Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491347/bmid_tiche-roky-Kg8-491347.jpg
5
6903
6903
Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text
Přidat komentář
Ponuré,smutné z nepříliš šťastných 70. a 80. let minulého století kdý nebýlo normální absolutně nic ..
Další silný příběh, do kterého se člověk začte a čte tak dlouho dokud nedočte. Místy mi přišel neuvěřitelný. Nevím, ale asi bych knihu hodnotila jako nejslabší knihu od této spisovatelky, ale i tak si zaslouží vysoké hodnocení.
ČV 2019 3 Kniha, ve které hraje důležitou roli hudební nástroj
Příběh vyprávěný z pohledu dcery a otce opředený tajemstvím, které se postupně odkrývá ve dvou časových i dějových osách, které se nakonec v jednu protnou. Alena Mornštajnová mě baví.
Za mě plu mínus jako kniha Hana. Ze začátku jsem se trochu trápila teda. Pak jsem se celkem začetla, ale ten KONEC?! Totalně uříznuté! To na co čekáte půlku knížky, se nestane. Za mě prostě nedopsané. To mě s odpuštěním NAS**LO! Cítím se tím uřízlým koncem skoro okradená. Víc než 3 hvězdy dát prostě nemůžu.
Co způsobí nevyřčená slova? Jak moc dokáže člověk ublížit svým blízkým? Třebaže to nikdo nechtěl? Nevědomky? Alena Mornštajnová napsala příběh, ve kterém i jedna nechtěná událost dokázala změnit život rodině na několik desetiletí dopředu. Autorka si skvěle pohrála s postavami, vše promyslela do detailu. A přestože se kniha nejeví jako nijaká hlubokomyslná, závěr vše pomíchá a posune o několik latěk výš. Naprosto perfektní kniha!
Ale jako jo, proc ne. Bezne tyto knihy nectu, ale pujceni me donutilo se do toho vrhnout a nelituju!
Úžasná kniha, moc se mi líbila. Možná se mi líbila i víc než Hana - asi tím, že mi byla tématicky bližší. Bližší dnešní době, tomu, v čem žijeme. 5 hvězdiček udělím samozřejmě oběma.
Další skvělá kniha od paní Mornštajnové. Krásně napsaná a se silným příběhem. Nejdříve mě zarazil samotný konec knihy, ale tiché roky jsou hold tiché roky a k vzhledem k velmi dobrému vykreslení všech postav nakonec vůbec nevadí.
Zajímavá sonda do uvažování zapáleného komunisty, jaký vliv mělo na jeho nejbližší a jak se měnilo v čase. Skvělý námět, ale uchopený poněkud nešťastně - už jen strukturou knihy: poměrně krátké kapitoly přeskakují z otce na dceru a na střídačku vypráví jeho a její životní příběh v protivně rychlém sledu, takže než se stihnete zabydlet v jednom, už jste vrženi do druhého.
První zhruba polovina knihy je navíc vyprávěna tak nějak kysele - jako by to vyprávěla zapčklá stará panna, která už ví, jak to dopadne a každou větu otrávila něčím jako "vždyť jsem mu to říkala, ale on měl svou hlavu". Což paradoxně vede k tomu, že buď se začnete toho zabedněného komunisty bezděky zastávat nebo se od téhle "rozepře" odtáhnete, přičemž ani jedno vám asi nepřinese správný čtenářský zážitek.
Zhruba od té půlky je knížka najednou jaksi civilnější, lidštější a má potenciál tu počáteční pachuť přebít.
Ale možná že ta přetrvávající pachuť je právě tím, co autorka chtěla ve čtenáři zanechat. Možná nám chtěla sdělit (připomenout), že dobrými úmysly (=komunistickými ideály) je vydlážděna cesta do pekla a na to bychom neměli zapomínat (protože těch 40 socialistických let nám snad stačilo).
Kniha se střídá po kapitolách vyprávěním dcery a otce.
Bohdana žije v rodinné vilce s popudlivým, nemluvným a často ironickým otcem a nevlastní bohémskou matkou Bělou. O své rodině nic neví, nechápe, proč se otec chová tak, jak se chová a proč se nestýkají s žádnými příbuznými ani známými z minulosti.
Další román Aleny Mornštajnové o vztazích a rodinných tajemstvích mě pohltil a nedovolil mi přestat číst, dokud jsem nebyla na konci a neodhalila celou pravdu.
Nádherná kniha. Krásným jazykem je napsán krásný ač smutný příběh. Prolínání časových rovin zvládla autorka dokonale a srozumitelně. Kniha je stejně silná jako Hana.
Paní Mornštajnová mě nezklamala. Píše tuze krásným jazykem, nádherné, leč skrz naskrz teskné příběhy. Tiché roky jsou poutavý, silný příběh jedné rodiny o dvou liniích, dvou generací, které končí střetem v současnosti. Děj se odehrává zejména v hlavách, pocitech a myšlenkách hlavních postav, je plný nevyřčených slov a marnosti. Vlastně nevíte, koho Vám má být líto víc. Dlouho jsme se rozhodoval, zda 4 nebo 5, pro 4 byl konec, který mě zanechal v situaci, kdy jsem byl lačný ve čtení pokračovat a dočkat se alespoň něčeho hezkého, po mnoha desetiletích v životech hlavních představitelů. Pro 5 určitá blízkost životních peripetií. Co zvítězilo je zřejmé. Opravdu pěkná kniha.
Poté, co jsem přečetla jedním dechem Hanu jsem doufala, že toto bude stejná paráda, nebo i lepší. Paní Mornštajnová opět nezklamala. Nebýt čerstvě narozeného prcka, přečetla bych také jedním dechem. Určitě stojí za přečtení a věřím, že stejně tak jako já nezůstanete u jedné knihy, ale pustíte se do dalších.
Od prvního slova této knihy jsem věděla, že mě to bude neuvěřitelně bavit. Mornštajnová je pro psaní prostě zrozená. Celý příběh je vyšperkovaný od začátku, až dokonce. Když jsem knihu dočetla věděla jsem, že tohle rozhodně není moje poslední kniha od této autorky.
Asi nejvíc se mi líbí ta krásná čeština. Žádné vulgarity, žádný slang. Člověku oči plují po řádcích a užívá si všechna ta krásná slova. Příběh dojemný, bylo mi líto pana Svatopluka, ale vlastně i Bohdany. Určitě si knížku přečtu i podruhé a věřím, že si ji užiji ještě víc.
Za mě asi nejslabší ze všech jejich knih, ale přesto moc pěkně napsáno, Mornštajnová prostě umí.
Paní Mornštajnová prostě psát umí:) knížka se četla sama, je však odlišná od těch ostatních. Hvězdičku strhávám za otevřený konec, chápu že už je to v podstatě na čtenáři, ale lehce mě zklamal:)
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Výborná kniha, dobrý příběh, který se dobře četl. Autorka je prostě skvělá vypravěčka. Jen ten konec... aspoň jednu stránku navíc a jsem spokojená na plný počet hvězdiček:)