V podstate som celkom v poriadku
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356790/bmid_v-podstate-som-celkom-v-poriadku-Ua5-356790.jpg
4
1540
1540
Eleanor Olifantová je čudáčka. Nedbá na konvencie a je až príliš priamočiara. V spojení s nezvyčajným výzorom – zjazvené líce, ekzém – to znamená, že Eleanor je samotárka bez priateľov. V starostlivo rozvrhnutom živote a s telefonátmi od „mamy“, ktorá sedí vo väzení, jej zdanlivo nič nechýba. Všetko sa však zmení, ked sa Eleanor zaľúbi. Spolu s citmi naplno ožijú aj jej staré, dávno potlačené rany. Až vtedy pochopí, že jediným liekom na bolestnú minulosť je otvoriť srdce priateľstvu...... celý text
Přidat komentář
Výborný nápad, charakter a myšlienky hlavnej hrdinky zaujímavé. Kniha je pútavá, číta sa veľmi dobre, ale niečo mi tu na 5 hviezd chýbalo. Trošku ma sklamal koniec. Celú knihu sme zvedaví, čo sa vlastne Eleanor stalo, a postupne sa to síce dozvedáme, ale má to takú slabšiu atmosféru. Na konci nám to ešte v troch vetách autorka dovysvetlí, ale bolo nám to predhodené ako suchý fakt bez šmrncu. Stalo sa toto, toto a toto a hotovo, koniec. A ten jeden wau moment, ktorý nám autorka pripravila, nám tiež nasolila pod nos v jednej vete bez emócie a s tým sme sa mali uspokojiť, pretože Eleanor sa s tým tiež okamžite uspokojila. Takže pre mňa bol koniec trochu nedotiahnutý.
Další výborná kniha. Děkuji své ženě že mě na ní odkázala, čtení jsem si velmi užil a strašně rychle to uletělo. Příběh Eleanor je z jedné strany děsivý ale je to vše velmi reálné a perfektně vystavěné. A tak velmi lidské!
Je to příběh o osamělosti, o šikaně a psychické tyranii matky vůči dítěti (bylo hrozné číst o tom co je matka schopná udělat svým dětem a jak je to může zdeformovat a poznamenat na celý život), ale také je to o naději, drobných laskavostech a o cestě k sebepřijetí a vypořádání se s krutou minulostí. A také je to o tom, že každý z nás můžeme velmi významně pomoct lidem v našem okolí a to úplnými drobnostmi - je třeba akorát trošku pootevřít oči a být více empatický. Tenhle debut se autorce opravdu povedl a kniha pro mne byla výbornou, milou a místy i vyloženě laskavou a vtipnou společnicí.
Přečteno za jeden den. Velmi inspirující, dojemný příběh vyvolávající řadu emocí. Svéráznou Eleanor nelze nemít rád. Moc děkuji DK a oblíbeným uživatelům za tip. O tento zážitek bych byla nerada ochuzena, je to jeden z těch nezapomenutelných.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, kterou už jsem četla několikrát a poslouchala i jako audioknihu a určitě ne naposledy. Hlavní hrdinku jsem si zamilovala. Autorka tak úžasně dokázala vystihnout a popsat její povahu a osobnost, že jsem měla pocit, že je skutečná a že jí opravdu znám. Proto se ke knize vracím, když se mi po ní zasteskne. Je to smutná kniha, ale jsou tam i veselé momenty, kde jsem se hodně nasmála. Eleanor je tak roztomile svá a podivná, že vám přiroste k srdci..
Na to, jak mi začátek knihy dělal problémy, tak jsem nakonec ráda, že jsem vytrvala a knihu dočetla do konce. Hlavní postava Eleanor je trochu netypická hrdinka - je to spíš antihrdinka. Zpočátku dost podivínka působící poněkud nesympaticky, odtažitě, chladně - někdo, kdo nezapadá a z koho byste byli asi při osobním setkání dost nesví a možná nervózní. Takový jsem z ní měla pocit. Ale čím víc jsem Eleanor při čtení poznávala, vlastně mi jí bylo čím dál víc líto. A také mi bylo čím dál jasnější, proč se chová, jak se chová.
Je to velmi zvláštní kniha, která dává čtenáři nahlédnout do mysli člověka, který si v životě prošel těžkými životními zkouškami. Psychicky je to místy náročnější čtení, místy mi při čtení bylo nevolno na duši a dost se mi svíralo nitro. Ale čím víc jsem se nořila do knihy, tím víc jsem měla problém knihu odložit - i přes ty nepříjemné pasáže.
Závěr je možná do určité míry odhadnutelný, ale i tak je velmi silný a vlastně vám spousta věcí zapadne dohromady.
Nakonec hodnotím 4 hvězdami. Jednu jsem musela ubrat za ten začátek, který mi dal dost zabrat, než jsem se jím prokousala. Ale jinak mohu doporučit.
Kniha pojednává o dospělé ženě, která je pro okolí divná. I pro mne byla ze začátku divná, ale po chvíli jsem se s Eleanor seznámila, začínala jsem ji chápat a rozumět. Začátek se mi líbil a Eleanor jsem si oblíbila pro její inteligenci a upřímnou povahu. Těšila jsem se na změnu nebo její záchranu, ale příjemný pocit se u mne nedostavil. Konec se mi nelíbil. Zajímavé a překvapivé bylo vyvrcholení vztahu s její matkou. Věřila jsem, že její přátelství s Raymondem se prohloubí, ale to se nestalo. Bohužel tato kniha mne tolik neoslovila.
Premisa sice slibuje introvertní holku, která je svá, každého utře a absolutně ji nezajímá, co si o ní kdo myslí a ono to dokonce na začátku vypadá, že to tak bude. Velmi záhy se ale Eleanor seznamuje s Raymondem a začne se odvíjet jedna z nejpodivnějších psychologických proměn hrdinky, se kterou jsem měla tu čest. Šedá myška se během několika stránek mění v bojovnici, z ženy, jež by ještě před chvilkou na žádnou party nešla ani párem volů, se stává koordinátorka firemního večírku, koženou vestu a tašku na kolečkách rychle nahrazují podpatky a moderní hadry. To vše se děje nanejvýš klišoidním způsobem. Přidejte si k tomu zcela stereotypní mužské hrdiny – nagelovaného frajírka s příšerným chováním na straně jedné a uťápnutého ňoumu, který je ale přece tak hodný a chápavý, na straně druhé a hned máte koktejl plný pachutě šablonovitosti. Aby toho nebylo málo, autorka nám velmi laskavě objasní, proč je Eleanor taková, jaká je (protože každý introvert ke svému způsobu života musí mít samozřejmě děsivý portrét z dětství), tady ale bohužel narážíme znovu, neboť každému, kdo už četl alespoň dva „psychologické thrillery“, musí být jasné, co se té chuděře stalo. Zabodovat se však autorce daří v linii s matkou, to uznávám. Pomyslnou třešničkou je pak už jen kostrbatá stylistika a za mě bohužel i nepříliš povedené audioknižní zpracování. Petra Špalková se k mým oblíbeným interpretům nezařadila. Na závěr jen shrnu, že naprosto chápu, co kniha chce sdělit – že pomoc těm divným týpkům kolem nás je někdy na místě, a že je to může nakopnout zcela změnit svůj život, a že na to nikdy není pozdě, jenže se mi nelíbí, že tohle poselství autorka předkládá tak strašně šablonovitým a neuvěřitelným způsobem.
Podľa mňa je kniha super. Je výnimočná tématikou. Miestami mi to prišlo pomalé. Ale veľmi zaujimavá kniha o osobe, ktorej je "vážne skvelo" byť samotárkou.
Prajem pekný deň.
Eleanor je skvělá a uvěřitelná, i když ne zrovna tuctová osoba. Problémů má tak za deset lidí a vy jí budete fandit, aby to všechno zvládla a měla se fakt vážně skvěle.
Trochu skepticky jsem očekávala příběh vyšinuté asociálky. Ale je to vtipné a chytré. Člověk, který jedná upřímně až naivně bývá považován za divného. Navíc v případě Eleanor se jedná o člověka s otřesnými životními zážitky, který se straní lidí. Není zlá, je prostě jiná. Postupně se odkrývají jednotlivé události z minulosti. Určeno jednoznačně pro čtenářky. Určitě bych si ráda přečetla ještě něco od této autorky.
Tohle bylo zklamání. Knihu jsem si pořídil jelikož se mi zamlouvala anotace, kniha mi byla doporučena a nadšené recenze a ohlasy čtenářů vedli k zakoupení knihy. Začátek se mi moc líbil. Eleanor je svá... v dobrém slova smyslu. Příjemné jsou vlastně všechny postavy. Jenže po pár desítkách stránek přišel zlom a příběh začal stagnovat. Nic se tam nedělo opět až do posledních osmdesáti stran. Člověk věděl kam to dějově spěje, jenže dle mého, ty dobré kapitoly byly následovány kapitolami o ničem, vata na pár stranách, jen aby se v další kapitole něco nasálo. Anotace knihy o příběhu moc nevydá - aspoň tedy ta v té anglické verzi - a člověk pomalu neví o čem kniha bude. Bylo by to příjemnější čtení kdyby některé linky/postavy dostali více prostoru. Kdyby kniha nebyla plná čtenářské vaty. Kdyby Raymond dostal více prostoru. A kdyby kniha byla o 200 stran kratší. Mrzí mě to, protože jsem se na knihu těšil ale ještě víc jsem se těšil až ji budu mít dočtenou abych mohl už číst něco jiného.
Měla jsem z knížky obavy, když jsem si přečetla v anotaci, že je hlavní hrdinka psychicky nemocná, ale po prvních stránkách jsem zjistila, že se knížka čte úplně sama a zcela mě pohltila. Eleanor byla svéráz, ale působila na mně velmi sympaticky. Držela jsem jí palce, aby vše zvládla, dokázala se vypořádat s minulostí a potkala spřízněnou duši.
Upřímně, čekala jsem romantiku jak vyšitou z červené knihovny. Tohle bylo vše jen ne romantické. Byla jsem knihou úplně pohlcená a chtěla jsem jen číst a číst. Eleanor není typickou představitelkou ženského pohlaví, není ani typickou představitelkou člověka, za což mohou události, které ji poznamenaly na celý život. Přesto, anebo právě proto jsem ji začala mít ráda a držela jí pěsti. Protože i když jsou v knize místa, kde se i trošku zasmějete, při každém telefonátu matky vám zatrne a ke konci knihy přichází i nepříjemné mrazení, kdy jsem musela knihu odložit a trochu to rozdýchat. Další důležitou složkou knihy bylo srovnání dvou mužů dle vzhledu a jejich chování. Tady, pravda, se čtenáři dostane typického klišé, ale je to tak správně, aneb nesuď člověka dle jeho vzevření.
Má to být román pro ženy. S tím souhlasím, ovšem s radostí můžu konstatovat, že tento se nadmíru odlišuje a je inteligentní. Doufám, že autorka brzy něco napíše.
Moc často se mi nestava, ze bych nedocetla, ale tady v pulce koncim. Resp.nedoposloucham audio, coz uz musi byt. Eleanor je originalni, nesympaticka osoba a nemam s ni trpelivost. I navzdory pohnute minulosti, tezkemu detstvi, me nepresvedcila, abych zjistila, co se stalo a proc je takova, jaka je, a jak to s ni bude dal.
Eleanor, mej se i dal skvele.
Eleanor v sobě hluboko nosí trauma z dětství. Tak hluboko, že není schopná normálně žít a být šťastná. Nemůže. Nesmí. Mamka říkala, že za nic nestojí, že ji stejně nikdo nemůže mít nikdy rád. Postupně, velmi pomalu zjišťuje, že to bude asi všechno úplně jinak.
Dobře napsaný, dojemný příběh velice introvertní ženy (možná až trošku s autistickými rysy), která ve svých třiceti letech objevuje vnější svět, nalézá sama sebe a zjišťuje, že i přes všechna traumata a jizvy je hodna lásky jako všichni ostatní.
Moc příjemná oddechovka. Velké množství emocí a hlavně soucitu s holkou, o které přemýšlíte, jak byste se k ní chovali, kdybyste jí potkali. Je to kniha, která vás donutí se zamyslet, jestli nesoudíte příliž podle dojmu. Zkrátka, jeslti nesoudíte knihu podle obalu :)
Kniha vyniká svojou priemernosťou. Znovu si ju neprečítam a ani ju nikomu neplánujem odporúčať.