Vegetariánka
Han Kang
Ten pocit syrového masa rozžvýkaného mezi mými zuby. Jonghje se jednoho dne probudí z krvavé noční můry a její život se začne dramaticky měnit. Ze všeho nejdřív přestane jíst maso. Ovšem v dravé patriarchální společnosti její náhlé vegetariánství a zejména neoblomný postoj, s jakým se vzepře svému muži i rodině, představuje pro její okolí ohromný šok. Jihokorejská autorka získala za román roku 2016 Mezinárodní Bookerovu cenu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , OdeonOriginální název:
채식주의자 (Čchesikdžuidža), 2007
více info...
Přidat komentář
Velké zklamání. Krásný překlad, psáno moc hezkým jazykem, nicméně obsah pro mě naprosto nijaký. Rozhodně jsem si byla jistá, že blázen je Jonghje a ne já. A celkově si myslím, že u této duševní choroby je jedno, na jakém místě na světě člověka postihne. Do blázince by šla nejspíš všude.
Komu by se tahle knížka mohla líbit?
1) Tomu, kdo má rád Murakamiho, protože autorský styl Han Kang je podobný.
2) Tomu, kdo má odvahu přečíst si něco netradičního.
3) Tomu, kdo má chuť bez drahé letenky zažít atmosféru Jižní Koreje.
4) Tomu, kdo odkládá knihu až po přečtení doslovu.
5) A taky tomu, koho zajímají díla oceněná Man Bookerovou cenou.
Jsem unešená ! Čekala jsem sociální drama kritizující zkostnatělost korejské společnosti, ale tohle naprosto překročilo má očekávání. Hlavní hrdinka se rozhodne ze dne na den stát vegetariánkou. Od toho okamžiku se všechno začne hroutit, nebo spíše všechno poškozené a překroucené se stane zjevným. První část příběhu je vyprávěná manželem hlavní hrdinky, on představuje tradiční pojetí společnosti a absence empatie a fantazie je zřejmá jako facka. V druhé části nahlédneme část jejího osudu očima švagra, kterého stravuje nekontrolovatelná vášeň (a jeho život následkem jejího naplnění zkolabuje) a poslední, nejkomornější část příběhu je vyprávěná starší sestrou. Hrdinka je v této fázi svého života již v péči psychiatrů a postupně opouští nejen své místo v lidské společnosti, ale i svůj život. Jak psala Káča Máča - na konci jsem nevěděla, jestli jsem blázen já, Jonghje nebo všichni okolo.
No upřímně hodně netradiční a zvláštní počtení. Nemám moc co dodat. Kniha vlastně vůbec o vegetariánství není. Jonghie se touží stát spíše brethariánkou a žije v léčebně.
"Sestři, stála jsem na rukách vzhůru nohama, z mého těla pučely listy, z mých dlaní vyrůstaly kořeny... Zavrtávala jsem se do země. Hluboko, bez konce. Z rozkroku se mi chystaly vykvést květy, a tak jsem roztáhla nohy, roztáhla je doširoka".
Její sestra o ni pečuje a touží po smrti, které nemůže dostát kvůli péči o sestru a o svého synka.
"Cítila smrt, která se k ní přiblížila na vzdálenost několika měsíců. Už dlouho nežije, ale umírá. Celý její život je vysilující život, která není nic víc než pouhý přelud nebo hra stínů. Smrt, která se otírala o její rameno, měla povědomou tvář blízkého člověka".
"Ten život je zvláštní věc. Ať se lidem stane cokoliv, třeba i ta nejstrašnější tragédie, oni přesto dál jedí, pijí, vyměšují, myjí se: žijí a dokonce ani neztratí schopnost se nahlas smát.
Tohle byla jednoduše pecka. Kniha, která se absolutně vymyká všemu dosavadnímu, co jsem kdy četla. Po knize jsem sáhla čiště ze zvědavosti, protože jsem sama vegetariánka. Ovšem do čeho mě následně autorka zatáhla se nedalo moc očekávat. Vlastně po celou dobu čtení přemýšlíte, jestli je něco špatně s vámi nebo s hlavní hrdinkou. Chápete ji, ale na druhou stranu si ťukáte na čelo. Soucítíte s ní, ale zároveň tak úplně nepobíráte její počínání a ptáte se neustále dokola spolu s ostatními postavami knihy: "Proč...?"
Nádherná sonda do jihokorejského fungování společnosti. Kromě toho stále dokola uvažujete nad tím, co se z tohohle sakra může na konci vyvrbit a na samotném konci nejste stejně o moc chytřejší, jen prostě uchvácení. Bylo úžasně vidět, jak má všechno svoje pravidla, místo, co se očekává od dokonalé manželky a pak stačí jeden menší radikální krok v podobě věty "nebudu jíst maso, zdál se mi sen..." a všechno se kompletně rozsype a navrch se ukážou pravé charaktery postav. Dokonalé.
Kniha mě zaujala hrozně moc. Ve finále jsem četla úplně jinou knihu, než jsem si myslela, že budu číst.
Krásné pojetí žen, mužů, společnosti v asijské kultuře, o životě a rodině .. kniha je mnohem hlubší než se na první pohled může zdát!
Kdyby se mě někdo zeptal, jaké knize je Vegetariánka podobná, tak vůbec nevím, co odpovědět. Nic podobného jsem ještě nečetla.
Kniha je rozdělená na tři části, z nichž v každé je vypravěčem někdo jiný, ale děj (pokud se to tak dá nazvat) se točí jen kolem Jonghje, naší vegetariánky.
Pro mě to byl opravdu zajímavý příběh ze zajímavého prostředí tradiční Jižní Korei a nebudu se tady tvářit, že postojům rodiny nebo i samotné Jonghje jako Evropanka rozumím. Je pravda, že zatímco první dvě části jsem zhltla na posezení, se třetí už jsem měla trochu problém a dočíst knihu mi trvalo trochu déle.
U této knihy naprosto chápu, že se rozhodně nebude líbit všem, ale já doporučuji pro jiný pohled na svět.
Skláním se před překladem, který je velmi čtivý. První dvě části protekly před očima jako voda, třetí část byla o kus náročnější, ale všechny stojí za to. Jsou napěchované nikdy neprojevenými emocemi, skrývanými myšlenkami a touhami. Chvílemi dost drsný vhled do vzdálené kultury, ke konci jsem měla úplně stažené hrdlo smutkem.
Pro mě upřímně jedno z těch těžších čtení, občas jsem se musela vracet na začátek odstavce a číst znovu, abych děj vstřebala. Zvláštní kniha, z úplně jiného prostředí a kultury. Chvílemi děsivá až bizarní. Ale jo, proč ne!
Vegetariánka není kniha, která by mě nějak zvlášť zaujala, nicméně je to dobrá kniha. Čtivá, originální, moderní, protože má v sobě hodně syrovosti a drsnosti - a to teď hodně letí. Pravou hodnotu má skryté poselství knihy - útok na tradiční vnímání ženy v Koreji.
První dvě části knihy byly velmi dynamické a dějové, v třetí části vyprávění výrazně zpomalí a stane se spíše úvahovým, možná proto jsem knihu dočítala poměrně dlouho.
Myšlenka, kterou v příběhu spatřuje autorka doslovu, je pro neznalé kulturních souvislostí, jako jsem já, možná hůře pochopitelná, avšak i přes to mne kniha zaujala, a to především svým stylem, střídáním perspektiv a místy až naturalistickým vyobrazením.
Něco jako Murakami - nejednoznačné, děsivé a řešící věci a situace, které prostě člověka nenapadnou (nic banálního jako v jiných knihách).
Osobně mi ale název knihy vůbec neladí s obsahem.
Za mě jen tah na ty, které se o toto téma zajímají.
Možná proto, že jsem měla od knihy JINÁ očekávání jsem nyní zklamaná. Ano, bylo to dokonalé ale i dokonalé věci dokáží zklamat.
Až doslov Petry Ben Ari mi v tom guláši udělal trochu jasno. Více než cokoli jiného se člověk ptá: " jak je sakra možné žít v poměrech, které v Koreji, Číně, Japonsku jsou.."
Velmi svérázný, čtivý a svým způsobem i šokující text. A pak ten doslov, který více než cokoli jiného svědčí o tom, že (literární) text nelze nikdy zcela vytrhnout z prostředí, v němž vznikal, ať už se proslaví v překladu jakéhokoli jazyka.
Až při četbě toho doslovu jsem si uvědomila, že jedna věc je nechat se strhnout originalitou a obrazností textu, druhá věc je skutečně pochopit jeho poselství.
Nezbývá než se ptát, co zůstalo ztraceno v překladu.
Vegetariánku bych chtěla vidět zfilmovanou.
Ano, opravdu zvláštní kniha. Rozdělená na tři části a ani od jedné jsem ne nedokázala odtrhnout. Netradiční a velmi zajímavý námět.
Zvláštní, opravdu hodně zvláštní.... naprosto odlišné prostředí, společnost, životní přístup... dílko úzké, ale příběh hutný, těžko pochopitelný a těžko stravitelný - ovšem chápat a strávit jej není třeba :-) Pro zajímavost doporučuji přečíst každému, ač já osobně se cítím lépe u něčeho lehčího... :-)
Velmi zajímavá a zvláštní kniha. Nejvíc se mi líbila a oslovila část poslední, z pohledu sestry. Stojí za přečtení, jsou tam krásné obraty a obrazy, má divnou magickou atmosféru. Četla jsem v angličtině.
Štítky knihy
zfilmováno vegetariánství Korea korejská literatura duševní poruchy, duševní nemoci Bookerova cenaAutorovy další knížky
2018 | Kde kvete tráva |
2019 | Bílá kniha |
2025 | Neloučím se navždy |
2023 | Vegetariánka |
Zvláštní!