Snoopi diskuze u autorů

Dnes, 25. září, by se dožil šedesáti let. Škoda, že před čtyřmi lety odešel - jen jeho neskutečný svět žije dál v jeho knihách.
"Každá kniha má duši - duši toho, kdo ji psal, a duši těch, kdo ji četli a snili s ní."

Markéta Hejkalová: Finsko a jeho cesta ke svobodě. Autorské čtení z knihy Století na vlnách.
Co by se stalo, kdyby finský generál potkal českou spisovatelku? Spisovatelka Markéta Hejkalová ve své knize Století na vlnách rozehrává poutavý fiktivní příběh na pozadí skutečných česko-finských vztahů.
Večer, který se koná ve středu 20. listopadu 2024 od 18:00, bude věnovaný této knize, kouzlu Finska a jeho dějinám. Uskuteční se v Klubovce Městské knihovny Tábor, Žižkovo náměstí 10/10.

Tento významný česko-kanadský spisovatel, překladatel a exilový nakladatel by se dne 27. září 2024 dožil krásných 100 let.

Zlínský básník v Brně
Nakladatelství Větrné mlýny a Rezidence Café Kaprál pořádají autorské čtení básníka Pavla Petra - v úterý 24. 9. 2024 od 19.00 na ulici Údolní 17, 602 00 Brno.
Nakladatelství Větrné mlýny vydává souborně Dílo Pavla Petra,
v průběhu večera budou mít vernisáž dva svazky z této řady: Básně II. / Velká Morava a Básně III. / Trojlodí.
Večerem provází básník Petr Čichoň.

"Papírky byly nejjednodušší, co jsem mohl dělat. A taky mě nudila klasická forma vyprávění," vzpomíná Mortensen na nápad kreslit příšery na papírky post-it. "Byl jsem podivné dítě," říká v rozhovoru pro časopis Reflex (36/24).

"První animaci na počítači jsem udělala v pěti letech. Strašně mě bavilo, že existuje něco, co vidím jenom já, a můžu to zprostředkovat ostatním lidem," říká Ester Geislerová ve svém rozhovoru pro časopis Reflex (36/24, Mořská panna & falešný lustr, str. 44 - 49)

Autorský kolektiv časopisu Vlasta ve spolupráci s českými spisovateli nabízí v rámci rubriky "Povídka na léto" zajímavé povídky, vytvořené exkluzivně pro čtenáře a čtenářky tohoto časopisu. Markéta Hejkalová přispěla povídkou s názvem "Šaman" (Vlasta, 36/24).

V roce 2017 zvládla jeden z nejtěžších treků světa, Pacifickou hřebenovku. Ušla tenkrát 4 268 km, a to navzdory tomu, že trpěla chronickým onemocněním trávicího traktu známým jako Crohnova choroba. Od té doby zažila spoustu dalších výzev, vylezla třeba na nejvyšší horu Afriky Kilimandžáro (5 895 m n. m), ale hlavně letos v květnu stanula jako čtvrtá Češka na nejvyšším vrcholu planety Mount Everestu (8 849 m n. m). Co obnáší trénink na zdolání snu mnoha horolezců? Kolikrát to chtěla vzdát? A musela tam překračovat nějaké mrtvoly? Vypráví v rozhovoru pro časopis Téma (37/24, s. 56 - 63, "Čtvrtá Češka na Everestu).

Ve své profesi dosáhl takového renomé, že jeho příjmení se stalo v podstatě jejím synonymem. Kromě profesních dovedností však proslul i svým přístupem, který se v dnešním světě orientovaném na peníze a úspěch příliš nenosí. A také svým asketickým způsobem života. Třicet let prý v práci nešel na oběd, každý den cvičí, jídlo považuje za ztrátu času a na dovolenou jezdí jen proto, aby potěšil své děti. Poslední rok a na konci srpna čerstvě oslavené osmdesátiny však pro plastického chirurga doc. MUDr. Jana Měšťáka, CSc., představují určitý mezník. Poté, co v prosinci musel podstoupit operaci páteře, prý konečně našel hranice své unavitelnosti... "Nos v podstatě určuje identitu tváře, navíc na něj koukáte každý den, při každém pohledu do zrcadla. Mnoho žen, které za mnou přišly s touhou po plastice nosu, to mělo jako celoživotní mindrák, " vysvětluje, proč ho právě tento orgán tak fascinuje (Téma, 37/24, str. 38 - 46, "Nos dělá člověka).

V rozhovoru pro časopis Téma (37/24: Co ještě nevíme o Slunci) doc. Michal Švanda (44), jeden z astronomů Matematicko-fyzikální fakulty UK a zaměstnanec Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, poodhaluje několik záhad ohledně Slunce: k čemu jsou na jeho povrchu tzv. "táboráky" a jak funguje sluneční plachetnice. Prozrazuje i to, že o Slunci se astronomové nejvíc dozvědí při jeho zatmění. Čím bylo mimořádné letošní úplné zatmění, viditelné z některých míst Země? A kdy si přijdou na své i pozorovatelé v ČR? "

Prof. Kašparů tvrdí, že nejdůležitější v domácnosti není postel, ale stůl. Protože ten sjednocuje a je i mistrem komunikace. Podobnou roli kdysi na vesnicích plnily náves a kostel, dnes je to hospoda. Je propast mezi dnešními seniory a mladší generací hlubší než v minulosti? A jak být starý a nezatrpknout? "Nejdůležitější je mít se pořád nač těšit," říká psychiatr, římskokatolický kněz a Čech s největším počtem vysokoškolských titulů (má jich sedm), v rozhovoru pro časopis Téma (37/24, str. 8 - 20: "Tahle doba není pro starý).

Asi ji znáte z oblíbeného seriálu Rodinná pouta. Ale vidět ji můžete i na divadelních prknech nebo si koupit její kuchařku. Proč jezdí už 25 let do Indie a co ji tam nejvíce překvapilo? "Děti mi pomáhají chápat dobu," říká v rozhovoru pro časopis Vlasta (36/24).

Externí redaktorka časopisu Vlasta Hana Halfarová v rámci rubriky Povídka na léto představuje svou první povídku "Kouzlo snění" (Vlasta, 37/24).

Sofía Segovia je mexická autorka dvou celosvětových bestsellerů, přeložených i do češtiny. Jejím velkým tématem je válka, ale ne z pohledu mužů, ale žen a dětí. "Když je válka, muži mizí a ženy musí posbírat rozbité kousky a zkoušet je dát zase dohromady. Není to hezké a není to lehké. Proto se historie nikdy nevypráví z pohledu žen. Protože je to nuda," říká v rozhovoru pro časopis Vlasta (37/24) žena, která je ve své tvorbě proti proudu.

Jan Svěrák je ve světě filmu pojem. Má na svém kontě oscarového Kolju i řadu dalších skvělých filmů, na nichž většinou pracoval se svým tatínkem Zdeňkem. Po padesátce se ale změnil on i jeho tvorba, je výrazně přemýšlivější, zároveň umí překvapit a otevřít i lehce kontroverzní téma. "Pracuju teď víc pro radost," říká v rozhovoru pro časopis Vlasta (37/24).

Narušení děje - uvedení románu Emmy Kausc
Literatura a život mají společného jmenovatele: příběh. Autorčin nový román ohledává možnosti jazyka a vyprávění.
V úterý 8. října 2024 od 18:00 v pražské kavárně Na Boršově, Náprstkova 272/10.
Moderuje Eva Ullrichová.

Leukemie je rafinovaný živý soupeř
Prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D., z Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně je oceňovaný vědec, hematolog, genetik, vysokoškolský pedagog, nakladatel, spisovatel, ilustrátor, zastupitel a k tomu pilotuje malá letadla. O sám tvrdí, že je především lékař. Vše ostatní jsou jen položky v neskutečně bohatém výčtu koníčků a zájmů.
"Vše, co dělám mimo svoji práci lékaře, je formou úniku od reality. I výzkum nebo výuka. to vše mě chrání před vyhořením." říká v rozhovoru pro časopis Květy (37/24).

Před 130 lety poprvé vyšel cyklus veršovaných povídek Zde by měly kvést růže. Skvělý básník Josef Svatopluk Machar, od jehož narození letos uplynulo 160 let, v nich jako jeden z prvních autorů poukazuje na skličující postavení žen.
Časopis Květy (37/24) o něm přináší v rámci cyklu "Velká výročí 2024" zajímavý článek s názvem "Růže mu nevykvetly".

Norské štěstí uprostřed blahobytu a samoty
Jak uchopit štěstí v jedné z nejbohatších zemí světa? Norové si užívají propracovaného sociálního systému, luxusu a svobody, ale mnohdy postrádají intenzivnější mezilidský kontakt. Spoléhají se jen na své nejbližší a nejspokojenější bývají v přírodě.
"Lidé v Norsku většinou nedávají najevo silné emoce. O tom, jak se dotyčný cítí, se dozví jen pár nejbližších," říká ve svém článku o norském štěstí pro časopis Psychologie dnes (9/24) Kristýna Tronečková.

Cesta k vnitřní síle pomocí příběhů
Mýty, pohádky a jiná vyprávění nám mohou pomoci k tomu, abychom objevili svůj vlastní příběh, který se skrývá v našem nitru. V rozhovoru pro časopis Psychologie dnes (9/24) vypráví arteterapeutka Yehudit Silverman nejen o tom, jak proniknout k nepřístupným psychickým obsahům.
"Umění je přímější druh komunikace, protože není intelektuální. Zasáhne nás někde jinde."