Zahrada
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499054/bmid_zahrada-QKZ-499054.jpeg
4
1747
1747
Jak žít, když člověk dostane do vínku danajský dar? Dlouho neobývaná stará vila se zanedbanou zahradou. A jedna velká životní prohra navrch. Pětatřicetiletý Jaroslav Havlát se vrací do domu svého dětství ve chvíli vážného životního zlomu. Po zpackané „církevní kariéře“ hodlá začít nový život, poprvé konečně sám za sebe. Snad také s trochou naděje, ale především s nákladem vyhoření, samoty, s pocitem odcizení vůči všem a všemu. Jedinou laskavou náručí se mu stává zanedbaná zahrada a práce v ní. V odloučení mezi stromy, keři a květinami se pokouší znovu najít sám sebe a dát životu ještě nějaký smysl. Postupně se seznamuje se sousedy a stále víc začíná svému zvláštnímu odcizení přicházet na kloub. A s tím se dostavují i tísnivé konflikty, protože poznání sebe sama je děsivější, než dřív mohl snad jen tušit. Kudy vede hranice mezi odmítnutím a přijetím nepřijatelného? Najde se aspoň někdo, kdo mu porozumí a podá ruku? Existuje z této temné noci cesta ven?... celý text
Přidat komentář
Útlá knížka plná emocí. Silný a smutný příběh Jarka, který hledá své štěstí, ale uvnitř cítí, že něco je jinak... "Klec je vždycky klec, ať je v ní zahrada, zvíře, nebo člověk."
Kniha, která zanechá vzpomínky, náměty k přemýšlení. Na velmi malém počtu stránek bylo načato velmi mnoho témat, proto mi to celé přišlo takové krátké, neukončené. Ale zaujalo mě psaní v ich-formě, dalo to knize život, autentičnost. Chaos v životě hlavní postavy byl střídán uklidňujícími prvky v podobě práce na zahradě. Čekala jsem, že se bude řešit problém vypravěče, ale to už asi nechala autorka na čtenáři, ať si domyslí konec.
Dávám plný počet hvězdiček- Nezbývá mi než dodat, že to byl velice silný příběh.
Páni! Silný, hodně silný. Autorka prostě umí. Psychologický román, postavený na ceste k poznání sebe sama, pochopení a hlavně nepochopení. Někdy je těžké smířit se sám se sebou a svým okolím.
Autorka se podruhé vrací k tématu, který již naznačila ve Vránách. Teď navíc v ich formě, což celému příběhu přidává na pestrosti a dramatičnosti. Přitom z počátku jsem myslel, že cílem je falešné pánbíčkářství a obchodníci s ním. Autorka zkrátka umí. Jen ten závěr je takový moc prosluněný a optimistický. Pokud je hrdina tak silná osobnost, musí mu být jasné, že jediným řešením je léčba. Ruku na srdce - kdo by chtěl mít podobného souseda?
Jaroslav ve své zahradě, obyčejný člověk s pohnutými vzpomínkami a temným tajemstvím, což je jeho trnovou korunou - mučedník světa kolem něj. Nechci prozradit víc, je to psychologický příběh muže, který je tak smutný, že je vám ho chvíli líto, chvíli ne. A snažíte se pro něj mít pochopení.
(SPOILER)
Příběh mladého muže, který se rozhodne opustit kněžskou dráhu a vrací se do domu svých prarodičů, kde prožil nepříliš radostné dětství, se čte doslova jedním dechem. Autorka velmi přesvědčivě popsala utrpení muže, který zjistí, že ho přitahují hlavně děti a hodně mladé dívky. Román je především psychologickou výpovědí nešťastného člověka bojujícího s nepřízní osudu, který ho nejen v dětském věku připravil o matku a nedopřál mu ani dobrou otcovskou výchovu, ale ještě ho připravil o možnost najít si životního partnera.
Velkou útěchou je mu právě zahrada, o kterou se naučil pečovat ještě v době, kdy žili prarodiče. Zejména děda ho naučil, jak se o zahradu starat a nakonec je to právě tato záliba i dovednost, která mu dá naději do dalšího života. Velmi emocionální a přesvědčivé, ještě dlouho mi tento příběh zůstane v hlavě. Doporučuji těm, kteří se snaží spíše chápat, než odsuzovat to, co je mimo tzv. normální chování.
Autorce se zase povedlo napsat útlou knihu, nad kterou budu přemýšlet ještě nějakou dobu. Nezasáhla mě tolik jako například VRÁNY, ale v hlavě mi bude ležet ještě dlouho.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
16/2023
Útlá knížka, to jo, ale našlapaná tolika palčivými tématy...
"Lidi umí být svině, něco o tom vím."
První část knihy, kdy Jarek vypráví o odchodu z církve, návratu do domu, kde žil s prarodiči, z toho jsem byla fakt nadšená. Přišlo mi to tak obyčejně psaný, a přitom tak neobyčejný...
Zlom v podobě Jarkova zjištění byl pro mě v tu chvíli trochu moc, nějak mi to neladilo k tomu, kam jsem očekávala směr příběhu.
Ale to, co se pak odehrávalo, to bylo tak...přesný a odrážející dnešní (a asi nejen dnešní) dobu, náturu lidí, předpojatost, davový chování, pomluvy, soudci a kati z řad veřejnosti...Chvílema mi z toho bylo až blivno.
A to, že i Jarda byl obětí svýho zjištění, nenáviděl se za to a nevěděl, co s tím, prostě nikdo neviděl.
Dnešní doba na stříbrném podnose.
Jednu hvězdu dolů, přeci jen mě to neuspokojilo tolik :-)
P.S.: Nemůžu si pomoct, ale ty knihy jsou fakt drahý...Za necelých 200 stran 300 korun? Jauvajs...
Ke knize jsem se dlouho odhodlávala, protože mě odrazovaly negativní komentáře. Ale nelituju, chytla mě a nepustila až do konce. Určitě stojí za přečtení. Jedná se o téma k zamyšlení a určitě se mi nechtělo zvracet, jako některým...
Autorka si vždycky vybere téma, které přitáhne čtenářky, ale přijde mi to dost povrchní. Kněz, který cítí faleš v církevním žití, opouští svou farnost a rozhodne se žít v domě se zahradou, kde prožil u prarodičů své dětství, ale život mu začne komplikovat sebepoznání, že s ním něco není úplně v pořádku. Až tak mě knížka nechytla, ale je to rychlé čtení na jeden večer.
(SPOILER) Tak si tak jako čteš ,říkáš si ,pohoda oddech počtu si o chlápkovi ,kterej si dá dohromady život ,dům a zahradu ... Pak mě na chvíli na začátku při jeho popisu napadne ty blaho to je snad nějakej pedofil ... A po pár stránkách ono jo ... Pak se mi to najednou vůbec nechtělo číst... Pak sem ho chvílemi začala i litovat ... Ty jo vlastně úplně nevím co na to napsat. Asi jako Vrány ,paní spisovatelka se prostě toho nebojí a seká do živého ... Nu sem zvědavá co dalšího z ní vypadne.
Nepříjemné téma, ale dost dobře zpracované. Tak akorát. Nesnaží se šokovat, nesnaží se dávat přehnaná rozhřešení, celé je to takové skoro až suše informativní. Autorka dokázala nechat čtenáři prostor vytvořit si vlastní postoj.
Po dočtení ve mně zůstala úzkost. Život prostě od určitých momentů už nemůže být nikdy stejně dobrý, jako byl před tím.
Jarkovi budete fandit. Je to sice tlusťoch a někdy až zženštilá citlivka, ale získá si vás, protože i když žije v bavlnce, rozhodne se to změnit. Rozčiluje ho, že coby kněz nemůže kázat o tom, že homosexualita není nemoc a queer lidi maj právo na život. A taky ho štve, že v něm nikdo nevidí jeho, ale jenom prodlouženou boží ruku.
Zahrada u domu jeho mrtvejch prarodičů má hned několik významů, každej si může dosadit co chce. Ale je to něco, o co se člověk musí starat, aby to nějak vypadalo. Péče je prostě důležitá, ať jde o venkovní prostor, duchovno nebo třeba mezilidský vztahy.
Slibně rozjetej příběh pak autorka pohřbí, když do všeho zamotá pedofilní linku. Jarek přestává řešit to, co knížku doposud dělalo dobrou knížkou a světla namíří na jinej problém. Ten má doplňovat původní myšlenku, ale působí to násilně a rozhodně ne důvěryhodně.
Závěr se docela povede, prozrazovat samozřejmě nebudu nic, a jako jo, dává to všechno smysl. I ta zahrada, všechno. Ale trochu to působí dojmem, jako kdyby si Dvořáková vzala příliš malej pytel, do kterýho se snažila nacpat příliš mnoho témat.
Vcelku útlá knížka, ale tak silné téma, moc dobře popsané a čtivé,... hodně depresivní čtení. Stále jsem čekala co se stane a snad.... Doporučuji přečíst.
Bohužel zklamání kniha má být román ale mě to spíš přišlo jako vyprávění příběhu než román a navíc kniha nebyla ani zábavná nudil jsem se u ní.
Štítky knihy
česká literatura faráři tajemství katolická církev samota společenské romány české romány
(SPOILER) Ohromuje mě, jak dokáže autorka tak věrohodně vyjádřit pocity člověka, který o sobě "zjistí", že je pedofil. Úplně z toho to zoufalství a úzkost číší. Skvěle vybrané slova, skvěle vytvořená atmosféra bez hluchých míst. Nicméně ztotožňuji se spíše s pohledem rodičů, jako sama matka malé dcery. Ale nehodnotím to jako realitu (která se samozřejmě děje), nýbrž jako knihu a ta si zaslouží plný počet. Určitě se na autorku zaměřím.