101evca
komentáře u knih
Epos o Gilgamešovi
neznámý - neuveden
Co napsat o díle tak zásadním a nadčasovém? Vůbec se do toho nebudu pouštět. Jen je škoda, že vlastně nikdo neví, jaká je originální verze. Líbilo se mi to a i když je dílo tak staré, jeho poselství mi přišlo srozumitelné.
Čteno v angličtině
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Nečekaně čtivé. Hlavní hrdinka je opravdu troska nasátá alkoholem, což podkopává důvěryhodnost jejího svědectví. To dodává knize záhadnou atmosféru, protože se nedá na nic spolehnout. Jinak ale poměrně nezajímavé, vývoj děje nebyl nijak uchvacující.
Horalka
Alberto Moravia (p)
S touhle knihou jsem se trápila tak rok. Styl psaní mi vůbec nesedl. Veškerý děj se odehrává v poslední čtvrtině knihy, zbytek jsou jen sáhodlouhé popisy denního života v horách. Ani trochu mě to nebavilo.
Závěr je ale poutavý a neskonale smutný. Tohle mě vždycky hrozně děsilo.
Každopádně se k autorovi pravděpodobně vracet nebudu, protože Horalka mě dost zklamala.
Anna Boleynová – Králova posedlost
Alison Weir
Velice zajímavé téma. Anna Boleynová jistě byla kontroverzní postava, která vzbuzuje doteď různorodé emoce.
Autorka se snaží přinést čtenáři příběh z jejího pohledu, což je podle mě skvělé.
Největší nedostatek knihy je její zbytečná délka. Spoustu témat se omýlá dokola znovu a znovu. Sem tam mě to díky tomu vůbec nebavilo, i když závěr knihy je skvělý a děsivý.
Podle mě největší zrůda rozhodně byl král Jindřich, ale Boleynová žádné neviňátko také určitě nebyla.
Ty chladné oči
Scarlett Wilková
Kniha má velmi zajímavé téma. Trochu mi připomínala Krále Krysu od Jamese Clavella (doporučuji!). Přinášela otázky jako: Co je morální tváří tvář strachu ze smrti; když člověk čelí strachu z vyloučení, odsouzení, opuštění nebo dokonce vyhoštění? Kdo rozhoduje, kde je ta hranice dobra a zla?
Do knihy se mi sice hůř začítalo, ale poté dostala spád především vložením nových pohledů jiných lidí.
Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
Geniální! Komplikovaný vztah mezi Lenou a Lilou je úžasně vystavený, promyšlený a působí velmi realisticky. Moc se mi líbí, jak se jejich vzájemný dynamický vztah proměňuje v průběhu let. Všechny ty nevyřčené otazníky, polopravdy, domněnky, hloupé nejistoty, i urputné snahy, horoucí láska i nenávist, strach i bolest, prostě všechen ten zmatek je hmatatelný v celé sérii.
Autorka má velký vypravěčský talent, všechny 4 díly jsem přečetla za 5 dní! A to přesto, že mi žádná z postav není ani trošku sympatická. Bylo mi v podstatě jedno, jak příběh dopadne, ale je tak skvěle napsaný, že jsem nemohla přestat číst.
Doporučuji s varováním: Pozor! Hrozí riziko nedostatku spánku z důvodu přílišného čtení!
Forrest Gump
Winston Groom
Jeden z těch výjimečných případů, kdy je film o třídu lepší než kniha. Mnohem méně vtipné a obecně nudnější.
Čteno v originále
Orlando
Virginia Woolf
Zatím moje nejmíň oblíbená kniha od této jinak úžasné autorky. Virginia má obrovský cit pro jazyk, kterým dokáže proniknout do nejtišších zákoutí lidského nitra. Tento konkrétní příběh, přestože plný chytrých postřehů o ženě a muži a jejích rolích ve společnosti, mi ale nějak nesedl. Asi proto, že v knize vlastně vystupuje jen Orlando. O nikom jiném se toho moc nedozvíme, minimálně ne do té míry, jakou od Virginie očekávám. Kniha na mě spíše působí jako feministická úvaha s uměleckými a magickými prvky. Kniha mi tak připadá suchá (nebo lépe řečeno sušší než obvykle u Woolfové). I tak je kniha krásně napsaná a nápaditá.
Řekla bych to asi takhle: Pokud hledáte dobrou knihu pro dlouhé večery, s Orlandem čas nepromarníte, ale raději doporučím Paní Dallowayovou nebo K majáku.
Cestou bez konce
Arthur Rimbaud
Od Rimbauda jsem už něco přečetla a do jeho poezie jsem se ihned zamilovala. Ale toto dílo si moje srdce určitě nezískalo. Jestli je tragický překlad, nebo mi tahle sbírka prostě nesedí, nedokážu posoudit. Každopádně jsem dost zklamaná.
První láska
Ivan Sergejevič Turgeněv
Kniha plná bolesti, smutku a zrady. Poslouchala jsem to jako audioknihu v angličtině a jazyk se mi moc líbil, autor popisoval především pocity mladého chlapce, který poprvé čelil romantické lásce. Je to bezesporu důstojný příspěvek ruské literatury.
Rovnou mezi oči
James Hadley Chase (p)
Četlo se to dobře, příběh hezky plyne. Ale nějak mě to nezaujalo. Hlavně druhá polovina knihy je taková podivná, nevím jak jinak to popsat. Podle mě příběhu uškodilo přesunutí děje ze střelecké školy do jiných míst. Škoda.
Walden aneb Život v lesích
Henry David Thoreau
Já se tak snažila knihu dočíst. Byl to boj! Thoreau byl podle mě arogantní člověk, který neuznával cizí názor a tvrdil, že jen on zná pravdu. A přesto, byl závislý na pomoci ostatních a jeho malé dobrodružství bylo možné jen díky komunikaci s vnějším světem, kterým tak pohrdal. Kdyby se každý rozhodl jako on, tak žádný les ani samota neexistuje. Jeho životní styl, který tak opěvuje v celé knize, byl naprosto neudržitelný. Jasně, jeden člověk se může vydat do lesů, ale tisíc lidí? Sto tisíc lidí? Přesto autor neustále dává najevo, jak je úžasně chytrý, že žije tímto způsobem a každý, kdo tak nežije, je idiot. Asi nikdy mi nebyl autor knihy tak málo sympatický jako právě Thoreau. Už nikdy víc.
Tufova dobrodružství (6 povídek)
George R. R. Martin
Povídky se mi četly velmi dobře. Jsou zábavné, nápadité a postavu Tufa jsem si hned oblíbila.
Výborné!
Alenka v říši divů
Lewis Carroll (p)
Nechápu, proč je tato pohádka takový fenomén. Nemá žádnou hlavní myšlenku, která by z nesmyslné směsice obrazů a postav udělala příběh.
Čteno v originále
Podivuhodný případ Benjamina Buttona
Francis Scott Fitzgerald
Nápad geniální, provedení mohlo být mnohem lepší. Tato povídka velmi trpí svou délkou. Věřím, že kdyby autor více rozebral jednotlivé aspeky Benjaminova života, jeho pocity a vnitřní motivaci, knize by to velmi pomohlo. Kdo byl Benjamin Button? Jak se cítil, když byl starý i mladý zároveň? Jaké to pro něj bylo, být tak moc nepochopen a ztrácet přátele? Být kvůli vzhledu vyhozen z univerzity? ...
Po dotčení mám pocit, že jsem se nedozvěděla o Benjaminovi jako člověku vůbec nic. Vím toho stejně, jako před přečtením. Za mě velké zklamání.
Čteno v originále.
Hora mezi námi
Charles Martin
Spojeni pádem. Ztracení a odkázáni jeden na druhého. Ale tak samozřejmě, že hlavní hrdina je chirurg, co drží národní rekordy v běhu, byl ve skautu a po víkendech leze po horách... a je v podstatě dokonalý. Na knize není nic překvapivého, dojemného, ani nijak extra zajímavého. Ale jako audiokniha do pozadí při práci super.
Sezóna v pekle / Iluminace
Arthur Rimbaud
Dokonalost. Obrazy barev, zvuků, snů, radosti i bolesti. V těch slovech je život a síla, kterou se skoro stydím hodnotit svými hloupými větami.
"Plachý let šarlatových holubů hřmí kolem mé myšlenky."
"Oficiální akropole mezi nejkolosálnějšími výplody moderního barbarství: nemožno vyjádřiti onen mdlý den, vytvořený neměnitelně šedivým nebem, onu císařskou oslnivost staveb a věčný sníh půdy."
"Jsou na prodej bezcenná těla, jež stojí mimo všechna plemena, mimo všechen svět, mimo kterékoliv pohlaví, mimo jakýkoliv rod!...Je na prodej anarchie pro davy; neututlatelná spokojenost pro lepší amatéry; krutá smrt pro věrné lidi a milence!"
Paní Dallowayová
Virginia Woolf
Každý má svojí verzi života. Každý vnímá sám sebe i své blízké jinak. Je paní Dallowayová šťasná, nešťasná, bohatá, chudá, praktická, nebo pompézní, chytrá, hloupá, krásná, nebo obyčejná? Kniha nehledá pravdu, ani odpovědi, ani nic co by se dalo nazvat závěrem. Nádherný jazyk plný bohatých metafor a snových obrazů mi místo toho obnažil duše mnoha postav, které na stránkách dýchají a žijí svůj den tak, jak jim jejich okolnosti a emoce umožňují.
Schopnost Virgine Woolfové chápat zákoutí lidského srdce, zmatené chuchvalce každodenních pocitů a vůně květin na každé stránce dohromady vytváří příběh, který bude v mám srdci rezonovat ještě dlouho.
"Jak ta pradávná píseň probublávala naproti stanici metra Regent's Park, země se dosud zdála zelená a kvetoucí, přestože vycházela z tak hrubých úst, z pouhé díry v zemi, taky zablácené skrze zacuchaná vlákna kořenů a propletených trávami, přesto ta stará bublající zurčící písníčka, jak prosakovala sukovitými kořeny nekonečných věků a kostrami a poklady, plula s pramínky po chodníku a dál po ulici Marylbone a dolů do k Eustonu, ještě dodávala živiny a zanechávala mokrou skvrnu."
Norské dřevo
Haruki Murakami
Kniha o smrti, bolesti, ztrátě a rozhodně přehnaně o pornografii. Murakamino postavy jsou zároveň lidské i umělé. Nevím, jak to vysvětlit. V jednu chvíli dává smysl úplně všechno a v jiné si zase říkám, že je to velice zvláštní literární počin, který nemá s reálným světem nic společného. Kniha má v sobě nějakou nepopsatelnou sílu, která ji dodává atmosféru, která mě přiměla jí dočíst, i když byla tak až absurdně depresivní. Některé dialogy jsou přinejmenším zvláštní (může to být i překladem), pornografické scény jsem přeskakovala. Celkově bych řekla, že to bylo zajímavé, hodně smutné a ne úplně pro mě.
Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
Já se nemůžu rozhodnout, jak knihu hodnotit. Na jedné straně zde stojí svět tmy metra, kde ožívají nejrůznější tajemství, s dokonalou atmosférou stísněnosti, strachu a neznáma. A na druhé straně tento román neskutečně trpí neduhy většiny knih pro mladou generaci.
Předně hlavní postava nic neví, je věčně zmatená, a přesto všechno přežije bez jediného škrábnutí. Vysvětlení na konci mi přijde jako autorova panika, že je nesmrtelnost jeho hrdiny až příliš očividná (už proto, že je nesmysl, aby jím udané důvody byly možné). Přesto je tato chyba odpustitelná, protože bez hrdiny není kniha.
Mnohem horší problém pro mě představují postavy. Arťom se v metru setkává přesně s těmi typickými postavami jako v každém postapu bez fantazie. Jehovisty, zastánci nového náboženství, lidmi, kteří z hladu udělají všechno, vojáky, komunisty, učenci, chudáky, co chtějí za lepším, bohatými lidi, kteří chtějí chránit svůj lepší svět, a tak dále. Snad jen monstrum se mi líbilo.
Škoda, mohla ta být bomba.