Snoopi diskuze u autorů

"Mám rád fotografii, protože je věčná," vyznává se Miloš Schmiedberger (77). Je špičkou ve svém oboru. Před jeho objektivem mu jako dlouholetému fotografovi Filmového studia Barrandov defiloval nejen české, ale i hollywoodské hvězdy. Patřil mezi dvorní fotografy Karla Gotta. Z jeho snímků už vzniklo deset knih, a další, která je vzpomínkovou na natáčení legendárního seriálu F. L. Věk, by mu měla vyjít příští rok. Přesto mu byl kabát fotografa trochu malý. A tak dělal i manažera Ivetě Bartošové v době její největší slávy a s Ladislavem Štaidlem založil a vedl úspěšnou reklamní agenturu. Svoji profesionální dráhu shrnuje s humorem: "Nenašel se nikdo, kdo by mi dal Řád práce. Mým cílem tedy ještě je stát se členem agentury Magnum Photos a pak zemřít." Více v rozhovoru pro časopis Téma, 35/24, str. 54 - 63: "Jak se loví prezidenti".

Středověké město. Plné lidí a příležitostí, zboží i informací, práce i zábavy, ale i vášní a konfliktů. Jak vypadala Praha v 15. století? Kdo s kým bojoval? Co ji oslabovalo? Měla v českém království konkurenta? Jak vypadaly komunální "volby"? Proč si v nich ani neškrtli katolíci? Kdo v Praze rozhodoval? Co hrozilo radnímu za tunelování městského majetku? A kdy se objevili první developeři? I na to odpovídá historik středověku Martin Nodl (55) v rozhovoru pro časopis Téma, 35/24, str. 44 - 53: "Líté boje pražských měst".

Co mají lidé řídící dnešní velké e-shopy společného se staročeskými mlynáři? Kdy se může v češtině uchytit jazykový novotvar krachonoš, proč je podle jazykovědců klíčovým slovem naší mateřštiny pohoda a kde se ve fotbale vzaly obchodní, válečné a soudnické metafory? To vysvětluje copywriter (jak se dnes říká tvůrcům reklamních a marketingových textů) Jakub Marek (34), který odhaluje a popularizuje historii českých slov a rčení - v rozhovoru pro časopis Téma (35/24, str. 27 - 32, "Rodokmen českých rčení").

"Velice důležitý faktor, který jedinci brání dopouštět se zločinného jednání, je podpora jeho nejbližšího okolí," říká psycholožka a soudní znalkyně doc. PhDr. Ludmila Čírtková (70), CSc, Dr. h. c., jež dlouhá léta spolupracuje s policií. Příčiny, které vedou k páchání trestné činnosti, jsou podle ní tak pestré a provázané, že se nedají vysvětlit jen dědičnými sklony nebo sociálním prostředím. Jak velký podíl na našem chování má tedy svobodná vůle? Více v rozhovoru pro časopis Téma (35/24, str. 9 - 16: "Odkud se v nás bere zločin. Geny jen našeptávají...")

"Komunismus nepřál silným osobnostem, které si chtěly žít po svém. Některé z nich "převýchově" podlehly, jiné se naučily žít mimo oficiální struktury. Do druhé skupiny rozhodně patřil i velký básník undergroundu Fanda Pánek. Ten 18. srpna 2024 ve svých 74 letech zemřel..." Více v Nekrologu časopisu Respekt, 35/24.

Kristýna Trpková (28) je autorka úspěšné detektivní trilogie, ovšem po Stvůře, Vesnici a Vetřelci přišla historicky nejmladší držitelka Ceny Jiřího Marka za nejlepší detektivku roku 2021 s trochu jinou knížkou. Kriminální psychothriller "Někdo z nás" je příběhem rodiny svázané společným traumatem, sourozenců skrývajících strašné tajemství. Příběh je založen na okolnostech autorčina dětství a úvodní upozornění na organizaci Bez trestu, zabývající se právním poradenstvím obětem domácího násilí, v knize není náhodou.
"Dokážou mě strašně rozčilit případy, kdy se přehlíží násilí", říká v rozhovoru pro časopis Reflex (35/24, str. 54 - 55)

V galerii 8mička v Humpolci se od 15. 6. do 29. 9. 2024 koná výstava Jana Zrzavého s názvem "Kdybych já byl krásný jako Dionýsos. Setkání s Janem Zrzavým". Svou kritickou pozornost na ni zaměřuje i Jiří Peňás: ve svém článku "Kdybych já byl krásný jako... Jeník Zrzavý" pro časopis Týdeník Echo (35/24) se zamýšlí nad dílem známého malíře a zároveň komentuje probíhající expozici: "Humpolecká výstava si ze Zrzavého vybírá onu část díla, které se dotkla sublimovaná (přepodstatněná, skrytá, zjemnělá) (homo)sexualita, ale dělá to velmi subtilním a nebulvárním způsobem."

Je tomu již 30 let, kdy se do spisovatelského nebe odebral spisovatel LADISLAV FUKS (24. 9. 1923 – 19. 8. 1994), autor románů a novel Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou strunu, Myši Natálie Mooshabrové, Nebožtíci na bále, Obraz Martina Blaskowitze či Vévodkyně a kuchařka.
Novela Spalovač mrtvol, zfilmovaná s nezapomenutelným Rudolfem Hrušínským v hlavní roli, si získala obdiv a srdce mnoha diváků.

Dnes, 16. srpna 2024, by oslavil své 104. narozeniny.
Charles Bukowski, mimo jiné, pracoval i jako pošťák, ale byl nakonec z práce vyhozen kvůli opakujícím se absencím, kdy radši popíjel anebo si užíval sladkého nicnedělání. Svou práci na poště skutečně neměl rád a své zážitky popsal v knize Poštovní úřad.

V noci na 3. srpna zemřel dlouholetý pracovník Ústavu pro českou literaturu AV ČR, literární historik a kritik, lexikograf a editor Jiří Opelík. V ÚČL pracoval v letech 1961–1998, tedy bezmála čtyři desítky let.
„V povaze Jiřího Opelíka se spojovala pokorná skromnost s důslednou náročností a velkorysostí. Neokázale se zajímal o starosti a problémy zvláště mladších kolegů a byl jim ochotně nápomocen v jejich zrání a mladých zápasech. S Jiřím Opelíkem odchází legenda české literatury, vzácný kolega i obdivovaný vzor a příklad, který hrdě pronesl svůj prapor všemi dobami a zanechal za sebou kromobyčejně cenné a dobré dílo, jež nebude zapomenuto.“
Celý text kolegy Jiřího Zizlera o Jiřím Opelíkovi k dispozici na stránkách Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

V rámci rubriky "Povídka na léto" nabízí každý týden časopis Vlasta po celé prázdniny svým čtenářům příjemný čtenářský zážitek v podobě povídky, exkluzivně psanou jen pro ně. V čísle 31/24 si můžete vychutnat povídku Jany Jašové s názvem "Zlo pod sluncem 2024".

První kniha s postavou medvídka Paddingtona vyšla již v roce 1958. Medvídka s červenou čepičkou poslala podle knižních příběhů jeho teta po velkém zemětřesení v rodném Peru do Londýna. Tam měl navštívit cestovatele a objevitele Montgomeryho Clyda. Po dlouhé plavbě přes oceán ho našla rodina Brownových na lavičce londýnského vlakového nádraží Paddington, a podle toho ho pojmenovali. Jeho dobrodružství v Londýně by mohla bavit i vás nebo vás třeba inspirovat pro dovolenkové plány. V článku "Londýn s filmovým medvídkem" v časopisu Vlasta (31/24) se můžete vydat po jeho stopách.

Fenoménu úspěchu zfilmované série "Bridgertonovi" se v rubrice "Show" v časopise Glanc (8/24) věnuje Adéla Nosková: "Bridgertonovi 3, moderní módní prvky v dobovém dramatu".

Otevřete první stránku jakékoli knihy Julie Caplin a ihned se ocitnete v jiné zemi. Tato britská autorka má totiž nebývalý dar popsat atmosféru tak autenticky, že s ní procestujete místa, v nichž se její příběhy odehrávají. Spisovatelka nedávno navštívila Prahu - s redaktorkou časopisu Glanc si popovídaly o její tvorbě a nechyběla ani zmínka o dlouho očekávaných příbězích právě z naší metropole. "Procestovala kus světa, Prahu má jako druhý domov". (Glanc, 08/24)

"Hodina dějepichu je podcast o historii sexu, sexuality a erotiky. Nebo aspoň na začátku býval. Za ty dva roky, co pořad běží, přerostl v nejpopulárnější historický podcast u nás a zdaleka už není jen o historii sexu. Každé pondělí vybírají Honza s Terezou ty "nejšťavnatější kousky historie", aby se o ně podělili se svými posluchači, a ty to mimořádně baví. Ostatně právě v červnu vyhrála Hodina dějepichu již podruhé za sebou Podcast roku v kategorii vzdělávání. A komu by hodina týdně nebyla dost, může si přečíst knihu Hodina dějepichu," říkají v rozhovoru pro časopis letní dvojčíslo časopisu Knihkupec oba autoři, Jan Studnička a Tereza Kujová.

"V prvním díle románu Šikmý kostel se K. Lednická a její postavy musely vypořádat se dvěma projevy modernizace: s nastupujícím kapitalismem a dopady industrializace. Druhý díl se věnoval další moderní síle, která v minulých staletích přerámovala skutečnost našich životů - nacionalismu. A třetí díl na půdorysu poválečného vývoje regionu Karvinska manifestuje, jak si s hlavními postavami pohrál nastupující režim vycházející z ideologie komunismu." Ve svém komentáři s názvem "V jednom příběhu celá společnost" v časopise Knihkupec (7-8/24) se český sociolog a politolog Ondřej Císař věnuje celé trilogii a nahlíží na ni z trochu netradičního úhlu pohledu.

"Pozor na videohry, které jsou od základu zdarma. Pak na vás vydělávají řadou různých taktik," říká Ondřej Trhoň, autor nové knihy Ještě jeden level, v rozhovoru pro časopis Knihkupec (7-8/24). Jeho kniha je netradičním průvodcem pro hráče i nehráče do světa videoher, ale i jejich byznysového a psychologického zákulisí. Proto může být šikovným pomocníkem pro rodiče.

Správná pětka. Evergreen, jaký nemá obdoby. Medailon časopisu Knihkupec
(7-8/24), věnovaný autorce Enid Blytonové, nabízí jednoduchý průřez její tvorbou i důvody fenomenálního čtenářského úspěchu jejích knih pro děti, které se do našich vod dostaly s lehkých zpožděním, až na přelomu tisíciletí. Přesto si i u nás získaly mnoho příznivců a dodnes na nich vyrůstají generace nových čtenářů. Text také odkrývá i temné pozadí její tvorby, paradox, který se týká spousty renomovaných tvůrců literatury pro děti a mládež: cizí čtenáře srdečně vítala, zato vůči vlastním dětem byla nečekaně tvrdá a odtažitá. Navíc kritika jí vyčítala velkou nadprodukci knih, poněvadž svá díla doslova chrlila jedno za druhým, což mohlo vést ke zjednodušení děje, slovní zásoby a plochosti postav. Ale i přesto se u čtenářů stále těší oblibě a nadále je oslovuje napříč kontinenty, jelikož všem svým hrdinům v závěru dopřává náležitého zadostiučinění: ti záporní jsou patřičně potrestáni a dobří naopak odměněni. Patří jí dík, neboť stejně jako J. Rowlingová v sérii o Harry Potterovi přivedla ke čtení milióny dětí.

"Dospělí by se neměli vzdát spojení se svým vnitřním dítětem," říká v rozhovoru pro časopis Knihkupec (7-8/24) herečka a moderátorka Míša Mauerová, která od roku 2019 namlouvá sérii Správná pětka. Vypráví, jak se k dílům E. Blytonové dostala, co se jí na jejích hrdinech líbí nejvíce, jaké to je, namlouvat hlasy různých postav a jak svou dovednost uplatnila při předčítání vlastním dětem.

Pozvánka na setkání se spisovatelem M. Torčíkem a překladatelkou Sárou Vybíralovou, která do češtiny umně převedla dílo Édouarda Louise.
Oba spisovatelé napsali knihy o svých rodinách, ve kterých nebylo snadné vyrůstat. Torčík rozebírá na jednotlivé součástky nejen vlastní vzpomínky, ale i kolektivní paměť celé rodiny. Louis znovu zkoumá komplikovaný vztah se svým otcem, poraněný hanbou a opovržením, které vůči němu otec cítil kvůli jeho queer identitě.
Přijďte si ve středu 7. srpna 2024 v 19:00 v kinosále Pride House poslechnout povídání Jakuba Pavlovského se spisovatelem Markem Torčíkem a překladatelkou Sárou Vybíralovou, která díky českým vydáním důkladně zná Louisovu tvorbu. Součástí večera bude rovněž čtení z prózy Rozložíš paměť Marka Torčíka a z překladů próz Edouarda Louise v interpretaci Jiřího Böhma.