Ti druzí
C. J. Tudor
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545467/bmid_ti-druzi.jpg
4
1358
1358
Mrazivý. Děsivý. Neodložitelný.
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno:
2020
,
Témbr
Originální název:
The Other People, 2020
Interpreti: Vasil Fridrich
více info...
Přidat komentář
Jednohubka, která se rozjela docela dobře, ale celkem rychle uvadala, takže dočteno spíše ze setrvačnosti než ze zvědavosti.
Zpočátku poněkud nejasné, ale jak se začnou vyjasňovat vztahy mezi jednotlivými dějovými liniemi, tak už poměrně dobré čtení. A po vyjasnění, kdo jsou Ti druzí a o co jim jde, už se knížka čte jedním dechem.
Nemám moc ráda v thrillerech záhadné a nevysvětlitelné jevy, tady to naštěstí nebylo až tak výrazné, ale stejně…
Začátek nedává smysl. Ale pak se příběh skládá střípek po střípku. Perfektní mozaika lidských osudů se skvělým rozuzlenim.
Prostě a jednoduše perfektní. Hned jsem objednal předešlou knihu Jámy a těším se na další od autorky.
Vypravěčsky napsané, vyspělá autorská ruka. Autorka pracuje spíše s dějem než s postavami a tím čtenářovu pozornost záměrně odvrací od toho, co je v příběhu stěžejní. Prolínavost postav a jejich osudů ději úspěšně přispívají, díky čemuž děj rychle ubíhá a přidává samotnému příběhu zajímavosti a neopakovatelnosti. Autorka ví, kde přidat na působnosti, kam nastražit stísňující prostředí, kde zvolnit, aby se popostrčila čtenářova představivost. Líbí se mi to postupné rozbalování příběhu, rozkrývání podobností mezi osobami a vláken jejich životních osudů.
Velmi zajímavý příběh a čtivé. Velká písmenka a krátké kapitoly, umožňují tuto knihu přečíst za chvilku a strávit pohodový den volna.
(SPOILER)
"Věčně jsme mysleli, že budeme mít další den, další týden, další rok. Jako by naše budoucnost byla jistota. Ne jen křehký příslib." (kap.15)
Chystala jsem se knihu vrátit do knihovny nepřečtenou...ještě, že jsem to neudělala :-) Ze všech knih, které jsem od C.J. Tudor četla, se mi Ti druzí líbili nejvíce. Příběh byl dobře propracovaný, spletitý, plný překvapení a bylo to ohromně čtivé. Autorka stylem psaní dokáže nalákat ke čtení další a další kapitoly... Oceňovala jsem, že nadpřirozeno bylo trochu upozaděno (po přečtení Jámy jsem byla připravená na existenci nějakého mystična), ale nejsem si jistá, jestli jsem tuhle dějovou linku správně pochopila...
Téma knihy bylo zajímavé:
- skupina na dark webu - líbilo se mi pojmenovaní "Ti druzí" - člověk si často myslí, že tragédie se ho netýkají, to těch druhých...
- odplata "oko za oko" - chápu tu potřebu člověka potrestat někoho za to co provedl, ale tenhle systém byl dost drsný aneb jak jedna "touha po spravedlnosti" dokáže ovlivnit osudy a životy několika dalších lidí
- jako mámu malé holčičky mě osud Izzy zasáhl, autorce se věrohodně podařilo popsat pocity bezmoci, zoufalství a životní degradace rodiče, který přišel o dítě
"Když se někdo pohřešuje, je to jiné, než když zemře. Svým způsobem horší. Smrt nabízí konečnost. Smrt vám dává svolení truchlit. Uspořádat poslední rozloučení, zapálit svíčky, položit květiny. Pustit.
Když se někdo pohřešuje, zůstanete v předpeklí. Uvíznete na divném bezbarvém místě, kde se na obzoru slabě mihotá naděje a zoufalství a utrpení kolem vás krouží jako sup." (kap.3)
SPOILER: Už po pár stránkách mě napadla spojitost Alice-Izzy, autorka si mohla dát trochu víc práce a mlžit...překvapila mě dějová linka Fran, a byla jsem ráda, že Gabe a Katie si k sobě začali pomalu hledat cestu.
Doporučuji k přečtení!
Přesně jak píší na zadní straně knihy: "Dokázala to znovu." C. J. Tudor se už po první knize zařadila mezi mé nejoblíbenější spisovatele, připomíná mi Stephena Kinga v jeho nejlepší formě. Už se těším na další knihu! K obsahu nebudu prozrazovat vůbec nic, prostě si to přečtěte, obzvlášť pokud se Vám líbily její předchozí romány.
Opravdu je zde inspirace jinými spisovateli píšícími módní thrillery. Víme tedy předem co čekat: čtivý, spletitý, hodně nepravděpodobný příběh s mnoha zvraty, tajemstvím a mysteriózními triky. Bohužel na druhé straně možná chybí nějaké časové neb místní zakotvení, snad jenom darknet se svými hnusárnami, může poskytnout nějaký zajímavější plán, ale i na to je tato kostřička vyprávění masem málo obalená.
Od C. J. Tudor jsem četla zatím jenom Jámu a bylo to pro mě dost zklamání. Zvláště ten konec. Ale když jsem v knihovně uviděla Ti druzí, neváhala jsem ani vteřinu a dala jsem jí šanci. A udělala jsem dobře. Kniha má skvělý námět, dobře se čte, odsýpá. Je skutečně neodložitelná. Jen mrazivá a děsivá až tak ne. Kdybych narazila i na Kříďáka, nebudu se mu bránit.
Moje prvni kniha od spisovatelky - cekala jsem nejaky nadprirozeny pohlouply thriller, a ono to bylo docela dobry! Spravne zamotane, postupne odhalujici, zacetla jsem se celkem rychle a v zivote bych nevymyslela to, jak to dopadne.
Po přečtení kříďáka jsem hodně váhala, zda knihu číst nebo nebo ne. Nakonec jsem se k přečtení odhodlala a musím říct, že byla o moc lepší než Kříďák, který mě teda vůbec nenadchl. Teď jen budu přemýšlet, zda se vrhnout i do Jámy nebo ne :D
Četla jsem do výzvy a vybrala jsem dobře. Kniha má od začátku spád, a i když mystické prvky nemusím, tak tady to nerušilo.
Autorčin styl mi vyhovuje, knížka mi přišla správně napínavá a pěkně odsýpala. Osobně jsem ráda i za menší rozsah a tedy i absenci zbytečných zdlouhavých popisů a podobně.
Knížka se mi líbila víc než Kříďák, proto dávám 4 hvězdičky, nicméně poslední cca pětina mi přišla výrazně než horší zbytek knihy a vysvětlení na konci --- pozor náleduje možný lehký SPOILER!!! --- zbytečně překombinované a "americké".
Mne to přišlo dost strašný. Příběh nudný, nezajímavý a předvídatelný. Ale nejvic mě štvaly ty nesrovnalosti: nejdřív mají malinký domeček, kam se nevlezou všechny hračky a tak to musejí vyhazovat ( oslí můstek ke skladu věci) a kupovat nechtějí vzhledem ke stavu manželství a za par stránek už bydlí v obřím domě, který si renovovali sami. Na jednu stranu má par milionu za prodej domu a na druhou stranu je mu zatěžko dat taxikáři 20 liber, protože je na tom finančně dost zle.
Štítky knihy
thrillery tajná společenství tajemství zrcadla dálnice zmizení dětí
Skrýt reklamy
Po týdnu od přečtení chci napsat komentář a pomalu nevím co. Chvílemi jsem se v odhalování toho, proč a kam zmizela Izzy, motala jak vítr v bedně. Vzhledem k tomu, že jsem poslouchala v audio formě, vracela jsem se těžko a tudíž některý dějový souvislosti jsou mi záhadou doteď. Zbytečně moc spletitý, krapet nereálný ( i když tohle mi ne vždy vadí) a ponurý jako noc. Jsem ráda, že jsem se prodrala na konec a čapnu něco jinýho. Něco nad čím se mi nebude mozek točit jako žentour.