3DD!3 komentáře u knih
Další porce kvalitní kriminálky z Gothamu, tentokrát se srandujícím Jokerem, pomáhajícím Kloboučníkem a vyděšeným Tučňákem (přijde i Harvey Bullock). Driver stále zůstává řidičem celé série, ale více prostoru dostávají i ostatní členové sboru. Drsné vtípky, kruté smrti, všeobjímající životní pravdy oživené stylovou kresbou Larka a Gaudianiho. Mohlo by vycházet v častější kadenci než jednou ročně.
Nevěřil jsem, že Bendisův Daredevil bude lepší než omnibusy od Brubakera a hle... není. Ani nemůže. Soustředí se místo špionáže na mnohem realističtější problémy obyčejných lidí. Lidi s krizí identity, kteří se musí spolehnout na nedokonalé zákony a musí se smířit s lidskou touhou po penězích. Daredevil zde chybuje, propadá panice a téměř škemrá o šanci na jiný život, ale tyhle slabé chvilky pominou a dostáváme fantastickou akci v Malevově dokonalé kresbě. A Murdock dostane prostor ve chvíli kdy se ze scény vytratí Kingpin a nechá po sobě nepořádek, kterým utrousí Daredevilovu tajnou identitu světu.
Vnikající reimaginace Shakespearovy klasiky. Macbeth otevírá mnohem temnější svět než ten, kterým bloumá děravý Harry. Ulice jsou nasáklé fetem, oběti škemrají v každém druhém koutě o drobáky na dávku, za kterou by nejenom prodali svou babičku, ale třeba i vlastní oko. Přerod titulního hrdiny ze sympatického vrhače dýk a klaďáka každým coulem je vlastně uvěřitelný jen díky závislosti. Pletichy Lady i atmosférické scény s hlavním loutkařem, Nesbo prokládá ráznou akcí a místy sklouzává vyloženě k hororu (tělíčko v krabici). Sedlo mi to víc než Sněhulák. "Není to vlastně divný, že říkáme lidský, když se mluví zrovna vo dobrotě a soucitu? Dyž si vzpomenete, co všecko jsme v dějinách jeden druhýmu prováděli?"
Nečekaně příjemná četba, Wayova fantazie nezná mezí a velice často připomíná neotřelé scénáře Granta Morrisona, ale ukotvením i příběhovou hloubkou má blízko k Mignolovi. I Báova kresba k němu inklinuje, jen je rozvernější. Na povoleném vodítku. Zombie Gustava Eiffella a hudba jako prostředek ke konci světa. Vynikající čtení.
Hihi hi. Snyder se ve finále utrhl ze řetězu pomáhá mu v tom smějící se démon, srandista s tváří albína, ten který se na každý úkol vrhá s úsměvem na rtech. Batman je zde neustále tlačen do rohu, ať jde o bitku s rádoby kamarády z Ligy spravedlnosti, Sovím tribunále nebo samotným Jokerem, jde do toho tvůrčí duo na plno a užívá si tohle au revoir. Nápad přesunout hlavního padoucha do mystické roviny je drzý, ale o to lépe funguje. Vrcholová mainstreamová tvorba. P.S: Capullo se v kresléní rozmláceného bílého úsměvu přímo vyžívá.
Asi neexistuje lepší člověk, který by se dokázal leproidními chapadly hororu probírat s takovou grácií než je King. Danse Macabre, tedy její české vydání bylo oddalováno až do chvíle než šlo o poslední starou Kingovinu, která u nás nevyšla a důvody jsou poměrně pochopitelné. Ta kniha není pro každého. Je pro fantasty, fanatiky a fajnšmekry, kteří dýchají pro žánr a touží se o něm dovědět více. Strejda Steve už na začátku jasně deklaruje, že půjde o čistě jeho pohled, ale jeho rozlet je obdivuhodný. Přehled filmový i literární je doplněn historkami o tom jak a proč se jeho ručička kompasu přesunula směrem k temné půlnoci. A je to zatraceně zábavné čtení... Píše o pravdě uvnitř lži i o úhlech pohledu. Píše o kouzlech.
Sbírka krátkých příběhů vždy s nějakou sličnou děvou ve vedlejší roli. Deadpoolova svatební veselka přinesla spoustu vzpomínek a ať je to úd drtící a nohy trhající kráska nebo holka zralá na sebevraždu, vždycky je to úlet. Střídají se jak kreslíři tak scénáristi takže kvalita je proměnlivá. Pokud něco stojí za vypíchnutí je to Hitler cestující časem a jeho destruktivní pochod prostorem.
Naprosto boží týmovka! Želváci patřili k mému dětství stejně jako banány a pizza, vidět je v týmovce s Batmanem v českém dabingu je prostě splnění sen. Příběh má navíc hlavu a patu (v rámci možností) a je jak želvákovsky vtipný tak Baťovsky vážný s úlitbou rodičům a počátkům celého poslání. Překvapilo mě že to kamarádství funguje stejně tak využití mutagenu v závěrečné řeži je hodně zajímavé. Srdcovka.
Spíše kontroverzní než výjmečné. Jodorowsky ve smyčce prazvláštní poezie prostě tolik nevynikne. Mám radši příběhy. Obrovské vydání činí z Andělských drápků spíše výstavní kus a díky vkusnému provedení od Arga se tak bude tyčit na čestném místě knihovniček největších fajnšmekrů. Někde vysoko, nedej Bůh aby si to děti spletli s omalovánkou...
"Síla našeho zřízení nespočívá v počtu přívrženců, nýbrž v jejich kvalitě..." Bartolův prorocký román o inteligentním Iránském vládci, který snil o silné mravní říši a jeho odvážném plánu proměny rádoby věřících v oddané fanatiky. Zvláštní shodou náhod kniha vyšla těsně před druhou světovou válkou, která byla také ve znamení fanatizmu i když lze paralely mezi dvěma vládci lze hledat jen těžko. V českém překladu pak Alamut vyšel krátce po vzestupu Usámy bin Ládina a zde se paralely hledají mnohem lépe. Příslib ráje lidem jednoduchým, kteří víru potřebují jako drogu, touha zemřít vštípená od narození kvalitním vzdělávacím systémem. Není silnější zbraně než je člověk, toužící po smrti. Ví to armády západních mocností, které v rámci národní bezpečnosti neváhají kohokoliv obětovat, nejen teroristé. Bartol velice dobře zdůraznil, že Hasan Ibn Sabáh je spíše filozof klasické řecké školy (dnes bychom řekli západního vzdělání) a jeho nápady jsou velice pokrokové. Román znovu nabírá na aktuálnosti. Otevřená náruč Evropy je připravena vzdělávat a vychovávat další Sabáhy, další bin Ládiny. Platíme za své chyby a děláme je znovu protože nejsme jednotní. Bojujeme sami se sebou.
Psychadelická jízda od začátku do konce. U prvních dílů Hellboye mi malinko začala vadit jistá schematičnost příběhů. Podivná místa jsou diametrálně odlišná. Spíše vysvětlují pohnutky hlavního hrdiny, osvětlují čtenáři co se stalo kdysi a proč je rudý ďáběl tak nebezpečný světu. Vizuálně jde asi nejlepšího Mignolu. Především kombinace se žlutou barvou vypadá výborně. Navíc jde o poslední větší příběhy, které sám ilustroval. Za mě jeden z nejlepších dílů.
Sice jsme přišli o kreslíře, ale příběh se roztáčí (jako Ka) na plné obrátky. Postavy umírají jedna za druhou, krev teče po litrech a na bránu už buší John Farson, dobrý muž. Bitevní scény jsou fantastické. Jen je škoda, že už je nedělal Jae Lee, naštěstí se pro poslední díl má vrátit.
Skvělé finále Batmanova původu ve světě NEW 52. Hádankář je sice spíš jen nesympatický zmrd, ale stejně Baťovi pořádně zatopí. Vizuál je neuvěřitelný, tyhle apokalyptické jednohubky můžu vždycky.
I kult může spadnout do pouhého nadprůměru. Pokračování mangy s podtitulem Man-Machine Interface mírně odbočuje od stylu prezentovaném v prvním díle. Shirow Masamune zde nerozvíjí příběhy o jednotce ze Sekce 9, ale věnuje se (jak deklaruje již na přebalu) čiště hlavní hrdince Majorovi - Motoko Kusanagi, která na vlastní pěst řeší případy související s kyberterorizmem a už to není ono. Děj postrádá potřebnou gradaci. Infantilní úlitby měli své místo i v prvním díle, jen u nich Masamune tolik netlačil na pilu. Druhý Ghost in the Shell trpí klasickou nemocí pokračování. V honbě za senzací ztrácí sebe sama a zlepšuje se pouze po formální stránce.
Neskutečná pocta Westlakeovi a kriminálkám obecně. Brubaker v poloze, kterou známe z Gotham Central neselhává a Cookeova kresba vysloveně rozdmýchává chuť na dalšího Parkera. Doufám, že Crew si brzo vydělá na další díl. Tyhle DC komplety k závěru dostaly tu správnou šťávu, nemohli dupnout na plyn hned od začátku?
Morgan skvěle na navrhl svět, ve kterém se Půjčovna masa odehrává. Cyberpunk flirtujicí s detektivkou obohacený spoustou možností s mozkem stáhnutelným do jiného těla. Špína, neony, déšť - Blade Runner style. Takeshi Kovacs jako hlavní hrdina funguje na jedničku. Výborně popsané stavy s výměnou těl, fungování s biochemickými úpravami plné promyšlených detailů pohltí a nutí číst dál. Finále je navíc všechno jen ne předvídatelné. Spokojenost.
Sága sice poskočila časem, ale na kvalitě to neubralo. Příjde mi to ale jako takový klid před bouří. Bude válka?
Elon Musk vystřelil do kosmu svou višňově červenou Teslu Roadster, sověti poslali psa, nacisté umírajícího vědce Ernsta Oeminga. Ten se nyní vrací k zemi jako nádoba pro démona co má pozřít svět. Lahůdková četba, která je poctou pulpové literatuře. Hellboy se vyvíjí a už nejde jen o jednoduchou mlátičku. Červ je patřičně hnusný a hrad Hunte patřičně ponurý. Del Torovo vyznání je na místě. Mignola je vážně génius. Už se těším na sólové příběhy Humra Johnsona.
"Vy dobytci! Vy bezcená prasata, která si dovolují chrochtat o svobodě vyznání! Tady je ta vaše svoboda vyznání, vy žloutenkou prolezlá podvratná psiska!" Fabryho kresba by slušela drsnější verzi Thora, ale jinak jí není téměř co vytknout, především proto, že Ennis je tu v nejlepší formě. Téměř nezničitelní zombíci z Norska, vezmou na zteč prohnilé brány New Yorku. Avengers selhávají, armáda je cupována na kusy, proto jsou z času vytaženi skuteční hrdinové - vikingská bojovnice, fanatický křižák a nacistický pilot. Thor zde vlastně ani není důležitý, jen má k tématice vikingů nejblíže.
Batman ve stylu Lovecrafta nemá chybu. Zprvu jsem sice pocítil zklamání, když jsem zjistil, že Mignola kreslil jen obálku, ale možná je to tak lepší. Skvělé nové uchopení starých postav a fantastický příběh, který dává Temnému rytíři nový rozměr doplněný špičkovým vizuálem z kterého mrazí.