Snoopi diskuze u autorů

STOLETÍ JOSEFA ŠKVORECKÉHO
Jednou z připomínek stého výročí narození Josefa Škvoreckého bude konference, kterou pořádá Vysoká škola kreativní komunikace ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR a Společností Josefa Škvoreckého. Uskuteční se dne 22. října 2024 od 9 hodin na Vysoké škole kreativní komunikace (Na Pankráci 420/54, Praha 4). S příspěvky vystoupí i řada kolegyň a kolegů – kromě Michala Přibáně i Pavel Šidák, Lenka Jungmannová, Františka Schormová a Alena Přibáňová.
22.–23. října 2024 bude VŠKK v Praze hostit účastníky dvoudenní mezinárodní konference, která nabídne hluboký pohled na mnohostrannou tvorbu Josefa Škvoreckého. Konference pořádaná v prostorách školy ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR a Společností Josefa Škvoreckého, přivítá odborníky a literární vědce z celého světa. Program bude zahrnovat řadu přednášek, diskusí a prezentací zaměřených na různé aspekty tvorby a vlivu Škvoreckého na českou i světovou literaturu. Výstupy konference budou publikovány v kolektivní monografii.

Zkoumala starodávné chrámy a pyramidy v Peru a při odkrývání dávných hrobů našla i muže svého života. Česká archeoložka, etnoložka a odborná průvodkyně PhDr. Eva Farfánová Barriosová (74) v rozhovoru pro časopis Téma (40/24) vypráví o kultuře Inků, o zemětřeseních a architektuře, šamanech a léčení nebo o pojídání morčat a červů. Vzpomíná také na svoji babičku, která jí ještě jako holčičce zakazovala doma na vesnici pomáhat hrobníkovi s přenášením lidských kostí. O jihoamerické zemi, kde prožila velkou část života, sepsala pět knih, zatím poslední nese název Peru: Mýty, legendy a realita. A zmiňuje: "Kečujský umím přepychově nadávat."

Jsou považovány za epidemie moderní doby. Trpí jimi miliony lidí. Obezita a diabetes 2. typu, kdy tělo neumí náležitě nakládat s inzulinem. Současná medicína ovšem přináší léky, u nichž je naděje, že tuto situaci zcela změní. "Já se domnívám, že s novými typy léků máme šanci, že v budoucnu obezita a diabetes téměř vymizí," říká v rozhovoru pro časopis Téma (40/24) obezitolog a diabetolog prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA z III. interní kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK.

Skupina Visací zámek patří mezi české hudební legendy déle než čtyřicet let, a nevypadá to, že by jí docházel dech. Svéráznou punkovou formaci založili na začátku osmdesátek studenti pražské ČVUT a roky to spolu táhnou dál. Vypalovačky jako Stánek, Traktor nebo Známka punku dávno zlidověly. Na Strahově, kde začínali, jim dokonce výtvarník David Černý postavil pomník v podobě růžového traktoru. Jen málokdo tuší, že jejich frontman Jan Haubert (64) těsně po vojně koketoval i s rapem. Spolu s Otou Klempířem stál za skladbou Jakýpak vokolky, jdeme balit holky, jež se později stala prvním hitem kapely J.A.R. "Punk byl jediné, na co jsem si hudebně troufal. Energická muzika a expresivní vyjadřování," říká v rozhovoru pro časopis Téma (40/24).

Pod pseudonymem Martin Sodoma napsali román Jehovista. Skrývá se za ním dvojice přátel Vojtěch Domlátil (45) a Ivan Sobička (45), kteří se pro členy této církve stali odpadlíky, s nimiž teď nikdo z jejich bývalých soukmenovců nesmí mluvit. Jaké to je, prožít půlku života v náboženské organizaci, již někteří nazývají sektou? Jak se "pilní mravenci", kteří po světě šířili "velkou pravdu", po odchodu od Svědků Jehovových postupně proměňovali ve svobodné osobnosti a individuality? V čem se nejvíc změnili? Co pro ně bylo nejtěžší v našem světě, který předtím vnímali jako ten "Satanův"? A co o Svědcích Jehovových jednou řeknou svým dětem? O tom všem promlouvají v rozhovoru pro časopis Téma (40/24).

Muzeum literatury připravilo při příležitosti autorova výročí výstavu "Josef Škvorecký *100", která přibližuje jak jeho osud, tak příběh jeho ženy Zdeňky Salivarové a jejich exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers. K vidění jsou i originály ilustrací náchodského malíře Bohumíra Španiela k románu Zbabělci z roku 1966.

Pavel Kolmačka letos získal Cenu Jaroslava Seiferta - za svůj loňský román "Canto ostinato" s přihlédnutím k předchozí tvorbě. V poslední próze spisovatel reflektoval generační rozdíly v současné společnosti a během přebírání ceny udělované Nadací Charty 77 prohlásil: "Literatura není zbytná, vnímám ji jako kolektivní snění, které když ustane, tak je ta komunita nějakým způsobem nemocná."

Je jedním z nejschopnějších a nejtalentovanějších lidí, nejenom v muzice. Stál taky za mnohými společenskými změnami u nás. v poslední době ho ale nejvíc baví jeho potomci. "Děti jsou pro mě nejdůležitější," říká v rozhovoru pro časopis Tina, 39/24.

Působí stejně křehce jako jeho prozaický debut. Románem Rozložíš paměť do české literatury přináší kupu naléhavých otázek: Jak se vymanit z pasti chudých sociálních poměrů? Jak čelit šikaně ve škole? Jak se vypořádat se svou jinakostí? Jak bojovat s nepochopením na maloměstě, ale i s předsudky a stereotypy těch nejbližších? A jak donutit paměť vymazat ty největší křivdy, aby se rozbitá osobnost mohla zase poskládat dohromady? Výsledkem je velice působivá a niterná kniha, jež letos získala už dvě literární trofeje. "Mohu si vzít cenu, ale partnera nikoliv," prohlásil autor, když přebíral tu druhou, Magnesii Literu. Co mu pomohlo přežít strastiplné dětství a dospívání? A co podle něj může svět změnit k lepšímu? "Musel jsem se naučit zapomínat," říká ve svém rozhovoru pro týdeník Téma (39/, str. 56 - 63).

Nejen o vyvraždění rodu Slavníkovců vypráví v rozhovoru pro časopis Téma (39/24) PhDr. Michal Lutovský (63), přední znalec českého raného středověku, archeolog a historik. Bylo dobytí jejich sídla v Libici na východě Čech 28. září 995 milníkem českých dějin, nebo šlo o běžný konflikt? Jakou roli v něm mohla hrát uťatá hlava cizoložnice? A jak vypadaly české země kolem 10. století? Komu vynášel trh s otroky? Jak to, že jsme až do 19. století o žádných Slavníkovcích neslyšeli? A proč se stal nejslavnější Slavníkův syn mučedníkem?

Za svůj třetí film Vlny, který je právě v kinech, si Jiří Mádl na festivalu v Karlových Varech vysloužil dlouhý potlesk vestoje. On sám se ale pořád cítí víc jako herec než jako režisér. "Na Snowborďáky bych vzpomínal moc rád, moc věci si z nich ale už nevybavím," říká ve svém rozhovoru pro časopis Moje psychologie (9/24, str. 8 - 17).

Ve věku 98 let zemřela v pátek 27. 9. 2024 Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. R.I.P.

V rámci 34. podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě se v sobotu 12. října 2024 v 11:15 uskuteční v salónku číslo 1 beseda s autorkou, kterou uvádí Hynek Bouchal. Následuje autogramiáda u stánku nakladatelství Moba.

V rubrice "Dotazník" popisují pro časopis Vlasta největší krásy i těžkosti života zajímaví lidé. Co rádi jedí, kam rádi utíkají, komu se svěřují? 20 všetečných otázek na závěr k jeho "NEJ" zbylo na Ladislava Ziburu (Vlasta, 39/24).

Poslední letní povídku z pravidelné rubriky, exkluzivně psanou pro čtenáře a čtenářky časopisu Vlasta, nabízí Bára Nesvadbová - Vyrovnání sil (Vlasta, 39/24).

Ann Napolitano je autorkou knižních bestsellerů. V Česku jí vyšly zatím dvě knihy. Jedna z nich, s titulem Milý Edwarde, se stala námětem pro seriál. Její poslední knihu s názvem Ahoj krásko si zase vybrala světoznámá americká moderátorka Oprah Winfrey do svého knižního klubu. "Výběr Oprah mě šokoval," říká Ann Napolitano v rozhovoru pro časopis Vlasta (39/24).

Knižní rozhovor Erika Taberyho se Zuzanou Čaputovou, exprezidentkou Slovenské republiky, otevírá témata, o kterých se dosud žádnému novináři nezmínila. A i když jej vedl muž, často se stáčí k tématu ženství. "Během našich setkání mi docházelo, jak moc mi ženská optika ve veřejném prostoru chybí," říká autor knihy a šéfredaktor Respektu Erik Tabery - v rozhovoru pro časopis Vlasta (39/24).

Pod přezdívkou Šumavská houbička ji na internetu znají a sledují desetitisíce fanoušků. Už čtyři roky se je Lucie Drozdová snaží naučit, že houbařit můžou celoročně. Že je škoda omezit se na deset klasických druhů a že houby i léčí. V září jí vyšla další kniha - po první kuchařce je to tentokrát houbařský průvodce. "Prašivky jsou větší lahůdka," říká v rozhovoru pro časopis Vlasta (39/24).

Do devadesátky mu chybí pouhé dva roky. Dočkal se mnoha úspěchů, jedna z jeho grafik visela dokonce vedle Picassa v Metropolitním muzeu v New Yorku. Mohl by odpočívat, ale namísto toho přemýšlí o rozepsané knize a novém cyklu obrazů. Tak jako zamlada ho totiž pořád honí čas. "Potřeboval bych dva životy," říká v rozhovoru pro časopis Vlasta (39/24).

Jaroslav Seifert. Vždy stál za svým, i když mu to přineslo problémy.
Jeden z nejmilovanějších českých básníků, který svými verši provází člověka od dětství do seniorského věku. Dne 23. září 2024 uplynulo krásných 123 let od jeho narození. Svou básnickou cestu začal ve 20. letech minulého století, jako proletářský básník pocházející z pražského Žižkova. Okamžitě se dostal do povědomí čtenářstva. Jako člověk vždy stál za svým, i když mu to v různých obdobích života přineslo mnohé problémy. Jeho životní příběh nabízí Příběhy z kalendáře na Dvojce.