Žalmy I : žalm 1–40 podle řeckého překladu Septuaginty
neznámý - neuveden
Žalmy, písně pocházející z prostředí starověkého Izraele, pro svou vysokou poetickou hodnotu nepochybně patří ke světovému kulturnímu dědictví. V první polovině 2. století před naším letopočtem vznikl mezi řecky mluvícími Židy překlad těchto textů z hebrejštiny do řečtiny. V této souvislosti se můžeme tázat: Jakým způsobem převáděli překladatelé hebrejský text do řečtiny, kterou mluvili? Měli nějaké zásady, které při své práci dodržovali? Lze v překladu rozeznat určité strategie či tendence? Na tyto a podobné otázky nabízejí odpovědi překladatelé řeckého (septuagintního) žaltáře Veronika Černušková, Jana Plátová a Ladislav Tichý. Petr Chalupa se v poznámkách k překladu pokouší zachytit a vyhodnotit způsob, jakým překladatelé z hebrejštiny do řečtiny postupovali.... celý text
Přidat komentář
Pomerne krátka kniha, ktorá však má mať niekoľko pokračovaní. Dúfam, že sa dostane na všetky žalmy.
Na rozdiel od predošlého počinu (Izaiáš) táto neobsahuje preklad masoretského textu. Čo by som ešte oželel; nie je problém nájsť iný vhodný preklad pre prípadne porovnanie či už v slovenčine alebo češtine. Čo mi ale vyslovene chýba je ohlas v Novom zákone (NT). Žalmy sú najcitovanejšia kniha Starého zákona (ST) v NT. Práve tu by takáto analýza za každým žalmom obsažnosti knihy výrazne pomohla (podobne bol riešený Izaiáš). Vysvetľujúce poznámky sa totiž skôr venujú jazykovedným nuansám, nie teológii (ale to je pre základnú analýzu prístup v celej edícii).
Autorovy další knížky
2001 | Bible |
1997 | Epos o Gilgamešovi |
2013 | Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
1986 | Píseň o Rolandovi |
2003 | Béowulf |
Překrásná a dojemná, nejstarší? náboženská poezie. Když jsem dělal první krůčky v křesťanství, připadaly mi žalmy děsně paranoidní. Ovšem teď s žalmistovým světonázorem dokonale souzním. Jak napsal M. H. ve svém vynikajícím komentáři, doufám, že brzy vyjdou další díly žaltáře.