Vrány
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539377/bmid_vrany.jpg
4
3880
3880
Dvanáctiletá Bára si na prahu puberty připadá osamělá, jenže ne tak jako její dospívající vrstevníci běžně čelící nepochopení. Ona vážně sama je. Matka ji ustavičně srovnává se starší sestrou, která dělá „všechno líp“, otec své chování k ní mění podle toho, jestli se ženský zbytek rodiny zrovna dívá, a Bářinu výtvarnému nadání doma nikdo nevěnuje pozornost přesto, že ve škole na její kresby pějí ódy. Opakovaná a dobře míněná doporučení ohledně rozvíjení dívčina talentu ze strany učitelů mají ale velmi netypický dopad… Šrámy a stíny na duši se vrší a s nimi i temnota hluboko v Bářině nitru. Jedinými jejími důvěrnicemi se stávají vrány hnízdící před okny v parku. Jaké by to vlastně bylo být vránou?... celý text
Novely Literatura česká Rodina
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Interpreti: Andrea Černá , Veronika Khek Kubařová
více info...
Přidat komentář
Nenadchne a může urazit. Rychlost a lehkost psaní se mi líbila, tempo bylo opravdu rychlé, ale nerozkreslenost postav, která mi opravdu hodně chyběla sice způsobila že jsem knihu přečetla za den, ale téma na mě moc nezapůsobilo, prostě se mě to tak moc nedotklo a ani neohromilo. Postavy byli rozdělené do dvou jasně daných kategorii, dobro(Bára, Frodo, Frodova matka a vzácně Báry otec...) a zlo(Katuška a její maminka), které mě sice vytáčeli do nepříčetnosti, ale nedělo by se to kdyby Matka nebyla jak zaostalejší macecha z Mrazíka, která dcery hodnotí podle schopnosti udržovat pořádek. Prostě bez dobrého záporáka to nejde. Jak už jsem zmínila tak kniha rychle odsýpala a aby se člověk mohl na chvilku pozastavit tak bylo přidáno pár slov jako třeba pipina a pak něvysvětlitelné postoje Bářiny matky. Hodnotím 2 hvězdíčkami za obálku a rychlost se kterou jsem mohla knihu přečíst(Nemyslím to zle, je super když kniha není zdlouhavá a těžká co se textu týče). Chtěla bych ale zkusit i jiné tituly autorky.
Taková jednohubka po které mi v puse zůstala pachuť.
Petru Dvořákovou jsem potkala na autorské besedě a je to úžasná osobnost, která to v životě vůbec neměla lehké. Na besedě otevřeně mluvila o svém komplikovaném vztahu s matkou a používání fyzických trestů v rodině. Při čtení knihy mi bylo úzko při představě, jak asi moc čerpala ze svých vlastních zážitků.
Já tušila, že to bude neveselé, bolavé a smutné čtení. Petra Dvořáková mě rozervala duši na kusy a ještě teď mě bolí srdce. Tak smutné! Tak skutečné! Wow!
Opět skvělá kniha! Doporučuji!
Hodně emotivní kniha, která je dost odlišná od knih, které běžně čtu. Vybrala jsem si ji hlavně kvůli hodnocení tady a taky proto, abych poznala styl psaní další české autorky. Rozhodně to nebyla chyba. Kniha se četla naprosto perfektně, není dlouhá, takže se dá přelouskat dost rychle. Už dlouho mi nebylo tak moc líto hlavní hrdinky, s Barčou jsem dost soucítila, je mi líto, že jí ani Frodo nedokázal pomoct, i když se snažil asi nejvíc ze všech. Perfektně vykreslená psychologie postav, hlavně z matky se mi chtělo zvracet. Dávám všechny hvězdy a od autorky si určitě ještě ráda něco přečtu.
Tohle pro mě byla velice silná kniha se smutným koncem. Po přečtení jsem si i dokonce řekla, ty vole, to bylo psycho.
Nicméně, pro mě první setkání s autorkou a myslím že rozhodně ne poslední. Líbí se mi i styl psaní autorky, velice realistický a prostě mě to vtáhlo do děje po všech stránkách.
Věděla jsem do čeho jdu. Že kniha je opravdu silná a smutná. A musím říct, že mě celý příběh hodně zasáhl. Do Báry jsem se vcítila tak moc, až mi z toho bylo úzko. Díky bohu jsem nikdy nemusela prožívat to co ona a nemělo by to prožívat žádné dítě nikde na světě...
I když kniha byla poměrně krátká, všechny emoce zde byly vykresleny skvěle a pravdivě.
Oddechovka na jeden večer.
Neurazí, nenadchne, ale číst se to dá.
Rozhodně ji ale nepovažuji za "knihu roku".
Hodne depresivní kniha. Ta matka byla na ránu bylo mi Báry fakt líto. A ten konec ten mě teda fakt dostal, takový konec jsem nečekala.
... vztahy v rodině, domácí násilí, psychické týrání, dospívání, boj o život, smutek
☆
Nejhorší forma hnusu je týrání dětí a to jakýmkoliv způsobem. Že dostanu pohlavek nebo seřváno, že mám shnilou svačinu už měsíc v tašce, ano, chápu. Že jdu za školu a dostanu zaracha na 14 dní a musím pořád luxovat, oukej, ječím u toho, ale radši držím pusu. Ale psychické týráním, které končí fyzickým útokem se nedá jen tak přestát. Snaha o to být lepší a přitom se nezavděčit s ničím, je obrovský boj, který nejde vyhrát. Přitom je problém v tyranovi, nikoli v dítěti. Má nad ním moc a proto si dovolí na slabší. Nepřehlížejte to, snažte se pomoc, tohle si opravdu nikdo nezaslouží.
☆
Tak rychlý konec byl dost přehnaný. Matka hysterka, která je v rodině generál a dělá mezi dcerami výchovné rozdíly. Otec slaboch, který je pod vlivem matky. Pubertu má každý jinou, někdo dostane na zadek, oklepe se a jede se dál. Některé dítě je citlivé a má pocit, že mu nikdo nerozumí a u matky pochopení nenachází. Ségra mi taky byla dávána za příklad, byla ta lepší a hodnější, ale držely jsme spolu, tady ani sestry při sobě nedrží, každá je jiná. Jedna pořádná a druhá bordelářka. Toto téma je dneska populární a děti jsou víc citlivé než dřív, ale tady jsem se nějak nedokázala vcítit. Je to knížka nucená na city čtenářů. Ale upřímně, kolik matek by ocenilo talent dítěte, když místo toho, aby umylo nádobí nebo si uklidilo, tak si bude v binci kreslit. Přijde mi, že knížka je napsaná z pocitu ukřivděného dítěte a autorka jí napsala za jedno deštivé odpoledne, kdy měla špatnou náladu. Autorka ve svých knížkách zdůrazňuje jen negativa a hraje na city čtenářů.
Nevím, jestli je tahle knížka vhodná zrovna na období korona karantény, každopádně jde opět o výborný kus mé oblíbené autorky. Dvořáková znovu člověka vtáhne do děje, dokáže probudit pestrou škálu emocí, při čtení místy skoro až fyzicky trpíte s hlavní hrdinkou. Silná kniha od silné ženy. Každému psaní Petry Dvořákové nebude vyhovovat, protože skoro každá její knížka otevírá schránky s těmi spíše negativními emocemi, charakterovými vadami, připomíná lidem věci, na které by možná raději chtěli zapomenout. Dělá to ale tak mistrně, že čtení jejích děl je opravdu hlubokým zážitkem a pro mě důvodem, proč se vždy těšit na její knihy další.
Přečteno na jeden zátah.
Silný příběh na málo stránkách, který člověka nepustí.
Během čtení se mi začalo vybavovat moje dětství, všechny křivdy a začaly se otevírat staré rány a proudit vzpomínky.
A ta obálka ? TOP !
Knihu o dvanásťročnej Barunke, žijúcej v dysfunkčnej rodine, som prečítala takmer na jeden dych. Text je pomerne krátky a jednoducho napísaný. Príbeh rodiny čítame z pohľadu Báry a jej matky, ktoré majú medzi sebou často konflikty. Najmä pasáže z pohľadu Báry pôsobia autenticky a sú písané rečou malého dievčaťa. Pri čítaní som mala pocit, akoby som špehovala rodinné pomery u susedov. Ďalej som cítila veľa hnevu, súcitu a bezmocnosti. Vzťahy v tejto rodine sú narušené, čitateľ chce hlavnú hrdinku utešiť a pomôcť jej. Nič však nie je čierno-biele a platí to aj v tomto prípade. Situácie v rodine nie sú tak úplne jednoznačné, aj keď tušíte, že niečo nie je tak, ako má byť.
Nechcem viac prezrádzať, ale určite odporúčam. Je to emočne veľmi silný príbeh a len tak naň nezabudnem.
Velmi emotivní příběh, chvíli mi bude trvat, než příběh Barunky strávím. Přemýšlím, kolik dětí musí žít podobný život. Oblíbená autorka opět napsala skvělou knížku.
Jedna z nejsilnejsich a nejdepresivnejsich knih, co jsem cetla. Mam z ni uzkost i po precteni. Ale skvela.
Štítky knihy
česká literatura zneužívání dospívání rodinné vztahy pro dívky domácí násilí týrání vrány matky a dcery syndrom CAN
Skrýt reklamy
Knížka mě bohužel neoslovila, či nenadchla tak jak by měla. Podle mého názoru se okolo této knížky dělá, nebo dělal zbytečný humbuk. Ne, že bych chtěla shazovat nějak příběh, či emoce, které dokáže knížka vyvolat, ale bohužel mě příběh tolik nezasáhl jak by měl a do prožívaného utrpení hlavní hrdinky Báry jsem se nedokázala vcítit. Členové její rodiny mi nebyli vůbec sympatičtí, a i další postavy nebyly vůbec dobré. Příběh má velký potenciál, ale v tomto případě nebyl využit. Co ale knížce upřít nemůžu je její čtivost. Nechci ale díky jedné pro mě nepovedené knížce na autorku zanevřít, takže si určitě příležitostně přečtu i její další knížky.