marlowe
diskuze u autorů
Marcel Deli napsal tři knihy – z nichž dvě jsem měl tu čest si přečíst. Upřímně řečeno, ve skutečnosti se o opravdovou literaturu ani nejedná, jsou to takové hříčky pro pobavení, napsané pro kamarády, kteréžto jsem nějak ohodnotil (dle svého nejlepšího vědomí a svědomí) a dál bych se jimi už nejspíš nezabýval.
Nicméně mě velmi zaujalo neskutečně vysoké bodové ohodnocení těchto knížek (např. Husákovy děti 97%!!!) – a tak jsem se rozhodl trochu nahlédnout "pod pokličku".
Vysokou evaluaci má samozřejmě na svědomí nízký počet hodnotících čtenářů – ale s tím i ruku v ruce nevídaně vysoké procento "pětihvězdičkových" ohodnocení.
Tož jsem si jen tak pro ukrácení dlouhé chvíle vyzobal deset náhodně vybraných čtenářů, kteří knížkám nadělili plných 100% – a vyhotovil si pro své potěšení takovou miniaturní statistiku:
1) Šest z oné mnou vytipované "desítky" se zaregistrovalo v dubnu 2015 (leč na tom by ještě nic tak zajímavého být nemuselo).
2) Šest z deseti respondentů vyplnilo kolonku "Oblíbený autor". Všech šest uvedlo jako oblíbeného autora Marcela Deli – a kromě něho pak buď už žádného jiného autora (v jednom případě), jednoho autora (ve dvou případech), dva autory (ve dvou případech) nebo 5 autorů (v jednom případě).
3) Všech deset "respondentů" přečetlo celkem (dohromady) 291 knih, což znamená zhruba 29 přečtených knih na jednoho respondenta.
4) Všech těchto deset "pětihvězdičkových" hodnotitelů doporučuje (v kolonce "Doporučené knihy") celkem 17 knih (z čehož plyne, že každý z vytipovaných doporučuje v průměru 1,7 knihy) – a autorem 10ti z nich je shodou okolností Marcel Deli.
5) Těchto deset čtenářů napsalo celkem 32 komentářů, z toho 21 (výhradně silně pozitivních) se týká knih Marcela Deli.
6) Dva z oné desítky vyplnilo kolonku "Citáty" – a oba dva jako na potvoru citují Marcela Deli.
7) Sedm "respondentů" vyplnilo kolonku "Knihotéka" – a vepsalo do ní CELKEM 17 knih (z čehož plyne, že každý z vytipovaných má ve své Knihotéce 1,7 knihy) – a autorem 10ti z nich je shodou okolností opět Marcel Deli.
8) Dál už jsem se statistikou nepokračoval, byť se přímo nabízela další srovnání, např. zajímavá provázanost mezi autory pětihvězdičkových hodnocení a udělenými palci u jednotlivých pozitivních komentářů… – ale tolik času už jsem zase této marginálii obětovat nechtěl.
(Mnou citovaná čísla platila dnes odpoledne – časem, např. po tomto mém komentáři, se pochopitelně mohou tito čtenáři "rozečíst" – a čísla se tak z pochopitelných důvodů mohou změnit!)
Poručík Columbo by řekl: "Tím se to všechno vysvětluje" – ale na druhou stranu se Mirek Černý ve známé pamětnické "konspirační" písničce ptá: "Je všechno jenom náhoda?"
Pakliže to opravdu JE pouze a pouze náhoda a tak vysoké procento de facto "nečtenářů" hodnotí knihy pana autora oněmi nevídanými sty procenty, potom se panu Marku Deli hluboce a upřímně za svoje spiklenecké úvahy omlouvám.
Romány a povídky s Nero Wolfem – 1. část
(Knihy jsou seřazeny podle data vydání v angličtině.)
1934 – Fer-de-Lance, Zmije hraje golf - přeložil Miroslav Drozd (1994)
1935 – The League of Frightened Men, Liga vyděšených - přeložil Jiří Navrátil (1973), poprvé v Třikrát Nero Wolfe
1936 – The Rubber Band, Dědictví Kláry Foxové - přeložil Jiří Prosecký (1994)
1937 – The Red Box, Červená krabice - Miroslav Košťál (1997), poprvé v Tři případy a Nero Wolfe
1938 – Too Many Cooks, Příliš mnoho kuchařů - přeložil František Jungwirth (1973), poprvé v Třikrát Nero Wolfe
1939 – Some Buried Caesar, Pohřbený Caesar - přeložil A.J. Šťastný (1940), upr. pod názvem Pohřbený César (1970), později pod názvem Náhlá smrt přeložil Pavel Dominik (1996)
1940 – Bitter End, Hořký konec - přeložila Kristýna Rosenbaumová (2001)
1940 – Over My Dead Body, Jen přes mou mrtvolu - přeložil Jan Klíma (1995)
1940 – Where There's a Will, Jeho poslední vůle - Miroslav Košťál (1997), poprvé v Tři případy a Nero Wol-fe
1941 – Black Orchids, Černé orchideje - přeložil Václav Janouch (1972), poprvé Černé orchideje : dva kri-minální příběhy, později pod stejným názvem přeložil Miroslav Košťál (2002)
1942 – Cordially Invited to Meet Death, Schůzka se smrtí - přeložil Václav Janouch (1972), poprvé Černé orchideje : dva kriminální příběhy, později pod názvem Srdečné pozvání na smrtpřeložil Miroslav Košťál (2002)
1942 – Not Quite Dead Enough, Orchideje a uniformy - přeložili Miroslav Košťál a Zuzana Čaplová (2000), poprvé v 5x Nero a Archie
1944 – Booby Trap, Past - přeložili Miroslav Košťál a Zuzana Čaplová (2000), poprvé v 5x Nero a Archie
1945 – Help Wanted, Male, Najmu muže - přeložil Miroslav Košťál (2001), poprvé v Tři nepříjemnosti v 35. ulici
1946 – The Silent Speaker, Němý řečník - přeložil František Jungwirth (1977)
1946 – Instead of Evidence, Namísto důkazu - přeložil Miroslav Košťál (2001), poprvé v Tři nepříjemnosti v 35. ulici
1947 – Man Alive, Živý mrtvý muž - přeložila Dana Vlčková (1999)
1947 – Too Many Women, Příliš mnoho žen - přeložil Jiří Prosecký (1994)
1947 – Before I Die, Dokud jsem živ - přeložil Miroslav Košťál (2001), poprvé v Tři nepříjemnosti v 35. ulici
1948 – And Be a Villain, Prima jed - přeložil Miroslav Košťál (1998), poprvé v Tři případy z pískovcového domu
1948 – Bullet for One, Poslední projížďka - přeložil Petr Guth (1999), poprvé v Tři stažené opony
1948 – Omit Flowers, Nenoste květiny - přeložila Dana Vlčková (1999)
1949 – The Gun with Wings, Okřídlená zbraň - přeložil Petr Guth (1999), poprvé v Tři stažené opony
1949 – The Second Confession, Dvě přiznání - přeložil Jiří Špalek (1999)
1949 – Door to Death, Dveře ke smrti - přeložila Dana Vlčková (1999)
1950 – Disguise for Murder, Vražená žárlivost - přeložil Petr Guth (1999), poprvé v Tři stažené opony
1950 – In the Best Families, V nejlepších rodinách - přeložil Miroslav Košťál (1998), poprvé v Tři případy z pískovcového domu
(Zdroj: Wikipedie)
Romány a povídky s Nero Wolfem – 2. část
(Knihy jsou seřazeny podle data vydání v angličtině.)
1951 – Murder by the Book, Vražedná kniha - přeložil Miroslav Košťál (1999)
1951 – The Cop-Killer, Tři vraždy: Poldův vrah - přeložila Bronislava Litnerová (1996) poprvé v Tři případy Nero Wolfa a státní policie
1951 – The Squirt and the Monkey, Tři vraždy: Prcek a opice - přeložila Bronislava Litnerová (1996) poprvé v Tři případy Nero Wolfa a státní policie
1952 – Prisoner's Base, Náhlá smrt - přeložil Pavel Dominik (1996)
1952 – This Won't Kill You, Tohle tě nezabije - přeložila Kristýna Rosenbaumová (2001)
1952 – Home to Roost, Tři vraždy: Domov znamená bezpečí - přeložila Bronislava Litnerová (1996) poprvé v Tři případy Nero Wolfa a státní policie
1953 – The Golden Spiders, Zlatí pavouci - přeložil František Jungwirth (1973) , poprvé v Třikrát Nero Wolfe
1953 – Invitation to Murder, Pozvánka k vraždě - přeložila Kristýna Rosenbaumová (2001)
1953 – The Zero Clue, Nulový klíč - přeložila Kristýna Rosenbaumová (2001)
1954 – The Black Mountain, Černá Hora - přeložila Libuše Bartošová (1994)
1954 – Die Like a Dog, Pes za bílého dne - přeložil František Vrba (1987), poprvé v 15 pátračů, později pod názvem Pojdi jako pes přeložil Otakar Lanc
1954 – When a Man Murders..., Když někdo spáchá vraždu - přeložil František Vrba (1987), poprvé v Tři svědkové
1955 – Before Midnight, Před půlnocí - přeložila Veronika Matysová (1998)
1955 – en:Immune to Murder, Diplomatická vražda - přeložil Miroslav Košťál (2001), poprvé v Tři kandidáti na elektrické křeslo
1955 – The Next Witness, Další svědek - přeložil František Vrba (1987), poprvé v Tři svědkové
1956 – Might as Well Be Dead, Na toho už zapomeňte - přeložil Stanislav Pavlíček (1996)
1956 – en:A Window for Death, Smrt přichází oknem přeložil Milan Stuchlík (1966), poprvé v Smrt přichází oknem (sborník povídek), později přeložil Miroslav Košťál
1956 – Too Many Detectives, Příliš mnoho detektivů - přeložil Miroslav Košťál (2001), poprvé v Tři kandi-dáti na elektrické křeslo
1957 – Easter Parade, Velikonoční procesí - přeložili Miroslav Košťál a Zuzana Čaplová (2000), poprvé v 5x Nero a Archie
1957 – Fourth of July Picnic, Piknik čtvrtého července - přeložili Miroslav Košťál a Zuzana Čaplová (2000), poprvé v 5x Nero a Archie
1957 – Christmas Party, Vánoční večírek - přeložili Miroslav Košťál a Zuzana Čaplová (2000), poprvé v 5x Nero a Archie
1957 – If Death Ever Slept, Kdyby smrt někdy spala - přeložil Jiří Špalek (1999)
1958 – Murder Is No Joke, Vražda není legrace - přeložili Miroslav Košťál a Zuzana Čaplová (2000), poprvé v 5x Nero a Archie
1958 – Frame-Up for Murder, Vražda s intrikami - přeložila Kristýna Rosenbaumová (2001)
1958 – Champagne for One, Osudné šampaňské - přeložila Zora Wolfová (1997)
1959 – Plot It Yourself, Literární vraždy - Miroslav Košťál (1997), poprvé v Tři případy a Nero Wolfe
1960 – Method Three for Murder, Postup číslo tři - přeložila Alice Vavřínková (1999), poprvé v 3 x detek-tivní román, později Vražda s metodou číslo 3 přeložil Miroslav Košťál
1960 – Poison à la Carte, Talíř plný jedu - přeložila Alice Vavřínková (1999), poprvé v 3 x detektivní román, později Jedovaté menu přeložil Miroslav Košťál
1960 – The Rodeo Murder, Vražda mezi kovboji - přeložila Alice Vavřínková (1999), poprvé v 3 x detektiv-ní román, později Rodeo přeložil Miroslav Košťál
1960 – Too Many Clients, Příliš mnoho klientů - přeložil Jiří Špalek (2001), poprvé v 2 x detektivní román
1961 – Counterfeit for Murder, Nevůle Hattie Annisové - přeložil Jiří Navrátil (1975), poprvé v Třikrát vraž-da
1961 – Death of a Demon, Smrt ďábla - přeložil Jiří Navrátil (1975), poprvé v Třikrát vražda
1961 – The Final Deduction, Konečná dedukce - přeložil Jiří Špalek (2001), poprvé v 2 x detektivní román
1961 – Kill Now — Pay Later, Zabij a zaplať - přeložil Miroslav Košťál (2000), poprvé v Trio pro tupé předměty
1962 – Gambit, Gambit - přeložila Marie Frydrychová (1997)
1962 – Eeny Meeny Murder Mo, Ententyny vrah je ten, a musí jít z kola ven - přeložil Jiří Navrátil (1975), poprvé v Třikrát vražda
1963 – The Mother Hunt, Honba za matkou - přeložil Miroslav Košťál (1998), poprvé v Tři případy z pís-kovcového domu
1963 – Blood Will Tell, Důkazem je krev - přeložil Miroslav Košťál (2000), poprvé v Trio pro tupé předměty
1964 – A Right to Die, Právo na smrt - přeložil František Jungwirth (1967)
1964 – en:Murder Is Corny, Kukuřice - přeložil Miroslav Košťál (2000), poprvé v Trio pro tupé předměty
1965 – The Doorbell Rang, U dveří zazněl zvonek - přeložil František Jungwirth (1969)
1966 – Death of a Doxy, Smrt děvky - přeložil Miroslav Drozd (1993)
1968 – The Father Hunt, Kdo je můj otec - přeložil Jiří Burša (1996) poprvé v "Tři případy Nero Wolfa a státní policie"
1969 – Death of a Dude, Smrt letního hosta - přeložila Vilma Anýžová (1999)
1973 – Please Pass the Guilt, Nasaďte mu psí hlavu - přeložil Stanislav Pavlíček (1997)
1975 – A Family Affair, Rodinná záležitost - přeložila Daniela Feltová (1997)
1985 – Assault on a Brownstone, Nebezpečný úkryt (1959, posmrtně), - přeložila Kristýna Rosenbaumová (2001)
(Zdroj: Wikipedie)
Romány a povídky s dalšími hrdiny
1913 – Her Forbidden Knight, Zapovězený rytíř - přeložil Miroslav Košťál (2004), poprvé v A ještě tři další
1914 – Under the Andes fantasy
1914 – Out of the Line, Oslava - přeložil Miroslav Košťál (2004), poprvé v A ještě tři další
1914 – A Prize for Princes detektivka
1916 – The Great Legend historický román
1929 – How Like a God
1930 – Seed on the Wind
1931 – Golden Remedy
1933 – Forest Fire
1934 – The President Vanishes, Únos prezidenta - přeložila Zuzana Čaplová (2003) - politická detektivka
1935 – O Careless Love!
1937 – The Hand in the Glove, Ruka v rukavici - přeložila Markéta Havelková (2000), detektivka s Dol Bonnerovou
1938 – Mr. Cinderella
1939 – Mountain Cat, Divoká kočka - přeložil Milan Moučka, poprvé v Tři případy Nero Wolfa a státní policie
1939 – Double for Death, Vražda nadvakrát - přeložila Dana Vlčková (2000), detektivka s Tecumsehem Foxem
1939 – Red Threads, Červená nit - přeložil Antonín Otáhal (1999), detektivka s inspectorem Cramerem
1940 – Bad for Business, Hořké pochoutky - přeložil František Jungwirth (1973), později Lahůdková vražda, přeložila Šárka Řeřichová, příběh s detektivem Tecumsehem Foxem, později upaven jako Bitter End s Nerem Wolfem
1941 – The Broken Vase, Rozbitá váza - přeložil Michal Strenk (1995), detektivka s Tecumsehem Foxem
1941 – Alphabet Hicks - přeložil Miroslav Košťál (2004), poprvé v A ještě tři další, detektivka s Tecumse-hem Foxem
(Zdroj: Wikipedie)
Pro Raymonda Chandlera mám prostě slabost – s tím člověk nic nenadělá. A tak celý život čtu jeho sedm románů a šestadvacet povídek pořád dokola a mám-li být upřímný, jeho knížky se mi zdají rok od roku lepší a lepší.
Přitom Chandlerovy romány nejsou obsahově nic moc, vlastní zápletky působí mnohdy těžkopádně a samotný děj zhusta naráží na pletivo logičnosti. Ale to, co Chandlerovy romány a povídky povyšuje do literární síně slávy (a proč je s takovou chutí znovu a znovu čtu), je autorova neopakovatelná schopnost vládnout krásným shakespearovským jazykem, jeho umění VIDĚT a následně pak VIDĚNÉ POPSAT. Jeho brilantní postřehy dokážou udělat strhující čtení i z prostého popisu zaplivané policejní kanceláře – a jeho dialogy, přirovnání, „hlášky“ a práce s nadsázkou (včetně schopnosti dechberoucím způsobem načrtnout každou postavu téměř ve 3D plastičnosti), to všechno dělá z Raymonda Chandlera člena světové literární extraligy (o kterémžto názoru, jak praví klasik, můžeme diskutovat, může se nám hrubě nelíbit, můžeme s ním dokonce i nesouhlasit, ale to je tak to jediné, co s tím lze dělat…)
Čtyři poznámky ke skvělé „Plumovské“ sérii Janet Evanovich:
1) Série s „lovkyní lidí“ Stephanií Plum čítá k dnešnímu dni 19 dílů, kniha s pořadovým číslem 20 má vyjít v letošním roce (2013), konkrétně v červnu.
2) Do názvu každé knihy autorka zakomponovala pořadové číslo daného dílu série. Bohužel český nakladatel na tuto zvláštnůstku rezignoval a ne vždy se tohoto pravidla drží:
- One for the Money (1994) (česky „Za všechny prachy“)
- Two for the Dough (1996) (česky: „Dvakrát měř, jednou řež“)
- Three to Get Deadly (1997) (česky: „Než bys do tří napočítal“)
- Four to Score (1998) (česky: „Čtyřka na zabití“)
atd…
3) Termín „lovkyně lidí“ (viz životopis) může být pro někoho zavádějící – možná až odrazující. Takže na vysvětlenou: Stephanie Plum ve skutečnosti pracuje jako „naháněčka“ pro agenturu „Kauce a záruky“, která patří jejímu „nechutnému“ bratránkovi Vinniemu. Firma půjčuje zadrženým lidem peníze na soudní kauce – a Stephanie nedělá nic jiného, než že se pokouší chytat ty klienty-grázlíky, kteří se nedostavili k soudu.
4) Knížky se Stephanií Plum doporučuji každému, kdo má rád humor, napětí a dějem nabité příběhy. Fakt se pobavíte…
Naprosto nechápu, jak je to možné! O detektivní literaturu se zajímám celý život, domníval jsem se, že české autory mám „zmáknuté“ – a najednou (někdy na sklonku loňského roku) zcela náhodou objevím někoho tak skvělého, jako je Jaroslav Velinský. (Zatím mohu mluvit jenom o jeho sérii s Otou Finkem.) Klobouk dolů – a vřele doporučuji všem!
Velinského detektivky jsou neotřelé příběhy napsané krásnou češtinou a vyšperkované tak skvělými dialogy, že se až tají dech. Dokonce si troufnu tvrdit, že ze současných žijících českých autorů – co se dialogů týče – Jaroslavu Velinskému nikdo jiný rozhodně konkurovat nemůže!
A plně dávám za pravdu "Prckovi": není nad "staré dobré nejlepší detektivky"!!!
Čchiou Siao-lung (v anglické transkripci Qiu Xiaolong) v roce 1988 legálně navštívil USA, aby tam napsal knihu o T.S.Eliotovi. Po krvavých událostech na náměstí Tchien-an-men v roce 1989 se zcela logicky (byť na dálku) přidal na stranu protestujících studentů - čímž ze sebe rázem udělal politického emigranta, protože návrat do vlasti byl po potlačení studentských nepokojů prakticky nemožný.
Detektivky Čchiou Siao-lunga působí v našich zeměpisných šířkách poněkud přízračně. A dostanou se vám pod kůži. Nikoli šokujícím příběhem, ale spíš neopakovatelnou atmosférou a popisem reálií třiadvacetimiliónové Šanghaje.
Maj Sjöwallová a Per Wahlöö byli manželé. Knihy psali i sólově, ale světově je proslavila především desetidílná série kriminálních románů s Martinem Beckem.
Knihy této manželské dvojice patřily v dobách normalizace k tomu nejlepšímu, co u nás z kriminální literatury vycházelo – a přestože je nakladatelé vydávaly mnohdy i ve stotisícovém nákladu (!!!), běžně se na ně stávala fronta (pamětníci jistě zavzpomínají na památné „čtvrtky“).
První díly série jsou vpravdě nepřekonatelné, jedná se o ryze čisté detektivky, ctící žánr, bohužel v závěrečných dílech se do příběhu nenápadně vkrádá „sociálně-kritický“ až „protispolečenský“ (rozuměj: „kritizující kapitalistické zřízení“) prvek, který trochu kalí vodu a ničí zážitek z četby.
Za zmínku stojí fakt, že si autoři počet dílů (10) naplánovali předem. Se psaním začali v roce 1965 a s železnou pravidelností rok co rok vydávali další a další díl. Takže v roce 1975 dospěli ke konci – a v témže roce také Per Wahlöö zemřel.
Ve srovnání s Raymondem Chandlerem je určitě méně „úderný“, méně sarkastický, méně přímočarý a méně „stylisticky výrazný“, zato jeho příběhy jsou propracovanější, temnější, sevřenější a psychologicky hlubší.
Geniálního tvůrce „87 policejního revíru“ bych označil za „muže protikladů“. Na jedné straně skvělé (!!!) příběhy, špičkové dialogy a strhující děj – a na straně opačné někdy až unavující užvaněnost, určitý stupeň sentimentality (např. vztah Carelly s jeho hluchoněmou ženou Teddy), příliš okázalé „chlapáctví“ a možná i jistou plochost postav.
Jednoznačně nedoceněný autor. S čistým svědomím tvrdím, že „Herodesův stín“ i „Sázka na třináctku“ jsou skvostně napsané detektivky. O obou románech lze říci totéž: skvěle postavený příběh, neopakovatelná atmosféra, výborný jazyk. Jasně, není to žádný Jeffery Deaver, při jehož knihách se vám ježí vlasy na hlavě, ale Winterovy detektivky se mohou pochlubit docela jinými přednostmi: solidností, uvěřitelností, poctivostí ve vyprávění – tedy něčím, co v knížkách musíme hledat s lucernou...
