimáka, který se zajímavým způsobem vyrovnával se svým životem.
Kniha se mi moc líbila, je to moje druhá kniha od autorky, četla jsem její knihu Hana, ta mě naprosto uchvátila, tak jsem přečetla i Slepou mapu, taky se mi líbila moc. Čtivá kniha, moc mě bavila, navíc se člověk dozví hodně z historie (některou už pamatuji :)) ), jak se dříve žilo mi hodně vyprávěla babička, tak jsem se i tak vrátila. Mně se kniha moc líbila a autorka píše opravdu skvěle. Určitě doporučuji.
Moc hezká a čtivá knížka o útrapách událostí minulého století. O tom jak se žije v období 1. a 2. světové války, ale také v období komunistické režimu a jak se s tímto vším vyrovnávají tři generace žen. Kniha vás opět donutí přemýšlet, jaké máme nyní štěstí, že žijeme v době v jaké žijeme, protože ještě nedávno nebylo žití v této zemi vůbec jednoduché.
Skvělá kniha, přečtena za dva dny. Málem jsem ani nedychala, přitom popsala vlastně tolik let. Osudu tolik lidi.
Kniha je skvělá, čtivá. Měla jsem ji přečtenou za chvíli. Přesto mě více oslovila Hana.
Je těžké hodnotit poté, co jsem od Mornštajnové jako první četla Hanu. Kniha je to skvělá, hlavně její první polovina, opět čtivý a osobitý styl vyprávění. Chyběla mi ale gradace příběhu, v zhruba poslední třetině příběhu jsem měla pocit, že se už nic moc neděje a ani stát nemůže. Asi bych zvolila (a ocenila) i jiný konec.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Knihu jsem přečetla jedním dechem, po celou dobu mne příběh držel pevně a i přesto, že každá z hrdinek příběhu byla naprosto odlišná, dokázala jsem se ztotožnit se všemi, a to až tím znepokojujícím způsobem, jak ve fiktivní postavě najdete kousek sebe, i nějakým tím nepěkným návykem, otravným tikem či něčím podobným. Zpětně (cca dva měsíce od dočtení) ale musím říct, že ze mne nadšení z knihy a všechny ty velké emoce při čtení docela vyprchaly, což je u mne neobvyklé, většinou si knihy, které hodně prožívám, pamatuji dlouho... Nevím čím to je a nechtěla bych, aby to vyznělo jako kritika v tom smyslu, že knihu považuji za snadné počteníčko, po kterém moc nezůstane. Spíš kniha zanechala pocit těžko definovatelný.
Když se nad tím zamyslím, možná je to zobrazením všednodenních zážitků hrdinek, které jako by byly popisovány důkladněji a s větší vypravěčskou vášní než dějinné zvraty. I z tohoto důvodu bych asi knihu nesrovnávala s také výborným Vyhnáním Gerty Schnirch, kde autorka hlavní hrdinku spíše využívá jako bezmocnou herečku ve velkém divadle dějin.